Klvaňovo gymnázium, střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola zdravotnická Kyjov, příspěvková organizace, zkráceně Klvaňovo gymnázium, je všeobecná střední škola v Kyjově.

Historie

Německé střední školy v Kyjově (1760–1897) V první polovině 18. století začali kyjovští měšťané usilovat o rozšíření možnosti vzdělávání ve městě, do té doby zajišťované pouze farní školou o jednom učiteli. Volba padla na řád piaristů, kteří kromě humanitních předmětů poskytovali i hospodářské a obchodní vzdělání. Příchod piaristů do Kyjova povolila Marie Terezie 15. září 1759. V Kyjově byl tehdy i kapucínský klášter; aby si řády nekonkurovaly, byl příchod piaristů podmíněn tím, že se budou věnovat pouze vzdělávání, a jejich budova se bude nazývat rezidencí, nikoli klášterem nebo konventem. V letech 1740–1760 postupně několik mecenášů shromáždilo finance určené na výstavbu rezidence. Ke konci roku 1760 činil kapitál 27 754 zlatých. Z toho 18 000 zlatých mělo být použito jako fond, z jehož úroku bude financován provoz, a zbylých 9754 zlatých na stavbu budovy. Dva piaristé dorazili do Kyjova 24. listopadu 1760, a zahájili vyučování. Výuka probíhala v domě, který stál na místě dnešní fary. K piaristům postupně přešla i většina chlapců z farní školy. V roce 1764 byla zahájena stavba budovy koleje, dokončená v roce 1771. Tato budova č.p. 549 (později několikrát přestavovaná) dnes tvoří nejstarší část areálu gymnázia. V ní byla zahájena výuka v nižších třídách gymnázia, kterou zajišťovali další dva piaristé. Už v roce 1775 bylo však gymnázium opět zrušeno, a nahrazeno tzv. „hlavní školou“, odpovídající přibližně tehdejší měšťance. Piaristický řád nebyl v pozdějších letech schopen zajistit výuku sám, a tak na škole začali působit i „světští“ učitelé, tj. nečlenové řádu.

náhled|vlevo|Budova gymnázia č.p. 549 z roku 1771 14.  prosince 1862 se obecní výbor rozhodl požádat opět o povolení zřízení gymnázia. Ministerstvo vydalo potřebný souhlas 6. června 1863. Protože dosavadní budova by nestačila pro gymnázium i hlavní školu, bylo nutno ji přestavět. Kaple v přízemí budovy byla nahrazena samostatnou budovou kaple sv. Josefa Kalasanského, vysvěcenou v roce 1868. Celkové náklady přestavby přesáhly 37 000 zlatých. Vyučování v němčině bylo na novém gymnáziu zahájeno 1. října 1868. Od školního roku 1872/1873 mělo gymnázium dvě větvě, klasickou a reálnou. Zájem o reálnou větev ale klesal, a tak byla v roce 1879 opět zrušena. Zpočátku, do roku 1871, byli všichni vyučující gymnázia piaristé. Obdobně jako u hlavní školy ale přestával být řád schopen zajistit dostatek učitelů, a tak v roce 1878 vyučoval na škole už jen jediný piarista, katecheta P. Vilém Freiwald.

náhled|Gymnazijní kaple sv. Josefa Kalasanského Ke konci 19. století postupně klesal počet žáků, z rekordních 120 v roce 1879 až na 48 v roce 1890. Důvodem bylo zejména to, že čeští studenti odcházeli na české školy mimo Kyjov. Když po obecních volbách v červenci 1896 nahradila česká většina předchozí, převážně německé, vedení města, bylo brzy rozhodnuto o zrušení německého gymnázia. To bylo zrušeno k 15. červenci 1897, tj. na konci následujícího školního roku. Obecní zastupitelstvo pak 16. března 1897 odhlasovalo zřízení gymnázia českého, a to již ve školním roce 1897/1898. Povolení ministerstva bylo ale vydáno až 20. srpna 1897, a tak bylo nakonec otevření gymnázia o rok odloženo. Škola tak zahájila provoz ve školním roce 1898/1899.

Založení a první roky českého gymnázia (1898–1908) V roce 1898 byl Kyjov s počtem obyvatel 4 393 druhým nejmenším městem na Moravě, které mělo české gymnázium. Šlo o teprve sedmnácté české gymnázium na Moravě (prvním bylo v roce 1867 Gymnázium Brno, tzv. „Jaroška“). První třída, pro školní rok 1898/1899, byla otevřena v upravené piaristické budově. Zastupitelstvo obce mezitím zadalo stavbu budovy nové, která by v budoucnu postačovala nejen čtyřletému „nižšímu“ gymnáziu, ale i úplnému gymnáziu osmiletému. Náklady na stavbu nové budovy dosáhly téměř 100 000 zlatých, z toho 20 000 zlatých pokryl dar místní Občanské záložny, který připomíná pamětní deska u vchodu. Stavba byla zahájena 20. srpna 1898, a dokončená budova byla slavnostně vysvěcena 24. září 1899. Tato budova, s číslem popisným 550, přímo navazuje na původní objekt piaristického gymnázia.

Přestavba piaristické budovy byla dokončena 15. září 1898, a už 16. a 17. září se konal zápis do první třídy. Přijato bylo 90 žáků, a bylo tak nutné otevřít první třídy dvě. Zájem byl obdobný i v dalších třech letech, kdy škola v každém ročníku otvírala dvě třídy. V roce 1902 obec požádala o rozšíření čtyřletého nižšího gymnázia na vyšší. Žádosti bylo vyhověno, a tak byla ve školním roce 1902/1903 otevřena pátá třída. V témže roce začaly školu jako hospitantky navštěvovat první dívky, jejichž počet v následujících letech vzrůstal. První maturitní zkoušky proběhly v roce 1906, kdy absolvovalo 28 studentů. V roce 1908 bylo gymnázium na žádost obce zestátněno, čímž náklady na jeho provoz (s výjimkou údržby budovy) přešly z obce na stát. Zároveň se klasické gymnázium začalo měnit na reálné.

Prvním ředitelem gymnázia se od 1. září 1898 stal etnograf a přírodovědec Josef Klvaňa. Klvaňa byl tehdy profesorem českého gymnázia v Uherském Hradišti a okresním školním inspektorem pro okres Hodonín. V červnu 1909 postihl Klvaňu první záchvat mrtvice, po kterém se vrátil do školy až na druhé pololetí školního roku 1910/1911. Klvaňa zůstal ředitelem gymnázia až do 13. srpna 1919, kdy zemřel měsíc po druhém záchvatu mrtvice. V roce 1957, u příležitosti stého výročí narození, mu byla na budově odhalena pamětní deska. V roce 1992 byla nahrazena deskou novou,Kotík 110 let - str. 21 na které k textu přibyl Klvaňův reliéf od Václava Adolfa Kovaniče.Kotík 110 let - str. 34

První světová válka a vznik Československa (1914–1918) náhled|Vstup do budovy gymnázia Po sarajevském atentátu 28. června 1914 a následné mobilizaci část učitelského sboru nastoupila do armády. Zbylí učitelé a žáci se během prázdnin zapojili do různých pomocných válečných činností – vyřizování korespondence nebo rozdělování zásob do vojenských transportů, které městem projížděly. Po vypuknutí války vzrůstalo napětí mezi českými a německými obyvateli Kyjova. Několik žáků bylo zatčeno za protirakouské projevy, např. žák Vincenc Měsíček za zvolání „Nieder mit Österreich!“. Ředitel Klvaňa musel také vysvětlovat aféru, kdy někteří žáci nosili na oděvu slovanské trikolory. O prázdninách 1915, po další vlně odvodů, zbyli na gymnáziu pouze ředitel Klvaňa, katecheta P. Staněk a dva profesoři. Nakonec bylo gymnázium úředním výnosem uzavřeno, a ve školním roce 1915/1916 se neotevřelo. Do Vánoc 1916 v budově sídlila dívčí škola, jejíž původní budovu zabrala vojenská nemocnice.Kotík 100 let - str. 37-80 Na konci února 1917 bylo v budově ubytováno asi 280 vojáků, provádějících rekvizici obilí v okolí. Do roku 1918 byly coby válečný materiál zabaveny píšťaly varhan, střecha a zvony kaple, i zvonek ohlašující začátek a konec vyučování.

Po několika žádostech a deputacích bylo v červenci 1917 povoleno znovu otevřít všechny třídy gymnázia od školního roku 1917/1918. V tomto roce bylo do první třídy zapsáno celkem 100 žáků. Po vzniku Československa 28. října 1918 se do školy vrátili zatčení žáci, a škola zorganizovala oslavy vzniku republiky a návratu prezidenta Masaryka do vlasti.

Období první republiky (1918–1938) V meziválečném období život školy zpestřovaly tělocvičné a hudební akademie, Majáles nebo koncerty. Byly také slaveny významné dny Československa, zejména státní svátek 28. října a jubilea prezidenta Masaryka. Školní orchestr v počtu 64 žáků vystoupil v červnu 1936 ve Společenském domě v Luhačovicích, a poté v listopadu v Besedním domě v Brně. 25. srpna 1923 se konala vůbec první oslava výročí založení školy, tedy 25 let. V rámci oslav byla uvedena hra Václava Štecha „Halaba a Jordán“. Během oslav 28. října 1924 byl před budovou odhalen „Pomník svobody“, symbolizující svobodu dobytou zahraničním odbojem za první světové války. 21. ledna 1930 bylo ustaveno rodičovské sdružení. Podporovalo činnost školy, kromě členských příspěvků i výnosy z tzv. čajů, a snažilo se o bližší kontakt rodičů se školou. V roce 1936 se poprvé v názvu školy objevilo jméno jejího prvního ředitele Josefa Klvani.160. výročí narození Josefa Klvani a kyjovské gymnázium 29. ledna 1938 se konal první školní lyžařský zájezd, a to do Nízkých Tater. Zúčastnilo se osm žáků a dva profesoři. Ve dnech 10.–12. září 1938 se konaly oslavy čtyřicátého výročí založení školy. Sobotní program obohatil krojový průvod, obdobný jako při Slováckém roku. Slavnost se konala v napjaté atmosféře, těsně před vypuknutím Sudetoněmeckého povstání, které bylo součástí událostí vedoucích k Mnichovské dohodě.

Druhá světová válka a osvobození Kyjova (1938–1945) vlevo|náhled|Pomník svobody před gymnáziem V květnu 1939 byl tehdejší ředitel krátce zadržován gestapem pro urážlivé výroky o německé armádě ve školním rozhlase. Na konci školního roku byli propuštěni všichni členové sboru neárijského původu. Na jaře 1940 se ve městě objevily letáky proti hnutí Vlajka. Výsledkem byl zákaz vycházení pro studenty po osmé hodině večerní, pod pohrůžkou rozpuštění školy. Zákaz byl zrušen až po konci školního roku. V září a říjnu 1940 několik tříd zabrala německá armáda, která ale podle kroniky nijak nenarušila vyučování.Kotík 100 let - str. 80-98

Během okupace byl regulován počet přijímaných žáků. V roce 1942 směla být otevřena pouze jedna prima o počtu 40 žáků a jedna kvinta pro 35 žáků. Uměle byl omezován i počet úspěšných maturantů, (např. nařízením školního rady z roku 1942 mělo u maturit neuspět 20 % žáků). Ze čtvrté třídy, tj. z nižšího gymnázia na vyšší, nesmělo v roce 1943 postoupit 30 % žáků, v roce 1944 25 %. Tito žáci obvykle školu dokončili po válce.

Průběžně byla posilována výuka němčiny, a to jak u žáků tak u profesorů, pro které se pořádaly zvláštní kurzy. V roce 1942 se vyučovala němčina 10–11 hodin týdně; kromě toho se podle nařízení měla užívat i k výuce dalších předmětů. Tato nařízení, podobně jako povinný odběr německých časopisů nebo výzvy k žákům, vedení školy provádělo jen vlažně či vůbec.

1. července 1942 byl v Brně popraven školní lékař Vladimír Dunděra, zatčený spolu s dalšími občany Kyjova. 15. ledna 1943 byl zatčen profesor Karel Bartoš, pravděpodobně pro styk s vězni z koncentračního tábora ve Svatobořicích, kterým měl zprostředkovávat kontakt s příbuznými. Propuštěn byl po 41 dnech. Na jaře 1943 začali někteří žáci oktáv odcházet na různé práce. Někteří odešli dobrovolně, protože práce přes konec školního roku nahradila maturitu, a žáci tak dostali maturitní vysvědčení (potvrzené v roce 1946), aniž by zkoušku vykonali. 18. ledna 1944 byl během výuky zatčen profesor Jan Gajdoš, mistr světa v gymnastice, který byl vězněn do konce války a krátce po osvobození zemřel. Na školu nastoupil teprve 1. ledna toho roku, odučil tam tak pouhý týden po vánočních prázdninách.

náhled|300px|Vedlejší budova gymnázia