náhled|Řím – antické Forum Romanum Toto je chronologie událostí z dějin starověkého Říma počínající založením města až do vpádu Langobardů do Itálie.

Království

8. století př. n. l. 753 – Legendární datum založení města Říma Romulem a Remem

7. století př. n. l. 659 – Zničení města Alba Longa 616 – Počátek vlády Etrusků v Římě

6. století př. n. l. 578–534 – Vláda krále Servia Tullia 509 – Vyhnání Tarquinia Superba, zrod římské republiky

Republika

5. století př. n. l. 496 – Řím poráží Latiny v bitvě u jezera Regillus 458 – Diktátor Lucius Qunctius Cincinnatus vítězí nad Aequy v bitvě u hory Algidus 450 – Decemvirové vydávají zákon dvanácti desek

4. století př. n. l. 396 – Římané vedení konzulem Marcem Furiem Camillem po desetiletém obléhání dobývají a ničí etruské město Veje 387 – Galové poráží římské vojsko v bitvě u řeky Allie; vydrancování Říma Galy 375–371 – Období anarchie, nejsou zvoleni žádní magistráti 366 – Zvolen první plebejský konzul Lucius Sextius Sextinus 343–341 – První samnitská válka 340–338 – Druhá latinská válka 326–304 – Druhá samnitská válka 321 – Římané poraženi Samnity v Kaudijské soutěsce 312 – Appius Claudius Caecus cenzorem, stavba via Appia 305 – Bitva u Boviana: Římané porážejí Samnity, tím končí samnitský odpor 304 – Po skončení druhé samnitské války zakládají Římané mnoho nových kolonií a získávají kontrolu nad většinou střední a jižní Itálie

3. století př. n. l. 298–290 – Třetí samnitská válka 295 – Bitva u Sentina, vítězství Římanů nad koalicí Samnitů a Galů 283 – Římané porážejí Etrusky a Galy v bitvě u Vadimonského jezera 280 – Pyrrhos se vyloďuje se svou armádou v Itálii a poráží Římany v bitvě u Herakleie 279 – Pyrrhos vítězí nad Římany v bitvě u Auscula 275 – Římané vítězí nad Pyrrhem v bitvě u Beneventa 264–241 – První punská válka proti Kartágu 241 – Římané vítězí nad Kartaginci v námořní bitvě u Aegatských ostrovů, Sicílie se stává římskou provincií 238 – Řím získává Sardinii a Korsiku 224 – galské vojsko poraženo v bitvě u Telamonu při pokusu o vpád do Etrurie 222 – Římané porážejí Galy a zřizují provincii Předalpskou Galii 218–201 – Druhá punská válka 218 – Hannibal překračuje Alpy a vítězí nad Římany v bitvách u Ticina a Trebie 217 – Kartaginci porážejí Římany v bitvě u Trasimenského jezera 216 – Hannibal uštědřuje Římanům drtivou porážku v bitvě u Kann 214–205 – První makedonská válka, Filip V. vítězí nad Římany 213–211 – Obléhání Syrakus, v roce 211 př. n. l. Římané město dobývají 207 – Římané vítězí v bitvě nad Metaurem nad Hanibalovým bratrem Hasdrubalem 206 – Bitva u Ilipy: Kartaginci ztrácejí svá území v Hispánii ve prospěch Římanů 204–202 – Scipio Africanus podniká invazi do Afriky, Hannibal je povolán zpět, avšak je poražen v bitvě u Zamy v roce 202 př. n. l. 200–196 – Druhá makedonská válka

2. století př. n. l. 197 – Filip V. poražen Římany v bitvě u Kynoskefal 192–189 – Syrská válka proti Antiochovi III. 190 – Bitva u Magnésie: Římané porážejí Antiocha III. 171–167 – Třetí makedonská válka 168 – Perseus je poražen Římany v bitvě u Pydny 154–133 – Hispánská válka 149–146 – Třetí punská válka 149–148 – Čtvrtá makedonská válka 146 – Římané ničí současně Kartágo a Korint, Makedonie a Afrika se stávají římskými provinciemi 133 – Poslední pergamský král Attalos III. zanechává svoji zem Římanům, zřízena provincie Asie 133 – Tiberius Gracchus se stává tribunem lidu, při pokusu prosadit pozemkovou reformu je zavražděn 123–122 – Gaius Gracchus se stává tribunem lidu, pokračuje v díle svého bratra, také on však umírá násilnou smrtí 121 – V jižní Galii zřízena provincie Gallia Narbonensis 113–101 – Vpád Kimbrů a Teutonů 112–105 – Válka s numidským králem Jugurthou 105 – Bitva u Arausia: Kimbrové porážejí a masakrují římské vojsko 102 – Konzul Gaius Marius poráží Teutony v bitvě u Aqua Sextiae 101 – Římané vítězí nad Kimbry v bitvě u Vercell

1. století př. n. l. 90-88 – Spojenecká válka 88 – Sulla, vůdce strany optimátů, dobývá Řím, začátek občanských válek 88-84 – První mithridatická válka 82 – Sulla se z východu vrací do Říma a masakruje máriovce (populáry) 82-72 – Sertorius, poslední máriovský vojevůdce, vede odboj v Hispánii 74-63 – Třetí mithridatická válka 73-71 – Spartakovo povstání 63 – Po vítězství nad Mithridatem reorganizuje Pompeius východ: vznik provincie Sýrie 63 – Během Ciceronova konzulátu dochází ke Catilinově spiknutí 60 – Pompeius, Crassus a Caesar uzavírají triumvirát 59 – Caesar konzulem 58-51 – Caesar dobývá Galii (galské války) 53 – Crassus zabit Parthy v bitvě u Karrh 49-45 – Caesar překračuje Rubikon a začíná tak válku s Pompeiem 48 – Caesar vítězí v bitvě u Farsalu, Pompeius zavražděn v Egyptě 44 – Caesar se stává doživotním diktátorem, 15. března je však v senátu zavražděn 43 – Znovu propuká občanská válka, Octavianus, Marcus Antonius a Lepidus uzavírají druhý triumvirát 42 – Triumvirové porážejí Bruta a Cassia v bitvě u Filipp 36 – Octavianus vítězí nad Sextem Pompeiem, Lepidovo vojsko přechází k Octaviovi 31 – V námořní bitvě u Actia Octavianus poráží Marca Antonia a egyptskou královnu Kleopatru 30 – Marcus Antonius a Kleopatra páchají sebevraždu, Egypt se stává římskou provincií 27 – Definitivní zánik republiky, Octavianus (Augustus) se stává principem

Císařství 27 př. n. l.-14 n. l. – Augustus císařem 16-7 – Hranice impéria posunuty k Rýnu a Dunaji, začátek tažení do Germánie

1. století 9 – Bitva v Teutoburském lese, Germáni masakrují tři římské legie 14-37 – Tiberius císařem 14-15 – Germanicova tažení proti Germánům 37-41 – Caligula císařem 41-54 – Claudius císařem 43 – Římská invaze do Británie 54-68 – Nero císařem 60-61 – Boudicca královna kmene Icenů vede v Británii povstání proti Římanům 64 – Velký požár Říma ničí dvě třetiny města, Nero nařizuje pronásledování křesťanů 66-70 – První židovská válka 68-69 – „Rok čtyř císařů“ po zavraždění Galby, nastupuje na trůn Otho a později Vitellius, kterého nakonec poráží Vespasianus a zahajuje tak vládu dynastie Flaviovců 69-79 – Vespasianus císařem 79-81 – Titus císařem 79 – Erupce Vesuvu ničí Pompeje a Herculaneum 81-96 – Domitianus císařem 85 – Dácký král Decebalus vpadá do římské provincie Moesie 96-98 – Nerva císařem, začátek období adoptivních císařů 98-117 – Traianus císařem

2. století 101–106 – Dácké války: poté, co Římané dobývají Sarmisegetusu, páchá Decebalus sebevraždu, Dácie se stává římskou provincií 113–117 – Traianovo úspěšné tažení proti Parthům 117–138 – Hadrianus císařem 122 – Stavba Hadrianova valu 131–135 – Povstání Šimona Bar Kochby: druhá židovská válka 138–161 – Antoninus Pius císařem 161–180 – Marcus Aurelius císařem 166–172 – Markomanské války, Markomani a jiné germánské a sarmatské kmeny překračují Dunaj a útočí na římské balkánské provincie 177–180 – Tažení Marca Aurelia proti Markomanům 180–192 – Commodus císařem 192–193 – Po zavraždění tyrana Commoda propuká v říši chaos, vlády se ujímá Pertinax, dunajské legie provolají Septimia Severa, proti němu se však postaví nejprve Pescennius Niger a následně Clodius Albinus 193–211 – Septimius Severus císařem

3. století 208–211 – Septimiova tažení na severu Británie – Kaledonské války 211–217 – Caracalla císařem 212 – Constitutio Antoniniana, římské občanství je uděleno všem obyvatelům říše 217–218 – Macrinus císařem 218–222 – Elagabalus císařem 222–235 – Alexander Severus císařem 231–233 – Tažení proti Sásánovcům 235–284 – Krize třetího století – po násilné smrti Alexandra Severa upadá říše do vnitřních zmatků, období vlády vojenských císařů 235–238 – Maximinus Thrax císařem 244–249 – Philippus Arabs císařem 249–251 – Decius císařem 251 – Decius poražen a zabit Knivou, králem Gótů 253–260 – Valerianus a jeho syn Gallienus 253–268 vládnou říši 257 – Frankové vpadají do Galie a Hispánie, Alamani napadají Itálii, ale jsou poraženi u Milána 258 – Gótové útočí na města v Malé Asie 260 – Valerianus je zajat Peršany v Edesse 260–274 – Galské císařství: Postumus se prohlašuje císařem v Galii, od říše odpadá také Hispánie a Británie 268–270 – Claudius II. císařem 269 – Palmýřané vedení královnou Zenobií okupují Sýrii a Egypt, Claudius poráží Góty v bitvě u Naissu 270–275 – Aurelianus císařem 272 – Provincie Dácie je opuštěna 272–273 – Aurelianus poráží Zenobii a obsazuje Palmýru, po následném povstání je město srovnáno se zemí 274 – Aurelianus poráží Tetrica a připojuje k říši odpadlé západní provincie 276–282 – Probus císařem 284–305 – Diocletianus císařem 285 – Diocletianus povyšuje Maximiana (285–305) na císaře a svěřuje mu západní polovinu říše 293 – Dioclatianus a Maximianus určují Constantia Chlora a Galeria za své spolucísaře v hodnosti caesarů

4. století 303 – Diocletianus nařizuje pronásledování křesťanů 305 – Diocletianus a Maximianus abdikují, Constantius a Galerius se stávají císaři 306–337 – Konstantin Veliký se stává císařem poté, co jeho otec Constantius umírá v Eburacu 312 – Konstantin poráží a zabijí Maxentia v bitvě u Milvijského mostu 313 – Konstantin vydává Milánský edikt, legalizace křesťanství 318 – Exkomunikace mnicha Areia z církve 324 – Konstantin poráží Licinia a stává se jediným vládcem celé říše 325 – Ekumenický koncil ve městě Nikaia 330 – Konstantin přesouvá své sídlo do Konstantinopole 337 – Konstantin umírá v Nikomedii, jako synové Constantinus II. (337–340), Constantius II. (337–361) a Constans (337–350) si rozdělují vládu nad říší 340 – Constantinus II. vpadá do Itálie. U Aquileie je však poražen a zabit Constantem 350–353 – Magnentius si uzurpuje moc na západě, Constans je chycen na útěku a zavražděn 353 – Constantius poráží Magnentia a stává se jediným vládcem říše 355 – Constantius ustavuje svého bratrance Juliana caesarem v Galii 357 – Julianus poráží Franky v bitvě u Argentorata (dnešní Štrasburk) 360 – Constantius bojující na východě s Peršany žádá Juliana, aby mu na poslal část svých legií, vojáci se ale vzbouří a provolají Juliana augustem 361 – Constantius umírá přirozenou smrtí a jmenuje Juliana (361–363) svým nástupcem 363 – Julianus umírá během svého tažení do Persie 363–364 – Jovianus císařem 364–375 – Valentinianus I. se stává císařem a prohlašuje svého bratra Valenta za svého spolucísaře 364–378 376 – Gótové jsou vytlačeni Huny ze svých sídlišť a se svolením římské vlády překračují Dunaj, brzy se však vzbouří 378 – Bitva u Adrianopole, Valens je poražen a zabit Góty, římská armáda rozdrcena 378–395 – Theodosius I. císařem 382 – Gótové jsou usazeni v Moesii jako federáti 395 – Theodosius umírá a zanechává říši svým dvěma synům, Arcadiovi na východě 395–408 a Honoriovi na západě 395–423, impérium je tak definitivně rozděleno

5. století 406 – Vandalové, Alani a Svébové překračují zamrzlý Rýn a pronikají do Galie a později do Hispánie 410 – Řím je dobyt a vydrancován Vizigóty pod vedením náčelníka Alaricha 418 – Vizigóti jsou usazeni v Akvitánii 425–455 – Valentinianus III. císařem 439 – Vandalové dobývají Kartágo a zakládají říši v severní Africe 440 – Attila se stává králem Hunů 451 – Římský vojevůdce Aetius poráží Attilu v bitvě na Katalaunských polích 455 – Řím je vydrancován Vandaly 468 – Východořímský císař Leon I. organizuje neúspěšnou výpravu proti Vandalům do severní Afriky 476 – Poslední západořímský císař Romulus Augustus je velitelem vojska Odoakerem donucen abdikovat 493 – Ostrogóti dobývají Itálii

6. století 527–565 – Justinián I. císařem 533 – Východořímský vojevůdce Belisar poráží Vandaly a vyvrací jejich říši v severní Africe 535 – Belisar podniká invazi do Itálie 552 – Narses poráží Ostrogóty v bitvě u Busta Gallorum, Itálie je získána zpět pro říši 568 – Langobardi vpadají do Itálie a dobývají na Byzantincích většinu země

Odkazy

Související články Starověký Řím

Externí odkazy

Kategorie:Starověký Řím