Jethro Tull je britská rocková skupina, která se zformovala v roce 1967 v anglickém Blackpoolu.Jethro Tull Biography. In: Jethro Tull: Ian Anderson [online]. ©2018 [cit. 14. 2. 2019]. Dostupné z: http://jethrotull.com/press/ Její vůdčí osobností je skotský hudebník (zpěvák, flétnista, kytarista, hráč na mandolínu) a skladatel Ian Anderson. Jethro Tull představují patrně světově nejproslulejší hard-folk rockový soubor, jehož vrcholným obdobím tvorby byl přelom 60. a 70. let 20. století. Hudba Jethro Tull byla od počátku inspirována starou britskou a keltskou lidovou hudbou, blues, rockem i prvky evropské klasické hudby. Progresivní přístup, originální zvuk a melodicko-harmonické principy, kombinující hard-rock s charakteristickými postupy různých forem lidové hudby včetně středověké či renesanční hudby a patrná návaznost na tradici pěvců a hudebníků té doby činí hudební výraz kapely nezaměnitelným. Je charakteristická zvláštním mužným zpěváckým projevem, výraznou rolí flétny i neobvyklou a často komplikovanou kompozicí písní. Z dlouhé řady alb vydaných skupinou si některá dobyla nejen nadšeného přijetí, ale stala se klasickými (např. Stand Up, Aqualung, Heavy Horses či Living in the Past). Skupina nese jméno anglického agronoma žijícího na přelomu 17. a 18. století, vynálezce secího stroje.FansClub Jethro Tull ČR. [©2019] [cit. 13. 2. 2019]. Dostupné z:http://www.jethrotull.cz/clanky/forum_ia.phpIan Anderson Biography. In: Jethro Tull: Ian Anderson [online]. ©2018 [cit. 14. 2. 2019]. Dostupné z: http://jethrotull.com/press/
V historii skupiny se vystřídala řada hudebníků, včetně významných osobností, jako byli dlouholetý kytarista Martin Barre, baskytaristé Glenn Cornick, Jeffrey Hammond, John Glascock, Dave Pegg a Jonathan Noyce, bubeníci Clive Bunker, Barrie „Barriemore“ Barlow a Doane Perry nebo klávesisté John Evan, Dee Palmer, Peter-John Vettese a Andrew Giddings.
Poté, co na sebe Jethro Tull upozornili v londýnských klubech, vydali v roce 1968 své debutové album This Was. Po klíčové změně v sestavě, kdy původního kytaristu Micka Abrahamse nahradil Barre, dosáhla kapela následující rok prvního velkého úspěchu se svým druhým, folkem ovlivněným albem Stand Up, které se dostalo na 1. místo britského žebříčku. Deska Aqualung (1971) znamenala pro skupinu mezinárodní průlom a stala se jejím komerčně nejúspěšnějším albem, zatímco následující nahrávky jako Thick as a Brick (1972) plně upevnily její progresivně rockovou identitu. Během 70. let udržovala kapela náročné tempo koncertování a nahrávání, každý rok vydávala jedno studiové album a rozšiřovala svůj hudební záběr prostřednictvím konceptuálních alb a stále složitějších aranžmá. Koncem 70. let se posunula k folk rocku, než výrazná obměna sestavy vedla počátkem 80. let k období ovlivněnému elektronickým rockem. Ke tvrdšímu rockovému zvuku se kapela vrátila na albu Crest of a Knave (1987), které jí vyneslo její jedinou cenu Grammy, a v 90. letech zkoumala vlivy world music. Jethro Tull celosvětově prodali odhadem 60 milionů alb, přičemž získali 11 zlatých a 5 platinových desek. Časopis Rolling Stone je popsal jako „jednu z komerčně nejúspěšnějších a nejvýstřednějších progresivně rockových kapel“.
V prvním desetiletí 21. století skupina ukončila studiovou činnost, ale nadále koncertovala až do svého rozpadu v roce 2011. Po rozpadu kapely se Anderson i Barre věnovali samostatným sólovým kariérám, přičemž Andersonova kapela vystupovala pod různými názvy jako „Jethro Tull“ i sólově jako „Ian Anderson“. Od roku 2017 Anderson název Jethro Tull obnovil bez Barreovy účasti a ve 20. letech se vrátil k vydávání nových studiových alb, přičemž skupinu prezentuje jako pokračování kapely pod svým výhradním vedením, nikoli jako reunii bývalých sestav.
Historie Vznik skupiny Ian Anderson, Jeffrey Hammond a John Evan (původně Evans), kteří se později stali členy Jethro Tull, spolu navštěvovali gymnázium v Blackpoolu. Anderson se narodil v roce 1947 ve skotském Dunfermline a vyrůstal v Edinburghu, než se v roce 1960 přestěhoval do Blackpoolu. Na střední škole Blackpool Grammar School získal osvědčení O-level z matematiky, fyziky, chemie, angličtiny, výtvarné výchovy, francouzštiny, zeměpisu a latiny a dva roky studoval na umělecké škole Blackpool College of Art.. V dospívání chtěl být „umělcem, malířem“.
Evans se stal fanouškem skupiny The Beatles poté, co ji viděl hrát skladbu „Love Me Do“ v pořadu Scene at 6:30 na stanici Granada Television. Přestože byl již zdatným klavíristou, Beatles ho inspirovali k tomu, aby se začal učit na bicí. Anderson si pořídil španělskou kytaru, na kterou se naučil hrát sám, a společně s Evansem se rozhodli založit kapelu. K sobě přibrali baskytaristu Hammonda, který vlastnil sbírku bluesových desek.
Skupina zpočátku vystupovala jako trio v místních klubech a podnicích, než Evans pod vlivem Georgieho Famea a skupiny The Animals přešel k varhanům. Z místní kapely The Atlantics přišli bubeník Barrie Barlow a kytarista Mike Stephens, přidal se také kytarista Chris Riley a z formace se stalo šestičlenné „blue-eyed soul“ těleso nazvané John Evan Band (později John Evan Smash). Evans si na Hammondovo naléhání zkrátil příjmení na „Evan“, protože to podle něj znělo lépe. Jako manažera si najali Johnnyho Taylora a koncertovali po severozápadní Anglii, přičemž hráli směs bluesových a motown převzatých skladeb. Hammond z kapely odešel, aby mohl studovat uměleckou školu a krátce ho nahradil Derek Ward, kterého následně vystřídal Glenn Cornick. Odešel i Riley, kterého nahradil Neil Smith. V dubnu 1967 skupina nahrála tři písně v Regent Sound Studios na Denmark Street v Londýně a v červnu 1967 vystoupila v londýnském klubu Marquee Club.
V listopadu 1967 se kapela přesunula ze severu Anglie do Lutonu v Bedfordshire, ležícího 50 km od centra Londýna, a podepsala manažerskou smlouvu s Terrym Ellisem a Chrisem Wrightem. Smitha nahradili kytaristou Mickem Abrahamsem, brzy si však uvědomili, že uživit šestičlennou skupinu je finančně neúnosné, a tak se rozpadli. Anderson, Abrahams a Cornick zůstali spolu, přibrali Abrahamsova přítele Clivea Bunkera na bicí a zformovali bluesovou kapelu. Cornick vzpomínal, že Evanovi bylo řečeno, že bude vítán, pokud se bude chtít vrátit. Anderson sdílel s Cornickem byt v Lutonu a pracoval jako uklízeč v lutonském kině Ritz, aby měl na nájem. Podle Cornicka byli „tak chudí, že se každý večer dělili o jednu plechovku guláše nebo polévky“.
Další léta Složení skupiny se během let měnilo, ale pilířem a vůdčí osobností, která určovala její uměleckou podobu, zůstával celou dobu extravagantní flétnista Ian Anderson, který ovládal několik nástrojů v čele s příčnou flétnou, ale i dudy, mandolínu a kytaru. Ian si oblékal šaškovsky barevné kostýmy, stylizoval se do role starce, křepčil na pódiu na jedné noze a svou originální inspirací středověkým folklórem získal respekt odborníků.
Pro skupinu je typická i hra na jednotlivé nástroje, především sólovou kytaru a flétnu (typické kytarové rify, prolínající se s vibrujícím zvukem velmi rytmicky členěného partu flétny) a charakteristický zpěv Iana Andersona. Texty písní jsou velmi poetické, často ironické a provokující.
V začátcích skupina hrála rhythm and blues (album This Was), již na druhém titulu Stand Up je patrný specifický zvuk a vlastní hard-folk rockové pojetí. Od roku 1972 se postupně více stylizuje do art rocku, aby se následně zařadila do hlavního rockového proudu, aniž by však ztratila své základní charakteristické atributy. Ve všech jejích nahrávkách se vždy dají lehce vysledovat lidové a keltské kořeny skupiny a jejího lídra.
Za nejvýznamnější album skupiny se pokládá Aqualung z roku 1971, jehož první část se zabývá tématy městských tuláků a bezdomovců (titulní skladba Aqualung) a v druhé části jsou skladby tematicky spojené s náboženstvím (jedná se o kritiku anglikánské církve). Následující album Thick as a Brick z roku 1972, je čtyřicet minut trvající art-rocková poetická suita na text fiktivního geniálního dítěte Geralda Bostocka. I další album A Passion Play z roku 1973 má podobný ráz.
Tehdejší poslední turné skupina odehrála v roce 2011 a v následujících letech se dva hlavní členové – Ian Anderson a Martin Barre – věnovali vlastním projektům. Anderson později řekl, že skupina již nikdy obnovena nebude a on se bude nadále věnovat pouze vlastní kariéře.MICHAELS, Sean. Ian Anderson says Jethro Tull is over. The Guardian. 2014 April 15 09.00 BST, Last modified on Wed 31 May 2017 18.02 BST [cit. 14. 2. 2019]. ISSN 1756-3224. Dostupné z: https://www.theguardian.com/music/2014/apr/15/ian-anderson-end-of-jethro-tull
Členové Současná sestava Ian Anderson – zpěv, flétna, akustická a elektrická kytara, ostatní nástroje (1967–2012, 2017–dosud) David Goodier – baskytara (2007–2012, 2017–dosud) John O'Hara – klávesy, akordeon, zpěv (2007–2012, 2017–dosud) Scott Hammond – bicí (2017–dosud) Jack Clark – kytara (2024–dosud)
Časový přehled náhled|Koncert 1998 Neapol
Diskografie Alba Rok Album Typ alba US žebříček UK žebříček Značka1968This WasStudiové6210Island Records1969Stand UpStudiové201Island Records1970BenefitStudiové113Island Records1971AqualungStudiové74Island Records1972Thick as a BrickStudiové15Island Records1972Living in the PastVýběr313Island Records1973A Passion PlayStudiové113Island Records1974War ChildStudiové214Island Records1975Minstrel in the GalleryStudiové720Island Records1976Too Old to Rock 'n' Roll: Too Young to Die!Studiové1425Island Records1977Songs from the WoodStudiové813Island Records1978Heavy HorsesStudiové1920Island Records1978Bursting OutLive2117Island Records1979StormwatchStudiové2227Island Records1980AStudiové3025Island Records1982Broadsword and the BeastStudiové1927Chrysalis Records1984Under WrapsStudiové7618Chrysalis Records1985A Classic CaseVýběr93–RCA Records1987Crest of a KnaveStudiové3219Chrysalis Records1989Rock IslandStudiové5618Chrysalis Records1991Catfish RisingStudiové8827Chrysalis Records1992A Little Light MusicLive15034Chrysalis Records1993NightcapVýběr––Chrysalis Records1995Roots to BranchesStudiové11420Chrysalis Records1999J-Tull Dot ComStudiové161 (5 in Billboards 'Top Internet Chart')44Fuel 20002002Living with the PastLive––Eagle Records2003The Jethro Tull Christmas AlbumStudiové––Fuel 20002005Aqualung LiveLive––RandM Records2007The Best Of Acoustic Jethro TullVýběr––EMI2012Thick as a Brick 2Studiové(Ian Anderson band)––EMI2014Homo ErraticusStudiové(Ian Anderson band)––Calliandra Records2022The Zealot GeneStudiové––InsideOutMusic2023RökFlöteStudiové––InsideOutMusic2025Curious RuminantStudiové––
EP Life Is A Long Song (1971) Warm Sporran (1979)
Kompilace M.U. – The Best of Jethro Tull (1976) Repeat – The Best of Jethro Tull – Vol II (1977) Original Masters (1985) 20 Years of Jethro Tull (1988) (boxed set) 20 Years of Jethro Tull: Highlights (1988) 25th Anniversary Box Set (1993) The Best of Jethro Tull: The Anniversary Collection (1993) (2-CD) Through the Years (1998) The Very Best of Jethro Tull (2001) The Essential Jethro Tull (2003)
Dodatečně vydaná live alba Live at Hammersmith '84 (1990) (live) In Concert (1995) (live) Nothing Is Easy: Live at the Isle of Wight 1970 (2004) (live)
Videa Slipstream (1981) 20 Years of Jethro Tull (1988) 25th Anniversary Video (1994) Living with the Past (2002) A New Day Yesterday (2003) Nothing Is Easy: Live at the Isle of Wight 1970 (2005) Live at Montreux 2003 (2007)
Odkazy Reference
Literatura ŘEPÍK, Vladimír. Jethro Tull: Půlstoletí s kouzelnou flétnou. 1. vyd. Fotografie Karel Brychta. Praha: Volvox Globator, 2019. 364 s. .