Semily (německy Semil) jsou okresní město v Libereckém kraji. Město leži v hlubokém údolí u soutoku Jizery s Oleškou na severní hranici Českého ráje. V Semilech žije obyvatel, a jsou tak v rámci okresu předstiženy Turnovem. Zároveň jde o okresní město s nejnižším počtem obyvatel v Česku. Semily leží v kotlině na řece Jizeře v nadmořské výšce 340 metrů,zhruba 50 km daleko od krajského města Liberce a asi 100 km od Prahy.
Rozloha Semil je 16,31 km². Město se člení na tři katastrální území (Semily, Spálov u Semil, Bítouchov u Semil) a čtyři místní části (Semily, Podmoklice, Spálov, Bítouchov). Mezi památky Semil patří děkanský kostel sv. Petra a Pavla, kostel sv. Jana Křtitele, hotel Obecní dům, dům čp. 2 (muzeum), tři roubené chalupy v Jílovecké ulici, mariánský sloup, sochy sv. Anny a sv. Václava u děkanského kostela, sochy sv. Jana Nepomuckého, dr. Františka Ladislava Riegra, sousoší Antala Staška a Ivana Olbrachta a další.
V blízkosti města se nachází ojedinělé údolí Jizery, jež patří do Geoparku UNESCO, prochází jím Riegrova a Kamenického stezka.
Název Název Semily se ustálil až v polovině 19. století, od kdy se také pro městečko Semily, jak je od neznámé doby nazýváno, již trvale užívá označení město. Na starších mapách a dokumentech najdeme i tvary Semil, Semill, Semile, Semille či dokonce Seemühl.
Název může dle Jana Gebauera označovat osadu semilů, tj. lidí, kteří jsou milí nebo kteří se líbí. Podle Jana Svobody mohou Semily pocházet ze staroslověnštiny persona, či z ruštiny rodina.
Historie náhled|vlevo|Husova ulice První písemná zmínka o Semilech, resp. o farním kostele, je z roku 1352, a dá se tedy předpokládat, že obec samotná existovala již dříve. Vsi Podmoklice a Klinkovice jsou připomínány již v roce 1318 jako majetek Voka z Rotštejna. V Semilech sídlila šlechta, která zde pravděpodobně na Koštofranku vystavěla tvrz a později u Jizery dvůr a nakonec na počátku 18. století zámek. V roce 1542 se majetkové poměry ustálily a Semily se dostaly do vlastnictví rodu Smiřických ze Smiřic. Později přešly do rukou Albrechta z Valdštejna, který je v roce 1628 postoupil do zástavy Mikuláši Desfoursovi, jenž je roku 1635 získal do dědičného vlastnictví.
V roce 1691 postihl Semily požár, při němž shořela většina domů včetně někdejší fary, školy, radnice, panských domů a dvou kostelů. Majitel panství Ferdinand Ignác Desfours mimo řady opatření k obnově nechal postavit nový jednopatrový barokní zámek, v jehož severozápadním křídle je částečně zakomponována i budova původní renesanční tvrze.
V roce 1713 již měly Semily více domů nežli před požárem. Byly pak v majetku Desfoursů až do roku 1748, kdy byly prodány hr. Františku Václavu Caretto-Millesimo, zeti Ferdinanda Desfourse. Panství bylo v roce 1754 ještě rozšířeno o statek Jesenný a Škodějov. Roku 1810 prodal Josef Caretto-Milesimo semilské panství podnikateli Jakubu Veithovi, který se zde za kontinentální blokády snažil zavést výrobu řepného sirobu. V roce 1824 koupil Semily Karel Alain Gabriel kníže Rohan, vévoda Montbazonský a Bouillonský. Zámek Rohanové od roku 1850 pronajímali nově vytvořeným státním úřadům, jako okresnímu hejtmanství, okresnímu soudu, bernímu úřadu aj. Město na přelomu let 1898/1899 za 270 tisíc zlatých koupilo část velkostatku včetně zámku, pivovarů a lesů, čímž si vytvořilo podmínky k dalšímu růstu. Nezbytnou přístavbu zámku si již nemohlo dovolit a prodalo jej proto roku 1924 státu. Ten jej využívá dodnes, po zrušení okresních úřadů v roce 2002 je mj. sídlem Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Semily se staly pověřenou obcí 3. stupně s 21 spádovými obcemi. Roku 1939 se se Semily sloučila obec Podmoklice a v roce 1964 byly připojeny také Bítouchov a Spálov.
Obyvatelstvo se živilo zemědělstvím a řemesly, zejména zpracováním lnu a bavlny a tkalcovstvím, od poloviny 19. století v továrnách. K průmyslovému rozvoji Semil a Podmoklic přispěla stavba železniční tratě z Pardubic do Liberce v letech 1856–1858.
Počátkem 20. století se začalo více dbát na vzhled města. Nevzhledné budovy, které nebyly zničeny po dalším požáru, byly zbourány a nahrazeny většími a výstavnějšími. Postavila se i Semilská nemocnice a vyrostla vilová čtvrť Na Kruhách v místech, kde byly původně jen louky. Čistý přírůstek domů v 1. desetiletí 20. století byl 115.
Po skončení 1. světové války bylo postaveno dalších 26 domů Na Kruhách a 46 domů na Letné. Zbudovala se učňovská škola, druhá budova nemocnice, krematorium a v Podmoklicích škola. Po 2. světové válce bylo vystaveno gymnázium, Základní škola Dr. F. L. Riegra, vyrostlo několik bytových sídlišť: Oleška, Řeky, Pod nádražím, Černý most; výstavba rodinných domů pokračovala nad nádražím, v lokalitě Vinice a Nad špejcharem.
Přírodní poměry náhled|Řeka Jizera v Semilech Město Semily se nachází v jihovýchodním cípu Libereckého kraje v Semilském okresu. Leží v údolí na soutoku řek Jizery a Olešky a na svazích, především na jižní straně (Komenského náměstí, Nad Špejcharem, Vinice). Území bývalo často řekou Jizerou zaplavováno, proto bylo městečko původně položeno ve vyšší výšce kolem dnešního Komenského náměstí a např. nynější Riegrovo náměstí a Podmoklice nebyly zastavěny.
Západně od Semil se nachází národní přírodní památka Kozákov a chráněná krajinná oblast Český ráj. Severozápadně od města chrání údolí Jizery přírodní památka Galerie a na ni navazující přírodní rezervace Údolí Jizery u Semil a Bítouchova. Východním směrem se nachází Krkonošské podhůří, v němž se mj. nalézá národní přírodní památka Strážník.
Klima Semily se nacházejí v mírně teplé oblasti s častými dešti. Klima je celkem vyrovnané bez místních anomálií. Průměrná délka slunečního svitu ve dne je 5 hodin a průměrný počet deštivých dnů v roce je 150.
Politika náhled|vlevo|Radnice Zastupitelstvo Semilské zastupitelstvo má dvacet jedna členů, včetně starosty a dvou místostarostů. Rada města je sedmičlenná.
Ve volebním období 2010–2014 byli zvoleni kandidáti těchto stran: Volba pro Semily (12 mandátů), Semiláci (2 mandáty), ODS (2 mandáty), SNK-ED (1 mandát), KSČM (1 mandát), ČSSD (1 mandát), Unie pro sport a zdraví (1 mandát) a Strana pro otevřenou společnost (1 mandát). Starostou se stal Mgr. Jan Farský z vítězné Volby pro Semily, místostarostkami Lena Mlejnková a Marcela Volšičková, obě taktéž z Volby pro Semily. V městské radě zasedali kromě pěti zastupitelů z Volby pro Semily také Vladimír Šimek (SNK-ED) a Karel Krejsa (ČSSD).
Po komunálních volbách konaných v říjnu 2014 se do zastupitelstva dostalo osm osobností kandidujících za Volbu pro Semily, následované čtyřmi za ANO 2011, třemi za uskupení SPOLU a po dvou z kandidátek České strany sociálně demokratické (ČSSD), dále Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) a společné Semiláků s Křesťanskou a demokratickou unií – Československou stranou lidovou (KDU-ČSL). Po volbách se starostkou stala Věra Blažková (ANO 2011), jež vystřídala Jana Farského (Volba pro Semily), který již podle svých předvolebních vyjádření na tuto funkci nechtěl kandidovat. Tato sestava však neměla dlouhého trvání, neschopnost vyřešit problematický stav městské nemocnice vedla 25. března 2015 k odvolání starostky a celé rady, do níž byli poté zvoleni čtyři zastupitelé Volby pro Semily a jeden za ČSSD (dvě místa jsou stále volná a nabízena ostatním stranám). Starostkou byla zvolena Lena Mlejnková (v minulém období místostarostka) a místostarosty Ing. Tomáš Sábl a Vladimír Šimek.Zápis ze IV. zasedání Zastupitelstva města Semily z 25. 3. 2015. On line: http://www.semily.cz/dokumenty-rm-a-zm/d-2300/p1=2619 [cit. 2016-0/-25].
Vlajka a znak Od 16. století má městečko již svůj znak – na modrém štítu jelen vpravo kráčející od lípy po zelené louce, nad ním do oblouku šest šesticípých hvězd. V roce 1992 byla městu Semily schválena Českou národní radou městská vlajka, jejíž barevné řešení vychází z barev znaku. Vlajku tvoří modrý a zelený pruh, které jsou od sebe odděleny šesti zlatými šesticípými hvězdami.
Obyvatelstvo + Ukazatele kvality životaPortál obyvateleceska.cz: Vývoj počtu obyvatel v obci Semily [online], [citováno 2015-07-06] Dostupné 2005 2006 2007 2008 2009201020112012201320142015201620172018 Počet obyvatel 8 986 8 924 8 886 8 944 8 9198 8308 7108 6818 6308 5768 5488 5128 472 Hustota zalidnění (obyv./km2) 551 547 545 549 547 Průměrný věk 40,1 40,5 40,7 41,0 - Nejvíce obyvatel žije v místní části Podmoklice. Míra úmrtnosti v Semilech mírně převyšuje krajskou i celorepublikovou úroveň, což je způsobeno vyšším průměrným věkem obyvatel, protože mládež odtud odchází pro nedostatek pracovních příležitostí. Kriminalita v Semilech je na velmi nízké úrovni (index kriminality 17, Most má index kriminality 43). Podíl vysokoškoláků v Semilech je dosud také na nízké úrovni.
Sídliště Veškerá semilská sídliště se nacházejí v místní části Podmoklice: sídliště Černý most: budované převážně svépomocí, nazvané podle silničního mostu, pod nímž prochází železniční trať. Vyrůstalo v 70. letech 20. století sídliště Oleška: první sídliště v Semilech, vybudované v letech 1951–1961 pro 1100 obyvatel sídliště Pod Nádražím: postaveno v letech 1961–1966 pro 1300 obyvatel i se zázemím sídliště Řeky: největší sídliště v Semilech pro 2300 obyvatel, stavěno v letech 1978–1984
Školství, kultura a sport Školství náhled|ZŠ Ivana Olbrachta – I. stupeň Ve městě je pět mateřských škol – křesťanská na ulici Pekárenské, waldorfská na ulici Pod Vartou, Luční, Treperka a Na Olešce. Základních škol je také pět – Dr. F. L. Riegra na Jizerské ulici, Ivana Olbrachta v ulici Nad Špejcharem, základní a střední waldorfská v Tyršově ulici, speciální v Nádražní ulici, praktická a speciální v Jizerské ulici. Semily mají i tři střední školy – integrovanou v ulici 28. října, Waldorfská základní a střední škola Semily, příspěvková organizace v ulici Jana Žižky a v ulici Tyršova; a Gymnázium Ivana Olbrachta v ulici Nad Špejcharem.
První škola v Semilech vznikla někdy v 16. století poblíž radnice. Zprávy jsou velmi kusé a přesná data známa nejsou. Jednalo se o pouhou dřevěnou chalupu s tabulí a dlouhou lavicí pro žáky. Prvním známým učitelem byl roku 1561 jistý Vávra písař.
První zděná školní třída byla na faře, jež byla postavena roku 1797. Měla jednu třídu a její kapacita byla až 100 dětí. V roce 1841 byla pronajata v jiném domě druhá místnost, protože první nepostačovala. Teprve o dvacet let později byla postavena v místě dnešní ZUŠ trojtřídní, později čtyřtřídní obecná škola. Roku 1886 byla prosazena a následně postavena měšťanská škola, dodnes fungující, hned vedle stávající.Mizera, s. 177-178 Brzy však byly obě školy přeplněné a byly zřízeny provizorní třídy na radnici.
30. srpna 1931 byla otevřena v Podmoklicích v Žižkově ulici moderní obecná škola (dnes waldorfské lyceum), jež byla pojmenována po T. G. Masarykovi. Dne 1. září 1949 bylo založeno čtyřleté gymnázium (dnes i osmileté), od roku 1951 sídlící v moderní budově od architekta Oldřicha Udatného. V prvorepublikové učňovské škole v ulici 28. října je dnes Integrovaná střední škola. Semilskou zvláštností je Waldorfská základní a střední škola, jejíž specifický systém výuky, založený Rudolfem Steinerem na antroposofii, přitahuje děti a mládež i jejich rodiče z celé republiky. Základní škola na sídlišti v Řekách nese jméno slavného semilského rodáka dr. F. L. Riegra. Všechny semilské školy prošly v nedávných letech kompletní rekonstrukcí a zateplením.
Kultura náhled|vlevo|Muzeum a Pojizerská galerie v Semilech