Lošák jelení (Sarcodon imbricatus, syn.: Hydnum imbricatum) je jedlá stopkovýtrusá houba charakteristická tmavým šupinatým kloboukem a zejména ostny hustě pokrývajícími spodní stranu klobouku.
Popis Klobouk je nepravidelně okrouhlý, veprostřed vmáčklý nebo nálevkovitý, pokrytý mohutnými, tuhými a černohnědými či černými šupinami, které soustředně odstávají od středu klobouku a směrem k okrajům se zmenšují. Barvy je rezavě hnědavé, šedohnědé až černohnědé; v průměru má 5 – 20 cm. Hymenofor pokrytý výtrusorodým rouškem je tvořen několik mm dlouhými šedobílými až šedými křehkými ostny, které hustě pokrývají spodní stranu klobouku. Třeň je krátký, tlustý, šedavý. Dužnina je dosti křehká, bělavá až bělošedá, nahořklá, starší plodnice jsou až hořké. Výtrusy jsou velké 6–7 mikrometrů, kulovité a žlutohnědé. Výtrusný prach je hnědý.
Výskyt náhled|300px|vpravo|lošák jelení Roste nehojně až vzácně v jehličnatých lesích většinou pod smrky a borovicemi na písčitých půdách, koncem léta a na podzim. Do Červeného seznamu hub České republiky je lošák jelení zařazen v kategorii téměř ohrožený druh (NT).
Použití V mládí je jedlý, má výraznou kořenitou chuť. V dobách kdy býval hojnější byl často sbírán a prodáván na trzích.
Podobné druhy Lošák šupinatý (Sarcodon squamosus) se odlišuje několika nepříliš zřetelnými znaky, hlavně spíše šedou barvou, šupinami přitisklejšími ke klobouku a kratšími ostny. Liší se především ekologií, oproti lošáku jelenímu, který roste v úživnějších smrčinách v mykorhize se smrkem, roste lošák šupinatý v mykorhize s borovicí, hlavně v oligotrofních borech. Lošák hořký (Sarcodon scabrosus) má spíše hnědou barvu, drobné šupiny a především nazelenalou až olivově zelenou bázi třeně a ostře hořkou chuť; roste pod borovicemi i listnáči a není jedlý.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Bělozubovité Kategorie:Jedlé houby Kategorie:Téměř ohrožené houby ČR