Celostátní referendum na Slovensku v sobotu 7. února 2015 se týkalo výlučnosti manželství jako svazku jednoho muže a jedné ženy, zákazu adopce dětí dvojicí nebo skupinou osob stejného pohlaví a práva rodičů ochránit děti před školním vyučováním v oblasti sexuálního chování či eutanazie.Slováci podle Amnesty International mohou referendem porušit mezinárodní právo [online]. Česká televize, 05.02.2015, rev. 05.02.2015, [cit. 2015-02-11]. Dostupné online. Účast voličů dosáhla 21,41 %, referendum tedy bylo neplatné.Definitívne výsledky referenda za SR [online]. Štatistický úrad SR, 07.02.2015, rev. 2015-02-08, [cit. 2015-02-11]. Dostupné online . (slovensky) U všech tří otázek bylo kladných odpovědí přes 90 procent.
Otázky náhled|Zapečetěná přenosná hlasovací schránka použitá při referendu Referendum obsahovalo tři otázky: „Souhlasíte s tím, aby se manželstvím nemohlo nazývat žádné jiné soužití osob kromě svazku mezi jedním mužem a jednou ženou?“ „Souhlasíte s tím, aby párům nebo skupinám osob stejného pohlaví nebylo umožněno osvojení (adopce) dětí a jejich následná výchova?“ „Souhlasíte s tím, aby školy nemohly vyžadovat účast dětí na vyučování v oblasti sexuálního chování či eutanazie, pokud jejich rodiče nebo děti samy nesouhlasí s obsahem vyučování?“
Čtvrtá otázka: „Souhlasíte s tím, aby žádnému jinému soužití osob mimo manželství nebyla přiznána zvláštní ochrana, práva a povinnosti, které jsou právními normami k 1. březnu 2014 přiznány pouze manželství a manželům - zejména uznání, registrace či evidování jako životního společenství před veřejnou autoritou, možnost osvojení dítěte druhým manželem rodiče?“ nebyla uznána Ústavním soudem.
Podmínky platnosti Referendum by bylo platné, pokud by se ho zúčastnila nadpoloviční většina voličů, tedy více než 2 miliony. Zároveň musí alespoň jedna ze tří otázek dosáhnout nadpoloviční většiny u jedné ze dvou odpovědí.
Pokud je referendum platné, parlament musí odpovědi na otázky vyhlásit jako zákon a nesmí tento zákon tři roky měnit.
Iniciační petice Organizace Aliancia za rodinu začala 5. dubna 2014 v zahradě Prezidentského paláce se sběrem podpisů na uskutečnění referenda na ochranu rodiny. Petice obsahovala otázky o definici manželství jako svazku jednoho muže a jedné ženy, ustanovení adopce pouze pro heterosexuální páry i právní ochrana výjimečnosti manželství. Petice požadovala i otázku ohledně povinnosti vzdělávání o sexuálním chování a eutanazii. Podle aliance jsou všechny čtyři otázky v souladu s Ústavou. Petici podpořila ještě v březnu 2014 i Konference biskupů Slovenska. Prezident Kiska slíbil, že referendum spojí s listopadovými komunálními volbami. Vyhradil si však požádat Ústavní soud o posouzení ústavnosti otázek v referendu. Hlasování o lidskoprávních otázkách nelze provést.
V červnu 2014 Aliancia za rodinu oslovila dopisem několik starostů s prosbou o podporu při sbírání podpisů pro vyhlášení referenda „například ve formě sběru podpisů na veřejných prostranstvích obce, informováním na obecních vývěskách, v místním rozhlase a na webové stránce obce“. Podle několika právních názorů byl tento postup nezákonný, na což Iniciativa Inakosť upozornila Generální prokuraturu. Podle názoru ministerstva vnitra však zákaz platí pouze v době pracovní doby a při výkonu státní správy. Nevztahuje se na podporu petice na webových stránkách či v obecních novinách. Hranice 300 000 podpisů měla být překročena v první polovině července. Potřebných 350 000 podpisů organizátoři očekávali koncem srpna 2014. Mottem sběru podpisů bylo „Made by mama + tato“. Petice byla předána prezidentovi 27. srpna 2014. 24. září prezidentská kancelář potvrdila, že z více než 408 tisíc odevzdaných podpisů bylo 389 843 platných, 18 602 neplatných a 118 sporných. Dle týdeníku The Economist petici podepsalo 8 % občanů Slovenska.
Podání k Ústavnímu soudu a reakce Začátkem září 2014 prezident Andrej Kiska požádal Ústavní soud o přehodnocení ústavnosti otázek petice: „Zda dotazy v petici pro vyhlášení referenda o ochraně rodiny jsou nebo nejsou v souladu s Ústavou SR; zda se týkají nebo netýkají základních práv a zda referendum o těchto otázkách lze nebo nelze vyhlásit.“ Anton Chromík z Aliance vyjádřil zklamání a prohlásil, že „strategie politiků a elit je taková, aby problém ochrany rodiny zahráli do ztracena a Ústavní soud dlouho nerozhodl." S krokem nesouhlasila ani katolická církev. Arcibiskup Zvolenský řekl: „Rozhodnutí prezidenta nás překvapilo, ale bereme ho na vědomí.“ Prohlásil také, že „[j]e zřejmé, že institucionalizace jiných způsobů chování jednotlivců na úroveň rodiny představuje zásadní narušení společnosti v jejích základech.“ Kiskův krok uvítali zástupci LGBTI skupin. Martin Macko z Iniciativy Inakosť řekl, že organizátoři petice podvedli signatáře dvakrát: „Jednou, když jim řekli, že hlavní hrozbou pro jejich rodiny jsou homosexuálové a podruhé, když jejich důvěru zneužili k prosazování protiústavní a od začátku marné iniciativy.“ Amnesty International Slovensko Kiskovo rozhodnutí vítá. Podle organizace schválení otázek petice „ovlivní život jedné skupiny lidí, čímž vytvoří legitimní prostor pro diskriminaci a může vést i k odnímání práv dalších skupin“. Rozhodnutí prezidenta podpořil i Richard Sulík. 24. září 2014 Ústavní soud potvrdil, že podnět přijal k „dalšímu řízení“.
Nález Ústavního soudu Prezident Kiska rozhodnutí Ústavního soudu dostal 21. listopadu, po 78 dnech. 1. října 2014 zahájila iniciativa Řekněme ne nesmyslnému referendu hladovku proti referendu. Rozhodnutí bylo zveřejněno 2. prosince 2014. Spolu se stanoviskem byly zveřejněny i dvě odlišná stanoviska soudců Lajose Mészárose a Ladislava Orosze. Podle soudce Mészárose jde v referendu o charakter státu, lidská práva a základní svobody. Podle něj Ústavní soud „nezkoumal, zda se referendum netýká zranitelných menšin v otázkách souvisejících s identitou a s podstatou jednotlivých základních práv a svobod“. Podle soudce Orosze výklad nezahrnoval ústavní princip zákazu diskriminace ani „přirozeně–právní pojetí základních práv a svobod spočívající v uznání, úctě a respektu k přirozeným právům člověka jako právům, které jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.“
Vyhlášení referenda 27. listopadu 2014 prezident Kiska vyhlásil referendum na 7. února 2015. Právník Marián Giba připomíná, že i kdyby referendum bylo platné, příslušné zákony nemusí být schváleny parlamentem. V prosinci 2014 byla poslanci OĽaNO navržená novela Ústavy, která by snížila kvórum na referendum z 50 na 20 %. Návrh nebyl schválen Národní radou.
Současný stav Tradiční rodina Podle socioložky Jarmily Filadelfiové existuje mnoho definic rodiny: „Dnes pozorujeme zřetelný posun k pluralizaci rodinných forem i norem rodinného života. Nyní se velmi často hovoří o tradiční rodině. I to je sociální konstrukt. Tradiční rodina se mění v prostoru i v čase.“ Na Slovensku se rodina měnila v závislosti na období, na tom, zda je městská nebo venkovská, lišila se i v jednotlivých regionech. Podobně se o tradiční rodině vyjádřil kněz a teolog Tomáš Halík: „Tomu, kdo by použil takové spojení, bych musel položit otázku: Jakou tradici máte na mysli, o jaké době mluvíte? O kmenových společenstvích a mnohoženství v době, o které říká Bible? O rodině v antickém Řecku, kde byly v popředí erotické vztahy mezi muži? O středověké rodině s ideálem rytířství a galantnosti k dámě (která zpravidla nebyla manželkou dotyčného)? O měšťanské patriarchální rodině 19. století v Evropě? O současné rodině? Rodina - její struktura, chápání, role muže a ženy, styl výchovy dětí a mnoho dalších aspektů - se radikálně proměňovala v průběhu dějin v různých kulturních kontextech.“
Sňatky Do června 2014 Ústava obsahovala větu: „Manželství, rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Zaručuje se zvláštní ochrana dětí a mladistvých.“ V červnu 2014 byla Ústava novelizována a věta v ní zní „Manželství je jedinečným svazkem mezi mužem a ženou. Slovenská republika manželství všestranně chrání a napomáhá jeho dobru.“ Podle Aliance za rodinu: „Pokud bychom připustili vznik homosexuálních svazků a jejich postavení na roveň manželství (což se může stát díky evropskému soudu), nebude existovat žádný racionální důvod neumožnit stejná ‚práva‘ nebo ‚služby‘ jakékoli jiné formě spolužití lidí (svazky uvnitř širších rodin, mezi třemi osobami, čtyřmi osobami…).“
Adopce V roce 2013 si děti adoptovalo 156 manželů a 17 jednotlivců. Podle zákona si „osamělí lidé, kteří na úřadě řeknou, že žijí sami, si mohou osvojit dítě ‚výjimečně‘“. Podle Natálie Blahové z Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny: „Na otázku, zda homosexualita hraje roli při posuzování způsobilosti zájemce vykonávat pěstounskou péči nebo osvojení, uvádíme, že jde o skutečnost, kterou je třeba brát v úvahu, ale na základě pouze této jediné skutečnosti nelze takovou osobu vyloučit z procesu náhradní péče. Osoba žadatele se posuzuje komplexně.“ Bývalá soudkyně a dnešní ombudsmanka Jana Dubovcová poznamenala: „Tuto problematiku jsem řešila v úvodu mé soudcovské kariéry. Při rozhodování o osvojení jsem nikdy nezjišťovala sexuální orientaci žadatelů o osvojení, protože by to bylo v rozporu s jejich základními právy, například právem na ochranu soukromí“. Iniciátor referenda Aliance za rodinu tvrdí, že „[d]va muži nemohou nahradit mámu ani dvě nebo tři ženy nenahradí dítěti otce.“ Podle studií Americké psychologické asociace a University of Cambridge citovaných v Deníku N děti, které vyrůstaly v homosexuálních rodinách vyrůstají stejně jako v heterosexuálních. Podle profesorky Susan Golombok: „Nenašli jsme žádný důkaz, který by potvrdil, že dětské, mužské nebo ženské vlastnosti by byly nějak ovlivněny tím, že má dítě za rodiče dva gaye nebo dvě lesby“.
Sexuální výchova V současnosti na školách není zaveden předmět sexuální výchova. Téma se vyučuje na hodinách etické výchovy, biologie, občanské nauky a třídnických hodin. Existuje průřezový předmět Výchova k manželství a rodičovství, který není povinný. Každá škola má však jeho koordinátora. Na otázku, zda je učivo o sexuálním chování povinné, podle Rii Gehrerové z Deníku N „[z]áleží na konkrétním učiteli a koordinátorovi, v jakém rozsahu a zda vůbec téma do výuky zařadí. Na povinných předmětech jako biologie a občanská nauka se však mohou vyskytnout témata jako antikoncepce, prevence před sexuálně přenosnými nemocemi či zdravotní a psychologická rizika střídání sexuálních partnerů. Taková témata však ve školách obvykle zůstávají jen jako diskuse či přednášky.“ Na základních školách se v biologii v sedmém ročníku probírá rozmnožovací soustava, plánované rodičovství a antikoncepce. Na mateřských školách se sexualita nevyučuje. Sexuolog Jozef Dúbravický považuje sexuální gramotnost na Slovensku za „velmi špatnou“.
Eutanazie Eutanazie se ve školních osnovách nenachází.
Kampaň před referendem Mediální kampaň