náhled|Justin Gatlin poté, co získal titul mistra světa ve sprintu na 100m (Helsinky 2005) náhled|Finále letní Univerziády (Kwangdžu 2015)
Běh na 100 metrů je lehkoatletický sprint, který se běží maximálním úsilím od startu do cíle. Vítěz této disciplíny na vrcholných světových soutěžích, příp. světový rekordman je považován za nejrychlejšího muže a ženu světa. Stovce se také přezdívá „královská“ atletická disciplína. Běžecká trať na 100 m se běhá v oddělených drahách širokých 122–125 cm. Trať je umístěna na jedné ze dvou rovinek na atletickém stadionu. Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovních bloků. Světový rekord může být uznán, pokud rychlost větru vanoucího do zad běžce je maximálně 2 m/s.
Rychlost Oficiálně změřená maximální rychlost při sprintu je 44,72 km/h u mužů (Usain Bolt, 2009) a 39,56 km/h u žen (Florence Griffith Joynerová, 1988). Podle jiné analýzy dosáhl Usain Bolt o trochu menší maximální rychlosti 12,32 m/s (44,35 km/h), a to na 52. metru této trati. Dělal při tom kroky dlouhé až 2,87 metru a celkově jich v průběhu závodu udělal pouze 41 (v průměru téměř o 4 méně než jeho soupeři).Štuhec, S.; et al. (2023). Multicomponent Velocity Measurement for Linear Sprinting: Usain Bolt's 100 m World-Record Analysis. Bioengineering (Basel). 10 (11): 1254.
Hranicí světové extratřídy je tradičně bariéra 10 sekund u mužů a 11 sekund u žen. Pod 10 sekund už dokázalo běžet přibližně 215 sprinterů (k lednu roku 2026), donedávna téměř všichni vesměs černé barvy pleti.https://worldathletics.org/records/all-time-toplists/sprints/100-metres/outdoor/men/senior Nejrychlejším „bílým“ sprinterem je Francouz Christophe Lemaitre, který v roce 2011 dosáhl výkonu 9,92 s. Před ním to byl Ital Pietro Mennea, který zaběhl tuto trať za 10,01 s v roce 1979. Po něm se to povedlo už jen Poláku Marianu Woroninovi, který využil max. podpory větru 2 m/s a zaběhl v roce 1984 neoficiálně rovných 10,00 s. Obecný předpoklad je, že černí sprinteři mají víc rychlých svalových vláken v motorickém svalstvu, proto dokážou běhat rychleji. Schopnost zaběhnout stometrový sprint v čase pod 10 sekund je pojem Hranice deseti sekund.
České rekordy Nejrychlejším českým sprinterem na této trati je oficiálně Zdeněk Stromšík, který v roce 2018 zaběhl stovku za 10,16 sekundy.http://www.atletika.cz/aktuality/stromsik-novym-rekordmanem-na-stovce/ Již dříve však běžel s nedovolenou podporou větru 3 m/s stovku za 10,11 sekundy. Předchozí rekord 10,23 sekundy zaběhl roku 2010 sprinter Jan Veleba. Rekord v české ženské kategorii držela téměř 45 let běžkyně Jarmila Kratochvílová, a to časem 11,09 sekundy. Dne 4. června 2026 ji hned dvakrát překonala Karolína Maňasová časy 11,08 a 11,01 na závodech v St. Pöltenu.https://www.sport.cz/clanek/atletika-kratochvilova-po-45-letech-uz-neni-nejrychlejsi-ceskou-skvela-manasova-ji-vzala-rekord-5474484
Světové rekordy Současný světový rekord mužů má hodnotu 9,58 s, jeho autorem je jamajský sprinter Usain Bolt, který ho zaběhl 16. srpna 2009 na Mistrovství světa v atletice 2009 v Berlíně. Odhaduje se přitom, že lidské maximum na této trati se pohybuje kolem 9,25 až 9,40 s.http://dinosaurusblog.com/2016/12/09/je-usain-bolt-skutecne-nejrychlejsi/ Ženský světový rekord drží Florence Griffith-Joyner a má hodnotu 10,49 s.
Historie Závod byl zpočátku provozován na trávě nebo na škvárové dráze na vzdálenost 100 yardů (91,44 m). Pod vlivem pevninské Evropy se změnil v závod na 100 m. Závodníci startovali ze stojící polohy až do roku 1887, kdy si Charles Scherrill vykopal v dráze malé dírky k lepšímu odrazu, čímž dal podnět ke vzniku startovních bloků. V letech 1928–1929 George Breshnahan a William Tuttle vynalezli startovní bloky. V roce 1937 byly startovní bloky oficiálně schváleny IAAF. Od roku 1938 je stanoveno, že světový rekord může být uznán, pokud rychlost větru vanoucího do zad běžce je maximálně 2 m/s. První experimenty s elektrickou časomírou pocházejí z první čtvrtiny 20. století. Od 1. ledna 1977 je použití elektronické časomíry pro možnost uznání světového rekordu povinné.
Současní světoví rekordmani
Současné rekordy – dráha
Muži Rekord Čas (s) Atlet Stát Město Datum rekorduSvětový rekord 9,58 Usain Bolt Berlín 16. 8. 2009 Olympijský rekord 9,63 Usain Bolt Londýn 5. 8. 2012Rekord MS 9,58 Usain Bolt Berlín 16. 8. 2009Český rekord10,16 Zdeněk Stromšík Tábor 18. 7. 2018 Ženy Rekord Čas (s) Atletka Stát Město Datum rekordu Světový rekord 10,49 Florence Griffith-Joynerová Indianapolis 16. 7. 1988Olympijský rekord 10,61 Elaine Thompsonová-Herahová Tokio 31. 7. 2021Rekord MS 10,65 Sha'Carri Richardsonová Budapešť 21. 8. 2023 Český rekord 11,01 Karolína Maňasová St. Pölten 4. 6. 2026
Současné rekordy podle kontinentů Aktualizace 15. Července 2024Records - Records by Event - 100 Metres. World Athletics. Retrieved 16 July 2022. Rekord Kategorie Výkon (s)AtletStátRok Afrika Muži 9,77 Ferdinand Omanyala 18. 9. 2021Ženy 10,72 Marie-Josée Ta Lou 10. 8. 2022 Asie Muži 9,83 Su Ping-tchien 1. 8. 2021 Ženy 10,79 Li Xuemei 18. 11. 1997 Evropa Muži 9,80 Marcell Jacobs 1. 8. 2021 Ženy 10,73 Christine Arronová 19. 8. 1998 Severní a střední Amerika Muži 9,58 20 px Usain Bolt 16. 8. 2009 Ženy 10,49 20 px Florence Griffith-Joynerová 16. 7. 1988 Oceánie Muži 9,85 Lachlan Kennedy 28. 7. 2026 Ženy 10,93 Zoe Hobbsová 28. 7. 2026 Jižní Amerika Muži 9,85 Ronal Longa 26. 6. 2026 Ženy 10,91 Rosângela Santosová 31. 8. 2017 Muži na iaaf.orgŽeny na iaaf.org
Vývoj světového rekordu (el. měření) </div>Muži Čas Jméno Datum Místo 10,64 Ralph Metcalfe 16. 7. 1932 Stanford 10,53 Eddie Tolan 31. 7. 1932 Los Angeles 10,38 Eddie Tolan 1. 8. 1932 Los Angeles 10,38 Ralph Metcalfe 1. 8. 1932 Los Angeles 10,34 Barney Ewell 9. 7. 1948 Evanston 10,32 Ray Norton 10. 8. 1958 Thonon-les-Bains 10,32 Jocelyn Delecour 10. 8. 1958 Thonon-les-Bains 10,29 Peter Radford 13. 9. 1958 Colombes 10,25 Armin Hary 21. 6. 1960 Curych 10,06 Bob Hayes 15. 10. 1964 Tokio 10,03 Jim Hines 20. 6. 1968 Sacramento 10,02 Charles Greene 13. 10. 1968 Ciudad de México 9,95 Jim Hines 14. 10. 1968 Ciudad de México 9,93 Calvin Smith 3. 7. 1983 Colorado Springs 9,93 Carl Lewis 30. 8. 1987 Řím 9,93 Carl Lewis 17. 8. 1988 Curych 9,92 Carl Lewis 24. 9. 1988 Soul 9,90 Leroy Burrell 14. 6. 1991 New York 9,86 Carl Lewis 25. 8. 1991 Tokio 9,85 Leroy Burrell 6. 7. 1994 Lausanne 9,84 Donovan Bailey 27. 7. 1996 Atlanta 9,79 Maurice Greene 16. 6. 1999 Athény 9,77 Asafa Powell 14. 6. 2005 Athény 9,77 Asafa Powell 11. 6. 2006 Gateshead 9,77 Asafa Powell 18. 8. 2006 Curych 9,74 Asafa Powell 9. 9. 2007 Rieti 9,72 Usain Bolt 31. 5. 2008 New York 9,69 Usain Bolt 16. 8. 2008 Peking 9,58 Usain Bolt 16. 8. 2009 BerlínŽeny Čas Jméno Datum Místo 11,08 Wyomia Tyusová 15. 10. 1968 Ciudad de México 11,07 Renate Stecherová 2. 9. 1972 Mnichov 11,04 Inge Heltenová 13. 6. 1976 Fürth 11,01 Annegret Richterová 25. 7. 1976 Montréal 10,88 Marlies Göhrová 1. 7. 1977 Drážďany 10,88 Marlies Göhrová 9. 7. 1982 Karl-Marx-Stadt 10,81 Marlies Göhrová 8. 6. 1983 Berlín 10,79 Evelyn Ashfordová 3. 7. 1983 Colorado Springs 10,76 Evelyn Ashfordová 22. 8. 1984 Curych 10,49 Florence Griffith-Joynerová 16. 7. 1988 Indianapolis
Nejlepší běžci a běžkyně
Muži Hranici 10 sekund doposud pokořilo 216 atletů (08/2025), hranici 9,90 sekund 46 z nich a hranici 9,80 sekund 11 běžců. Z tohoto hlediska je nejúspěšnějším sprinterem Asafa Powell z Jamajky, který čas pod 10 sekund zaběhl 92×, pod 9,90 sekund potom 43× a 8× běžel pod 9,80 sekund, Američan Maurice Greene běžel 53× pod 10 (11× pod 9,90). Světový rekordman Usain Bolt z Jamajky zaběhl pod 10 sekund 44 závodů, z toho ale běžel 31× pod 9,90 a 11× pod 9,80.http://www.iaaf.org/records/toplists/sprints/100-metres/outdoor/men/senior
Poř. Čas Vítr (m/s) Atlet Stát Datum Město1. 9,58 +0,9 Usain Bolt 16. 8. 2009 Berlín2.9,69 +2.0 Tyson Gay 20. 9. 2009 Šanghaj3. −0,1 Yohan Blake 23. 8. 2012 Lausanne4. 9,72 +0,2 Asafa Powell 2. 9. 2008 Lausanne5. 9,74 +0,9 Justin Gatlin 15. 5. 2015 Dauhá6.9,75 +0,8Kishane Thompson27. 6. 2025Kingston7.9,76 +0,6Christian Coleman28. 9. 2019Dauhá +1,2Trayvon Bromell18. 9. 2021Nairobi +1,4Fred Kerley24. 6. 2022Eugene10.9,77 +1,2Ferdinand Omanyala18. 9. 2021Nairobi10. +0,3Oblique Seville14. 9. 2025Tokio12. 9,78 +0,9 Nesta Carter 29. 8. 2010 Rieti13. 9,79 +0,1 Maurice Greene 16. 6. 1999 Athény +1,0Noah Lyles4. 8. 2024Saint-Denis +1,8Kenny Bednarek1. 8. 2025Eugene16. 9,80 +1,3 Steve Mullings 4. 6. 2011 Eugene +0,1Marcell Jacobs1. 8. 2021Tokio18. 9,82 +1,7 Richard Thompson 21. 6. 2014 Port of Spain +1,0Akani Simbine4. 8. 2024Saint-Denis +1,3Bryan Levell23. 7. 2025Eisenstadt +1,8Courtney Lindsey1. 8. 2025Eugene22.9,83 +0,9Su Ping-tchien1. 8. 2021Tokio +0,9Ronnie Baker1. 8. 2021Tokio +1,3Zharnel Hughes24. 6. 2023New York +1,8T'Mars McCallum1. 8. 2025Eugene
Ženy Současný světový rekord však poslední dobou bývá stále více napadán z hlediska možného užití dopingu americkou sprinterkou. Florence Griffith-Joynerová zemřela v 38 letech na následky zadušení ve spánku. Objevily se spekulace, že mohlo jít o důsledek dlouhodobého užívání dopingu v době vrcholné kariéry (která navíc podezřele rychle skončila téměř ihned po rekordních výkonech z roku 1988). Hodnota výkonu je na věrohodnost příliš vzdálená časům dosahovaným v té době, ostatní sprinterky se totiž ani po dvaceti letech nedokázaly až na vzácné výjimky dostat pod hranici 10,75 s.
Mimořádnost tohoto výsledku, ale i výsledků několika dalších sprinterek ve stejném rozběhu vedla k domněnce, že došlo k technické závadě na měřiči rychlosti větru, který ukazoval 0,0 m/s – údaj, který byl zcela v rozporu s větrnými podmínkami dne a s vysokými rychlostmi větru zaznamenanými ve všech ostatních sprintech před a po tomto závodě, stejně jako na souběžné dráze pro skok do dálky v době běhu Griffith-Joynerové. Všechny vědecké studie zadané IAAF a nezávislými organizacemi od té doby potvrdily, že v té době určitě foukal nelegální zadní vítr o rychlosti mezi 5 m/s až 7 m/s. To by mělo anulovat legálnost rekordu, IAAF se však rozhodla tento postup neuplatnit. Legitimní nejlepší výkon při povolené rychlosti větru by tedy byl výkon Griffith-Joynerové 10,61 s ve finále následujícího dne.Linthorne, N.(PHD)(1995)The 100m World Record by Florence Griffith Joyner at the 1988 U.S Olympic Trials. Report for the International Amateur Athletic Federation Department of Physics, University of Western Australia
Teprve po roce 2020 se jamajské sprinterky Elaine Thompsonová-Herahová a Shelly-Ann Fraserová-Pryceová začaly světovému rekordu opakovaně přibližovat. V roce 2021 obě překonaly výkon Griffith-Joynerové z finálového rozběhu.
Poř. Čas Vítr (m/s) Atletka Stát Datum Město 1. 10,49 0,0 Florence Griffith-Joynerová 16. 7. 1988 Indianapolis 2. 10,54 +0,9 Elaine Thompsonová-Herahová 21. 8. 2021 Eugene 3. 10,60 +1,7 Shelly-Ann Fraserová-Pryceová 26. 8. 2021 Lausanne4.10,61 +0,3Melissa Jeffersonová-Woodenová14. 9. 2025Tokio5.10,63 +1,9Adaejah Hodgeová11. 6. 2026Eugene 6. 10,64 +1,2 Carmelita Jeterová 20. 9. 2009 Šanghaj 7.10,65 +0,5 Sha'Carri Richardsonová 21. 8. 2023 Budapešť 7. +1,1 Marion Jonesová 12. 9. 1998 Johannesburg10.10,72 +0,4Marie Josée Ta Lou10. 8. 2022Monako10.−0,1Julien Alfredová3. 8. 2024Paříž 12. 10,73 +2.0 Christine Arronová 19. 8. 1998 Budapešť 13. 10,74 +1,3 Merlene Otteyová 7. 9. 1996 Milán13. +1,03. 7. 2016Eugene 15. 10,75 +0,4 Kerron Stewartová 10. 7. 2009 Řím 16.10,76 +1,7 Evelyn Ashfordová 22. 8. 1984 Curych 16. +1,1 Veronica Campbellová-Brownová 31. 5. 2011 Ostrava16. +0.3Tina Claytonová14. 9. 2025Tokio 19.10,77 +0,9 Irina Privalovová 6. 7. 1994 Lausanne 19. +0,7 Ivet Lalovová 19. 6. 2004 Plovdiv19. +1,6Jacious Searsová13. 4. 2024Gainesville
Olympijští vítězové