Arjen Robben (* 23. ledna 1984, Bedum, Nizozemsko) je bývalý nizozemský reprezentační fotbalista, který nastupoval na pozici křídla. Robbenovými přednostmi byl driblink, rychlost, kontrola míče a střelba z větších vzdáleností. Jeho kariéra byla poznamenána četnými zraněními. Přes 30 ligových utkání odehrál v jediné sezóně v počátcích kariéry. Je považován za jednoho z nejlepších fotbalistů své generace a jedno z nejlepších křídel, zejména po přesunu napravo.
Profesionálem se stal v klubu FC Groningen, aby jako význačný talent v 18 letech přestoupil po dvou sezónách do jednoho z nejslavnějších nizozemských klubů, PSV Eindhoven. Nizozemským mistrem se stal v první ze dvou sezón zde strávených, též byl vyhlášen talentem roku. Po Euru 2004 opustil Eredivisii a zamířil do anglické Premier League. Chelsea FC pomohl vyhrát a posléze obhájit tituly, které byly pro klub první po 50 letech a zvítězil rovněž v Poháru FA. Obdržel cenu Bravo pro největšího evropského talenta. V roce 2007 jej koupil Real Madrid, s nímž Robben v první sezóně ovládl španělskou Primeru División. Druhá éra Galácticos vyústila v příchody hvězdných jmen a Robbenův odchod do Německa, kde roku 2009 posílil FC Bayern Mnichov.
Ve dresu Bayernu se stal německým mistrem v prvním roce, celkově Bundesligu vyhrál osmkrát. Během úvodních čtyř let v Bavorsku se s týmem třikrát probojoval do finále Ligy mistrů UEFA (2009/10, 2011/12, 2012/13). Zvítězil až v tom třetím v roce 2013 ve Wembley, kde vstřelil vítězný gól z pokutového kopu. Tento triumf Bayernu přisoudil treble, německý tým v daném roce totiž vyhrál i německou ligu a pohár. Během 10 let zde získal 20 klubových trofejí. V roce 2014 se jeho jméno objevilo v nejlepší sestavě podle FIFPro a UEFA. V témž roce skončil čtvrtý v anketě Zlatý míč (Ballon d’Or). Společně s Franckem Ribérym v Německu utvořil nebezpečné ofenzivní duo přezdívané Robbery. Sportovní kariéru ukončil v roce 2019, v roce 2020 se ale vrátil a podepsal roční smlouvu v Groningenu. Stálá zranění plný návrat neumožnila a v roce 2021 aktivní kariéru ukončil definitivně.
Od roku 2003 do roku 2017 odehrál za reprezentaci Nizozemska 96 utkání a vstřelil 37 gólů. Odehrál tři evropská mistrovství – Euro 2004, Euro 2008 a Euro 2012, přičemž si v roce 2004 odnesl bronzovou medaili. Představil se na Mistrovství světa 2010, v jehož finále Nizozemsko potřetí v dějinách prohrálo a obdrželo medaile stříbrné. Světové mistrovství si zahrál i v roce 2006 a v roce 2014, kdy s národním mužstvem vybojoval bronz a obdržel Bronzový míč pro třetího nejlepšího hráče turnaje. Navíc byl jmenován do All-Star týmu.
Klubová kariéra
Nizozemsko S fotbalem začal v klubu FC Groningen, odkud odešel za 3 900 000 € do dalšího nizozemského celku PSV Eindhoven. Teprve tam se naplno projevily Robbenovy kvality a začaly se o něj zajímat velkokluby jako Manchester United a další. V roce 2003 získal Cenu Johana Cruijffa (Johan Cruijff Prijs), která se v Nizozemsku každoročně uděluje nejlepším mladým hráčům do 21 let. Arjen odcestoval v roce 2004 do Londýna, kde se setkal s trenérem Manchesteru United sirem Alexem Fergusonem, jenž za něj nabídl PSV 7 000 000 €. Tato částka se zdála zástupcům PSV Eindhoven neadekvátní, čehož využil majitel Chelsea FC Roman Abramovič, když přispěchal s nabídkou 18 000 000 €. Tuto částku PSV Eindhoven akceptoval.
Chelsea
Sezóna 2004/05 Byl jedním z několika příchozích fotbalistů do klubu ovládaném ruským miliardářem Romanem Abramovičem se značnými fotbalovými ambicemi, který rovněž posílil trenér José Mourinho, ten byl však angažován až po Robbenově přestupu. Poranění nártu, jež mělo svůj původ na Euru, odložilo jeho soutěžní debut o tři měsíce. V Anglii nezklamal a svými výkony se zařadil mezi nejlepší ligové hráče. Prvním soutěžním utkáním Robbena bylo ligové střetnutí proti Blackburnu 23. října 2004. Ve dresu Chelsea si prvně zahrál evropské poháry dne 2. listopadu na půdě CSKA Moskva a jediným gólem utkání rozhodl o výhře, čtvrté výhře ve skupině Ligy mistrů ze čtyř utkání. O čtyři dny později zvítězila Chelsea týmž výsledkem na domácím stadionu Stamford Bridge v lize nad Evertonem s Robbenem jako autorem gólu. Za listopad obdržel ocenění pro nejlepšího ligového hráče měsíce. V důležitém utkání s Arsenalem – londýnským rivalem – dne 12. prosince si připsal asistenci, když jeho centr z rohového kopu gólovou hlavičkou zužitkoval kapitán John Terry. Chelsea na stadionu Highbury uhrála remízu 2:2 a udržela pětibodový náskok před svým soupeřem v tabulce.
Na začátku února se v ligovém zápase zranil a chyběl mimo jiné o tři týdny později ve finále ligového poháru s Liverpoolem. Na úspěšné pouti do později vyhraného finále se podílel například v listopadu gólem v prodloužení proti Newcastle United ve čtvrtém kole. Bez Robbena bylo mužstvo oslabeno v útočné potenci a během 355 minut od jeho zranění dokázalo napříč zápasy skórovat jednou. Na konci dubna si Chelsea výhrou nad Boltonem tři kola před koncem zajistila první mistrovský titul od roku 1955.
Za 18 ligových utkání vstřelil 7 gólů a dočkal se nominace na cenu Svazu profesionálních fotbalistů (Professional Footballers' Association, PFA) pro nejlepšího mladého fotbalistu roku v Premier League, ta ovšem připadla Waynu Rooneymu.
Sezóna 2005/06 Chelsea v cestě za obhajobou dále posílila kádr trenéra José Mourinha, jenž v útoku nadále spoléhal na hrotového útočníka Didiera Drogbu, jehož z křídel doplňovali Robben a Damien Duff, kterým sekundovali Joe Cole a nová posila Shaun Wright-Phillips. Sezónu odstartovalo utkání anglického superpoháru Community Shield 7. srpna 2005. Chelsea s Robbenem v sestavě porazila 1:0 Arsenal. V úvodním ligovém kole dne 8. srpna nastoupil v základní sestavě proti Wiganu a odehrál první poločas nakonec vítězného duelu. Gólově se prosadil 17. září v utkání s Charltonem v 6. kole při výhře 2:0. Chelsea tak zvítězila i šesté ligové utkání. Dne 1. listopadu opět střídal předčasně ve skupinovém utkání Ligy mistrů, kdy Chelsea prohrála na půdě Betisu Sevilla. Na podzim značnou část utkání nedohrál a byl vystřídán a během jediné podzimní prohry v lize na stadionu Manchesteru United pět dní po neúspěchu v Seville nebyl kvůli zranění k dispozici. Nominace na Zlatý míč čítající 50 fotbalistů se týkala i Robbena. Proti Arsenalu dne 18. prosince otevřel skóre a pomohl Chelsea utvořit devítibodový náskok v ligové tabulce, který po výhře 2:0 následoval.
Dne 15. ledna 2006 vstřelil v utkání se Sunderlandem vítězný gól na 2:1, který běžel oslavit s fanoušky. Avšak rozhodčí mu za to udělil druhou žlutou kartu, po které následovala červená a tudíž vyloučení. Dne 4. března se v utkání s West Bromwich Albion skluzem dopustil faulu na soupeřova hráče Jonathana Greeninga, za což byl vyloučen. Chelsea obhájila mistrovský titul, naopak v Lize mistrů nepřešla osmifinále. Robbenova častá zranění a nedisciplinovanost vyvolala spekulace ohledně možného přestupu například k Tottenhamu, jehož trenér a Robbenův krajan Martin Jol o křídelníka Chelsea stál.
Sezóna 2006/07 V utkání o Community Shield dne 13. srpna odehrál 62 minut, jeho Chelsea však po výsledku 1:2 podlehla Liverpoolu. O týden později byl u prvního ligového gólu nové sezóny, když jeho centrovaný míč usměrnil hlavou do branky Manchesteru City John Terry. V úvodním kole zvítězila domácí Chelsea poměrem 3:0. V říjnu se opětovně dočkal nominace na cenu Zlatý míč. V průběhu prosince se Chelsea snažila dohnat náskok vedoucího Manchesteru United a zaznamenala dvě venkovní výhry 3:2. Při druhé z nich 23. prosince na stadionu Wiganu připravil spoluhráčům první dva góly a ve druhé minutě nastavení rozhodl o výhře 3:2.
Ve finále ligového poháru proti Arsenalu 25. února nahradil ve druhém poločase defenzivního záložníka Makélélého a byla to právě jeho nahrávka Drogbovi, která rozhodla o výhře 2:1. Proti Portu 6. března v odvetném utkání osmifinále Ligy mistrů vstřelil vyrovnávací gól. Nakonec Chelsea vyhrála 2:1. Krátce se objevil v semifinále Ligy mistrů s Liverpoolem, když 1. května nastoupil do prodlužované odvety. V rozstřelu neuspěl, jeho penaltu vychytal Pepe Reina a finále si tak zahrál Liverpool. Robben byl v jarní části opět limitován zraněními.
Manchester United se stal anglickým mistrem, Chelsea však na úkor konkurenta vybojovala pohárový double. Pro Robbena bylo finále Poháru FA odehrané 19. května posledním utkáním za klub. Ve druhém poločase nahradil Joe Colea a v prodloužení byl sám střídán Ashleym Colem.
Real Madrid Po sporech s trenérem José Mourinhem ale v létě 2007 Chelsea opustil a zamířil do Realu Madrid za 36 000 000 €, kde podepsal 5letý kontrakt. Debutoval 18. září 2007 v zápase Ligy mistrů UEFA proti Werderu Brémy, který Real Madrid vyhrál 2:1. V utkání Robben střídal Raúla. Ligový debut přišel 23. září 2007 v utkání s Realem Valladolid (zápas skončil remízou 1:1), v němž Robben střídal Roystona Drenthe.
Bayern Mnichov
Sezóna 2009/10 28. srpna 2009 přestoupil za 25 000 000 € do Bayernu Mnichov. Debutoval o den později v úvodním utkání nové ligové sezóny, ve kterém nastoupil na druhý poločas proti obhajujícímu Wolfsburgu a při výhře 3:0 vstřelil dva góly. Louis van Gaal, jeho trenér a zároveň krajan, okomentoval jeho premiéru těmito slovy: „Potvrdil svoji třídu. Všichni bychom měli být pyšní, že nyní hraje za nás. Je náročné zvládnout to co on. Ještě tři dny zpátky byl hráčem Madridu. Včera dorazil sem a neznal nikoho vyjma svého nového trenéra a jednoho či dvou spoluhráčů a následně zahrál takhle. Je to neuvěřitelné.“ Ve druhém kole si poprvé zahrál Der Klassiker, což je jedno z největších derby německého fotbalu mezi Bayernem a Borussií Dortmund. Dne 12. září pomohl jednou asistencí zvítězit výrazně 5:1 na soupeřově hřišti.
Proti Fiorentině v únorovém osmifinále Ligy mistrů dovedl domácí k výhře 2:1 vstřelením gólu. V odvetě na Stadio Artemio Franchi 9. března se znovu zapsal mezi střelce a pomohl mužstvu vzdor porážce 2:3 postoupit do čtvrtfinále. Jím vstřelený gól z takřka 30 metrů snižující výsledek na konečných 2:3 tak vzhledem k pravidlu o venkovních gólech sehrál klíčovou roli. Díky tomuto pravidlu překonal Bayern také Manchester United, finalistu předchozích dvou ročníků. Kvůli zranění chyběl Robben v prvním ze dvou utkání, avšak v tom odvetném 7. dubna skóroval. V německé lize poprvé zaznamenal hattrick dne 17. dubna. Mužstvo z Mnichova porazilo 7:0 Hannover 96. Dne 21. dubna byl klíčovým mužem Bavorů při semifinálové výhře 1:0 nad Olympiquem Lyon. Bayern Mnichov vyhrál i v odvetě a zamířil do finále Ligy mistrů, v němž se 22. května 2010 střetl s Interem Milán a v němž se pro změnu Robben střetl se svým bývalým trenérem Josém Mourinhem, onehdy vedoucím Chelsea. Ačkoli na stadionu Santiago Bernabéu prožil v důsledku porážky 0:2 zklamání, patřil mezi nejlepší hráče svého týmu a pro soupeřovu obranu představoval značnou hrozbu.
Ve 33. kole pomohl vyhrát dne 1. května 3:1 na domácím hřišti proti Bochumi a po dvou letech zajistit mistrovský titul. V sezóně byl nejlepším střelcem klubu. Robben dotáhl bavorské mužstvo i do finále v domácím poháru (DFB-Pokal). V únorovém čtvrtfinále se jedním gólem podílel na postupovém výsledku 6:2 v duelu s Greuther Fürth. Individuální akcí zahájenou v polovině hřiště a zakončenou jediným gólem semifinálového prodlužovaného utkání 24. března zaručil finále na úkor Schalke 04. Ve finále odehraném 15. května na Olympijském stadionu v Berlíně otevřel skóre proměněním pokutového kopu a podpořil vítězství 4:0 nad Werderem Brémy, obhajujícím tento pohárový triumf.
V roce 2010 získal v Německu ocenění Fotbalista roku. Byl nominován na nejlepšího záložníka v sezóně Ligy mistrů, cenu si však nakonec odnesl jeho reprezentační spoluhráč Wesley Sneijder z Interu Milán.
Sezóna 2010/11