Poledník je pomyslná čára vzniklá průnikem povrchu Země a libovolné poloroviny určené zemskou osou. Poledníky jsou také nejkratšími spojnicemi severního a jižního pólu, které vedou po povrchu Země. Stejně se dá poledník definovat i pro jiná vesmírná tělesa.
Nultý poledník a ostatní poledníky Na Zemi byl za základní poledník (též nultý poledník) zvolen poledník, který prochází astronomickou observatoří v Greenwichi v Anglii. Další poledníky jsou identifikovány pomocí úhlu, který svírají s tímto základním poledníkem (resp. úhlu, který jejich poloroviny svírají s polorovinou nultého poledníku), tento údaj se nazývá zeměpisná délka. Poledníky směrem na východ od Greenwiche mají vzdálenost 0 až 180 stupňů východní délky, poledníky směrem na západ 0 až 180 stupňů západní délky. Na jiných vesmírných tělesech lze použít stejný systém, pouze je třeba zvolit odpovídající počátek (nultý poledník), např. na Měsíci prochází nultý poledník středem přivrácené strany.
střed|Diagram pro vysvětlení pojmu poledníků
Od pólu směrem k rovníku se vzdálenost mezi poledníky zvětšuje, až na rovníku dosáhne svého maxima 111,324 km; na 50. stupni severní šířky, tedy ve střední Evropě, činí jen 71,556 km. Pro výpočet vzdálenosti d dvou poledníků lze použít vzorce: , kde je Ludolfovo číslo, rz poloměr Země a je zeměpisná šířka, pro kterou vzdálenost počítáme.
Délka poledníků Délka všech poledníků je shodná a činí od pólu k pólu 20 004,5765 km, takže obvod zeměkoule měřený přes poledníky činí 40 009,153 km, což je často označováno (poněkud nepřesně) jako poledníková kružnice (správněji elipsa); vzdálenost mezi pólem a rovníkem je pak kvadrant (čtvrtkruh, 10 002,288 km). Pro srovnání: délka rovníku činí asi 40 075 km.
Délka poledníků byla použita jako výchozí veličina pro určení délky metru jako základní jednotky metrického systému. V důsledku rotace země slouží poledníky i k dělení Země do časových pásem: časový rozdíl mezi jedním stupněm činí 4 minuty, mezi 15 stupni pak jednu hodinu, což při 360 stupních znamená 1440 minut, neboli 24 hodin.
Termín poledník pochází z latinského slova meridies, poledne (dříve byl i v češtině používán výraz „meridián“). Sluneční poledne nastává nad daným poledníkem v jeden okamžik.
Odkazy Související články rovnoběžka datová hranice Degree Confluence Project
Externí odkazy
Kategorie:Diagramy