Milan Svoboda (29. prosince 1883 PrahaMatriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Štěpána na Novém Městě pražském – 27. dubna 1948 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých evangelické církve u sv. Klimenta, sign. EVK Z8, s. 170) byl český divadelní režisér, pedagog a překladatel.

Mládí, divadelní začátky Studoval na univerzitě v Praze filozofii a moderní filologii a získal titul PhDr. Od roku 1912 byl profesorem na gymnáziu v Roudnici nad LabemSvatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 150, . Zde také hrál a režíroval v ochotnickém spolku Hálek. Později byl profesorem na gymnáziu v Praze v Křemencové ulici, k jeho žákům patřil mj. Ladislav Boháč, kterého přivedl na konzervatoř a k divadluLadislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 17. Od roku 1919 pracoval v divadelním odboru Ministerstva školství a národní osvětyKolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 475.

Angažmá V roce 1921 se stal prvním šéfem činohry Slovenského národního divadlaKolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 178. V roce 1923 se vrátil do Prahy a zde byl v letech 1925 až 1935 angažován jako stálý hostující režisér v činohře Národního divadla v PrazeNárodní divadlo: http://archiv.narodni-divadlo.cz/ .

Od roku 1939 byl režisérem a uměleckým šéfem Divadla Anny Sedláčkové, které ji také pomáhal zakládat. Uvedl zde dvě hry Karla Čapka – Loupežník a Věc Makropulos, což upoutalo pozornost kolaborantského tisku (např. článek ve Vlajce dne 19. září 1941František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str.&násp: 410, obr. 41) a byl nucen v roce 1942 divadlo opustit;Bořivoj Srba: O nové divadlo, Panorama, Praha, 1988, str. 182, 191.

K divadlu se vrátil až po válce a v letech 1945/1946 vedl činohru v Mostě, v další sezóně byl hostujícím režisérem činohry v TeplicíchJindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 103, . V roce 1947 se stal šéfem činohry v Kladně, kde působil až do své smrti.

Pedagogická činnost V letech 1924Milan Svoboda: Dramatická škola pražské konservatoře, In: Miroslav Rutte, Josef Kodíček: Nové české divadlo 1928–1929, vyd. Dr.Ot.Štorch-Marien, Aventinum, Praha, 1929, str. 103 – 1941 byl profesorem na dramatickém oddělení Státní konzervatoře hudby v Praze. Po penzionování Jaroslava Hurta se Svoboda ujal organizace výuky, přičemž vychovával posluchače v realistické divadelní tradici kvapilovského typuBořivoj Srba: O nové divadlo, Panorama, Praha, 1988, str. 21. K jeho žákům patřili např. Svatopluk BenešSvatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 15, a také Jan Pivec a Ota OrnestMarie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 159, . Kromě dějin divadla a herectví a režie Vlastimil Blažek: Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze, Vyšehrad, Praha, 1936, str. 463 vyučoval také slovesnost, českou a všeobecnou literaturu, rozbor českých a světových dramat a dějiny výtvarných uměníB. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 202. Současně vyučoval jako externí lektor deklamaci a recitaci na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Další činnost Byl autorem několika dramatických skic na témata Aloise Jiráska (U Butteauů; V České expedici) a také se zabýval překlady, zvláště z francouzštiny a latiny. Založil a redigoval v Praze a v Roudnici nad Labem beletristickou edici Kytice, která v letech 1911–1913 a 1921–1929 vydala řadu titulů, mj. Kytici K. H. Máchy, českou prózu a poezii Boženy Němcové, K. H. Borovského, Edvarda Béma a dalšíchSlovník českých nakladatelství 1849–1949: http://www.slovnik-nakladatelstvi.cz/nakladatelstvi/kytice.html.

Část literární pozůstalosti je uložena v Památníku národního písemnictví v Praze.

Rodina Jeho dcerou byla herečka Eva Svobodová (1907–1992) a synem byl herec Miroslav Svoboda (1910–1988). Dále, měl se svou manželkou Helenou roz. Pechovou (1882), syny Alexandra (1913), a Stanislava (1916).

Citát

Divadelní režie, výběr 1913 N. V. Gogol: Revizor, Podřipský ochotnický a vzdělávací spolek Hálek 1922 William Shakespeare: Romeo a Julie, Slovenské národní divadlo 1925 Edmond Rostand: Cyrano de Bergerac, Stavovské divadlo 1926 Edouard Bourdet: V zajetí, Stavovské divadlo 1926 G. B. Shaw: Živnost paní Warrenové, Stavovské divadlo 1927 Klabund: Křídový kruh, Stavovské divadlo 1930 Zofia Nalkowska: Dům žen, Stavovské divadlo 1930 F. A. Šubert: Velkostatkář, představení absolventů Konzervatoře Praha v Karlových Varech 1931 Paul Osborn: Kyselé hrozny, Národní divadlo 1932 Jean Websterová: Táta dlouhán, Stavovské divadlo 1933 F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání, Národní divadlo 1935 F. X. Svoboda: Poslední muž, Stavovské divadlo 1937 William Shakespeare: Romeo a Julie, Komorní divadlo (představení Konzervatoře Praha) 1940 Vítězslav Novák: Lucerna (opera), Národní divadlo (dirigent Václav Talich) 1940 Karel Čapek: Věc Makropulos, Divadlo Anny Sedláčkové 1941 Karel Čapek: Loupežník, Divadlo Anny Sedláčkové

Uvedení divadelních her se spoluautorstvím 1918 Milan Svoboda: České vlastenecké divadlo (část U Butteauů), Národní divadlo, režie Karel Mušek 1930 Milan Svoboda: V České expedici (podle Jiráskova F. L. Věka), Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal 1931 Régis Gignoux, překlad Milan Svoboda: Profesor angličtiny, Stavovské divadlo, režie Milan Svoboda 1940 Edward Sheldon, překlad Milan Svoboda: Romance, Prozatímní divadlo, režie Vojta Novák

Odkazy

Reference

Literatura Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 15, 150, B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 56, 59, 202–3, 246 Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 17–20, 29, 30, 37, 61, 192, 305, foto 126 Vlastimil Blažek: Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze, Vyšehrad, Praha, 1936, str. 140, 141, 148, 245, 283, 463 František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 29, 35, 195, 219, 227 František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str.&násp: 360, 376, 410 Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 103, 471, Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd. Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str. 523 Antonín Dvořák: Saša Rašilov, Orbis, Praha, 1965, str. 119–123 Ljuba Klosová: Život za divadlo (Marie Hübnerová), Odeon, Praha, 1987, str. 208, 258, 267, foto 155 Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 145 Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 112, 124, 165, 178, 180, 417, 518, 600, 631, 646 Kolektiv autorů: Divadlo nové doby (1945–1948), Panorama, Praha, 1990, str. 32, Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 475 Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 173, Bořivoj Srba: O nové divadlo, Panorama, Praha, 1988, str. 21–2, 182–3, 191 Milan Svoboda: Dramatická škola pražské konservatoře, In: Miroslav Rutte, Josef Kodíček: Nové české divadlo 1928–1929, vyd. Dr. Ot. Štorch-Marien, Aventinum, Praha, 1929, str. 103–5 Josef Träger a red.: Divadelní zápisník, ročník I., 1945–1946, vyd. Sdružení pro divadelní tvorbu v Umělecké besedě, Praha, str. 443–7 Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 159, 161, 163, 167–8, 171–2, 174–5, 202, 208, 324,

Externí odkazy

Databáze českého amatérského divadla Slovník českých nakladatelství 1849–1949 Památník národního písemnictví Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Svoboda, Alois *1864 s rodinou (otec Milana Svobody) Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Svoboda, Milan *1883

Kategorie:Čeští herci Kategorie:Čeští divadelní režiséři Kategorie:Narození v roce 1883 Kategorie:Úmrtí v roce 1948 Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v Praze