náhled|Duhová mapa Čínské lidové republiky Lesby, gayové, bisexuálové a translidé (LGBT) se v Čínské lidové republice setkávají s právními a sociálními komplikacemi, které jsou pro většinovou populaci neznámé. Čínská ústava považuje za monogamní vztah pouze manželství, které je legální pouze mezi mužem a ženou. Homosexuální sňatky a adopce dětí páry stejného pohlaví nejsou v zemi uzákoněné. Domácnostem tvořeným gay a lesbickými páry se nedostává stejné právní ochrany a LGBT minorita není nijak chráněná proti diskriminaci na základě odlišné sexuální orientace nebo genderové identity.

Výskyt homosexuality i homoerotiky byl zdokumentován už v období Starověké Číny. Podle studií University of London Passions of the Cut Sleeve: The Male Homosexual Tradition in China by Bret Hinsch; Review by: Frank Dikötter. Bulletin of the School of Oriental and African Studies, University of London, Vol. 55, No. 1(1992), Cambridge University Press, p. 170 byla homosexualita před importem západní kultury v 19. století považovaná za zcela běžnou součást tamní společnosti.Hinsch, Bret. (1990). Passions of the Cut Sleeve. University of California Press. p. 56 Dokonce se i spekuluje, že několik čínských císařů mělo vedle heterosexuálních vztahů i homosexuální milence.Hinsch, Bret. (1990). Passions of the Cut Sleeve. University of California Press. pp. 35–36. Technicky vzato lze homofobii považovat až za fenomén moderní doby, tedy 19. a 20. století, kdy do Číny pronikal západní vliv. Konkrétně se jedná o pozdní období Říše Čching a Čínské republiky (1912-1949).Kang, Wenqing. Obsession: male same-sex relations in China, 1900-1950, Hong Kong University Press. Page 3

Homosexualita se stala nejvíce viditelnou během Mao Ce-Tungovy vlády (1949-1976). V 80. letech se téma homosexuální identity a komunity začalo znovu dostávat do veřejného života a celkové povědomí čínské společnosti o existenci této problematiky se opět zvýšilo. Tak jako tak ale v Číně spíše převládají heteronormativní sociální postoje spočívající v preferenci tradičního pojetí rodiny a obecném opomíjení LGBT, což značnou část Číňanů odrazuje od případného coming outu.

Co se týče postoje čínské vlády k LGBTIQ+ lidským právům, tak je v podstatě lhostejný, tedy ani pozitivní, ale ani negativní.Chinese attitudes towards gay rights The Economisthttps://thediplomat.com/2018/06/chinas-complicated-lgbt-movement/ V poslední době byly zaznamenány případy zákazů LGBT událostí ze strany místních autorit.https://www.economist.com/the-economist-explains/2017/06/05/chinese-attitudes-towards-gay-rights V současné době Čína zakazuje prezentování homosexuálních vztahů ve veřejnoprávních médiích, jakož i vyobrazování zženštilých mužů.

Dějiny Starověká Čína Dynastie Šang První historicky doložené případy výskytu homosexuálních vztahů na čínském území sahají do období Dynastie Šang (cca 16. až 11. století př. n. l.). Homosexualita byla v tehdejším jazyce označována termínem luan feng. O lesbických vztazích se v historických spisech nehovoří, ale obecně se má vzato, že se tehdejší společnost o homosexualitu vlastně vůbec nezajímala, a považovala jí jako normální součást života.https://web.archive.org/web/20031119114502/http://www.china.org.cn/english/2002/Oct/44940.htm

Dynastie Čou Několik příběhů s tématem homosexuální lásky během Dynastie Čou (1046-256 př. n. l.) se dochovalo až do současnosti. Jedním z nich je zdokumentovaný případech vévody Xiana z Jinu vládnoucího v období 676-651 před Kristem, který využil pohlednosti a sexuálního šarmu jednoho mladého dvořana k ovlivnění svého soupeře.Hinsch, Bret. (1990). Passions of the Cut Sleeve. University of California Press. p. 31. Dalšími jsou láska mezi Mizi Xia a Vévodou Linga z Wei a vztah mezi králem Anxi z Weie a jeho milencem lordem Longem Jangem v Období válčících států.Hinsch, Bret. (1990). Passions of the Cut Sleeve. University of California Press. p. 32.

Homosexualita se během této doby stala také populárním námětem pro mnoho literárních děl. Například čínský básník Čchü Jüan měl několikrát vyjádřit svou lásku tehdejšímu vládci králi Huai z Ču prostřednictvím několika svých děl, zejména "Li Sao" nebo "Touha po kráse".

Čínské impérium Dynastie Song První zákony kriminalizující homosexuální styky v Číně byly přijaty za vlády Čenga Che z dynastie Song. Podle jejich znění šlo mladému muži provozujícímu mužskou prostituci uložit trest 100 ran bambusem a pokutu 50 tisíc hotových peněz. Co se týče heterosexuální prostituce, tak ta byla trestná jako zločin bun nan (prostituce mezi mužem a ženou).name="Sex, Law, and Society in Late Imperial China"

Dynastie Ming K přijetí prvních zákonů přímo kriminalizujících pohlavní styk mezi muži došlo až za vlády Ťia-ťinga z dynastie Ming.

Dynastie Čhing Od r. 1655, když převzala moc nad Čínou dynastie Čhing, tak se v uplatňování zákonů proti ji jan (sodomii) dále pokračovalo. V r. 1679 se ji jian zákon novelizoval a zahrnul se do něj dodatek přímo se zmiňující o análním styku. Za spáchání tohoto trestného činu šlo pachatelům minimálně uložit trest měsíčního vězení a 100 ran bambusem.Hinsch, Bret. (1990). Passions of the Cut Sleeve. University of California Press. p. 144.

Moderní Čína Čínská republika (1912-1949) V r. 1912 byly na území Číny veškeré zákony proti ji jian zcela zrušeny.

Čínská lidová republika (1949-současnost) Po státním převratu r. 1949, když se moci ujala Komunistická strana Číny, byla homosexualita všeobecně deklarovaná jako symbol buržoazní dekadence. Zacházení s osobami podezřelými z ní bylo v období kulturní revoluce obzvlášť kruté. V r. 1979 se do Trestního zákoníku zahrnul tzv. Chuligánský oddíl, který byl později r. 1997 zrušen čínským vedením, což lze do jisté míry považovat za dekriminalizaci homosexuality. V r. 2001 Čínská asociace psychiatrů vyřadila homosexualitu ze seznamu nemocí.name="ILGA"name="usask.ca"

Stejnopohlavní soužití

Manželský zákon Čínské lidové republiky (čínsky: 中华|人民|共|和|国|婚姻|法}, pchin-jin: Zhōnghuá Rénmín Gònghéguó Hūnyīn Fǎ) přijatý na třetím zasedání Pátého Všečínského shromáždění lidových zástupců konaném 10. září 1980 definuje manželství jako trvalý svazek muže a ženy.

5. ledna 2016 se soud ve městě Čchang-ša, jižní provincie Chu-nan, zabýval sporem mezi Úřadem pro civilní záležitosti Distriktu Furong (Bureau of Civil Affairs of Furong District) a 26letým čínským občanem Sunem Wenlinem, kterému příslušná instituce v červnu 2015 znemožnila uzavřít sňatek s jeho 36letým partnerem Chu-Mingliangem.Gay man sues for right to marry in China’s first same-sex marriage lawsuit South China Morning Post, 6 January 2016 13. dubna 2016 dal soud za pravdu tamním úřadům a Sunovu žalobu shledal neopodstatněnou. Stěžovatel v reakci na to uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá. Při této příležitosti demonstrovaly před budovou soudu stovky podporovatelů uzákonění homosexuálních sňatků. 17. května 2016 proběhla v Čchang-še neoficiální svatba mezi Sunem a Chuem. Obřad měl symbolizovat jejich záměr zorganizovat 99 dalších neoficiálních gay a lesbických svateb po celé zemi v rámci jejich boje za legalizaci stejnopohlavního manželství v Číně.

V říjnu 2017 přijalo Všečínské shromáždění lidových zástupců novelu čínských zákonů, která umožňuje všem dospělým a svéprávným občanům si po oboustranném souhlasu svobodně ustanovit svého druha. Jedná se o jakýsi ekvivalent neregistrovaného soužití, kdy si jednotlivec na základě úředního dokumentu určí svého druha bez ohledu na pohlaví, jemuž mohou být poskytovány informace o jeho zdravotním stavu. Institut dává párům žijícím v takovém svazku i jistá vzájemná práva a povinnosti v oblasti majetku atd. V případě, že se jeden z partnerů stane nesvéprávným nebo jinak nezpůsobilým k právním úkonům, ať už v důsledku tragédie nebo duševního onemocnění, jeho/její druh/družka se automaticky stávají poručníky, kteří jsou oprávněni za něj/ní činit rozhodnutí, a to v nejlepším zájmu svého poručence. Poručenství z nich mimo jiné také činí dědice ze zákona, správce jmění závislé osoby a plné zákonné zástupce.

12. dubna 2021 rozhodl šen-jangský lidový soud (Shenyang Intermediate People's Court), provincie Liao-ning v neprospěch 79leté ženy, které žalovala svou 50letou partnerku, že odcizila z jejího bankovního účtu 294 tisíc čínských jüanů s odůvodněním, že jejich vztah nemá status manželství.

Peking Hlavní město Peking přiznává homosexuálním partnerům svých obyvatel právo pobytu.

Hongkong V červnu 2009 přiznala hongkongská vláda homosexuálním spolužijícím párům jistou právní ochranu prostřednictvím místní vyhlášky o domácím násilím (Domestic Violence Ordinance, čínsky:家庭及同居關係暴力條例, pchin-jin:Jiātíng Jí Tóngjū Guānxi Bàolì Tiáolì).Pink News, "Gay couples to be protected by Hong Kong domestic violence law

V dubnu a září 2017 rozhodly hongkongské soudy, že homosexuální partneři vládních zaměstnanců mají právo na stejné benefity, jimiž disponují jejich heterosexuální manželé, včetně práva trvalého pobytu. Hongkongská vláda se proti oběma těmto rozsudkům posléze odvolala.Hong Kong criticised for refusing to accept visa ruling for British lesbian The Guardian, 2 November 2017 V červenci 2018 potvrdil hongkongský nejvyšší odvolací soud (Court of Final Appeal) rozhodnutí soudů nižší instance, tedy že stejnopohlavní páry disponují právem na získání trvalého pobytu v Hongkongu.Hong Kong’s highest court upholds landmark judgment in favour of lesbian expat QT, Hong Kong Free Press, 4 July 2018 Obdobně rozhodl ten samý soud i v případě dubnového rozhodnutí stejného typu poté, co jej jiný odvolací soud zrušil.Government has ‘legitimate aim’ to protect traditional marriage, Hong Kong appeal court rules, overturning landmark decision on benefits for same-sex spouses, South China Morning Post, 1 June 2018

V červnu 2018 podala hongkongská lesbická občanka známá pod jménem "MK" žalobu proti vládě, která jí zamítla žádost o vstup do registrovaného partnerství s její partnerkou s odůvodněním, že došlo k porušení jejího práva na soukromí a rovné zacházení garantovaného hongkongským základním zákonem (Hong Kong Basic Law) a vyhláškou o právech (Hong Kong Bill of Rights Ordinance). V srpnu 2018 se konalo první předběžné cca 30minutové slyšení u hongkongského nejvyššího soudu (High Court of Hong Kong). Plné veřejné řízení mělo proběhnout 28. května 2019, ale soud jej nakonec odložil na říjen 2019.

V listopadu 2018 navrhl otevřeně homosexuální hongkongský zákonodárce Raymond Chan Chi-chuen zahájit studii o právních aspektech registrovaných partnerství párů stejného pohlaví. Pro hlasovalo 24 zákonodárců, proti 27. Návrh byl tedy zamítnut.

V lednu 2019 podali dva muži žalobu proti hongkongskému zákazu stejnopohlavního manželství s odůvodněním, že svým obsahem odporuje ustanovením hongkongské ústavy. Hongkongský nejvyšší soud v reakci na to uvedl, že se bude jejich případem zabývat.

Zákony týkající se změny pohlaví V r. 2009 čínská vláda vydala zákaz transsexuálním osobám svévolně měnit své pohlaví v dokladech s tím, že pro úřední změnu je požadována chirurgická terapie poskytovaná pouze osobám, které dosáhly určitého věku.

Provincie Šan-si V r. 2014 Šan-si umožnila transsexuálům sepsat určité dodatky k rozhodnutí o jejich změně pohlaví zahrnuté do nově vydaných dokladů. V důsledku to znamená, že i po chirurgické terapii je jim umožněno setrvávat v heterosexuálním manželském svazku.

Adopce a rodičovství Čínská vláda striktně požaduje, aby zahraniční páry mající zájem o děti z Číny, byly heterosexuální a adopci dětí LGBT páry tak zakázala.

Ochrana před diskriminací V čínském právu není žádná zmínka o zákazu diskriminace sexuálních menšin, a to ani v Zákoníku práce. Zákoník práce zakazuje diskriminaci zaměstnanců založenou na základě jeho etniku, pohlaví a náboženském vyznání.

Hongkong