náhled|pomník v rodném Bánově Štěpán Zálešák (9. ledna 1874, BánovMatriční záznam o narození a křtu – 30. října 1945, PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých v Libni, sign. LBŇ Z21, s. 245Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, sign. VYŠ Z8, s. 299Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, sign. SPVIN Z5, s. 97) byl český sochař a řezbář. Specializoval se především na sakrální umění, věnoval se i restaurátorským pracím. Jeho díla zdobí mnoho českých chrámů a kostelů.
Život Štěpán Zálešák absolvoval Odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí (1888–1892), obor ornamentální řezbářství pod vedením prof. Aloise Balána a Uměleckoprůmyslovou školu v Praze (1892–1898), obor řezbářství u prof. Jana Kastnera. V letech 1898–1912 pracoval ve vlastním atelieru v Praze v Říční ulici. V roce 1912 se stal nástupcem prof. Kastnera († 1912) na Uměleckoprůmyslové škole, kde působil do roku 1934. Je pohřben v Praze na Vyšehradském hřbitově.
Díla
Bánov socha sv. Josefa, fara v Bánově
Kolín nad Labem chrliče a tympanon nad hlavním portálem při rekonstrukci kostela sv. Bartoloměje (1908) Madona pro hřbitovní kostel, keramika novogotický oltář se sochami Madony a sv. Václava po stranách vítězného oblouku, kostel sv. Bartoloměje v Třebovli u Kolína nad Labem
Kouřim kříž se sochami Panny Marie a sv. Jana, hlavní oltář gotického kostela sv. Štěpána (1907) oltář se sochami Panny Marie a andělů, severní boční loď kostela sv. Štěpána (1907) oltář se sochou sv. Jana Nepomuckého mezi dvěma anděli, jižní boční loď kostela sv. Štěpána (1907)
Kutná Hora Archa Večeře Páně (1903) – 4 reliéfy: sv. Václav, Vojtěch, Cyril a Metoděj – hlavní oltář kostela sv. Barbory sochy sv. Cyrila a Metoděje, kostel Panny Marie na Náměti oltář v kapli Nejsvětějšího srdce Páně, klášter řádu sv. Voršily
Praha Vyšehrad bronzová busta probošta Václava Štulce (1910), Štulcova zahrada tympanon Poslední soud nad hlavními vchodovými dveřmi kostela sv. Petra a Pavla (1901) sochy sv. Petra a Pavla pro hlavní oltář kostela sv. Petra a Pavla (1903) Ukřižování se sv. Lohengrinem, v interiéru kostela sv. Petra a Pavla boční oltář Král Králů (20. léta), skupina soch z lipového dřeva, pozlaceno, kostel sv. Petra a Pavla
Pražský hrad střední dveře a stěny v podkruchtí Wolhmutovy kruchty s řezbami na motiv sv. Cyrila a Metoděje (1928), dubové dřevo, katedrála sv. Víta
Vinohrady dva postranní oltáře v kostele sv. Ludmily spolupráce na hlavním oltáři v kostele Nejsvětějšího srdce Páně na nám. Jiřího z Poděbrad
Holešovice plastiky sv. Bartoloměje, sv. Václava, 8 andělů, dva klečící andělé a Kristus na kříži (1912), hlavní oltář novogotického kostela sv. Antonína andělé s korunou pro boční oltář kostela sv. Antonína
Žižkov práce na průčelí i interiéru kostela sv. Prokopa na Žižkově (1910) sochy sv. Cyrila a Metoděje, hlavní oltář boční oltář Panny Marie s deskovými výjevy z jejího života boční oltář Božského srdce Páně s obrazy sv. Augustina a sv. Aloise
Ostatní části Pražský městský znak (1926), vyřezán podle návrhu prof. V. Vojtíška a prof. F. Kysely – shořel při požáru Staroměstské radnice za pražského povstání v roce 1945 Plastika Útěcha zhotovena pro vlastní hrob – z hrobu byla ukradena v roce 1993
Uherský Brod práce z pozůstalosti uložené v depozitáři Muzea Jana Ámose Komenského
Velehrad socha sv. Josefa, boční loď chrámu rám pro obraz Madony od Emanuela Dítěte, řezbářská práce
Další místa mimo Prahu dřevořezba Pieta v kapli Panny Marie Bolestné u hřbitova v Berouně sv. Jan, kostel v Brně-Králově Poli (1908) socha sv. Jana Evangelisty na kazatelně, kostel Panny Marie v Ostravě Mariánských Horách (1909) Křížová cesta, kostel sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě (1910) sochy sv. Gotharda, Jana Křtitele, sv. Václava, sv. Ludmily, pískovec (1910) – západní průčelí kostela sv. Gotharda v Českém Brodě socha Madony, pískovec – západní průčelí děkanského kostela sv. Jiljí v Nymburce práce na hlavním oltáři kostela sv. Petra a Pavla, Budeč
Drobné plastiky Mateřská láska, Marie s ovečkou, Malá chůva, Ovčáček, Chlapci se psem sochy Madony, světců a světic, církevních hodnostářů
Galerie
Rod Zálešáků Sochař Štěpán Zálešák měl sice tři dcery, ale jméno Zálešák přesto nezmizelo ze světa umění. Pod jménem Zálešák / Zálešáková se umění věnují jeho vzdálenější příbuzní.
Zálešáci Pod jménem Zálešáci se konala v roce 1999 společná výstava díla Štěpána Zálešáka a jeho pokračovatelů. Martin Zálešák, malíř Vladimír Zálešák, malíř Robert Zálešák, Ludmila Zálešáková, restaurování MUDr. Bohumil Zálešák Ph.D., šperky Soňa Zálešáková, malířka, architektka Zdeněk Zálešák, malíř Štěpán Zálešák, idea maker, režisér
Odkazy
Reference
Literatura Štěpán Zálešák, Vladimír Drahoňovský, 1934 V posvátné půdě Vyšehradu, Karel Balák, 1946 Brožura „Dokumenty a prameny“ – Štěpán Zálešák, Zdeněk Mařan
Externí odkazy
Kategorie:Čeští sochaři 20. století Kategorie:Narození 9. ledna Kategorie:Narození v roce 1874 Kategorie:Narození v Bánově Kategorie:Úmrtí 30. října Kategorie:Úmrtí v roce 1945 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Muži