Svoboda a přímá demokracie (SPD) (zkratka SPD) je české nacionalistické politické hnutí založené v první polovině roku 2015 poslanci Tomiem Okamurou a Radimem Fialou, kteří odešli po roztržce v poslaneckém klubu z hnutí Úsvit přímé demokracie. V programu hnutí dominuje nacionalismus, projevující se zejména odporem k nelegální imigraci a islámu, kritika LGBT a požadavek přímé demokracie ve formě odvolatelnosti politiků a soudců a referend o důležitých otázkách. O zařazení hnutí na pravolevém spektru se hovoří jako o sporném, leckdy bývá řazeno ke krajní pravici. Často je hnutí charakterizováno jako populistické, radikální, nacionalistické, autoritářské, a některými novináři dokonce i jako fašistické. Hnutí samotné se prezentuje jako národně konzervativní. Hnutí SPD mělo k roku 2024 celkem 11 034 členů a jako jedinému politickému uskupení v Česku členská základna trvale rostla.

Od června 2015 do března 2016 neslo hnutí název Svoboda a přímá demokracie, následně do srpna 2019 se jmenovalo Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD). Od září 2019 nese název Svoboda a přímá demokracie (SPD).

Vznik Hnutí Svoboda a přímá demokracie vzniklo v důsledku několikaměsíční krize v hnutí Úsvit přímé demokracie (předchozí působiště obou zakladatelů), jehož vedení převzal poslanec Marek Černoch. Obě znesvářené strany se vinily z údajného vyvádění peněz z hnutí, Tomio Okamura své oponenty označoval za pučisty, většina Úsvitu se však postavila proti němu. Okamura s Radimem Fialou, které v březnu 2015 zbytek hnutí ze svých řad vyloučil, založili vlastní hnutí a v květnu požádali o registraci Svobody a přímé demokracie u ministerstva vnitra. V přípravném výboru kromě této dvojice figuroval ještě Jaroslav Staník. Dne 16. června 2015 uvedli, že hnutí získalo registraci a zahájilo nábor členů. Tomio Okamura v té době prohlásil, že má tisíce zájemců o členství.

Program Hnutí programově navazuje na Úsvit přímé demokracie. V programu hnutí dominuje vlastenectví (patriotismus, nacionalismus), projevující se zejména odporem k nelegální imigraci, a požadavek přímé demokracie ve formě jednak odvolatelnosti politiků i soudců, jednak referend o důležitých otázkách, včetně například vystoupení z EU nebo NATO. Poslanec Fiala krátce po založení hnutí prohlásil, že je SPD pravicové hnutí s jasnými politickými cíli, neboť usiluje o zásadní změny v politickém systému ČR. Uvedl také, že jeho základním programem je „prosazení přímé demokracie a odpovědnosti politiků do politického systému České republiky a důsledná obhajoba národních zájmů naší země“. Hnutí chtělo také „důsledně vystupovat proti zvyšování daní a hájit zájmy lidí, kteří poctivě pracují nebo podnikají“. Hnutí usiluje mimo jiné o zavedení obecného referenda včetně těch o mezinárodních otázkách, jako je vystoupení České republiky z Evropské unie a podobně. V lednu 2016 se projednávala petice za referendum, návrh však byl Poslaneckou sněmovnou zamítnut.

V pravo-levém politickém spektru je převážně řazeno ke krajní pravici, ostatně k pravici se hnutí samo od počátku hlásilo například ústy Radima Fialy. Podle sociologa Daniela Prokopa z agentury Median je obtížné hnutí zařadit v politickém spektru, neboť doleva se řadí „oslovováním ublížené části populace“, zatímco napravo „rétorikou proti takzvaným nepřizpůsobivým“. Právník a publicista Petr Kolman v roce 2017 označil údajnou pravicovost hnutí za klišé vzdálené realitě, například program odvolatelnosti politiků a soudců označil za programový bod jak od trockistů a i požadavek přímé demokracie (referenda takřka ke všemu) či zestátnění exekutorů považuje za typicky levicové prvky, přičemž levicovosti nasvědčuje i převzetí elektorátu převážně od ČSSD a KSČM. Kolman ovšem své argumenty relativizuje tím, že „politické spektrum je vlastně kruh, a ne přímka“, že dělení na pravici a levici v dnešní době ztrácí smysl a že de facto hnutí nepatří ani k levici, ale je to „propracovaný populismus jako z čítanky“. Politický geograf Jonáš Suchánek ve své disertační práci označuje SPD za populistickou radikální pravici, jež staví svou ideologii primárně na nativismu a anti-imigrační rétorice. Studentka Iva Vránková jej ve své diplomové práci roku 2015 hodnotila jako pravicově populistické.

Zatímco sociolog Daniel Prokop považuje „oslovování ublížené části populace“ za levicovou charakteristiku, někteří politologové to hodnotí jako pravicový rys. Politolog Kamil Švec z Univerzity Karlovy ho řadil k extrémní pravici po bok DSSS. Podle něj hnutí cílí na „voliče extrémně nespokojené, názorově asi ne úplně konsenzuální“. Politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci v době vzniku hnutí uvedl, že usiluje o radikálnější protestní voliče, o lidi nespokojené se společenským pořádkem, kteří chtějí „politiky silných slov a rychlých řešení“. Prezident republiky Miloš Zeman v červenci 2019 označil hnutí za radikální v tom smyslu, že radikalismus dle něj znamená cestu ke kořenům a radikální strany představují část politického spektra.

Cílem SPD je krom obecného zamezení nelegální imigrace také zakázat propagaci a šíření islámu, posílit cizineckou policii nebo zpřísnit imigrační zákony, které by zavedly nulovou toleranci vůči ilegálním imigrantům. V přistěhovalecké problematice má spolu s Národní demokracií na české politické scéně nejtvrdší rétoriku. Někteří komentátoři označují hnutí a jeho program za nacionalistické. Ze zahraničí vyjádřila SPD podporu například někdejší předsedkyně francouzské krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová.

Ve vnitrostranických vztazích i ve vystupování strany k médiím a veřejnosti bývají shledávány vůdcovské a autoritářské prvky. Jako postup obdobný autoritářským režimům bylo hodnoceno například náhlé zrušení novinářských akreditací nepohodlným novinářům pro vstup do volebního štábu SPD na podzim 2017, které postihlo například novináře Seznam Zprávy, Reportérů ČT či Info.cz, a odmítnuté novináře nechalo hnutí vyvést policií. Vedení hnutí zrušilo moravskoslezský regionální klub, tedy krajskou organizaci, jelikož dle oficiálního vyjádření vedení hrubě porušovala stanovy a krátila demokratická práva členů. Politolog Jiří Pehe mínil, že důvodem bylo prohlášení jejího šéfa Lubomíra Volného, který oznámil, že chce vyzvat Tomia Okamuru v boji o předsednictví SPD. Pehe se domníval, že Lubomír Volný je politik ze stejného autoritářského těsta jako Okamura. Dále ve svém komentáři zmínil, že soutěžit s ním může v demagogii i v obhroublosti, avšak v hnutí tohoto typu není pro dva vůdce místo, protože ve vůdcovském projektu může být na dvoře kohout jen jeden. Stejně jako v případě Úsvitu političtí analytici varují rebely, že oni samotní onen typ voličstva, který přitahuje Okamura, příliš nezajímají, protože nejde o skutečné politické strany, ale jen o Okamurovy vůdcovské projekty, přičemž těmto voličům je jedno, jestli vůdce porušuje program nebo čachruje se stranickými financemi. Podle politologa Peheho si můžeme být jisti tím, že strana, která chce údajně zvyšovat kvalitu demokracie u nás důrazem na tu přímou, docela jistě nevypíše k otázce zrušené organizace stranické referendum.

Když týdeník Respekt v názorové rubrice spojil SPD s označením „parlamentní fašistické hnutí“, hnutí se proti tomu v roce 2022 bránilo u soudu. Ten však rozhodl, že je označení v souladu s požadavkem proporcionality. Již v roce 2018 ministr spravedlnosti Pelikán hodnotil SPD jako fašistické, proti čemuž tehdy podali předseda Tomio Okamura a poslankyně Jana Levová trestní oznámení. V dubnu 2024 Obvodní soud pro Prahu 7 žalobci v plném rozsahu hnutí SPD vyhověl. SPD požadovalo omluvu od České republiky, jednající prostřednictvím Ministerstva vnitra, za to, že bylo hnutí zahrnuto do zprávy Ministerstva vnitra ve věci extremismu a předsudečné nenávisti za druhé pololetí 2020. Hnutí SPD postupně podalo proti svému opakovanému zařazení do zpráv ministerstva vnitra o extremismu několik různých žalob; některé uspěly, jiné nikoliv.

Hnutí SPD se také prezentuje jako konzervativní strana. Vystupuje proti manželství stejnopohlavních párů či adopci dětí páry stejného pohlaví. Dále odmítá ratifikaci Istanbulské úmluvy.

Historie

2015 V červenci 2015 se členem hnutí stal poslanec Jaroslav Holík, původně zvolený jako nestraník za Úsvit, čímž rozšířil počet poslanců SPD na tři.

V srpnu 2015 proběhla první volební konference SPD. Na základě hlasování členů byl zvolen předsedou hnutí Tomio Okamura a místopředsedou Radim Fiala. Členy předsednictva se stali poslanec Jaroslav Holík a místostarosta obce Všechlapy Radek Rozvoral. náhled|Demonstrace proti islamizaci Evropy, 14. 5. 2016 náhled|Tomio Okamura při projevu na Václavském náměstí v Praze u příležitosti říjnové demonstrace proti přijetí uprchlíků (17. října 2015) V polovině září 2015 při mimořádném projednávání evropské migrační krize v Poslanecké sněmovně avizovali zástupci hnutí, že budou požadovat ukončení členství ČR v schengenském systému, zahájení referenda o odchodu země z Evropské unie i referendum o odchodu z NATO.

Počátkem října 2015 ohlásil předseda SPD Tomio Okamura záměr vyvolat hlasování o nedůvěře vládě kvůli tomu, že akceptovala hlasování v Evropské unii o přijetí uprchlíků a rozhodla se nebránit proti tomu žalobou. Kromě tří podpisů vlastních poslanců však žádné další nezískal.

Představitelé hnutí pořádali nebo se účastnili různých protiislámských a protiimigračních demonstrací, např. 1. července na Václavském náměstí s následným pochodem k Úřadu vlády, 12. září a znovu i 17. listopadu 2015 na Václavském náměstí s mottem „Za naši kulturu a bezpečnou zem“, 28. října v Liberci nebo v únoru 2016 opět na Václavském náměstí, kde je podpořil senátor SPO Jan Veleba, zpěvák Aleš Brichta či herec Ivan Vyskočil.

Hnutí za rok 2015 dodalo kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny neúplnou výroční finanční zprávu. Výbor v květnu 2016 požádal vládu, aby Nejvyššímu správnímu soudu navrhla pozastavit činnost SPD.

2016 V lednu SPD vytvořila koalici pro krajské volby se Stranou práv občanů. SPD získala ve volbách celkem 18 mandátů v zastupitelstvech krajů, z toho 2 na samostatné kandidátce.

Dne 7. listopadu bylo potvrzeno, že koalice SPD-SPO bude vládnout v koalici s KSČM a ČSSD v Ústeckém kraji.

Dne 19. listopadu na své Celostátní konferenci přijalo hnutí usnesení, ve kterém mj. konstatuje, že do následujících voleb do PS PČR v roce 2017 půjde samostatně.

2017 Dne 21. ledna se zúčastnili jako jediní političtí zástupci České republiky členové SPD mezinárodní konference frakce ENF konané v německém městě Koblenz. SPD se jako člen účastní každý měsíc i následujících pravidelných konferencí ENF.

Ve volbách do poslanecké sněmovny hnutí kandidovalo ve všech krajích a dostalo se s 10,64 % hlasů do poslanecké sněmovny, kde obsadilo 22 mandátů, a má tak poslanci zastoupeny všechny kraje.

V prosinci 2017 SPD v Praze pořádalo konferenci pro evropskou stranu Hnutí pro Evropu národů a svobody, jíž je SPD členem. Na konferenci dorazili mimo jiné francouzská Národní fronta, nizozemská Strana pro svobodu, Svobodná strana Rakouska a italská Liga Severu.

2018 Dne 14. července 2018 se v Praze konala 5. celostátní konference hnutí, na níž se volilo pětičlenné předsednictvo hnutí pro roky 2018 až 2021. Post předsedy hnutí obhájil Tomio Okamura (získal 150 ze 152 hlasů), místopředsedou zůstal Radim Fiala (získal 149 hlasů). Funkce řadových členů předsednictva hnutí obhájili Jaroslav Holík (získal 140 hlasů) a Radek Rozvoral (získal 137 hlasů). Nově se členem předsednictva stal Radovan Vích (získal 138 hlasů), který tak nahradil Miloslava Roznera, jenž už na funkci nekandidoval.