Muzeum východních Čech v Hradci Králové je krajská muzejní instituce sídlící v Hradci Králové. Zřizovatelem této příspěvkové organizace je aktuálně Královéhradecký kraj (2025).

V minulosti vystřídalo muzeum více zřizovatelů (město, kraj) a zejména názvů: Městské historické muzeum a Městské průmyslové muzeum pro severovýchodní část Království českého, Krajský vlastivědný ústav (od 1959), Krajské vlastivědné muzeum Zdeňka Nejedlého, Muzeum Zdeňka Nejedlého, Krajské muzeum východních Čech (1974–90, tehdy sloučeno s muzeem v Pardubicích). Současný název platí od roku 1991.

Muzeum má tři tematická sbírková oddělení – archeologické, historické a přírodovědecké. K tomu od roku 1993 spravuje Památník bitvy 1866 na Chlumu u Hradce Králové s Muzeem války 1866 a rozhlednou Chlum, které jsou pobočkou a oddělením muzea.Muzeum války 1866 na Chlumu

Muzeum je členem odborných organizací: Asociace muzeí a galerií České republiky (AMG), Český výbor Mezinárodní rady muzeí (ICOM).

V souhrnu muzeum uchovává na dva miliony sbírkových předmětů. Sbírky se dělí na patnáct podsbírek reflektujících široké spektrum zaměření muzea: archeologická, antropologická, militaria, staré tisky a specializovaný fond, numismatika, etnografie, hospodářství a technika, veřejný život a služby, kulturní život, bydlení-odívání, umělecký průmysl, hradecensia, geologická, botanická a zoologická.

Muzeum každoročně pořádá 10 až 15 krátkodobých výstav a organizuje řadu kulturních a společenských akcí. Největší zájem je o tzv. Muzejní adventní trh, kterého se každý rok účastní kolem 10 tisíc lidí.

Muzeum je vědecko-výzkumnou organizací, která organizuje odborné konference a semináře a vydává periodické i neperiodické publikace. Muzeum vydává několik odborných recenzovaných časopisů. Jako první z nich začalo vydávat v roce 1958 časopis Práce muzea v Hradci Králové / Acta Musei Reginaehradecensis s. A).

Před historickou budovou muzea podél Eliščina nábřeží prochází Svatojakubská cesta – Východočeská trasa.

Historie muzea

Počátky muzea náhled|Expozice Městského historického muzea v Hradci Králové, Velké náměstí čp. 33, konec 19. století Muzeum bylo v Hradci Králové založeno v roce 1880. Sbírky byly v roce 1884 umístěny do někdejší kaple sv. Václava v domě č. 33 na Velkém náměstí. První zpřístupnění pro návštěvníky se konalo v neděli 1. února 1885. O rozvoj muzea a jeho sbírek se v té době zasloužil Ladislav Jan Pospíšil – nakladatel, tiskař a tehdejší náměstek starosty, který se zásadním způsobem rovněž zasadil o zbourání hradeb a rozvoj města. Muzeum se rychle etablovalo, shromažďovalo informace o městě a zároveň intenzivně působilo v oblasti regionálního archeologického výzkumu.

Přelomovým pro další desítky let se stal rok 1896, kdy byla instituce rozdělena na dva samostatné celky: Městské historické muzeum a Městské průmyslové muzeum pro severovýchodní část Království českého. Průmyslové muzeum přesídlilo do Odborné školy pro umělecké zámečnictví. Jak průmyslové muzeum, tak zámečnická škola v té době měly společného ředitele – Ladislava Haněla. náhled|Expozice prusko-rakouské války v budově čp. 33 na Velkém náměstí Historické muzeum vytvořilo v prostorách domu na Velkém náměstí expozici věnující se prusko-rakouské válce. Sbírky se však nadále rozrůstaly a dosavadní prostory již přestávaly stačit. Proto bylo rozhodnuto o stavbě samostatné muzejní budovy, jejíž podoba vzešla z návrhu Jana Kotěry (více viz níže).

Do nové budovy se na podzim 1913 nastěhovala knihovna a v listopadu téhož roku byl zpřístupněn přednáškový sál. Další aktivity znemožnila první světová válka. Sbírky byly instalovány do vitrín teprve na přelomu 20. a 30. let. Díky tomu mohly být zpřístupněny expozice umělecko-průmyslové, historická expozice, síň textilu, lapidárium (v suterénu) a také památky z 1. světové války. Průmyslové muzeum využívalo přízemí s prvním patrem, zatímco druhé patro patřilo historickému muzeu. Roku 1934 muzeum hostilo 15. sjezd Svazu československých muzeí. V letech 1933–41 stál v čele muzea arch. František Tichý, po němž na ředitelském postu následoval dr. František Hejl. V období druhé světové války přišlo o část ze svých sbírek – archiválie spolků a korporací, knihy, sochy, obrazy, památky z první světové války i sbírky Župního pedagogického muzea.

Přírodovědecké muzeum náhled|Přírodovědecké muzeum na Malém náměstí Roku 1939 vzniklo v Hradci Králové Přírodovědecké muzeum Zemědělského ústavu pro kulturní a hospodářské povznesení severovýchodních Čech (samotný ústav vznikl v roce 1934), které získalo prostory ve staré radnici na Malém náměstí. Zpřístupněno bylo 2. července toho roku a disponovalo šesti výstavními prostorami. Jednalo se o tzv. „otevřené depozitáře“, jimiž návštěvníky s výkladem provázel kustod. K dispozici byl i tištěný průvodce.

Prvním kustodem a ředitelem přírodovědeckého muzea se stal jeden z iniciátorů jeho vzniku Vítězslav František Hlaváč. Muzeum navíc bylo vybudováno zejména na jeho sbírkách (shromáždil přes 10 tisíc předmětů), které přestěhoval z Lázní Bohdaneč. Mezi další významné osobnosti, které přispěly tvorbou sbírek, patřili profesor Univerzity Karlovy František Ulrich zaměřující se na mineralogii, mykolog František Smotlacha i botanici K. Prokeš, V. Kavka, K. Krčan, E. Hadač či B. Válek. Do sbírek muzea se dostaly petrografická sbírka veterinárního rady J. Soukupa, kolekce motýlů někdejšího okresního hejtmana J. Wolfa i sbírky exotických motýlů a vycpanin vrchního soudního rady I. Srdínka. Právě Srdínkova kolekce se v 50. letech 20. století stala předlouhou pro 36 akvarelů s motýlí tematikou místního malíře Otakara Řípy.Činnost muzea byla negativně ovlivněna okupací. V roce 1941 zmíněný Zemědělský ústav zanikl a přírodovědecké muzeum bylo převzato městem. Po druhé světové válce – konkrétně v roce 1946 – došlo ke sloučení Městského přírodovědeckého muzea s Městským uměleckoprůmyslovým muzeem do jedné organizace. Po druhé světové válce se proti Hlaváčovi postavil jeden z představitelů města a v roce 1947 situace vyústila v Hlaváčovo odvolání z funkce ředitele. Navíc následně proběhl spor o jeho sbírky.

V letech 1947 až 1957 byl hlavní postavou přírodovědeckého muzea RNDr., PhDr. Vladimír Balthasar, Dr.Sc, entomolog, který byl vůbec prvním profesionálním muzejním pracovníkem v historii organizace. Balthasar se externě stal ředitelem tohoto muzea. V roce 1951 vzniklo při reorganizaci přírodovědecké oddělení, jehož se stal vedoucím (ředitelem) a zároveň zástupcem ředitele celé krajské organizace. Vzhledem ke svému zaměření se intenzivně věnoval budování entomologických sbírek a regionálnímu výzkumu Orlických hor. V muzeu působil do 30. 6. 1957, kdy odešel do důchodu.

Další fáze profesionalizace proběhla v letech 1957–1964, kdy bylo přírodovědecké oddělení vedeno dalším entomologem – RNDr. Adolfem Čejchanem. Ten se mj. zasloužil o vydávání odborného časopisu (Acta Musei Reginaehradecensis / Series A: scientiae naturales) a systematické rozšiřování odborné knihovny. náhled|Expozice Příroda severovýchodních Čech z roku 1971 Zatímco zpočátku bylo přírodovědné muzeum spíše sbírkou rarit a kuriozit, od konce 60. let již jasně převládala snaha o systematické sbírky geologické, botanické, zoologické i speciální entomologické. Až do roku 1957 však byly vystavovány v budově někdejší radnice na Malém náměstí. V letech 1971–86 byla dokonce v Kotěrově budově instalována expozice „Příroda severovýchodních Čech“, která v té době patřila v Československu k průkopnicky pojatým přírodovědným expozicím. Odborné přírodovědné pracoviště však stále působilo na Malém náměstí. Z něj se do Gayerových kasáren přestěhovalo až v roce 1993.

V roce 2019 byla u příležitosti 80. výročí založení přírodovědeckého muzea uspořádána výstava a vydána publikace s názvem Příroda z depozitářů.

Organizační změny od 50. let 20. století Mezitím se měnil zřizovatel muzea. V roce 1959 se z městské instituce stala instituce krajská, a navíc oficiálně i vědecké odborné pracoviště. Vzniklo například archeologické pracoviště, díky němuž mohlo být navázáno na tradici archeologických výzkumů z dob Ludvíka Domečky. Ovšem i její název, struktura a zaměření se v průběhu času proměňovaly (např. Krajský vlastivědný ústav /od 1959/, Krajské vlastivědné muzeum Zdeňka Nejedlého či Muzeum Zdeňka Nejedlého v 60. letech 20. století). V roce 1969 se z historických sbírek oddělilo archeologické oddělení. Významným milníkem se stalo sloučení s muzeem v Pardubicích v roce 1974, po němž organizace využívala název Krajské muzeum východních Čech.

Vývoj po roce 1990 Současný název Muzeum východních Čech v Hradci Králové se využívá od 1. ledna 1991, tedy od osamostatnění Východočeského muzea v Pardubicích. V roce 1993 se součástí muzea stal Památník bitvy 1866 (Muzeum války 1866) na Chlumu u Hradce Králové. V 90. letech bylo muzeum příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Po zřízení krajských úřadů bylo v roce 2001 přeměněno v příspěvkovou organizaci Královéhradeckého kraje.

V roce 1992 získalo muzeum do své správy budovu Gayerových kasáren, kterou začalo využívat jako hlavní vědecko-výzkumné centrum své činnosti. Nejprve byly prostory stavby z konce 19. století zrekonstruovány a poté tam muzeum umístilo svá odborná pracoviště – přírodovědecké (v roce 1993 z budovy na Malém náměstí), historické a archeologické. Kromě vlastních depozitářů a kanceláří odborných pracovníků tu fungovalo fotopracoviště, restaurátorské a konzervátorské dílny, i servisní pracoviště. Jednalo se o stěžejní změnu v dějinách muzea, díky níž byly získány tolik potřebné prostory pro statisíce sbírkových předmětů. To umožnilo zásadně proměnit obsah expozic v Kotěrově muzejní budově na Eliščině nábřeží i ji na přelomu 20. a 21. století zrekonstruovat. Od roku 2019 je také budova Gayerových kasáren v generální rekonstrukci. náhled|Ludvík Domečka náhled|Petr Grulich

Osobnosti

Ředitelé muzea Ludvík Domečka (1895–1929), tajemník muzea a ředitel městských úřadů včetně Městského historického muzea Ing. arch. František Tichý (1933–1941) RNDr. František Hejl (1941–1945) Ing. arch. František Tichý (1945–1949) Karel Michl (1950–1958) PhDr. Jaromír Loužil, CSc. (1958–1960) PhDr. Vlastimil Květenský, CSc. (1960–1965) RNDr. Adolf Čejchan (1966–1971) Milan Koubek (1971–1981) Jana Stárková (1981–1990) PhDr. Zdeněk Zahradník (1990–1991) jako zastupující RNDr. Petr Rybář (1990–1994) PhDr. Zdeněk Zahradník (1994–2010) Mgr. Naďa Machková Prajzová, Ph.D. (2011–2017) doc. Mgr. Petr Grulich, Ph.D. (od 2017)

Další významné osobnosti v historii muzea Ladislav Jan Pospíšil Vítězslav František Hlaváč Vladimír Balthasar Karel Lohniský František Žaloudek Bohuslav Mocek

Budovy Historická budova muzea, Hradec Králové, Eliščino nábřeží Gayerova kasárna, Hradec Králové – budova Archa (čp. 333) Gayerova kasárna, Hradec Králové – budova čp. 334 Muzeum války 1866, Chlum

Historická budova muzea náhled|Historická budova muzea Muzeum sídlí v secesní muzejní budově, postavené v letech 1909 až 1913 architektem Janem Kotěrou na městském nábřeží (Eliščino nábřeží). Jedná se o architektovo vrcholné dílo a jednu z nejvýznamnějších památek české moderny vůbec.

Budova muzea je památkově chráněna od roku 1958. V roce 1995 byla budova vzhledem k zásadnímu postavení ve vývoji české architektury prohlášena národní kulturní památkou. náhled|Budova muzea v areálu Gayerových kasáren

Budovy v areálu Gayerových kasáren

Gayerova kasárna (čp. 334) Novorenesanční původně armádní budova pochází z let 1897–1898. Od roku 1992 slouží muzeu primárně pro vědecko-výzkumné potřeby. Jsou zde umístěny kanceláře většiny zaměstnanců a depozitáře pro většinu předmětů. V letech 2019–2021 prošla budova rozsáhlou rekonstrukcí.

Archa (čp. 333, někdejší Vrbenského kasárna) Sídlo Centra kreativního muzejnictví Královéhradeckého kraje (CKM). Má zde vzniknout sídlo ředitelství muzea a dvě expozice: