Duhová mapa Řecka|náhled|vpravo náhled|vpravo|Řecká vlajka v duhovém provedení Úroveň práv leseb, gayů, bisexuálů a translidí (LGBT) v Řecku je považovaná za jednu z nejvyšších, což potvrzují i veškeré reporty a statistiky, v nichž se země mezi jednotlivými sledovanými vyskytuje na předních místech. Veřejné vnímání homosexuality je v Řecku obecně považované za kulturně liberální. Od roku 2015 mohou homosexuální páry uzavírat registrované partnerství a od 16. února 2024 je legální stejnopohlavní manželství.

Mužská i ženská stejnopohlavní sexuální aktivita byla v Řecku dekriminalizovaná v roce 1951 a zákony proti anti-gay diskriminaci byly přijaty v roce 2005. Následně byl anti-diskriminační zákon rozšířen i o další sféry, včetně ochrany osob s odlišnou genderovou identitou. Homofobní a transfobní zločiny a anti-LGBT nenávistné projevy jsou ve srovnání se zbytkem Evropy považovány za jedny z nejpřísnějších. V roce 2015 byl přijat zákon umožňující párům stejného pohlaví uzavírat registrované partnerství (řecky:σύμφωνο συμβίωσης), které jim garantovalo značnou část práv a povinností vyplývajících z heterosexuálních manželství. V roce 2017 získali translidé možnost úřední změny pohlaví bez povinnosti podstoupit chirurgický zákrok, který byl dříve podmínkou k vydání nových dokladů odpovídajícím jejich úřední identitě. V únoru 2018 umožnil řecký okresní soud nebinární osobě oficiálně vystupovat pod genderově neutrálním jménem. V květnu 2018 přijal Helénský parlament zákon umožňující gay a lesbickým párům stát se společnými pěstouny. V únoru 2024 po přijetí zákona o stejnopohlavním manželstvím získaly homosexuální páry plná adopční práva.

Gay kultura je nejvíce rozvinutá v řecké metropoli Athénách, zejména v gay village nacházející se v blízkosti městské části Gazi. Dále pak v Soluni a na některých řeckých ostrovech. Mezi LGBT turisty patří Řecko mezi nejvíce vyhledávané destinace, přičemž vysoké oblibě se těší ostrov Mykonos, který je světově znám nespočtem barů a nočních klubů pro gay a lesbickou klientelu. Každoročně se v Řecku také konají festivaly LGBT pride, a to v Athénách, Soluni, Patrech a krétském hlavním městě Heráklionu. Největšího z nich Athens Pride se v roce 2015 zúčastnil rekordní počet lidí, včetně několika veřejných činitelů, a to předsedy Parlamentu Helénů a athénského primátora.

Podle posledních zpráv ILGA-Europe, která monitoruje situaci LGBT lidských práv v evropských zemích, zažilo Řecko v posledním desetiletí ohromný rozmach v oblasti politicko-právní situace LGBT lidí, kdy dosáhlo 70 % skóre, což jej zařadilo na 7. místo ze všech sledovaných 49 zemí. V dubnu 2025 se Řecko rozhodlo přistoupit k zákazu náhradního mateřství pro homosexuální a svobodné muže. V květnu 2025 řecký nejvyšší soud potvrdil (Greece' Supreme Court) legalitu stejnopohlavního manželství.

Stejnopohlavní sexuální styk . Po získání nezávislosti na Osmanské říši bylo do nově ustanoveného trestního zákoníku začleněn Článek 274, který každého, kdo byl shledán vinným ze sodomie, trestal nejméně ročním vězení a policejním dohledem.

Pohlavní styk mezi muži byl dekriminalizován v roce 1951. Na lesby se řecký trestní zákoník nevztahoval a ani se o nich nezmiňoval. Článek 347 trestního zákoníku trestal mužskou prostituci a zvyšoval věk legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku na 17 let v případě pohlavního styku mezi muži. Toto ustanovení bylo pak zrušeno zavedením Článku 68 Zákona č. 3456/2015 Sb. (), díky čemuž došlo k plnému sjednocení legálního věku způsobilosti k pohlavnímu styku a dekriminalizaci mužské prostituce, která je nyní upravovaná příslušnými zákony regulujícími prostituci.

Legální věk způsobilosti je v Řecku stanovený na 15 let dle ustanovení Článku 339, jakož i Článků 337, 348B řeckého trestního zákoníku. V roce 2015 byl spolu s legalizací registrovaného partnerství párů stejného pohlaví rovněž novelizován Článek 347, který zrušil zákaz zletilým mužům svádět mladistvé mladší 17 let k pohlavnímu styku, čímž byl legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku na zcela stejné úrovni jak v případě heterosexuality, tak i homosexuality.

I nadále však existují určitá omezení v případě obscénností a situací, kdy je daná osoba na druhé nějakým způsobem závislá, či snadněji ovlivnitelná. Tuto problematiku upravují Články 342 a 343. Zákon rovněž pamatuje na obscénní akty v případě blízkého tříletého věkového rozdílu mezi dětmi mladšími 15 let.

Stejnopohlavní soužití

V Ústavě Řecké republiky není žádná zmínka o definici manželství. Je v ní jen ustanovení, že rodina a děti jsou pod státní ochranou.

Řecká levicová strana Syriza usiluje o legalizaci stejnopohlavního manželství a Alekos Alvanos, předseda strany Synaspismos, se zasazuje o to, aby koalice bojovala proti všem druhům diskriminace a podporovala veškeré uznání sexuálních menšin, vč. jejich manželství.

Předchozí vláda s premiérem Kostem Karamanlim za Novou demokracii byla proti stejnopohlavním manželstvím. Ačkoliv vláda Nové demokracie umožnila nesezdaným dvojicím mít nějaké výhody plynoucí z jejich svazku, tak je explicitně garantovala pouze různopohlavním párům.

Zdejší Výbor na ochranu lidských práv jednal o možnosti registrace pro stejnopohlavní páry a neregistrované heterosexuální páry a řecká organizace OLKE oznámila svůj záměr žalovat obce za odmítání oddávat homosexuální páry.

Řecká vláda v čele s Jorgem Papandreu předsedou Panhelénského socialistického hnutí zpracovala zákon o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví. Haris Kastandis, tehdejší ministr spravedlnosti, během rozhovoru v rozhlase Greek Radio Station 17. září 2010, řekl: „Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s Generálním sekretariátem rovného zacházení vytvoří komisi ohledně přijetí legislativy, která se bude zabývat návrhem o partnerství párů stejného pohlaví, a která podnikne veškeré kroky k jejímu přijetí.“ Podle článku v řeckém tisku To Vima (10. října 2010) ohledně této komise:„Komise vznikla 29. července 2010 a náplní její činnosti je tvorba návrhů zákona týkajících se modernizaci Zákona o rodině. Doteď bylo diskutováno pouze o záležitostech heterosexuálních párů, zatímco o problematice homosexuálních párů se bude jednat až v lednu 2011.“

V listopadu 2013 Evropský soud pro lidská práva rozhodl ve prospěch žalobců v případě kauzy „Valiantos a další versus Řecko“ a odsoudil výjimky pro stejnopohlavních páry v případě registrovaného partnerství. Omezení registrovaného partnerství výhradně na různopohlavní páry bylo tedy považováno za absurdní a Řecko muselo zaplatit odškodnění ve výši 5 000 euro poškozeným.

Ačkoliv tu zatím nebyl přijat žádný právní institut pro stejnopohlavní páry, zákon z r. 1982 legalizoval možnost občanského sňatku mezi „osobami“, bez žádné přímé zmínky o pohlaví, což by se dalo interpretovat jako nepřímá legalizace stejnopohlavní manželství. 3. června 2008 na ostrově Tilos byly oddány dva homosexuální páry, dvě lesbické ženy a dva homosexuální muži, s odvoláním se na díru v zákoně. Tento akt se dočkal obrovské kritiky ze strany duchovních Řecké pravoslavné církve, kteří byli v minulosti známí tím, že kritizovali i občanské sňatky jako takové. Ministr spravedlnosti Sotiros Hatzigakis oficiálně prohlásil manželství uzavřené na Tilu za neplatné a Nejvyšší soud Řecké republiky rozhodl ve prospěch státního žalobce Georgiho Sanida žalujícího Mayora Aliferia ohledně následků jeho „porušení povinností“, ale řekl, že se oficiálně nezasadí o „zrušení manželství“. V červnu 2010 byla manželství oficiálně prohlášená za neplatná.

V prosinci 2015 předložil řecký parlament návrh novely zákona o registrovaném partnerství znovu. Odezva byla jak pozitivní, tak i negativní, značný odpor byl cítit ze strany církve. Proti návrhu se nejvíce vymezoval athénský arcibiskup Jeroným II. označující homosexualitu coby „odchýlení se od přirozeného života“, metropolitní antimos deklarující že „ani zvířata se tak nechovají“, metropolitní seraf, který řeckou politickou scénu označil za „pěšáky mezinárodního sionismu uměle vytvářející maskulofeminismus“ a metropolitní amvrosios řekl: „Plivejte na ně! Jsou odstudní! Jedná se o přírodní omyl!“https://www.facebook.com/photo.php?fbid=640996289375030&set=a.206194046188592.51110.100003939946654&type=3&theater Posléze založilo zdejší duchovenstvo na popud amvrosia iniciativu, jejímž středobodem bylo smuteční vyzvánění v církevní jurisdikci Metropolis, což nakonec vyústilo v to, že se sešli před vchodem do města dva LGBT aktivisté oblečeni v klerikálních oděvech protestující proti odporu duchovních polibkem.http://luben.tv/blogosphere/dailyviral/69078http://www.lifo.gr/now/greece/84446

Návrh zákona o registrovaném partnerství nakonec 23. prosince prošel v poměru hlasů 193:56 se značným počtem zdržení se (51), čímž se Řecko stalo 26. evropskou zemí, která podobné zákony přijala. Spolu s novým zákonem byl vyňat z trestního zákoníku starý § 347, čímž se zcela sjednotil legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku pro obě orientace na 15 let. Následně se řecký premiér Alexis Tspiras oficiálně omluvil LGBT komunitě za dlouhotrvající diskriminaci, jíž museli čelit. Občanské sňatky pro osoby stejného pohlaví zatím ještě nejsou povoleny.http://www.lifo.gr/now/politics/84651https://www.vice.com/gr/read/papades-filithikan-mprosta-stin-mitropoli-athinwn-gia-to-symfono-symviwsis

V prosinci 2016 přijal řecký parlament návrh zákona rozšiřující práva homosexuálních párů a garantující rovnou právní ochranu na pracovišti bez ohledu na pohlaví, náboženství nebo sexuální orientaci.Same-sex couples' law passes through House, despite absentee MPs Společné osvojení dětí, přístup k asistované reprodukci pro lesby a stejnopohlavní manželství zůstávají homosexuálním párům zatím stále odepřeny.http://www.pinknews.co.uk/2016/12/02/greek-parliament-have-voted-for-a-controversial-bill-to-expand-rights-for-lgbt-people/

Stejnopohlavní manželství

Stejnopohlavní manželství je v Řecku legální od 15. února 2024.

V roce 2018 rozhodl Soudní dvůr EU, že manželské homosexuální páry disponující stejnými rezidenčními právy jako jejich heterosexuální protějšky, a to v souladu s právem EU bez ohledu na to, zda daná země stejnopohlavní sňatky uzákonila, či nikoliv. Rozhodnutí se vztahuje na všechny členské země, které jsou povinné se jim řídit, tedy i Řecko.

17. června 2022 předložila SYRIZA a její lídr a řecký expremiér Alexis Tsipras historický návrh zákona, který by výrazně zlepšil právní postavení LGBT lidí. Jeho součástí bylo mimo jiné zpřístupnění institutu manželství všem párům bez ohledu na pohlaví, a to jak v civilní, tak i církevní formě, pokud s tím bude příslušná církev souhlasit. Návrh byl nakonec zamítnut většinovou konzervativní Novou demokracií.

V červenci 2023 oznámil znovuzvolený řecký premiér Kyriakos Mitsotakis (Nová demokracie) místnímu tisku, že podporuje manželství párů stejného pohlaví, a že řecká společnost je na tuto změnu dostatečně připravená, ba dokonce se většinově ztotožňuje s jeho záměrem. Svá slova doplnil slovy, že zamýšlený zákon bude přijat do konce jeho funkčního období.

15. února 2024 předložila vláda Národní demokracie příslušný návrh zákona otevírajícího institut manželství gay a lesbickým párem s podporou opozičních stran SYRIZA, Hnutí pro změnu, Kurzu svobody a Nové levice navzdory odporu Řecké pravoslavné církve, čímž se z Řecka stala první světovou zemí s pravoslavnou většinou, která uzákonila stejnopohlavní manželství. Některé z opozičních stran přišly se svými vlastními alternativy návrhu příslušného zákona. Uzákonění homosexuálního manželství podpořila i řada mimoparlamentních stran jako například MeRA25.

V březnu 2024 byly v oblasti jižně od Athén oddány první homosexuální páry. Ten samý měsíc uzavřel na řeckém ostrově Rhodu první zahraniční homosexuální pár původem z Austrálie. Nicméně byly zaznamenány případy nasazení policejních a jiných bezpečnostních složek z důvodu ochrany svatebních obřadů gay a lesbických párů z důvodu homofobních výhrůžek.