náhled|Hlasovací lístek se 7 otázkami pro jednu ze tří sérií po sobě následujících místních referend, konanou v září 2014 na základě rozhodnutí zastupitelstva městské části Praha 10. Jedním z efektů referenda je, že o předmětných otázkách nesmí být po dobu dvou let vyhlášeno další referendum. Místní referendum je referendum (všelidové hlasování) o záležitostech samostatné působnosti obcí. V České republice jej lze konat na úrovni obce, městské části nebo městského obvodu, v případě referenda o oddělení od obce též na úrovni části obce.
Česko
Zákonný rámec V Česku byla možnost místního referenda poprvé obecně upravena zákonem České národní rady č. 298/1992 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o místním referendu. Později byla tato úprava nahrazena zákonem č. 22/2004 Sb., o místním referendu, a ustanovení o některých speciálních typech místních referend byla v roce 2000 zahrnuta do zákona o obcích a zákona o hlavním městě Praze.
Proti zákonu č. 22/2004 Sb., který zvýšil účast nutnou pro platnost místního referenda na 50 % oprávněných voličů, nehlasoval ani jeden poslanec a v senátu hlasoval proti pouze Jaroslav Kubera.22. schůze, 100. hlasování, 23. října 2003, 15:13, Vládní návrh zákona o místním referendu, Poslanecká sněmovna PČR12. schůze, 54. hlasování, 11. 12. 2003 – senátní tisk 210 - Návrh zákona o místním referendu a o změně některých zákonů, schválit, Senát PČR
Zákon č. 22/2004 Sb. používá specifické legislativní zkratky, jimiž pod termín obec zahrnuje i samosprávné městské obvody a městské části, zatímco termín statutární město používá pouze pro územně členěná statutární města a též pro hlavní město Prahu.
Témata otázek Referendum lze konat o otázkách, které patří do samostatné působnosti obce, v případě samosprávně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy též o otázkách, které patří do samostatné působnosti městské části nebo samosprávného městského obvodu. V části obce, která není samosprávnou městskou částí nebo městským obvodem, lze konat místní referendum, stanoví-li tak zvláštní zákon, zejména zákon o obcích nebo zákon o hlavním městě Praze.
Místní referendum nelze konat o místních poplatcích o rozpočtu obce, o zřízení, zrušení nebo vnitřním uspořádání orgánů obce o volbě nebo odvolání starosty, primátora, místostarosty, náměstka primátora, členů rady obce nebo městského obvodu nebo městské části, členů zastupitelstva a volených nebo jmenovaných členů dalších orgánů obce, jestliže by otázka položená v místním referendu byla v rozporu s právními předpisy nebo jestliže by rozhodnutí v místním referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy, v případech, kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním řízení, o uzavření veřejnoprávních smluv k výkonu přenesené působnosti, o schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky obce, jestliže od platného rozhodnutí v místním referendu do podání návrhu na konání místního referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců.
Nejtypičtějšími příklady témat samostatné působnosti, o kterých lze konat místní referendum, je nakládání s majetkem obce, dalším příkladem je rozhodování o stanovisku obce v záležitostech, které přímo nespadají do její rozhodovací pravomoci, ale ke kterým se v samostatné působnosti vyjadřuje.Místní referendum, web Občanská společnost, za správnost textu odpovídá Alena Mejstříková. Poslední aktualizace 31. 5. 2010
Referenda podle zákonů o obcích a hlavním městě Praze Referenda týkající se rozdělování a slučování obcí nebo jejich samosprávných částí specificky upravuje zákon o obcích a zákon o hlavním městě Praze.
Pokud se dvě sousedící obce prostřednictvím svých zastupitelstev dohodnou na vzájemném sloučení nebo na připojení jedné obce k druhé, podle § 19 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, může být podán návrh na místní referendum o této dohodě. Je-li takový návrh podán, pak k platnosti dohody je nutné souhlasné rozhodnutí místního referenda v té obci, kde byl návrh na referendum podán. Obdobně stanoví upravuje § 11 odst. 5 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, situaci, kdy se dvě sousedící městské části v Praze dohodnou na vzájemném sloučení nebo na připojení jedné městské části k jiné. § 20 odst. 1 zákona o obcích umožňuje s podobnými účinky vyhlásit dodatečné referendum o rozhodnutí zastupitelstva statutárního města zřídit nebo zrušit městskou část nebo městský obvod. Nelze konat společné referendum v obou obcích nebo v obou městských částech, každé referendum je organizováno a vyhodnocováno zvlášť.
Podle § 12 odst. 2 zákona o hlavním městě Praze je možné v pražské městské části, která má alespoň 500 obyvatel a dotýká se hranice Prahy, konat místní referendum o souhlasu s oddělením této městské části od hlavního města Prahy. Pokud je referendum platné a jeho výsledek kladný, je zastupitelstvo hlavního města Prahy povinno ve lhůtě 90 dnů ode dne konání referenda podat Poslanecké sněmovně návrh zákona o změně území hlavního města. Parlament však není vázán povinností takto navržený zákon přijmout.
Podle § 21 odst. 1 zákona o obcích je jednou z podmínek pro oddělení části obce souhlas v místním referendu na území té části obce, která se chce oddělit. Obec může krajskému úřadu podat návrh na oddělení části obce až na základě výsledku místního referenda.
Sousloví „část obce“ používá zákon o obcích především v § 27 odst. 2: „Část obce je evidenční jednotka vytvářená budovami s čísly popisnými a čísly evidenčními přidělenými v jedné číselné řadě, která leží v jednom souvislém území.“ Krajský soud v Hradci Králové 26. listopadu 2009 ve věcí zamítnutí referenda o společném oddělení místních částí Velký Dřevíč a Rokytník od města Hronov rozhodl na základě svého stanoviska, že pojem „část obce“ v § 20a a 21 zákona o obcích (v ustanoveních o referendu k oddělení části obce) není totožný s pojmem „část obce“ v § 27 téhož zákona, ale je nutno jej chápat v jiném, a to podstatně obecnějším významu, tedy i pro více částí obce společně. Nepřiklonil se tak k názoru města Hronov, že takový výklad by mohl ohrozit práva obyvatel menší ze skupiny připojovaných místních částí, protože by je mohli obyvatele větších místních částí přehlasovat a mohlo by tak dojít k odtržení malé místní části proti vůli jejích obyvatel. Soud opřel svůj názor mimo jiné o to, že zákon ve formulaci § 48 odst. 3 písm. a) použitím množného čísla přímo předpokládá, že místní referendum může být konáno pro více místních částí najednou. Názor odpůrce by podle soudu znamenal, že obec by rozdělením svého území na dostatečně malé místní části jim mohla navždy zabránit v osamostatnění.Usnesení č. j. 30Ca 115/2009-0 ve věci navrhovatele Přípravného výboru místního referenda k otázce společného osamostatnění Velkého Dřevíče a Rokytníka, Krajský soud v Hradci Králové, 26. 11. 2009 Tuto nejasnost zákona se pokusili řešit navrhovatelé senátní novely zákona o obcích, senátor Petr Pakosta a dalších 6. Podle tohoto návrhu by se místní referendum by se konalo v každé oddělované části zvlášť. Schválením pozměňovacích návrhů senátních výborů na základě připomínek legislativního odboru senátu se do návrhu dostal požadavek, že by každá z oddělovaných částí musela mít své vlastní katastrální území (nestačilo by tedy, že by jej měly dohromady), a požadavek, aby každá z oddělovaných částí musela mít vlastní přípravný výbor.Návrh senátního návrhu zákona senátora Petra Pakosty a dalších, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, předložen Senátu 13. 4. 2011, předložili senátoři Petr Pakosta, Pavel Čáslava, Adolf Jílek, Jiří Lajtoch, Miroslav Nenutil, Richard Svoboda, Miloš Vystrčil Návrh schválený senátem byl 2. listopadu 2011 předložil sněmovně. Vláda ve svých připomínkách navrhla, aby požadavek samostatného katastrálního území mohlo splňovat i více společně se oddělujících částí dohromady. Rovněž navrhla, že není třeba konat místní referendum v každé části obce zvlášť, ale postačí pro každou část obce zvlášť vyhodnocovat souhlas jejích obyvatel. Zřizování více přípravných výborů označila vláda za nevhodné. Sněmovna 7. února 2012 v prvním čtení na návrh Jiřího Šulce, který navrhoval řešit problematiku komplexněji a lépe, návrh zákona zamítla.Sněmovní tisk 527, novela zákona o obcích, předložen senátem 2. 11. 2011
Podmínky konání a způsob vyhlašování Místní referendum se koná, jestliže se na tom buď usnese zastupitelstvo obce prostou většinou všech členů zastupitelstva, nebo přípravný výbor podá návrh na konání místního referenda a zastupitelstvo obce rozhodne o jeho vyhlášení. Návrh přípravného výboru může být podán, pokud jej podpořilo svým podpisem: v obci do 3 000 obyvatel alespoň 30 % oprávněných osob, v obci do 20 000 obyvatel alespoň 20 % oprávněných osob, v obci do 200 000 obyvatel alespoň 10 % oprávněných osob, v obci nad 200 000 obyvatel alespoň 6 % oprávněných osob. Shodnou podmínku obsahoval již zákon č. 298/1992 Sb.
Přípravný výbor musí tvořit nejméně 3 osoby oprávněné hlasovat, z toho jednu musí určit svým zmocněncem, který jediný může za výbor závazně jednat. Přípravný výbor též deleguje členy do komisí pro hlasování a může podávat soudu návrhy týkající se referenda, zejména návrh na určení, že místní referendum má být vyhlášeno nebo že návrh přípravného výboru nemá vady, a návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v referendu.
Zákon č. 298/1992 Sb. nehovořil o přípravném výboru ani o zmocněnci, ale pouze o navrhovateli referenda a jeho dvou náhradnících, přičemž pokud nebyli náhradníci určeni, považovali se za náhradníky první dvě osoby uvedené v seznamu podporovatelů návrhu, které nebyly osobami blízkými vůči navrhovateli.
Návrh přípravného výboru musí obsahovat označení území, na němž se má referendum konat, znění otázky nebo otázek, odůvodnění návrhu, odhad nákladů spojených s provedením referenda a realizací rozhodnutí přijatého v referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu obce, označení zmocněnce, jména, příjmení, data narození, adresy trvalého pobytu a vlastnoruční podpisy členů přípravného výboru (zákon č. 298/1992 Sb. nevyžadoval datum narození, ale vyžadoval rodné číslo)
Podpisové archy na podporu místního referenda musí být očíslované a musí obsahovat označení území, na němž se má referendum konat, znění otázky nebo otázek, jména, příjmení a adresy členů přípravného výboru a upozornění na to, že neoprávněné nebo vícenásobné podepsání je pokutovatelným přestupkem. Podporující osoba do archu uvádí své jméno, příjmení, datum narození, adresu a připojí vlastnoruční podpis.
Obecní úřad nebo úřad městské části nebo městského obvodu musí podaný návrh posoudit do 15 dnů. Shledá-li v návrhu nedostatky, stanoví zmocněnci písemně lhůtu k jejich odstranění, jinak sdělí zmocněnci, že je návrh bezvadný. Pokud se úřad do 30 dnů od podání návrh nevyjádří, považuje se pak návrh za bezvadný. Bezvadný návrh přípravného výboru předloží rada obce k projednání zastupitelstvu obce na jeho nejbližším zasedání. Zastupitelstvo po předložení bezvadného návrhu rozhodně na svém nejbližším zasedání usnesením o vyhlášení místního referenda a zároveň stanoví den jeho konání, popřípadě rozhodne o tom, že místní referendum nevyhlásí, jestliže o navržené otázce nelze místní referendum konat.
Zastupitelstvo může o otázce navržené k rozhodnutí v místním referendu rozhodnout bez vyhlášení místního referenda. Pokud zmocněnec ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení vyrozumění prohlásí, že na konání místního referenda trvá, zastupitelstvo na svém nejbližším zasedání místní referendum vyhlásí, čímž zároveň rozhodnutí zastupitelstva pozbývá platnosti; při běhu lhůty není rozhodnutí zastupitelstva vykonatelné. Do vyhlášení výsledků referenda orgány obce nemohou rozhodovat o věci, která je předmětem otázek v referendu.
Podle zákona č. 298/1992 Sb. návrh neposuzoval obecní úřad a referendum nevyhlašovalo zastupitelstvo, ale obojí činila obecní rada, přičemž zastupitelstvo mělo být radou požádáno pouze o stanovisko k návrhu referenda.