Větrní jáma Vrbice byla výdušnou jámou pro černouhelný hlubinný důl Hubert v Hrušově, situována v těsné blízkosti železnice Přerov–Bohumín a jihozápadně od vsi Vrbice. Důl patřil mezi doly Severní dráhy Ferdinandovy v Ostravě. V roce 1993 byla jáma prohlášena kulturní památkou ČR.

Historie

Vznik větrní jámy Vrbice V jihozápadním okraji vrbické části důlního pole byla založena v roce 1911 výdušná jáma Vrbice. Je situována při severní straně železniční trati mezi stanicemi Ostrava hl. n. a Bohumín. Po celou dobu provozu sloužila jako větrní pro východní část důlního pole Hubert / Stachanov. Viditelné umístění jámy bylo zhodnoceno reprezentativním architektonickým návrhem uceleného komplexu z režného zdiva, krytého mansardovými střechami. Architektem stavby je František FialaDle jeho projektu byly takřka v identickém provedení postaveny důl Zárubek a důl Michal. Areál zahrnoval jámovou budovu, malou příhradovou těžní věž a dvě ventilátorovny po stranách s charakteristickými difuzory.

Elektrický pístový kompresorMovitá kulturní památka v kompresorovně byl uveden do provozu v roce 1942. Elektromotor vyrobený firmou Siemens-Schuckert Werke o výkonu 545 kW, výkon kompresoru 6 600 m³/hod. vyroben ve Škodových závodech. Dle nalezených dokumentů byl na větrní jámu Vrbice převeden z dolu Zárubek.

V roce 1914 byl instalován elektrický ventilátor soustavy Capell, vyrobený ve Vítkovických železárnách, o výkonu 4 200 m³/minutu, výkon motoru 150 HP. Druhý stejný elektrický ventilátor byl instalován v roce 1928.

V roce 1916 byla větrní jáma Vrbice vybavena elektrickým asynchronním těžním strojemTěžní bubny a převodovka byl vyroben Pražskou akc. strojírnou, asynchronní motor AEG, Union ve Vídni. s dosahem do hloubky 400 m a výkonem 100 HP. Ze stejného roku pochází příhradová těžní věž 16,5 m vysoká (od ohlubně po střed lanovnic) celkově 18,9 m, se dvěma lanovnicemi o průměru 2,5 m, kterou dodala firma Elberzhagen & Glasner v Moravské Ostravě. K dispozici byla jednopatrová klec pro jeden vozík. Na přelomu 50. a 60. let 20. století bylo provedeno stavební a technické rozšíření areálu, které umožnilo fárání mužstva. Těžní stroj je dvojbubnový s asynchronním motorem AEG Union, Vídeň. Výkon motoru 74 kW. Bubny těžního stroje mají průměr 2 100 mm a šířku 950 mm.Těžní zařízení bylo určeno pro jízdu do 6. patra (372 m),rychlost jízdy pro těžbu a osoby byla 4 m/s. Klec jednoetážová pro jeden vozík nebo 14 osob. lano o průměru 25 mm.

Jáma zabezpečovala fárání na hloubku cca 530 m. K dopravě na nejhlouběji uložená pracoviště sloužila od té doby důlní sedačková lanovka, vedená úpadním překopem od nejspodnějšího náraziště jámy. V areálu byly citlivě zakomponována nová budova koupelny.

Po rozdělení Dolu Stachanov 1. 1. 1974 se stala větrní jáma Vrbice součástí dolu Eduard Urx 5 v Koblově. Po ukončení těžby uhlí na Dole Eduard Urx 5 byl v roce 1992 provoz zastaven, jáma zasypána. Nadále je v provozu degazační stanice, která je trvale využívána k odsávání důlních plynů z podzemí bývalých dolů Hubert / Stachanov v Hrušově a dolu Viktoria / Generalissimus Stalin / Rudý říjen v Heřmanicích.

Jáma byla v rámci útlumu těžby uhlí zasypána v roce 1992.

Větrní jáma Vrbice jako první v revíru využívala důlní metan k ohřevu vody pro koupelny. Potrubí, které přivádělo metan k trysce hořáku, bylo vybaveno zařízením umožňující přebytečný metan vypustit do volného ovzduší. Tato situace mohla nastat při přebytku metanu nebo v době, kdy se voda neohřívala.

Současný stav Areál větrní jámy Vrbice se souborem technického vybavení byl 11. 10. 1993 prohlášen kulturní památkou MK ČR čj. 1192/93.

Majitelem vrbického areálu je od roku 1992 společnost Green Gas DPB, která se obnově a záchraně zdejších kulturních památek věnuje již 10 let za významné finanční podpory poskytované z rozpočtu statutárního města Ostravy. Za uplynulé období si práce vyžádaly celkem 6 milionů a 588 tisíc korun, z čehož statutární město Ostrava poskytlo více než 2 miliony korun. I v roce 2013 město dále aktivně přistupovalo k záchraně památek vrbického areálu a poskytlo dotaci ze svého rozpočtu ve výši 400 tis. korun. Konkrétně se jedná o těžní stroj z roku 1916, elektrický pístový kompresor z roku 1913, budovu strojovny a těžní budovu s těžní věží. http://www.dpb.cz/aktuality/ ze dne 27.11.2013.

Údaje o větrní jámě Vrbice Název druh jámy založení hloubka jámy v m likvidace jámy těžba vytěženo v t dobývací pole v ha počet paterVrbicevýdušná1911386,71992---6

Ubytování Pro ubytování havířů větrní jámy Vrbice, původně hlubičů větrné jámy, byla postavena (1900–1912) hornická kolonie ve Vrbici, ale byla ve správě dolu Hubert. V 50. letech 20. století v prostoru mezi větrní jámou a kolonií byl postaven domov pro přechodné pracovníky (brigádníky) a mladé vyučence pro potřeby dolu (od června 1954). Z původních 8 jednopatrových domů se dochovalo 6Hornické kolonie Ostravy, Ostrava 2009, s.193.

Odkazy Poznámky

Reference

Literatura Matěj Miloš, Klát Jaroslav, Korbelářová Irena. Kulturní památky Ostravsko-karvinského revíru, Ostrava, 2009, s. 83 až 86 Kučová Věra, Matěj Miloš. Industriální soubory v Ostravě vybrané k nominaci na zápis do seznamu UNESCO. Ostrava 2007, s. 21 – 23. Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, 2. část, Ostrava, 2002, s. 188 až 190 Ostravsko-karvinský uhelný revír, Ostrava, 1929

Externí odkazy http://www.zdarbuh.cz/reviry/okd/dul-hubert-stachanov-v-ostrave/ https://web.archive.org/web/20150402132645/http://www.hornicky-klub.info/edice/zaver_vrbice.pdf

Kategorie:Zaniklé černouhelné doly v Ostravě Kategorie:Doly v Ostravsko-karvinské uhelné pánvi Kategorie:OKD Kategorie:Kulturní památky v Ostravě Kategorie:Hrušov (Ostrava)