Výčapy (, v letech 1873 až 1881 Vyčepy, poté až do roku 1895 Vyčapy) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží osm kilometrů jižně od Třebíče. Nadmořská výška obce je 478 metrů. Žije zde obyvatel. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč.
Název Místní jméno Výčapy má významovou souvislost s podobným jménem Tučapy. Šlo (v obou případech) o posměšné pojmenování obyvatel vsi: Tučapi znamenalo „kteří tu čapí, tj. se zde usídlili“ (odvozeno od čapit – „přidřepnout“), Výčapi pak mělo v podstatě tentýž význam, „lidé, kteří odněkud vyčapili, tedy se vystěhovali“. V obou případech se tak jednalo o pojmenování pro nově přišlé osadníky. Jde o velmi starobylý typ jména. (Velmi podobný původ má jméno Výklek na Přerovsku.) Souvislost jména s čápy vyjádřená v obecním znaku je lidová.
Geografie Ze severu na jih prochází přes území obce silnice II/360, z této silnice pak jihozápadně vychází silnice do zastavěného území obce, která pak zaúsťuje do silnice, která vychází západně ze silnice II/360 a vede do Šebkovic, ze stejné křižovatky východně vychází silnice do Ratibořic, ta postupuje pak dále jižně, na území obce Výčapy se vrací a pokračuje dál do Jaroměřic nad Rokytnou. Podél severní hranice prochází silnice do Slavic. Západně od zastavěného území obce ze silnice II/360 vychází užitková silnice do Mikulovic, k ní se připojuje i silnice vedoucí severně ze zastavěného území obce. Na jižním okraji území obce vychází západně ze silnice II/360 od části obce Štěpánovice užitková silnice do Vacenovic, východně pak vede do části Štěpánovice a dále pak do Boňova. Přes severní okraj území obce vede žlutá turistická stezka s názvem Třebíčský okruh.
Většina území obce je využívána zemědělsky, severní okraj území obce je však kopcovitý, je zalesněn a je součástí přírodní rezervace Hošťanka. Zalesněná je i menší část západního okraje území obce a také oblast západně od zastavěného území obce. Zalesněná je i oblast u rybníka Brda na východním okraji území obce nebo okolí části obce Štěpánovice na jižním okraji území obce. Na jižním okraji zastavěného území obce se nachází průmyslový a zemědělský areál, menší průmyslové areály se nachází i na západním okraji území obce, v centru obce a na severním okraji zastavěného území obce.
Na severním okraji území obce pramení pod kopcem Hošťanka nepojmenovaný potok, ten teče jižně, protéká přes rybník Na Duboví a následně zaúsťuje do nepojmenovaného potoka, který přitéká ze západního okraje území obce, pak pokračuje dál na východ, protéká přes rybník Sádka a následně u severního okraje zastavěného území obce ústí do Štěpánovického potoka. Štěpánovický potok pramení asi jeden kilometr severně od území obce, následně protéká podél východního okraje zastavěného území obce, protéká přes dva nepojmenované rybníčky a následně se stáčí na východ, pak přijímá tok nepojmenovaného potoka a následně u východního okraje území obce se do něj vlévá potok Zátoky. Štěpánovický potok pak pokračuje dále jižně a tvoří východní hranici území obce, severně od části obce Štěpánovice do něj ústí nepojmenovaný potok a následně protéká přes Štěpánovický rybník a na jižním okraji území obce do něj ústí i Vacenovický potok a Štěpánovický potok pak pokračuje jižně a východně a po asi pět kilometrů ústí v Jaroměřicích nad Rokytnou do Rokytné. Asi jeden kilometr severně od území obce pramení potok Zátoky, ten pak přitéká ze severu, teče jižně, protéká přes rybník Brda, pak teče dál jižně a tvoří východní hranici území obce a následně ústí do Štěpánovického potoka. Asi 1 km severně území obce pramení i potok Brda, který ústí do rybníka Brda. Na západním okraji území obce pramení Vacenovický potok, ten pak tvoří západní hranici území obce a na jižním okraji území obce pramení do Štěpánovického potoka. Ve středu zastavěného území obce se nachází malý rybník.
Území obce je relativně svažité, na severním okraji dosahuje na vrcholu kopce Hošťanka 570 metrů, na jižním okraji území dosahuje v údolí Štěpánovického potoka 450 metrů. Na severním okraji se nachází kopec Hošťanka (573 metrů), východně od zastavěného území obce se nachází kopec Strážnice (502 metrů), těsně za západní hranicí území obce se nachází Černý kopec (537 metrů).
Zastavěné území obce se nachází téměř uprostřed území obce, mírně na východ od zastavěného území obce se nachází malá samota a hřbitov. Na západním okraji zastavěného území obce se nachází zahrádkářská oblast s chatami. Na jižním okraji území obce se nachází část obce Štěpánovice a nedaleko u silnice II/360 se nachází samota.
Na severním okraji území obce se nachází přírodní rezervace Hošťanka.Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 11. 11. 2025
Historie Území Výčap bylo osídleno již od 6. století, dokazují to archeologické nálezy u místní školy. První písemná zmínka o vesnici z roku 1104 pochází ze soupisu majetku třebíčského kláštera, kde je obec nazvána zkomoleně Mičapi. Do majetku třebíčského kláštera se vesnice dostala darem od Litolda Znojemského, roku 1277 byly předány Výčapy do správy zemanům, těm pak patřila vesnice až do roku 1491, kdy ji získal Vilém z Pernštejna, po něm pak vesnici získali postupně Vratislav z Pernštejna, Zdeněk z Pernštejna, Jan Lhošt Brtnický z Valdštejna, Jaroslav Dubský z Třebomyslic, Jiří Dubský z Třebomyslic a pak další Dubští. Ti pak prodali roku 1667 vesnici Františkovi rytíři Hasslerovi z Kiessenegu, posléze rok Hasslerů prodal vesnici Ignátu Aichbichlovi, ten pak vesnici prodal rodu Freudenbergů, ti pak vlastnili obec až do roku 1848. Posléze už byly části obce vlastněny různými majiteli a následně i obec samotná. V roce 1913 byla poprvé opravena historická socha sv. Floriána, ta byla v obci postavena roku 1754.
Během první světové války obec nebyla výrazně postižena, do války však odešlo 86 mužů, zemřelo jich v boji 19. Na pomníku obětem je však uvedeno 20 jmen, kdy jeden z domněle zemřelých se vrátil až v roce 1921 ze zajetí. Roku 1920 pak v obci byl založen Sokol a v roce 1928 pak byla do obce zavedena elektřina. V roce 1930 pak byl do obce zaveden i telefon a následně také byla schválena autobusová linka Třebíč – Výčapy a byl založen sbor dobrovolných hasičů. Roku 1934 pak byly slavnostně odhaleny pamětní desky Miroslava Tyrše a Antonína Švehly na budově Sokolovny a v roce 1936 pak byl odhalen pomník T. G. Masaryka, památník však byl během druhé světové války zbořen. V roce 1951 byl v obci zřízen hřbitov.
Budovy z bývalého panského statku byly v roce 1948 rozděleny mezi drobné zemědělce a roku 1956 pak bylo založeno v obci JZD, roku 1961 se pak sloučilo JZD ve Výčapech s JZD ve Štěpánovicích a vzniklo JZD Niva – to se v roce 1967 stalo střediskem kooperačního obvodu a v roce 1967 bylo JZD Niva sloučeno s JZD v Ratibořicích a Boňově. K dalšímu rozšíření JZD pak došlo v roce 1988, kdy se přidaly JZD z Horního Újezdu, Kojetic, Mikulovic a Vacenovic. V roce 1982 pak byla ve vsi otevřena mateřská škola.
Roku 1990 pak bylo JZD rozděleno v restitučních řízeních, původním majitelům se vrátil i zámek ve vesnici. Posléze však velkou část původního majetku JZD odkoupila obec Výčapy. V červnu téhož roku došlo ke svobodným volbám, kdy ve vesnici zvítězilo Občanské fórum a starostou se stal Jiří Bartejs – v roce 1991 pak byla dokončena plynofikace vesnice. Původní JZD bylo přejmenováno na ZOD Niva Výčapy a od roku 1994 působilo pod novým názvem. Roku 2002 pak byla zbourána původní budova školy a postavena nová školní budova.
Do roku 1849 patřily Výčapy do lesonického panství, od roku 1850 patřily do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1897 do okresu Třebíč.
Obyvatelstvo
Obecní správa Členění obce Výčapy se člení na dvě místní části: Výčapy (9,9 km²), Štěpánovice (3,4 km²).
Obecní symboly Znak byl obci udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 29. března 1995 a vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy PSP ČR dne 28. listopadu 2000.
Politika Místní zastupitelstvo V letech 1981–2002 působil jako starosta (resp. předseda MNV) obce Jiří Bartejs, v letech 2002–2010 působil jako starosta obce Jiří Jonáš, od roku 2010 tuto funkci zastává Zdeněk Voltr.
Volby do Poslanecké sněmovny +Volby do PSP ČR v obci Výčapy 1. 2. 3. účast 2002 ČSSD (32 %) Koalice KDU-ČSL, US-DEU (23,42 %) KSČM (16,28 %) 59,62 % ( z ) 2006 ČSSD (38,32 %) ODS (19,9 %) KDU-ČSL (16,21 %) 67,22 % ( z ) 2010 ČSSD (24,75 %) KSČM (14,46 %) VV (12,74 %) 65,61 % ( z ) 2013 ANO 2011 (23,88 %) ČSSD (22,63 %) KDU-ČSL (18,4 %) 61,54 % ( z ) 2017 ANO (35,26 %) KDU-ČSL (14,15 %) Piráti (12,06 %) 64,81 % ( z ) 2021 ANO (28,96 %) SPOLU (26,82 %) Piráti+STAN (18,02 %) 69,44 % ( z ) 2025 ANO (35,23 %) SPOLU (24,4 %) STAN (11,61 %) 75,78 % ( z )
Volby do krajského zastupitelstva +Volby do krajského zastupitelstva v obci Výčapy 1. 2. 3. účast 2000 4KOALICE (38,6 %) KSČM (20,25 %) SNK (18,35 %) 29,94 % ( z ) 2004 KDU-ČSL (29,57 %) ODS (20,42 %) KSČM (19,01 %) 23,59 % ( z ) 2008 ČSSD (36,29 %) ODS (21,11 %) KSČM (13,33 %) 43,02 % ( z ) 2012 ČSSD (24,12 %) KDU-ČSL (20,1 %) KSČM (18,09 %) 34,56 % ( z ) 2016 ANO 2011 (27,31 %) KDU-ČSL (19,38 %) ČSSD (15,41 %) 34,75 % ( z ) 2020 ANO (23,84 %) Piráti (19,24 %) KDU-ČSL (12,13 %) 35,89 % ( z ) 2024 ANO (37 %) STAN+SNK ED (18 %) ODS+TOP 09+STO (13 %) 30,25 % ( z )
Prezidentské volby V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (162 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (88 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (74 hlasů). Volební účast byla 70,73 %, tj. 464 ze 656 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (310 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (147 hlasů). Volební účast byla 69,88 %, tj. 457 ze 654 oprávněných voličů.
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (173 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (107 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (76 hlasů). Volební účast byla 70,01 %, tj. 467 ze 667 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (260 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (225 hlasů). Volební účast byla 73,41 %, tj. 486 ze 662 oprávněných voličů.
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (174 hlasů), druhé místo obsadil Andrej Babiš (166 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (97 hlasů). Volební účast byla 77,48 %, tj. 515 ze 666 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (309 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (191 hlasů). Volební účast byla 75,68 %, tj. 501 ze 662 oprávněných voličů.
Zajímavosti a pamětihodnosti socha svatého Floriána z roku 1754 pomník padlým v první světové válce z roku 1920 kříž u kaple na návsi z roku 1895 kříž před domem čp. 68 kříž u Bartesových u domu čp. 31 z roku 1910 kříž na hřbitově z roku 1951 kříž na cestě do Horního Újezdu z roku 1899 kříž na rozcestí u cesty do Mikulovic kříž na rozcestí směrem do Štěpánovic kříž směrem na Brda z roku 1922 podzemní chodby od některých domů vedoucí dle pověstí až do obce Šebkovice kaple sv. Cyrila a Metoděje zámeček přírodní rezervace Hošťanka
Osobnosti Vlastimila Cahová (?), kuželkářka, narozena v Třebíči Jakub Dobeš (1881–1945), ekonom Václav Herzán (1925–1989), český voják
Odkazy Reference
Reference sekce politika
Související články Římskokatolická farnost Horní Újezd u Třebíče Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou Hošťanka – přírodní rezervace Štěpánovický potok
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Třebíč Kategorie:Mikroregion Rokytná Kategorie:Obce v okrese Třebíč Kategorie:Sídla v Jevišovické pahorkatině