Česká tisková kancelář

Česká tisková kancelář (zkratka ČTK, anglicky Czech News Agency, hovorově Četka) je česká zpravodajská agentura.

Jejím hlavním účelem je poskytovat objektivní, všestranné a nezávislé zpravodajství pro řádné vytváření názorů veřejnosti.

Jako národní tisková agentura založená na základě zákona č. 517/1992 Sb. je médiem, které není financováno ze státního rozpočtu ani z koncesionářských poplatků, ale z vlastní hospodářské činnosti.

ČTK slouží jako klíčový zdroj ověřených informací z domova i ze světa pro ostatní česká média, státní instituce, soukromý sektor i veřejnost, přičemž ze zákona nesmí podléhat jakémukoli politickému či ekonomickému tlaku.

Vzhledem k tomu, že má sice v zákoně definované poslání, ale nepobírá veřejné prostředky, nejedná se o veřejnoprávní médium, což potvrdil i Evropský akt o svobodě médií článku 2.

Základní údaje Dne 28. října 1918 byla na základech rakousko-uherské C. k. Telegrafní a korespondenční kanceláře (známé též jako Korbyro) založena Československá tisková kancelář, užívající zkratku ČTK.

Pozdější česká ČTK byla založena v roce 1992 zákonem č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, jako veřejnoprávní médium a zároveň jako následnická organizace Československé tiskové kanceláře. Od roku 1996 ČTK není dotována ze státních prostředků.

V roce 2024 měla podle výroční zprávy za tento rok 253 zaměstnanců, z toho více než 70 % tvoří redakční pracovníci (redaktoři, zpravodajové, fotoreportéři, kameramani atd.). Podle téhož dokumentu dosáhla v roce 2024 zisku 4,4 miliónu Kč a provozního hospodářského výsledku 6,6 milionů korun.

Poslání ČTK a zpravodajství Poslání agentury definuje zákon o ČTK ve svém druhém paragrafu takto: „Posláním tiskové kanceláře je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Tisková kancelář poskytuje službu veřejnosti šířením slovního a obrazového zpravodajství z České republiky a ze zahraničí. Stejnou službu poskytuje tisková kancelář i do zahraničí.“

Zpravodajství agentury se řídí také Kodexem, který přijala zhruba v roce 1993, a obsáhlými vnitřními normami, které jsou průběžně aktualizovány.

ČTK má vedle pražského ústředí 13 krajských poboček v České republice a zahraniční zpravodaje ve třech zemích (respektive ve dvou zemích a EU). Zpracovává také zprávy světových agentur jako Reuters, AFP, AP, TASS, DPA a spolupracuje i s řadou dalších agentur.

Její multimediální produkce zahrnuje slovní zpravodajství v češtině a v angličtině, obrazové a zvukové zpravodajství, infografiku, videozpravodajství a další služby. ČTK denně poskytuje v průměru 700 textových zpráv, 400 fotografií, 35 zvukových záznamů a měsíčně zhruba 200 videoreportáží. Provozuje vlastní zpravodajský portál České noviny.

Financování a obchodní model

ČTK na rozdíl od českých veřejnoprávních médii není financována státem, ani veřejností.

Zákon o ČTK stanoví, že stát sice může agentuře poskytnout účelovou dotaci, ta ale nesmí být použita ke krytí ztráty z hospodaření (poslední dotaci od státu dostala agentura v roce 1995). Zákon dále stanoví, že ČTK hospodaří s vlastním majetkem a že stát neručí za její dluhy.náhled|vlevo|Druhá pražská budova ČTK v Praze 10 - Záběhlicích (prostory v pronájmu)Obchodní model ČTK je obdobný jako u řady západoevropských agentur. Prodává licence ke svému zpravodajství, fotografiím a dalším informačním zdrojům a poskytuje další služby. Ty pokryjí náklady na provoz agentury. Největšími klienty jsou česká a slovenská média, následují státní a samosprávné orgány, firmy a jednotlivci, jak je podrobně popisováno ve výročních zprávách.

Výsledky agentura pravidelně předkládá prostřednictvím Rady ČTK Poslanecké sněmovně a obchodnímu rejstříku.

Fotoarchiv ČTK a jeho digitalizace

Fotoarchiv ČTK je databáze fotografií, která vznikala od 20. let 20. století. Obsahuje snímky od doby vzniku Československa v roce 1918, ale i dodatečně získané starší snímky. Na počátku 21. století fotoarchiv čítal kolem sedmi milionů políček, z nichž zpracována, digitalizována a zařazena do digitální fotobanky byla v roce 2021 přibližně šestina, a to odborně selektovaných většinou klíčových snímků ze všech hlavních období dějin státu. Základem současného fondu je kmenový archiv fotooddělení ČTK, do kterého byly v období 1945–1948 převedeny fotoarchivy agentur Centropress, Čechopress a Pragopress. Reportáže mapují celou historii Československa, ČR a částečně i zahraničí.

ČTK se digitalizací archivních fotografií zabývá od poloviny 90. let minulého století, kdy začaly být digitální technologie dostatečně kvalitní, aby digitalizace měla smysl. Zhruba od poloviny 90. let rovněž pořizuje nové fotografie výlučně digitální technikou. „Otcem“ digitalizace fotografií ČTK a současného způsobu péče o archivní fondy je dlouholetý šéfredaktor obrazové redakce Dušan Veselý (šéfredaktor fota v letech 1990 až 2008) a bývalý ředitel ČTK Milan Stibral (ředitelem v letech 1993–2011).  

Podle výročních zpráv dostupných na webu agentury (www.ctk.cz) v letech 2009 až 2012 ČTK provedla hlavní část odborné probírky archivního fondu. Na projektu pracoval čtyřčlenný redakční tým a ČTK ze svého zisku prostřednictvím tzv. Fondu digitalizace do tohoto projektu investovala 8,3 miliónu korun. V roce 2010 byla dokončena probírka reportáží z první republiky, druhé republiky a období protektorátu. Intenzivní digitalizace archivů skončila na konci roku 2011. Poté přešla znovu ČTK na model „digitalizace na objednávku“, tedy při zájmu klientů. V roce 2012 pokračovala pomalejším tempem digitalizace archivních fondů především ze 70. a 80. let 20. století, která byla dosud v archivu zastoupena spíše namátkově. V srpnu 2013 dokončila ČTK první část poměrně velkého projektu skenování několika tisíc fotografií z negativů pro Ottovo nakladatelství a dvoudílnou publikaci Protektorát Čechy a Morava v obrazech.

Koncem roku 2015 odstartoval projekt digitalizace popisových knih, kde jsou obsažené veškeré, jedinečné a úplné textové informace o každém jednotlivém políčku filmu uloženém ve fotoarchivu. V těchto knihách jsou strojově či ručně psané texty (popisy) k fotografiím, které redaktoři dopisovaly editorky digitalizace dopisují ke každé fotografii naskenované z negativu a vložené do databáze. Fotoarchiv negativů tak popisuje zhruba 400 knih, které byly digitalizovány do formátu pdf. Po dokončení této části projektu na něj ČTK v roce 2020 ve spolupráci s externí firmou navázala a pracuje na další fází, tedy na převodu těchto textových dat v digitální podobě do podoby databázové, čímž ČTK získá „digitální klíč“ ke všem svým fotografiím, tedy i těm, které zatím nejsou zdigitalizovány.  

Koncem milénia se ve volebním výboru poslanecké sněmovny uvažovalo o přidělení dotace na digitalizaci archivu ČTK ze státního rozpočtu. Ačkoli dotace na dokončení digitalizace byla v roce 2018 načtena jako pozměňovací návrh ke státnímu rozpočtu na rok 2019, sněmovna tento návrh neschválila. V březnu 2019 podepsala ČTK memorandum o spolupráci s Národní knihovnou a v říjnu byl zahájen společný projekt kompletní digitalizace fotoarchivu ČTK, který se do "ostré fáze" dostal v únoru 2020. Od konce roku 2019 na něj ve prospěch Národní knihovny uvolnilo prostředky ministerstvo kultury, a to nejprve čtyři miliony korun, v roce 2020 pak deset milionů korun.  

Proces digitalizace je velmi důležitý také s ohledem na postupnou degradaci použitých fotografických materiálů. Součástí projektu je proto také ošetření fotografických nosičů a jejich uložení ve speciálních obalech podle nejnovějších poznatků.

Infobanka ČTK Obsahuje zpravodajství ČTK v češtině a v angličtině, dokumentační databáze, fotografie, audia, jakož i další textové, obrazové i zvukové informace. V roce 2015 uvedla agentura novou verzi Infobanky přizpůsobenou moderním technologiím a designu. včetně přizpůsobení se obrazovce, například mobilního telefonu. Nová verze například ukazuje související zprávy, fotografie a zvuky. Klientům je dostupná na adrese http://ib.ctk.cz.

Dokumentační databáze Dokumentační databáze (například údaje o zemích světa, o Evropské unii, biografie významných lidí, databáze českého fotbalu) jsou součástí Infobanky ČTK. Jsou stejně jako ona přístupné na internetu za poplatek předplatitelům. V elektronické podobě začaly vznikat po roce 1993. Z doby před tím existují archivy papírové, případně mikrofišové (mikrofiche).

ČTK Connect Tým ČTK Connect zastřešuje nezpravodajské služby, které propojují informace a aktivity firem či institucí s médii a uživateli v Česku i zahraničí. Útvar byl založen roku 2024, od začátku ho vede Petr Orálek, ředitel pro strategii a rozvoj ČTK. náhled|PressCentrum je tradiční eventový prostor v hlavní budově ČTK. Mezi hlavní nezpravodajské služby patří ČTK Protext, tj. distribuce PR sdělení. V rámci této služby ČTK Connect také zajišťuje videopřenosy a/nebo jejich vysílání na různých platformách a také tvorbu obsahových speciálů tištěných či digitálních. Sdělení je možné zacílit i do zahraničí (Protext International).

PressCentrum ČTK je konferenční, resp. eventový prostor v hlavní budově ČTK v Opletalově ulici. Nabízí kapacitu až 100 účastníků na stání nebo 50 k sezení, projekční i záznamovou techniku a neformální prostory s barem a venkovní terasou. Manažerkou centra je od října 2023 Michaela Kohoutová.

Akademie ČTK je vzdělávací organizace, která veřejnosti nabízí kurzy public relations, správy sociálních sítí, rétoriky, krizové komunikace apod. Ředitelkou akademie je Martina Vašíčková.

Historie

Před rokem 1918 Agenturní zpravodajství vzniklo v Českých zemích někdy počátkem 19. století spolu s rozvojem tiskového zpravodajství denního tisku. Zpočátku v němčině, s rozvíjejícím se češstvím na přelomu 19. a 20. století i v češtině.

Původní rakouská státní tisková agentura k.k. Telegraphen-Korrespondenz-Bureau (Korrbyro), první státní tisková agentura na světě, soustředila po Rakousko-uherském vyrovnání svou činnost v Předlitavsku. A tak zároveň s Rakouskem-Uherskem vznikla v Praze v roce 1867 první agenturní odbočka v Českých zemích.

Po Praze vznikaly v Českých zemích postupně i další agenturní odbočky – brněnská a ostravská (obě 1894), olomoucká, plzeňská a další. Zpravodajská korespondence probíhala v němčině. Česká redakce vznikla teprve v roce 1906 v pražské odbočce Korrbyra. Zkratka ČTK se objevila už na začátku první války, kdy ve Washingtonu představitelé českého exilu založili samostatnou zpravodajskou agenturu Českou tiskovovou kancelář. Stejně se jmenovala i národní agentura založená v roce 1916 v Londýně na podnět T. G. Masaryka.

Za první republiky Československá tisková kancelář vznikla 28. října 1918, spolu s Československou republikou. K jejím prvním českým agenturním novinářům patřili Karel Mečíř, Jan Hajšman, Cyril Dušek. Německé zpravodajství patřilo i nadále až do počátku nacistické okupace k jedněm z nejkvalitnějších. Tehdejší „fotografické oddělení“ se začalo rozvíjet od poloviny 20. let 20. století. Rozsáhlý fotoarchiv přežil ve válečném vinohradském „exilu“ bombardování hlavní budovy agentury. Za nacistické a komunistické totality byla podrobena cenzuře a obsah zpravodajství byl podřizován potřebám režimu.

Vydávala mimo jiné ve své době populární časopis 100+1 zahraniční zajímavost.

Léta 1989 až 1999 Agentura nejprve pokračovala ve stejném právním rámci jako před rokem 1989. V roce 1992 byl přijat zákon nový, mimo jiné v souvislosti s dělením Československa. Tento zákon platí beze změny dodnes.

Od roku 2000 U příležitosti svého stého výročí založení uspořádala ČTK v roce 2018 celoroční putovní výstavu Okamžiky století a 17. listopadu poprvé ve své historii také "den otevřených dveří". V roce 2018 také při volbách poprvé využila automaticky generované zprávy, což zopakovala v roce 2020 ve spolupráci s firmou Geneea Analytics.