náhled|Článek „Hitler je gentleman“ měl údajně vyjít v časopise Přítomnost „Hitler je gentleman“ měl být titulek článku, který podle nedoloženého tvrzení českého prezidenta Miloše Zemana údajně uveřejnil novinář Ferdinand Peroutka v časopise Přítomnost v době vzrůstající moci nacistického Německa. Zeman toto tvrzení pronesl ve svém projevu 27. ledna 2015 u příležitosti 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi na konferenci Let My People Live! a uvedl jej jako příklad údajné „fascinace intelektuálů zrůdným učením“. Tento Zemanův výrok vzbudil rozhořčení mezi historiky a částí veřejnosti, kteří tvrdili, že Peroutka takový text nikdy nenapsal, a vyzvali Zemana k omluvě. Miloš Zeman na existenci článku trvá a pověřil své spolupracovníky, aby článek nalezli, což se nestalo.
Předehra Jako první použil toto tvrzení o Peroutkovi v roce 2002 ministr kultury ve vládě Miloše Zemana Pavel Dostál v České televizi v pořadu věnovaném sudetským Němcům, když „citoval“ Peroutku „… vždyť je to gentleman, určitě se domluvíme…“ Toto tvrzení dál nijak nerozvedl.
Reakce náhled|Prezident Miloš Zeman v březnu roku 2015 Zemanovo tvrzení o existenci článku „Hitler je gentleman“ 30. ledna 2015 odmítl historik Petr Zídek a později i představitelé Sdružení Ferdinanda Peroutky, kteří 1. února 2015 Miloše Zemana otevřeným dopisem vyzvali, aby se omluvil, což ústy svého mluvčího odmítl. V únoru 2015 uvedl: „Před více než třiceti lety jsem po několik měsíců v Klementinu pročítal časopisy Přítomnost. A protože mám fotografickou paměť, přesně si pamatuji, že článek s tímto titulkem byl vlevo dole.“ Uvedl, že se domnívá, že byl vydán kolem roku 1936. Hledání článku se následně věnovali Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček a kancléř Vratislav Mynář. Poté, co se Zeman odmítl omluvit a jeho mluvčí Ovčáček na webových stránkách Hradu publikoval jiné články Ferdinanda Peroutky, které označil za kontroverzní, však Peroutkova vnučka Terezie Kaslová odmítla dál čekat na výsledek hledání a koncem dubna 2015 podala na Českou republiku žalobu na ochranu osobnosti, jelikož, podle názoru jejího právního zástupce, Zeman žalované výroky pronesl na konferenci kam nebyl pozván coby soukromá osoba, ale z titulu výkonu své ústavní funkce, a pronesl je tam coby oficiální představitel státu. Jedním z článků publikovaných na webových stránkách Kanceláře prezidenta republiky, namísto Zemanem původně zmíněného údajného článku „Hitler je gentleman“, byl „Dynamický život“, který Peroutka napsal v roce 1939 u příležitosti Hitlerových 50. narozenin. Podle historika Martina Gromana ze Sdružení Ferdinanda Peroutky Ovčáček text naprosto nepochopil a článek byl laděný protinacisticky. Za tento článek byl Peroutka zatčen a až do konce druhé světové války vězněn.
Možná vysvětlení Objevily se alternativní hypotézy o autorství výroku „Hitler je gentleman“. Server abcHistory.cz vyjádřil domněnku, že se mohlo jednat o článek „Hitler po lidské stránce“, překlad jedné kapitoly z knihy I Know These Dictators novináře britského deníku Daily Mail G. Warda Price, přetištěný Přítomností v létě 1938.Přítomnost Hitler po lidské stránce V takovém případě by se jednalo o identické obvinění, jakému Peroutka čelil bezprostředně po válce (ale opakovaně i později) ze strany některých komunistů. Analýza redaktorů serveru abcHistory.cz dále naznačovala, že v případě Zemanova výroku může jít o zkreslenou vzpomínku. Server rovněž připomněl, že výrokem „Hitler je gentleman“ se před válkou proslavil britský ministerský předseda Chamberlain.
Na blogu téhož portálu a posléze i v České televizi zazněla zpráva, že tentýž výrok pronesl americký geolog Walter Bergmann, jehož citát se v roce 1942 objevil v časopise Svět (podepsán je pseudonym „J. Hr.“), Podle bloggera Martina Kryla vyslovil sousloví „Hitler je gentleman“ generální ředitel americké telekomunikační firmy IT&T Sosthenes Behn. Podle Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky byl Ferdinand Peroutka roku 1958 kritizován spisovatelem Janem Drdou v Literárních novinách, že za „gentlemana, který to myslel dobře, ale nic nemohl zmoci“, označil německého vyslance v prvorepublikovém Československu v letech 1936–1938 Ernsta Eisenlohra, s nímž se v roce 1938 několikrát setkal. Nepodařilo se však dohledat, zda takové tvrzení Peroutka publikoval tiskem.
Podle spekulace Lidových novin je také možné, že šlo o Peroutkův poválečný článek „Když spáč procitne“ [Dnešek, 1/1946], kde se sice o gentlemanství mluví, ale nikoliv ve spojitosti s Hitlerem. Podle zjištění zpravodajského webu iDNES.cz pak Peroutka v knize „Mluví k vám Ferdinand Peroutka“, zachycující jeho rozhlasové projevy z 60. let, naopak prohlásil, že „[v] třicátých letech velké neštěstí bylo přivoděno tím, že značná část evropské diplomacie považovala Adolfa Hitlera koneckonců za gentlemana.“
V článku uveřejněném na serveru Neviditelný pes je uvedeno upozornění na článek Ferdinanda Peroutky zveřejněný v čísle 23 roku 1974 exilového periodika Hlas domova pod titulem „O české povaze”, kde se na straně 6 (pokračování ze str. 5) ve třetím sloupci nahoře píše: „Mnichovská tragedie nezačala v Čechách. Začala, když Francie odmítla dodržet smlouvu s Československem a když Anglie více než kohokoli jiného v posledních padesáti letech oslavovala svého ministerského předsedu, který se vrátil z vyjednávání s Hitlerem se zoufalým přesvědčením, že Hitler je v podstatě gentleman, který dodrží slovo.“ Je patrno, že diskutované sousloví „Hitler je gentleman“ zde bylo použito jako charakteristika postoje tehdejšího britského ministerského předsedy Chamberlaina a nikoliv jako názor Ferdinanda Peroutky.
Martin Jan Stránský, vydavatel Přítomnosti a neurolog, vyjádřil domněnku, že Miloš Zeman může na neexistující Peroutkův článek mít falešnou vzpomínku následkem svého zdravotního stavu a z téhož důvodu se za své výroky o něm není ochoten omluvit.
Vyhlášení odměny Miloš Zeman 3. května 2015 prohlásil, že pokud do 30. června Jiří Ovčáček tento údajný článek nenalezne, tak se za nenalezení článku omluví. Na existenci článku ale trval a prohlásil, že ze svých prostředků vypíše odměnu pro toho, kdo jej případně najde. Dne 24. června 2015 přiznal, že Ovčáček s hledáním neuspěl, a slíbil odměnu 100 tisíc korun případnému nálezci.
Mystifikace a parodie Odměna za nalezení článku, o níž 3. května 2015 Miloš Zeman začal mluvit, inspirovala několik autorů k tomu, že se pokusili text podle jím vyslovených indicií vytvořit.
Web Opráski sčeskí historje publikoval ještě týž den, 3. května 2015, „výstřížek“ z Přítomnosti, který v závěru obsahuje i „Peroutkovu“ redakční poznámku, aby byl článek vytištěn vlevo dole, „tam, co bývá obvykle reklama na Francovku“. Tento obrázek pak začal kolovat po internetu bez uvedení skutečného zdroje, a kdesi se k němu přidružila informace, že mělo jít o první lednové vydání roku 1939. Kolovala i modifikovaná verze, v níž byl výstřižek zakomponován do skutečné stránky Přítomnosti, avšak nikoliv vlevo dole, ale vpravo uprostřed na stránce.,
Jiří X. Doležal publikoval 4. května 2015 na webu časopisu Reflex údajně nalezený článek, „který vyšel v Přítomnosti 32. srpna 1939“.
Dne 29. června 2015 oznámila starostka městské části Praha 10 Radmila Kleslová (ANO), že v Čapkově vile (kterou v roce 2013 městská část zakoupila) nalezla fragment zvláštního vydání Přítomnosti, v němž se vlevo dole nacházel článek „Ferdinada Peroutky“ nadepsaný „Hitler je gentleman“, jehož pravá dolní část však byla utržená. Zpravodajský server Echo24 uvedl, že se s nejvyšší pravděpodobností jedná o podvrh (časopis Přítomnost měl v této době jinou grafickou úpravu, neodpovídá ani použitý font, jazyk neodpovídá spisovné normě, v článku jsou překlepy, Peroutkovo jméno je zkomoleno). Podle Martina Gromana je nesmysl, že by tehdy Přítomnost vyšla ve zvláštním vydání. Pochybnosti nad autenticitou článku vyjádřili i Terezie Kaslová a Jiří Ovčáček. K autorství podvrhu, tištěného na inkoustové tiskárně, se přihlásil literární kritik Jaromír Slomek z časopisu Týden, který uvedl, že „jeho cílem bylo pobavit kolegy novináře“ a „vysmát se žertem této frašce [hledání neexistujícího článku Hradem], která už unavuje“. Nastražený článek místo toho našel bývalý starosta Prahy 10 Bohumil Zoufalík a donesl jej Kleslové. Zeman prohlásil, že si není jistý, zda jde skutečně o podvrh, a že chce, aby historici prozkoumali, zda článek přece jen není pravý. Martin Sekera z Knihovny Národního muzea potvrdil, že text není pravý. Kleslová prohlásila, že po člověku, který článek ve vile nastražil, bude požadovat úhradu nákladů na expertízu.
V časové návaznosti na prvoinstanční rozhodnutí soudní pře a následné Zemanovo odmítnutí omluvy se počátkem března 2016 v Brně pod mostem u sjezdu z dálnice na letiště objevil nápis „Zeman je kunda.“ – F. Peroutka“. Kromě kauzy patrně reagoval také na dřívější kontroverzní výrok Miloše Zemana ke skupině Pussy Riot. Nápis byl vyveden ve stylu známého brněnského streetartového umělce Tima, který však autorství nepotvrdil. Záhy byl odstraněn, po několika dnech se však objevila jeho reminiscence ve formě prázdných uvozovek a podpisu F. Peroutky.
Omluva za nenalezení a další hledání Dne 26. června se Miloš Zeman omluvil za nenalezení článku, na jehož existenci přesto nadále trvá.
Na počátku října 2015 Zeman uvedl, že zřejmě byla nalezena stopa vedoucí k hledanému článku „Hitler je gentleman“. Šlo o zmínku Ferdinanda Peroutky ve vydání Přítomnosti z 23. března 1938, v němž si postěžoval na cenzuru jeho předchozího článku. Ve zmíněném článku „Co bylo, nebude“ Peroutka ve skutečnosti napsal: „Censura znemožnila mi posledně, abych upozornil na pozoruhodné politické schopnosti německého kancléře a abych varoval před jeho podceňováním.“ Tím odkazoval na článek z předchozího vydání z 16. března, jehož titulek i celé části byly zcenzurovány. V knihovně Ústavu pro českou literaturu AV ČR se zachoval necenzurovaný výtisk, v němž však Peroutkův článek „Anschluss – ce n’est pas la guerre“ sousloví „Hitler je gentleman“ neobsahuje. Peroutka zde naopak varuje před dosavadním podceňováním Německa a Hitlerovy politické geniality: „I když Hitlerovo nadání jest pro nás zlověstné, varujme se toho, abychom je neuznali. Dívejme se na věci tak, jak jsou: Máme odpůrce, v jehož charakteru je několik zřejmých rysů politické geniality.“
Žaloba na ochranu osobnosti