Československá myslivecká jednota (ČSMJ) byla myslivecká organizace, z které se později vyvinula Českomoravská myslivecká jednota.
Historie
První ústřední spolek na ochranu honby vznikl ve Francii a po něm v Německu. V Rakousku-Uhersku se konstituovalo první zemské ústředí v Tyrolsku. U příležitosti Hospodářského kongresu v Budapešti roku 1896 sestavilo c.k. ministerstvo orby statistiku (podle doručených údajů) dosud založených ústředních spolků v královstvích a zemích zastoupených v Říšské radě. + Ústřední spolky na ochranu honby, ptactva a rybolovu v Předlitavsku ustavené do roku 1896 Jméno a sídlo spolku Založení Členů Niederösterreichischer Jagdschutzverein / Dolnorakouský spolek na ochranu honby, Wien 1877 2 587 Oberösterreichischer Schutzverein für Jagd und Fischerei / Hornorakouský spolek na ochranu honby a rybolovu, Linz 1881 940 Steiermärkiscker Jagdschutzverein / Štýrský spolek na ochranu honby, Graz 1882 1 350 Schutzverein für Jagd und Fischerei / Spolek na ochranu honby a rybolovu pro Salcburské vévodství, Salcburk 1880 438 Küstenländischer Verein für Jagd, Fischerei und Vogelschutz / Spolek na ochranu honby, rybolovu a ptactva pro Přímoří, Görz /Gorizia 1892 162 Tiroler Jagd- und Vogelschutzverein / Tyrolský spolek na ochranu honby a ptactva, Innsbruck 1874 179 Tiroler Jagd- und Vogelschutzverein, sekce Merano / Sekce Tyrolského spolku na ochranu honby a ptactva v Meranu 1883 18 Jagdschutzverein des politischen Bezirkes Landeck / Spolek na ochranu honby v politickém okrese Landeck 1885 215 Jagd- und Wildschutzverein im Königreiche Böhmen / Spolek pro ochranu honby a chov psů v království Českém, Praha 1894 1053 Jagd- und Vogelschutzverein in Aussig a. d. Elbe / Spolek na ochranu honby a ptactva v Ústí nad Labem 1878114 Jagd- und Vogelschutzverein „Hubertus” / Spolek na ochranu honby a ptactva „Hubertus”, Karlsbad/Karlovy Vary 1878 64 Jagdschutzverein in Mies / Spolek na ochranu honby ve Stříbře1892 74 Jagd-, Wald- und Vogelschutzverein für den Bezirk Saaz / Spolek na ochranu honby, lesnictví a ptactva pro Žatecký okres, Saaz/Žatec 1892 89 Mährischer Jagdschutzverein / Moravský spolek na ochranu honby, Brünn /Brno 1881 843 Jagdschutzverein für Westschlesien / Spolek na ochranu honby pro Západní Slezsko, Troppau/Opava 1891 320 Jagd- und Fischereischutzverein für das östliche Schlesien / Spolek na ochranu honby a rybolovu pro Východní Slezsko, Teschen/Těšín 1880 341 Galizischer Jagdjchutzverein / Haličský spolek na ochranu honby, Lemberg/Lvov 1876 420 Celkem členů 9 207
První Československá republika - Československá myslivecká jednota Po rozpadu Rakouska-Uherska se jako první ústředí pro ochranu honby v novém státě konstituoval v roce 1919 založený „Československý lovecký a kynologický říšský svaz” se sídlem v Praze.Polední list: 21.12.1935, s. 2. Lovecko-kynologický spolek pro Moravu a Slezsko a Ústřední spolek pro ochranu honby a chov psů loveckých v Čechách vystoupily z Československého loveckého a kynologického říšského svazu, čímž byl dán podklad k založení Československé myslivecké jednoty.
Dne 6. ledna 1923 se sešla pracovní skupina v České Třebové a 18. března 1923 v Praze na valné hromadě Ústředního spolku pro ochranu honby a chov loveckých psů v Čechách, kde podala návrh na založení celostátní organizace Československá myslivecká jednota. Ustavující schůze se konala 22. dubna 1923 v Brně. Ústředí v Brně se snažilo sdružit ryze české myslivecké, lovecké, střelecké, trubačské a kynologické spolky do jedné organizace, u jejíhož zrodu stály: „Ústřední spolek pro ochranu honby a chov loveckých psů v Čechách“, založen r. 1887 pod názvem „Spolek pro ochranu honby a chov psů v království Českém”, na zakládajícím schůzi zastupovali František Paštika, Karel Podhajský a Jiří Tichota, „Lovecko–kynologický spolek pro Moravu a Slezsko v Brně“, založen r. 1911 pod názvem „Spolek pro ochranu honby a chov psů v markrabství moravském v Brně”, zastupovali Vladimír Chlanda, Jakub Jíral, Josef Merhaut, Zdenko Slanina, Jan Začal a Josef Žalman „Lovecký ochranný spolok pre Slovensko se sídlem v Bratislavě“, zřídilo ministerstvo polního, lesního a vodního hospodářství pro správu Slovenska 23. května 1922 s pobočkou v Žilině, zastupovali ho dr. Fr. Hanavský (ministerský tajemník zemědělského referátu v Bratislavě), MUDr. Jindřich Koláčný (přednosta oddělení Divisní nemocnice č. 9, Bratislava) a František Stejskal (lesní rada Saštín),Edicia Sprievodcov po Statnych Archivoch na Slovensku, svazek 11, 1965, s. 152. „Spolek přátel myslivosti pro Tišnov a okolí v Tišnově“, se osamostatnil roku 1923 a zastupovali ho Richard Knoll a Jan Kosík,Tišnovský kulturní zpravodaj, 10.1977, s. 123. „Ústřední neodvislá jednota československých lesních, lovčích a rybničních zřízenců v Praze“, zastupoval ji novinář Dominik Pavlíček, „Spolek posluchačů lesního inženýrství v Praze „Spolek posluchačů lesního inženýrství v Brně”, byl založen nejprve 17. března 1919 v Praze, kde sdružoval posluchače Vysoké školy technické, odboru lesního inženýrství. Po zřízení Vysoké školy zemědělské v Brně (s lesnickým odborem) 24. července 1919 přešla část jeho členů se svými profesory do Brna, spolek zastupovali ing. Jiří Tichota a Oldřich Pacák (Hospodářská škola ve Vršovicích),Památník Vysoké školy zemědělské v Brně: K 10 výročí jejího založeni 1919–1929. Vysoká škola zemědělská v Brně, vydáno s podporou Ministerstva školství a národ. osvěty, 1930. „Lovecký klub v Českých Budějovicích“, se konstituoval roku 1910 a svou účast na zakládací schůzi omluvil.
Prvním předsedou byl zvolen židlochovický lesní rada Zdeněk Slanina, po něm v roce 1925 Vavřín Horáček, lesmistr v Kuřimi, který ČSMJ vedl až do nových voleb v roce 1927, kdy byl zvolen předsedou prof. Ing. Antonín Dyk, ústředním jednatelem Josef Žalman, ústředním pokladníkem František Paštika.
Zřízení zemských odborů Dne 1. února 1930 konala Čsl. myslivecká jednota v Praze schůzi svého „Pracovního výboru”, na které mimo dalších odborných otázek myslivosti, kynologie, střelectví projednávala zřízení zemských odborů, následující den 2. února 1930 se pak uskutečnila ve velkém sále hostince «U Zlaté husy» generální valná hromada všech zástupců sdružených loveckých organizací, kde byly tyto organizační kroky schváleny. Taktéž byla odsouhlasena společná účast ČSMJ s generálním ředitelstvím Státních lesů a statků na mezinárodní lovecké výstavě v Lipsku. Čestnými členy byli jmenováni František Harrach, velkostatkář z Velkého Meziříčí, a Karel Adler, lesní ředitel v. v. na vyvlastněném velkostatku v Kostelci n. Čeř. lesy. Předsedou Čs. M. J. byl opětovně zvolen Ing. Antonín Dyk, profesor vysoké školy zemědělské v Brně, ústředním jednatelem Josef Žalman, lesní ředitel na velkostatku v Pozořicích.Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 05.02.1930, s. 11.
Myslivecká komora V roce 1932 byla ustavena Myslivecká komora Československé republiky, která sdružovala celorepublikové svazy českou ČSMJ a německý „Verband deutscher Jäger St. Hubertus” z Litoměřic. Prezidentem komory byl zvolen inž. Antonín Dyk, jednatelem za německý svaz JUDr. Anton Ulberth, advokát v Praze II., Václavské nám. č. 35. Čsl. myslivecká komora sdružovala 35 000 členů.
Celostátní myslivecká výstava k 10. výročí založení Mysliveckou jednotu reprezentovalo v roce 1933 kolem 200 mysliveckých spolků, rozmístěných po celém území republiky. K oslavě svého desetiletého působení uspořádala v rámci jarní Hospodářské výstavy v Praze ve dnech 20. května až 5. června 1933 v Královské oboře vlastní mysliveckou výstavu. O vysoké úrovni výstavy svědčila sama skutečnost, že výstavní výbor tvořila stovka předních funkcionářů ČSMJ, zasloužilých činovníků, odborníků a vlastníků nejrozsáhlejších honiteb v Československu, výboru předsedal velkostatkář JUDr. Bedřich Schwarzenberg. Mezi nejvýznamnější členy výboru patřili:
prof. inž. Antonín Dyk, předseda Čsl. myslivecké jednoty v Brně, lesní ředitel Josef Žalman, ústřední jednatel Čsl. myslivecké jednoty v Pozořicích, Eugen Czernin, velkostatkář na Petrohradě, Colloredo Mansfeld, velkostatkář na Zbirohu, Cyril Bartoň, velkostatkář v Dobeníně, Rudolf Beran, poslanec v Praze, Jan Dubický, poslanec v Mladé Boleslavi, inž. Jan Fric, vrchní lesní rada v Praze, František Auersperg, velkostatkář na zámku Žleby, prof. inž. Gabriel Jirsík, profesor lesního hospodářského zřízení a lesnické geodesie na lesnické fakultě ČVUT v Praze v Praze, Dr. h. c. Theodor Mokrý, vrchní lesní rada v Písku, Karel Buquoy, velkostatkář v Nových Hradech, Max Fürstenberg princ, velkostatkář, Praha, inž. Jan Šafář, generální tajemník v Praze, dr. inž. Josef Sigmond, prof. fakulty lesního inženýrství, bytem v Plzni, Josef Rozmara, odb. spisovatel v Praze, inž. Václav Leo Anderle, lesní rada a ak. malíř, Hradec Králové, inž. Josef Šimek, ústřední ředitel arcibiskupských velkostatků v Praze, dr. Karel Arnošt Waldstein, velkostatkář v Doksech, dr. Jan Lobkowicz, předseda Svazu Čsl. velkostatkářů, Praha, Emanuel Kožmin, statkář v Třebovli, Ant. Slavík, místopředseda zem. rady v Praze, Antonín Anderka, ředitel ústředního lesního ředitelství kníž. lichtenštejnských velkostatků v Olomouci, Alois Serényi, velkostatkář v Lomnici u Tišnova, Karel Belcredi, velkostatkář v Líšni u Brna, dr. inž. Rudolf Haša, prof. vysoké školy zemědělské v Brně, Jan Holub, ústřední ředitel arcibiskupských knížecích statků v Kroměříži, dr. M. V. Antonín Hrůza, prof. vysoké školy zvěrolékařské v Brně, inž. Josef Konšel, prof. a děkan lesnické fakulty v Brně, prof. dr. František Král, rektor vysoké školy zvěrolékařské v Brně, Jaroslav Marcha poslanec v Brně, Viktor Stoupal, prezident zemědělské rady v Brně, Jaromír Špaček, poslanec, Slezská Ostrava, dr. Method Bella, prezident zemědělské rady, Bratislava, Karol Čáslavský, vrch. les. rada, Bratislava, Ľudovít Károlyi, velkostatkář, Stupava, inž. Mil. Kašpar, vrch. technický rada, Užhorod, JUDr. Eugen Lelley, pravotár, Nitra, Otomar Mašek, les. rada, Berehovo, Schönborn-Duchheim, velkostatkář, Mukačevo, Adolf Šelmec, senátor, Košice a další.
Výstava myslivosti byla rozdělena do sedmi oblastí: lovecké trofeje, myslivecká zoologie, výstava živé zvěře, ochrana a hygiena zvěře, statistika myslivosti, myslivecká literatura a umění, myslivecký průmysl a obchod, výstava zbraní a kynologie. Exponáty byly řazeny vesměs podle jednotlivých zemí, takže poskytovaly možnost zhlédnout čsl. myslivost od východních pralesových oblastí Karpat a Tater až do nejzápadnějších končin Čech.Národní listy. Praha: Julius Grégr, 26.4.1933, 73 (115). s. 3.
Československý kynologický svaz v Praze V roce 1928 se dohodly volně sdružené československé kynologické svazy v Čsl. kynologické Unii (Č. K. U.): Sdružené československé kynologické svazy, Čsl. Myslivecká Jednota (Čs. M. J.), Svaz organizací kynologických (S.O.K.) a německý kynologický svaz „Zucht und Prüfungsbund” (Z. P. B.) přeměnit toto volné sdružení na základě stanov na celostátní Československý kynologický svaz. V roce 1935 se konala ustavující schůze Československého kynologického svazu v Praze, celostátního ústředí, ve kterém se spojily Československý lovecký a kynologický říšský svaz, Československý svaz kynologický a také Československá myslivecká jednota.
Mezinárodní lovecká rada (C. I. C.) V roce 1928 se Československo (za účasti ČSMJ) společně s Francií, Polskem a Rumunskem podílelo na prvních krocích k založení Mezinárodní lovecké rady „Conseil International de la Chasse” (C. I. C.), která zahájila svoji činnost v roce 1930. V roce 1937 se konalo v Praze zasedání komise pro hodnocení trofejí.
Jednání o úpravě myslivosti v pohraničí