Kouřim je město v okrese Kolín ve Středočeském kraji. Leží asi 21 kilometrů západně od Kolína. Žije zde obyvatel. K městu patří i místní část Molitorov. Od 15. století do roku 1848 byla Kouřim centrem Kouřimského kraje, který zahrnoval rozsáhlé území východně od Prahy. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Název Jméno Kouřimi je podle pověsti odvozeno od kouře, kterým dal kníže Lech praotci Čechovi znamení, aby věděl, na jakém místě se usídlil.
Existují dvě možnosti vzniku jména. Buď je odvozeno z osobního jména Kúrim (Kouřim) ve významu Kouřimův hrad, nebo vychází ze staročeského slovesa kúřiti (kouřit), které popisovalo lesnatou horu, z níž se po dešti kouřilo. Je však možné, že sloveso odkazuje na ohně zapalované na tzv. kouřícím vrchu, podle nějž byl pojmenován hrad na něm postavený. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: „in civitatibus… Churimi“ (993), Kurim (okolo roku 1088), Kurimi (1130), Curim (1167, 1308), Kvrim (1167), kurzym (1310), „ot kurzymye“ (polovina 14. století), Curym (1359–1369, 1384 až okolo roku 1405), z Kúřimě (1425), pod kurzymem (1445), Curzymie (1497), z Kaurzime (1512), z Caurzimie (1514), do Kaurzimie (1523), do Kauřyma (1541), mezi Kauřimem (1578), obec města Kouřima (1615) a Kaurzym (1654).
Historie náhled|vlevo|upright=1.3|Město Kouřim, veduta Jana Willenberga z roku 1602 V místní krajině je dokázáno osídlení lidmi již z mladší doby kamenné, zhruba 3000 let př. n. l. V 6. století přicházejí Slované a v 7. století vzniká na místech dávného slovanského osídlení Stará Kouřim. Význam mohutného opevněného hradiště se mohl směle měřit s Prahou. Tzv. Kristiánova legenda z 10. století vypráví o souboji zlického knížete Radslava s přemyslovským knížetem Václavem, který Radslava božím zásahem bez boje porazil. Zlické knížectví, které se stalo nebezpečným konkurentem Prahy, bylo vyvráceno ve dvou taženích Václavova bratra Boleslava I., zvaného Ukrutný, a následně přešlo do majetku Slavníkovců. Hradiště Stará Kouřim zaniklo kolem roku 936. Přemyslovci poté založili na sousední ostrožně nové menší hradiště u svatého Jiří. Lehce opevněný velmožský dvorec stával v 11.–12. století na místě pravěkého hradiště a sídliště zvaného hradiště u svatého Vojtěcha.
Rovněž Slavníkovci začali brzy ohrožovat zájmy v Praze sídlících Přemyslovců. Mocenský střet obou rodů vyvrcholil vyvražděním Slavníkovců v Libici nad Cidlinou roku 995. Po dobytí slavníkovského panství vznikl kouřimský úděl, kde panovaly pod svrchovaností pražského knížete vedlejší větve přemyslovského rodu. Kouřimský údělný kníže Děpolt III. vedl ve 13. století odboj proti králi Přemyslu Otakaru I. Jeho vzpoura byla však rozdrcena, Děpolt zabit a hradiště zničeno. Z této doby pochází druhá legenda o vzniku jména města obsažená v Dalimilově kronice.
Současná Kouřim, asi jeden kilometr severozápadně od Staré Kouřimi a kdysi jedno z nejvýznamnějších královských měst v Čechách, byla patrně založena ve třetí čtvrtině 13. století králem Přemyslem Otakarem II. Nebývalý rozkvět středověké Kouřimi trval až do roku 1547, kdy byla Kouřim, podobně jako celý městský stav království, oslabena konfiskacemi v souvislosti s účastí v protihabsburském povstání.
upright=1.2|náhled|Kouřim, kresba Johanna Venuta, 1810|vlevo Největší úpadek města však nastal po roce 1620 v době třicetileté války, kdy bylo téměř zcela zničeno. Většinu majetku získal kníže Karel z Lichtenštejna a vylidněná Kouřim byla nadto několikrát vydrancována nejen procházejícími švédskými, ale též císařskými vojsky.Ottův slovník naučný, heslo Kouřim. Až do roku 1848 byla Kouřim krajským městem. V 19. století se ocitla mimo hlavní dopravní tepny, na rozdíl od jiných měst se zde nerozvinul významnější průmysl a její význam postupně upadal. Dnešní město s množstvím zachovalých památek je ale díky tomu častým cílem milovníků historie.
Ve městě Kouřim (2875 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 616-617. (česky a německy) Instituce a průmysl: okresní soud, berní úřad, četnická stanice, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, 2 katolické kostely, sbor dobrovolných hasičů, obchodní grémium, společenstvo řezníků a uzenářů, oděvní a obuvníků, stavební, hostinských, 2 cihelny, cukrovar, továrna na ovocné konzervy, 2 pískovny, továrna na hospodářské stroje Služby: 4 lékaři, zvěrolékař, 2 advokáti, notář, biograf Sokol, fotoateliér, geometr, 2 hodináři, 11 hostinců, 3 hotely, hudební škola, lékárna U Černého orla, Občanská záložna v Kouřimi, Okresní hospodářská záložna, 2 stavitelé, vinárna, zlatník, zubní ateliér
Obyvatelstvo
Městská správa Územněsprávní začlenění náhled|upright|Pražská brána Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres KouřimSprávní uspořádání Předlitavska 1850-1918 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres KouřimAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres KouřimNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim 1949 Pražský kraj, okres Kolín 1960 Středočeský kraj, okres Kolín 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín
Doprava Městem prochází silnice II/334 Sadská–Kouřim–Sázava. Do Kouřimi vede železniční trať č. 012 Pečky–Kouřim. Je to jednokolejná regionální trať, zahájení dopravy bylo roku 1882. V roce 2011 z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Čelákovice, Český Brod, Kolín (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín).
Muzeum lidových staveb v Kouřimi Muzeum lidových staveb v Kouřimi leží asi 1 km jižně od středu města. Vzniklo v roce 1972 původně jako záchranný regionální skanzen objektů lidové architektury ze zátopové oblasti vodárenské nádrže na řece Želivce. První část skanzenu byla zpřístupněna v roce 1976. Nosným programem se později stal výběr základních regionálních typů lidové architektury z území České republiky a jejich prezentace. V současnosti se připravuje projekt dostavby skanzenu. Skanzen je také dějištěm častých národopisných pořadů a trhů.
Pamětihodnosti náhled|Kostel svatého Štěpána od západu|vlevo
Město je pozoruhodně zachovaný celek se středověkým půdorysem, velkou částí hradeb a gotickým kostelem svatého Štěpána na náměstí.
Náměstí vlevo|náhled|Špalíček Náměstí o rozloze 16 250 metrů čtverečních je zachováno v původním rozsahu od založení města a patří k největším náměstím českých středověkých měst. Poprvé bylo vydlážděno roku 1536, současné dláždění je z poloviny 19. století. Pod náměstím se skrývají spletité podzemní chodby dodnes neznámého rozsahu.
Zástavba po obvodu náměstí je středověkého původu s gotickými sklepy. Domy měly původně podloubí a bohaté štíty. V roce 1811 postihl část náměstí požár, po němž byly při opravách z protipožárních důvodů všechny domovní štíty směrem do náměstí odstraněny a podloubí zazděna.
Na náměstí se také nachází Mariánská kašna z roku 1850, postavená na místě bývalého barokního morového sloupu z roku 1694. Ze zrušeného sousoší byla ponechána pouze socha Panny Marie Immaculaty.
Další zajímavostí náměstí je obrovský kámen Prokopa Velikého, který sem byl umístěn roku 1934 u příležitosti 500. výročí bitvy u Lipan.
Před chrámem svatého Štěpána se nachází socha svatého Jana Nepomuckého od neznámého autora z roku 1715.
Kostel svatého Štěpána
náhled|upright=1.0|Kaple Panny Marie Pomocné Arciděkanský chrám svatého Štěpána je hlavní dominantou náměstí, ale i celého města. Byl budován současně se stavbou města v šedesátých letech 13. století jako trojlodní bazilika a je zajímavou ukázkou tzv. burgundského slohu. Tři kostelní lodě jsou uzavřeny pětibokými závěry a tyčí se nad nimi dvě mohutné věže. Obě byly původně vyšší a v posledním patře je spojoval krytý most, který shořel roku 1670 a věže byly pak sníženy. Chrám se přes četné požáry zachoval téměř v původní podobě, byl novogoticky opraven 1877 a 1908 (západní průčelí). Pod zvýšeným presbytářem je osmiboká krypta z let kolem 1260, sklenutá na ozdobný střední sloup. Uvnitř jsou zdi osazeny zajímavou galerií patnácti renesančních náhrobků z přelomu 16. a 17. století.
Městské opevnění
Kouřimské městské opevnění je velmi rozsáhlé. Budovalo se od 13. do 16. století. Po třicetileté válce zdi a bašty zpustly a nebyly již nikdy obnoveny, pouze v 17. století došlo k nejnutnějším opravám městských bran. Přesto se však zachovaly především rozsáhlé úseky vnějšího hradebního pásu s 18 půlválcovými věžemi, čtyřmi baštami a s valem na západní a severní straně města, které patří k nejdelším zachovaným městským opevněním v Čechách. Do města se vstupovalo čtyřmi pevnými branami – Kolínskou, Pražskou, Malotickou a Olešeckou. Zachovala se pouze brána Pražská, gotická, dnes dvoupatrová věž je považována za nejlépe zachovanou raně gotickou městskou bránu v Evropě. Ostatní tři brány byly zbořeny v 19. století, na jejich místě se dnes nacházejí pamětní desky.
Hradeb se také dotýká první písemná zmínka o Kouřimi, v níž je její městské opevnění dáváno za vzor městům Kolínu a Přelouči.
Santiniho kaple Nevelká kaple Panny Marie Pomocné stojí v prostoru někdejšího středověkého popraviště „Na Stínadlech“. Byla postavena 1727 snad Janem Blažejem Santinim na památku pěti mnichů, upálených zde roku 1421 husity. Je vynikajícím příkladem barokní symboliky a slouží jako pohřební síň.
Kostel svaté Trojice náhled|upright=1.0|Kostel Nejsvětější Trojice Hřbitov s kostelem svaté Trojice byl založen roku 1591, kdy již přestal vyhovovat starý hřbitov při chrámu svatého Štěpána. Kostel je pozoruhodný především tím, že se při jeho výstavbě uplatnil gotický i renesanční sloh. Dnes je kostel zařízen barokním vybavením, neboť původní renesanční shořelo v době třicetileté války.
Zvonice vlevo|náhled|Zvonice u kostela Goticko-renesanční zvonice tvoří společně s chrámem svatého Štěpána hlavní dominantu města. Tato 34 m vysoká hranolová stavba byla postavena v roce 1525, roku 1570 přestavěna italským mistrem Filippem a objevují se na ní první znaky renesančního slohu v Kouřimi. Dnešní podobu jí vtiskla až novogotická přestavba na počátku 20. století, kdy byla zvýšena o další patro se sdruženými okny a hodinami a zastřešena vysokou a složitou střechou.
Je známá především svými zvony, které jsou zavěšeny tzv. holandským způsobem (také „vysoké točení“) – srdcem vzhůru. Zvon je zaklesnut v obrácené poloze a když se uvolní, překlopí se a vlastní vahou naplno rozhoupá, takže nedochází k tzv. „šturmování“ na začátku. Ukončit zvonění je ovšem náročnější: zvoník musí zvon silně rozhoupat, zachytit v horní poloze a zaklesnout. V kouřimské zvonici byly původně čtyři obrácené zvony zhotovené roku 1671, po roce 1789 zbyly jen tři, později jen dva, Štěpán a Marie, o váze 1480 a 740 kilogramů. Nově odlitý zvon Apolena byl zavěšen v únoru roku 2025. Spolek Kouřimští zvoníci udržuje několikasetletou tradici zvonění na obrácené zvony, na zvony v Kouřimi zvoní zvoníci jednou až dvakrát do měsíce. Unikát v podobě obrácených zvonů je v Česku na dvou místech, vedle Kouřimi je mají ještě v Rovensku pod Troskami.V Kouřimi mají nový zvon Apolena, původní byl zrekvírovaný za války : Křesťan dnes, 11. 2. 2025
Muzeum náhled|Budova muzea Je umístěno v bývalé staré radnici, je výsledkem pozdně barokní přestavby starší gotické radnice.