Ladislav Zemánek (* 24. července 1992 Praha)Národní demokracie – Rejstřík politických stran a politických hnutí], MV ČR je český historik, rusista, politický analytik a novinář.

Vzdělání Zemánek vystudoval východoevropská studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Bakalářský titul získal v roce 2016, magisterský v roce 2018 a v témže roce v rámci rigorózního řízení také titul PhDr.

V letech 2019–2024 absolvoval doktorské studium historie na Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V roce 2024 zde obhájil dizertační práci "A Wasted Opportunity? The Soviet Leadership and Chinese Reforms, 1978-1991" ("Promarněná příležitost? Sovětské vedení a čínské reformy, 1978-1991"), která se zabývá sovětskými reformami po roce 1978, jejich vztahem k reformám v Číně a čínským vlivem na perestrojku v Sovětském svazu.

V průběhu doktorského studia byl Zemánek opakovaně oceněn za svou publikační činnost děkanem FF UK Michalem Pullmannem a Evou Lehečkovou. Absolvoval rovněž stáže a výzkumné pobyty na zahraničních a českých institucích včetně Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě a Parlamentního institutu Parlamentu České republiky.

Akademická a výzkumná činnost Zemánkův výzkum se pohybuje na pomezí politické filozofie, historie a mezinárodních vztahů. Ve svých textech analyzuje ruské politické myšlení, vývoj moderních ideologií, proměny liberální demokracie a liberálního mezinárodního řádu, čínsko-ruské a čínsko-evropské vztahy či sovětskou perestrojku. Zabývá se i otázkami postliberalismu, suverenity a autoritářských tendencí v současných politických systémech.

Je autorem odborných článků a kapitol v kolektivních monografiích vydávaných v České republice i v zahraničí. Jeho publikace vyšly mimo jiné v nakladatelstvích De Gruyter Brill, Karolinum, Routledge, Slovenské akademie věd a Akademie věd ČR. Část z nich vyšla v periodikách indexovaných v databázích Scopus a Web of Science.

Řada Zemánkových publikací je rovněž vedena v Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací, oficiální databázi Úřadu vlády ČR, sdružující údaje o vědeckých výstupech financovaných ze státního rozpočtu.https://www.isvavai.cz/vedec/5744a7b4-5730-938f-4765a5e037b9aae0/

Institucionální vazby Zemánek v minulosti spolupracoval s Parlamentním institutem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a s institucemi Akademie věd České republiky.

V letech 2018 až 2021 externě působil v Centru globálních studií Filosofického ústavu Akademie věd České republiky, kde se podílel na výzkumu a organizaci odborných akcí zaměřených mimo jiné na Čínu a Rusko.

Od roku 2019 spolupracuje s Institutem pro Čínu a střední a východní Evropu (China-CEE Institute), výzkumným think tankem se sídlem v Budapešti, který byl založen ve spolupráci s Čínskou akademií sociálních věd.https://china-cee.eu/structure/ V publikovaných výstupech se věnuje zejména vztahům Číny se zeměmi střední a východní Evropy, Evropské unii a geopolitice.

Společně s Václavem Klausem či Jánem Čarnogurským figuruje mezi experty Valdajského klubu. V rámci této platformy publikuje texty věnované středoevropskému regionu, liberálnímu mezinárodnímu řádu, multipolaritě v mezinárodních vztazích či multilaterálním organizacím jako ASEAN či Šanghajská organizace pro spolupráci.Ladislav Zemánek, De-Russification and 'Liberal Authoritarianism': The Czech ChoiceValdai club, experts: Ladislav Zemánek

Ruská politická filozofie V počáteční fázi své akademické činnosti se Zemánek věnoval zejména ruské politické a právní filozofii. Publikoval studie o ruském konzervatismu, sociálním liberalismu a reformním socialismu a zabýval se dílem takových ruských myslitelů, jako je Ivan Iljin, Pavel Novgorodcev, Sergej Gessen, Bogdan Kisťakovskij či Georgij Gurvič.

Ve svých pracích analyzoval také vztah liberalismu a socialismu v ruském politickém diskurzu. Rozvinul narativ polského historika Andrzeje Walického o utváření liberálně socialistického paradigmatu, které v odlišném historickém kontextu anticipovalo sovětský liberální socialismus z doby perestrojky.

Sovětská perestrojka a čínské reformy Ve studii Neo-Leninism and Chinese Reforms: Soviet Perestroika Revisited, publikované v roce 2024 britským nakladatelstvím Routledge, odmítá zjednodušenou interpretaci reforem komunistického režimu v Sovětském svazu založenou na představě konfliktu mezi prozápadně orientovanými reformisty v čele s Michailem Gorbačovem a ortodoxními komunisty, kteří usilovali o návrat neostalinismu.

Podle Zemánka lze počátky perestrojky spatřovat už v reformní politice Jurije Andropova, na niž Gorbačov v prvních letech své vlády navázal. Argumentuje, že přinejmenším do roku 1988 sovětská perestrojka vykazovala řadu paralel s reformami v komunistické Číně, kterými se v některých ohledech inspirovala a které byly založeny na změně ekonomického systému při zachování autoritářského politického režimu. Příklon k demokratizačním reformám, doprovázený odmítnutím čínského reformního modelu, je podle něj jedním z hlavních faktorů, které přispěly k rozpadu Sovětského svazu.

Liberalismus a liberální demokracie Další oblastí jeho odborného zájmu je vývoj liberální demokracie a mezinárodního řádu. Zemánek analyzuje rizika spojená s vývojem liberální demokracie se zaměřením na problematická místa západního politického modelu a používá při tom koncept tzv. liberálního autoritářství.

V článku Metafyzické předpoklady liberální demokracie, publikovaném Slovenskou akademií věd, se zabývá ideologickými a historickými kořeny liberální demokracie a její současnou krizí. Argumentuje, že liberální demokracii nelze chápat jako hodnotově neutrální politický rámec založený výhradně na racionálních principech, protože její základy podle něj obsahují rovněž historicky podmíněné přirozenoprávní předpoklady. Za významné považuje zejména koncept lidských práv a představu materiálního jádra ústavního systému.

Zemánek tak zpochybňuje představu liberální demokracie jako univerzálního a historicky konečného politického modelu a s odkazem na Isaiaha Berlina či Johna Graye a poukazuje na nedemokratické aspekty liberalismu. Budoucnost západních politických systémů interpretuje jako otevřený proces, v němž může docházet jak k posilování autoritativních tendencí uvnitř liberálních institucí, tak k jejich postupné transformaci směrem k pluralitnějším či odlišně koncipovaným formám politického uspořádání.https://www.sav.sk/journals/uploads/02202013filozofia.2022.77.2.1.pdf

Proměny mezinárodního řádu V roce 2023 publikoval v časopise Russia in Global Affairs studii The Rise of Liberal Authoritarianism and Global Transition to Polycentrism, v níž se zabývá proměnou mezinárodního systému a přechodem k multipolárnímu uspořádání. V návaznosti na Richarda Sakwu tento proces analyzuje prizmatem konfliktu mezi liberálním a suverénním internacionalismem.

Tento střet extrapoluje na interní vývoj liberálních demokracií, které už z jeho pohledu nejsou definovány ani tak soupeřením levice a pravice, jako spíše liberalismu a progresivismu na jedné straně a suverenistického či konzervativního populismu, spojujícího jak levicové, tak pravicové konzervativní aktéry, na straně druhé.

Čína, Rusko a Evropa Zemánek se dlouhodobě věnuje rovněž vztahům mezi Čínou, Ruskem a evropskými zeměmi. Zabývá se mimo jiné čínsko-ruskými vztahy, vztahy Číny a Evropské unie, projektem Nové hedvábné stezky, Šanghajské organizace pro spolupráci a BRICS.

Ve studii Czech-Chinese Relations under Pressure – Politics and Influence Networks, publikované v roce 2025, se Zemánek zabývá politickými a institucionálními faktory, které podle jeho analýzy přispěly ke zhoršení bilaterálních vztahů po roce 2018. Změnu české politiky vůči Číně interpretuje nejen jako důsledek proměn politického vedení či jednotlivých diplomatických sporů, ale také jako výsledek širších institucionálních a transnacionálních procesů.

Za významný faktor označuje působení domácích "vlivových sítí" zahrnujících nevládní organizace, think tanky, média a bezpečnostní instituce, které podle něj přispěly k proměně veřejného a politického diskurzu o Číně a k odklonu od dřívější politiky orientované na ekonomickou spolupráci. Zemánek současně poukazuje na vazby některých těchto aktérů na zahraniční instituce, zejména ve Spojených státech a na Tchaj-wanu, a v této souvislosti tematizuje otázky státní suverenity a demokratické kontroly zahraničněpolitického rozhodování.

Doporučuje proto posílení demokratické kontroly bezpečnostních institucí, revizi strategických dokumentů týkajících se Číny a vytvoření mechanismů proti zahraničnímu vlivu. Českou zahraniční politiku zároveň zasazuje do kontextu vznikajícího multipolárního mezinárodního uspořádání a vyslovuje se pro pragmatickou spolupráci s různými globálními aktéry.

Mediální působení Publicistika Zemánek se publicistice věnuje od roku 2011. Publikoval například v EUportálu, časopisu Fragmenty, Neviditelném psu, časopisu Centra pro studium demokracie a kultury Revue Politika, magazínu ProtiproudProtiproud, články autora: Ladislav Zemánek, Literárních novinách či Argumentu. Jeho analýzy a komentáře vycházejí také v zahraničních médiích.

Zabývá se v nich především českou a evropskou politikou, geopolitikou, mezinárodními vztahy, otázkami bezpečnosti a riziky pro demokracii a suverenitu. Ve svých textech kritizuje některé aspekty liberalismu a progresivismu a zastává převážně národně konzervativní postoje. Akcentuje mimo jiné otázky národní identity, rodinné politiky, kulturní tradice, tradiční rodiny a významu křesťanství pro západní civilizaci.

V oblasti zahraniční politiky se věnuje především středoevropské spolupráci a vztahům mezi Evropskou unií, Spojenými státy, Čínou a Ruskem. Opakovaně se vyjadřuje k uspořádání mezinárodního systému a možnostem spolupráce mezi jednotlivými mocenskými centry. V souvislosti s válkou na Ukrajině kritizoval sankční politiku Evropské unie vůči Rusku a vyjadřoval podporu diplomatickému řešení konfliktu. Současně se vyslovil pro posilování evropských obranných schopností.

Po nástupu administrativy Donalda Trumpa v roce 2025 ve svých komentářích kladl důraz na vztahy mezi Evropou a Spojenými státy a význam transatlantické spolupráce. V článcích v roce 2026 mimo jiné zmiňoval problém rostoucího antisemitismu v Evropě a jeho souvislost s politickým extremismem a masovou migrací.

Novinářská činnost Od roku 2025 působí jako redaktor a politický analytik serveru Parlamentní listy. Publikuje zde zejména investigativní články zaměřené na fungování státní správy, vazby mezi neziskovými organizacemi, podnikatelským prostředím, státem, médii a politickými stranami, zahraniční vliv a roli občanské společnosti.

V květnu a červnu 2026 server zveřejnil sérii Zemánkových článků o dění na Úřadu vlády, po níž následovaly reorganizace úřednického aparátu a poradních orgánů vlády a odchod několika desítek nezávislých expertů.

Publikuje také rozhovory se zahraničními diplomaty či členy české a slovenské vlády, například třídílné interview s ministrem zahraničí Jurajem Blanárem.https://www.parlamentnilisty.cz/redakce/autor/Ladislav%20Zem%C3%A1nek/

Politická činnost Občanský aktivismus V letech 2009–2011 byl aktivní v komunistickém mládežnickém hnutí. V roce 2010 se zúčastnil XVII. světového festivalu mládeže a studentstva v Jihoafrické republice.

Později se přiklonil k politickému konzervatismu. Navázal spolupráci s prostředím kolem prezidenta Václava Klause a občanské iniciativy Akce D.O.S.T. Stal se signatářem jejího manifestu, který zdůrazňuje roli národního státu, tradiční rodiny a křesťanských hodnot a kritizuje některé projevy multikulturalismu a liberální politiky.http://www.akce-dost.cz/manifest-dost/

Stranická politika