Zámek Smečno je původně gotický hrad přestavěný ve druhé polovině 16. století na renesanční zámek. Stojí ve stejnojmenném městě ve Středočeském kraji. V současné době je veřejnosti přístupný pouze park, neboť vnitřní prostory slouží pro potřeby domova pro osoby se zdravotním postižením.
Dějiny náhled|vlevo|Jižní strana zámku
První písemná zmínka o zdejší tvrzi, která původně stávala na místě dnešního zámku, je z roku 1252. Majitelem panství tehdy byl vladyka Boleslav ze Smečna, jehož potomci Smečno roku 1322 prodali jistému Vítkovi z pozdějšího rodu Kamenických ze Smečna.
V letech 1416–1418 Smečno s tvrzí koupil rod Martiniců, kterým se panství na pět set let stalo domovským. Markvart z Martinic byl prvním z řady majitelů z tohoto rodu. Poté, co se jeho hlavou stal Bořita II. z Martinic, dvorní maršálek králů Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad, zažilo panství celkový rozkvětAnděl 1984, s. 426 a před rokem 1460 byla stará tvrz přestavěna na gotický hrad.
Smečno (tehdy zvané Muncifaj, což byla zkomolenina latinského – buková hora) bylo roku 1510 povýšeno na městečko a roku 1515 na město. Jeho majitel, Hynek Bořita z Martinic, se roku 1522 stal nejvyšším zemským sudím. Okolo roku 1586 se Jiří Bořita z Martinic rozhodl přestavět staré a dobovým nárokům na bydlení renesančního aristokrata již nevyhovující sídlo. Z původní stavby ponechal pouze věže a jinak nechal vystavět nový zámek v renesančním stylu.Anděl 1984, s. 427 Po třicetileté válce 1630 prošel zámek důkladnou přestavbou,Anděl 1984, s. 428 další úpravy zámku a parku proběhly ve druhé čtvrtině 18. století, kdy došlo i ke stavbě barokní sala terreny.Anděl 1984, s. 429 V letech 1950–1955 byl zámek využit pro ubytování 57. pomocného technického praporu, jehož příslušníci nuceně pracovali v dolech v okolí Kladna, především v Libušíně.
Popis náhled|Zámek od východu náhled|Zámecký příkop
Podobu tvrze ani pozdně gotického hradu neznáme. Je pravděpodobné, že měl obdélný nebo mírně lichoběžníkový půdorys. Z jeho staveb se ve hmotě zámku dochovala nejspíše spodní část věže v jihozápadním nároží a především hradní kaple s polygonálním závěrem. Gotického původu by mohla být také vstupní věž v ose severního křídla.
Zámek má čtyři jednopatrová křídla kolem nepravidelně obdélného dvora a je obklopen příkopem, původně vodním. Z východního křídla mírně vystupuje polygonální věž s vnějšími pilíři, v jejímž přízemí se nachází kaple svaté Anny z roku 1460. Na nárožích zámku jsou masivní pilíře. V severním křídle je mohutná čtverhranná vstupní věž s ochozem a renesančními arkádami pod střechou. Bohatě zdobeným portálem v přízemí věže se do zámku vstupuje po mostě přes příkop. Ve východním i západním křídle jsou v obou podlažích zazděné arkády, ve východním křídle je manýristický portál z roku 1630.
Pozdně gotická kaple svaté Anny z roku 1460 je obdélná s pětibokým závěrem a síťovou klenbou, na svornících jsou znaky Bořity z Martinic a jeho ženy Anny z Kunvaldu. Nad oltářem je pozdně gotická archa s reliéfy svaté Anny a dalších světic, na zadní straně čtyři malované světice. V patře je velký sál se štukovým stropem, chodba jižního křídla má malované renesanční stropy, ve východní části trámový malovaný strop. Před zámkem jsou dva obelisky z 18. století.
V zámeckém parku, upraveném po anglickém způsobu, jsou sochy Pomony, Flóry, Samsona a Herkula z první poloviny 18. století. Sala terrena je obdélná patrová stavba s mansardovou střechou, postavená snad podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera ze druhé čtvrtiny 18. století. Na severní straně má bohatě zdobený trojosý rizalit se štítem. Vnitřek je klenut plackovou klenbou s freskou Jana Karla Kováře z doby kolem roku 1745.
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Seznam hradů ve Středočeském kraji Seznam zámků ve Středočeském kraji
Externí odkazy
Kategorie:Renesanční zámky v okrese Kladno Kategorie:Hrady v Pražské plošině Kategorie:Hrady ve Džbánu Kategorie:Hrady založené v 15. století Kategorie:Kulturní památky v okrese Kladno Kategorie:Stavby ve Smečně Kategorie:Polygonální stavby v Česku Kategorie:Smečenské panství