Zdenka Gräfová (31. července 1886 Vrbno nad LesyMatriční záznam o narození a křtu farnost Vrbno nad Lesy – 22. srpna 1976 Brno) byla česká herečka.
Rodina, divadelní začátky Narodila se v drážním domku čp. 63 ve Vrbně, kde byl její otec, později vrchní inspektor na železnici, přednosta stanice. V matrice je její křestní jméno uvedeno jako Zděnka. Dětství strávila v Lounech, měšťanské školy navštěvovala v Pelhřimově a v Příbrami.
S divadlem začala již ve škole a byla doporučena k hereckým hodinám u Karla Želenského. V sezóně 1905/1906 působila v Zöllnerově společnosti, v sezóně 1907 u J. E. Sedláčka, následně u J. Tuttra. Josef Träger a red.: Divadelní zápisník, ročník I., 1945–1946, vyd. Sdružení pro divadelní tvorbu v Umělecké besedě, Praha, str. 526–527 V závěru prvního desetiletí 20. století působila u kočovné divadelní společnosti Františka Franzla-Lešanského a později znovu u společnosti J. E. Sedláčka, František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 22, 26 odkud odešla k Východočeské společnosti.
V listopadu 1924 v Brně na radnici se provdala za divadelního režiséra Bohuše Stejskala. Josef Träger a red.: Divadelní zápisník, ročník I., 1945–1946, vyd. Sdružení pro divadelní tvorbu v Umělecké besedě, Praha, str. 526 Manželství však bylo v roce 1936 rozvedeno.
Je pochována v Čestném kruhu na Ústředním hřbitově v Brně.
Divadlo V roce 1913 nastoupila do divadla Uranie a vytrvala zde do roku 1919, kdy ji do Brna přivedl Václav Štech, který se tam ujal vedení brněnského Zemského divadla. Josef Träger a red.: Divadelní zápisník, ročník I., 1945–1946, vyd. Sdružení pro divadelní tvorbu v Umělecké besedě, Praha, str. 520 V roce 1932 však následovala do Prahy svého manžela; v Zemském divadle v Brně ji vystřídala Vlasta Fabianová. Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 104, 397, Mimo Brno byla ještě v sezóně 1933/1934 a po návratu do Brna zde setrvala až do roku 1942, kdy došlo k uzavření místního Národního a Zemského divadla. Po druhé světové válce se vrátila do Brna. V letech 1961–1974 zde hostovala v Divadle bratří Mrštíků.
Za svůj život pohostinsky vystoupila také v pěti inscenacích v pražském Národním divadle.
Citát
Divadelní role, výběr 1911 William Shakespeare: Kupec benátský, Porcie, Společnost J. E. Sedláčka 1919 Leonid Andrejev: Ten, který dostává políčky, Consuela, Zemské divadlo v Brně, režie Otto Čermák Jaroslav Hilbert: Vina, Mína, Reduta Brno, režie Jiří Mahen 1923 Karel Čapek: Věc Makropulos, Emilia Marty, Zemské divadlo v Brně 1924 William Shakespeare: Jak vám se to líbí, Rosalinda, Stavovské divadlo, režie Karel Hugo Hilar 1927 Georges Berr, Maurice Verneuil: Advokátka JUDr. Bolbecová, Coletta Bolbecová, Stavovské divadlo, režie Vojta Novák 1927 Oscar Wilde: Vějíř lady Windermerové, titul.role, Stavovské divadlo, režie Milan Svoboda 1932 Johann Wolfgang Goethe: Faust, Markétka, Zemské divadlo v Brně 1933 Philip Stuart, Aimée Stuartová: Od devíti do šesti, Markéta, Stavovské divadlo, režie Vojta Novák 1936 August Strindberg: Nejpravdivější sen (Hra snů), dcera boha Indry, Zemské divadlo v Brně, režie Karel Mainhard j. h. 1941 Vilém Werner: Červený mlýn, Anna, Prozatímní divadlo, režie Jan Bor 1948 Václav Renč: Černý milenec, Barbora, Státní divadlo Brno, režie Milan Pásek 1950 Alois Jirásek: Lucerna, Bába, Státní divadlo Brno
Pedagogická činnost, další aktivity Od roku 1934 působila jako profesorka na Státní hudební a dramatické konzervatoři v Brně, kde převzala po Emě Pechové výuku hlavních předmětů v dívčím oddělení. Byla mj. členkou komise, která přijímala ke studiu Karla Högera Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 41, a k jejím žákům patřil ve čtyřicátých letech také Milan Pásek František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 208. K jejím žačkám dále patřily např. Vlasta Matulová, Ema Skálová, Miroslava Jandeková, Vlasta Chramostová a Maruška Valentová.
Od roku 1948 působila pedagogicky také na brněnské Janáčkově akademii múzických umění (JAMU) v Brně.
Věnovala se také uměleckému přednesu a spolupracovala s brněnským rozhlasem.
Rozhlasové hry, výběr 1927 Karel Čapek: R.U.R. , role: ?, režie Vladimír Šimáček 1956 Milan Ogrizovič: Hasanaginica, role: matka Hasanagova, režie Olga Zezulová 1957 Alois Jirásek: Gero, role: Hatherbuch, jeho sestra, režie Vladimír Vozák 1957 Olga Srbová-Spalová: Dům stáří, role: Pošvářová, režie Olga Zezulová 1957 Geoffrey Chaucer: Setkání v Cantenbury, role: bába, režie Olga Zezulová 1960 N. S. Leskov: Kateřina Izmajlovová, role: stařena, režie Vladimír Vozák 1963 Gerhard Rentzsch: Babí léto, role: Sofie Behrendtová, režie Olga Zezulová 1964 Dylan Thomas: Pod Mléčným lesem, role: ?, režie Olga Zezulová 1965 Ilse Aichingerová: Návštěva na faře, role: paní od lodiček, režie Olga Zezulová 1969 Ilja Ilf, Jevgenij Petrov: Rytíř zlatého rouna, role: babička, režie Miroslav Nejezchleb 1969 Günter Eich: Sny, role: stařena, režie Olga Zezulová 1970 Károly Szakonyi: Podnájem a filodendron, role: Vilmuška, režie Olga Zezulová
Gramodesky, výběr 1971 Dějiny českého divadla – LP7 (Z. Gräfová jako Dcera Indrova a K. Höger jako Básník ve výstupu ze Strindbergovy hry Nejpravdivější sen (Hra snů) z brněnského provedení v roce 1936) http://mluveny.panacek.com/mluvene-slovo-na-gramofonovych-deskach/1977-zvukove-dokumenty-narodniho-zemskeho-d.html.
Filmografie 1933 Na sluneční straně, žena Ing. Rezka, režie Vladislav Vančura 1937 Filosofská historie, Tereza Roubínková, režie Otakar Vávra 1970 Čtyři sváteční dny, režie Ivan Balaďa 1974 Velká noc a velký den, babička Krnáčová, režie Štefan Uher
Ocenění 1929 Státní cena za umění dramatické 1953 Řád práce 1954 titul zasloužilá umělkyně
Odkazy
Reference
Literatura Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930–1945, Orbis, Praha, 1966, str. 245, 256 František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 21, 24, 26 František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 208 Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 187, 272, Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 63, 104, 397, Joža Götzová: Profily českých herců,vyd. S. V. U. Mánes, Praha, nedat. (okolo 1931), str. 37, obraz. část str. 44–5 Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 41, 44, 47, 54, 387, 445, foto 25, František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 351, foto 167 Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 190, 191, 204, 254 Bořivoj Srba: O nové divadlo, Panorama, Praha, 1988, str. 23 Josef Träger a red.: Divadelní zápisník, ročník I., 1945–1946, vyd. Sdružení pro divadelní tvorbu v Umělecké besedě, Praha, str. 517–527 Běla Veselá: Žena v českém umění dramatickém, vyd. Topičova edice, Praha, 1940, str. 184
Externí odkazy
Národní divadlo Brno: https://web.archive.org/web/20110224174939/http://www.ndbrno.cz/online-archiv/cinohra
Kategorie:Narození v roce 1886 Kategorie:Úmrtí v roce 1976 Kategorie:České herečky Kategorie:Herečky Národního divadla Brno Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:Čeští divadelní pedagogové Kategorie:České divadelní herečky Kategorie:České filmové herečky Kategorie:Ženy Kategorie:Pohřbení na Ústředním hřbitově v Brně Kategorie:Narození 31. července Kategorie:Úmrtí 22. srpna Kategorie:Narození ve Vrbně nad Lesy Kategorie:Úmrtí v Brně