Neznělá palatovelární frikativa je souhláska, která je popsána pouze ve švédštině. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem , číselné označení IPA je 175, ekvivalentním symbolem v SAMPA je x\. Popisuje se jako současně vyslovené a . Ve švédštině se nazývá „sje-ljud“.
Charakteristika
Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum – od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva). Místo artikulace: zadopatrová (velára) a zároveň středopatrová (palatála) souhláska. Úžina se vytváří mezi hřbetem jazyka a měkkým i tvrdým patrem. Místo artikulace se však v jednotlivých oblastech Švédska liší. Často se též vyslovuje s labializací . Znělost: neznělá souhláska – při artikulaci jsou hlasivky v klidu. Ústní souhláska – vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou. Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky. Pulmonická egresivní hláska – vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.
V češtině
V češtině se tato hláska nevyskytuje.
Ve švédštině
Tuto hlásku není možné jednoznačně popsat. Tzv. „sje-ljud“ se v jednotlivých švédských nářečích svojí výslovností liší. Zatímco na jihu Švédska zní spíše jako , na severu se vyslovuje spíše jako , či spíše retroflexní . Ve středošvédských nářečích v počátečním postavení lze slyšet spíše [x], v koncovém postavení spíše , např. själv (sám) se blíží výslovností , kanske (snad) zní spíše jako .
Ve finské švédštině se vyslovuje jako nebo .
Většina učebnic a slovníků pro zjednodušení uvádí výslovost . Tento přepis sice nevystihuje přesně skutečnou výslovnost, nicméně pokud cizinec vyslovuje š, není to chyba.
Kategorie:Neznělé souhlásky Kategorie:Velární souhlásky Kategorie:Palatální souhlásky Kategorie:Frikativní souhlásky