náhled|Duhová mapa Brazílie náhled|vpravo|Neoficiální duhová vlajka Brazílie Lesby, gayové, bisexuálové a transgender (LGBT) mají v Brazílii po celostátním zpřístupnění institutu manželství stejnopohlavním párům v květnu 2013 stejná práva a povinnosti jako většinová populace.Brazilian judicial council orders notaries to recognize same-sex marriage
Dne 5. května 2011 rozhodl Nejvyšší federální soud ve prospěch přiznání všech zákonných práv manželských párů i párům stejnopohlavním. Usnesení mělo podporu 10:0 a jeden ze soudců se zdržel hlasování z důvodu své dřívější veřejné podpory stejnopohlavním svazkům, kdy vykonával funkci generálního prokurátora.Same-sex unions recognized by Brazil's high court , CNN, Marilia Brocchetto and Luciani Gomes Usnesení přiznalo homosexuálním párům žijících ve stálém partnerském svazku stejná finanční a sociální práva, jaká mají heterosexuální páry.Brazil Supreme Court awards gay couples new rights
Následně 14. května 2013 Národní justiční shromáždění poměrem hlasů 14:1 celostátně uzákonilo stejnopohlavní manželství. Všechny matriky v zemi tím umožnily uzavírat sňatky a dřívější registrovaná partnerství bylo možno převést na institut manželství, pokud si to osoby v nich žijící přejí.http://www.estadao.com.br/noticias/cidades,cnj-obriga-cartorios-a-celebrar-casamento-entre-homossexuais,1031678,0.htmDecisão do CNJ obriga cartórios a fazer casamento homossexual
Práva stejnopohlavních párů Návrh zákona byl schválen Národním kongresem v r. 1995, čímž se novelizovalo federální právo uznávající stejnopohlavní páry i přes určitou opozici, která de facto zcela pohasla po lednu 2009. Koncem 90. let se přijímalo mnoho úředních rozhodnutí hlasujících ve prospěch homosexuálních párů. Stejnopohlavní páry se nakonec obrátily na Vrchní justiční tribunál v r. 2006. Toto jim dalo určitá práva a povinnosti plynoucí z trvalého soužití.
Mnoho podpůrných úředních rozhodnutí v Brazílii od r. 1998 dávalo stejnopohlavním partnerstvím různá uznání a z něj plynoucích práv a povinnosti. Ve zdejším právním řádu není žádná zmínka o tom, jak přistupovat k trvalému soužití dvou osob, a ani o tom jak jej rozpoznávat. Ve státě Rio de Janeiro mají partneři vládních činitelů stejné benefity jako jejich manželé. Ve státě Rio Grande do Sul v jižní Brazílii soudci rozhodli ve prospěch uznávání homosexuálního partnerství. Všichni soudci a justiční činitelé se spíše shodují na rovném zacházení s partnerstvími dvou osob bez rozlišování jejich pohlaví a sexuální orientace.
Konverzní terapie V září 2017 zrušil federální soud v Brasílii zákaz praktikování konverzní terapie iniciovaný v r. 1999 Federální radou psychologů na žádost psycholožky, již byla v souladu s dřívějším rozsudkem odebrána licence právě kvůli jejímu nabízení.
Společenské postavení Anti-LGBT násilí náhled|vpravo|Kříže znázorňující zesnulé osoby na LGBT vlajce. náhled|vpravo|Kříž znázorňující transvestitisty. V r. 2004 Grupo Gay da Bahia vydala seznam 159 zavražděných členů LGBT komunity v tomtéž roce. Spolu s nimi jsou tam také uvedeni lidé, kteří se v tom samém roce stali obětí násilí. U některých těchto úmrtí byla jako příčina shledána právě homofobie. Podle statistik z r. 2012 77 % Brazilců podporuje explicitní kriminalizaci homofobie.
V polovině r. 2006 spustila Brazílie prostřednictvím médií a billboardů anti-homofobní kampaň s názvem Brazílie proti homofobii. Podle zprávy rozhlasu BBC z r. 2007 brazilští aktivisté odhadují, že v letech 1980-2006 bylo v zemi zavražděno až 2 680 homosexuálních osob převážně z motivu jejich odlišné sexuální orientace."São Paulo holds Gay Pride parade.", BBC, 11 June 2007
Brazílie je všeobecně považovaná ze jednu ze zemí s největším počet vražd homosexuálů. Na základě zprávy „Epidemic of Hate“ publikované v r. 1996 Mezinárodní gay a lesbickou komisí pro lidská práva bylo v Brazílii za poslední desetiletí zavražděno minimálně 1 200 gayů, leseb a transsexuálů. Grupo Gay da Bahia (GGB), největší a nejaktivnější brazilská LGBT organizace, tvrdí, že v Brazílii je každý druhý den zavražděn jeden gay, lesba nebo transvestitia z homofobní pohnutky, což v přepočtu činí 130 vražd za rok. Podle statistik GGB jsou pouze 2 % těchto zločinů spáchána na lesbických ženách, přičemž ale organizace „Láska bez hranic“ toto číslo považuje za podhodnocené ze dvou klíčových důvodů. Tím prvním je, že podstatná část útoků není vůbec zaznamenána. Dokonce i ve Spojených státech je známo, že mnoho homofobních útoků není zahrnuté do policejních dokumentů, a tudíž ani zveřejněno.
Velmi podstatnou roli v tomto trendu také hraje to, že vysoký podíl na zločinech z nenávisti má právě policie, která se rovněž podílí i na tom, že se tyto činy nevyhodnotí jako trestné. Navíc většina násilí na homosexuálních ženách má podobu znásilnění, které je většinou ze strany úřadů vyhodnocováno jako prostý trestný čin proti svobodě v sexuální oblasti, nikoli jako zločin z nenávisti.About the violence against LGBT people in Brazil
Jako reakce na toto byl také natočen film Sexualide e Crimes de Ódio (Sexualita a zločiny z nenávisti) režírovaný Vagnerem de Almeidou a Richardem Parkerem jako první dokument o brutalitách páchaných na homosexuálech v Brazílii. Hlavní vinu na homofobních náladách je připisována různým částem společnosti, zejména katolické církvi a radikálním evangelikům majících vysoký podíl na vzrůstající intoleranci svým neúprosným bojem proti sexuálním menšinám. Film se odehrává v Riu de Janeiru, kde zároveň ukáže značnou část nepotrestaných vražd členů LGBT komunity. Během prvních měsíců r. 2008 bylo oficiálně zaznamenáno 45 počtů zabití homosexuálů, přičemž mezi některými z těchto trestných činů hrál roli pokus o zmrzačení oběti. Mezi oběťmi byly gayové, lesby, ale i podstatná část transsexuálů
Tyto údaje jsou velmi snadno napadnutelné s tím, že ne všechny zločiny spáchané na členech LGBT komunity vždy musely mít motiv jejich odlišné sexuální orientace. Reinaldo de Azevado, pravicový fejetonista přispívající do magazínu Veja, nejčtenějšího brazilského týdeníku, výzkum organizace GGB oficiálně prohlásil za „pavědu“ založenou na výše uvedeném podtextu.
Brazilský gay blog rovněž zkoumající statistiku vražd homosexuálů uvedl v médiích, že podstatná část těchto vražd byla buď spáchána partnerem oběti, nebo oběť byla zapletená do mužské prostituce anebo se jednalo o případ odplaty za nezaplacení dluhů v drogovém gangu. Blog byl posléze kritizován GGB kvůli tomu, že nezveřejnil jména všech obětí z jejich statistiky, což by jim pak mohlo následně pomoci udělat vlastní nezávislou analýzu.
Transgender
náhled|vpravo|Brazilští crossdresseři. Zatímco termín transgender je ve Spojených státech a Evropě obecně spojený se všemi osobami jednajícími v rozporu s jejich anatomickým pohlavím, vč. Ftm transsexuálů, drag queens, draq kings a intersexuálů, tak v Brazílii, tak v Brazílii se za „transgênero“ obvykle považují jedinci s úředním mužským pohlavím, co se identifikují jako ženy. Transgender se v Brazílii rozdělují do dvou kategorií: „travestis“ neboli crossdresseři a transsexuálové, ačkoliv tyto pojmy brazilská veřejnost mívá dost často tendenci zaměňovat. V přímém důsledku je správné označení transgender člověka klíčové pouze v okamžiku, kdy by se jednalo o jedince narozeného ve špatném těle, což se právě crossdresserů nemajících problém se svým anatomickým pohlavím netýká.
Trh práce je pro transgender osoby většinou nepřístupný. Velmi málo z nich dosáhne vysokoškolského vzdělání či jiné dobře kvalifikované profese. Občas jim bývávají nabízená místa zdravotníků, domácích pečovatelů, kadeřníků, gay bavičů nebo i prostitutů. V některých případech bývávají právě tyto profese coby kadeřníků, umělců v gay klubech a domácích pečovatelů kombinovány se sexuálními službami. Ve středních, severních a severovýchodních regionech Brazílie se translidé z velmi chudých poměrů občas začínávají živit prostitucí už od 12 let, a to zejména z intervence vlastní rodiny.
V jižních a jihovýchodních regionech a ve velkých městech jako jsou São Paulo a Rio de Janeiro je zcela normálních fenoménem vídat 16-17leté osoby pracující na ulici. Ačkoliv jsou často házeni do jednoho pytle ve spojitosti s problematikou LGBT práv, tak transgender mají v gay a lesbickém světě velmi málo prostoru. I tak ale existuje valná část asociací pro transgender osoby v několika brazilských státech a metropolích. Například třeba v Rio de Janeiru běží osvětový program sociální integrace translidí do společnosti, včetně jejich uplatnitelnosti na trhu práce.
Brazilské zdravotnictví umožňuje postupovat chirurgickou změnu pohlaví hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Federální kurátoři ze státu Rio Grande do Sul toto obhajují odvoláním se na ústavní právo garantující brazilským občanům bezplatnou lékařskou péči. V r. 2007 Čtvrtý regionální federální soud rozhodl takto: „Z hlediska biomedicíny lze transsexualitu považovat za poruchu pohlavní identity mající za následek nutnost změny pohlaví takto postiženého jedince pro zlepšení jeho kvality života a s ním související integrací do společnosti.“
Ministr zdravotnictví rozhodl, že je nezbytné aby byla sepsána kritéria na základě nichž bude zdravotní personál diagnostikovat transsexualitu a s ní související lékařské výkony hrazené ze systému veřejného zdravotního pojištění. „Pacient musí být minimálně 21 let starý a spolu s diagnostikovanou transsexualitou u něj nesmí být známy příznaky žádné duševní ani osobnostní poruchy, což se prokazuje další dva roky, kdy před zahájením procesu změny pacient podstupuje psychologické testy,“ rozhodl ministr. Gay aktivisté tento krok označili za pozitivní.
Momentálně není zaznamenán žádný odpor vůči těmto postupům. Brazilský systém veřejného zdravotního pojištění zajišťuje všem Brazilcům bezplatný přístup k lékařským výkonům, vč. léčby AIDS. Nicméně vysoká kapacita pacientů a špatně vybavená zařízení často nutí pacienty hradit si svojí léčbu z vlastních zdrojů v soukromých nemocnicích a klinikách. Ministr zdravotnictví řekl, že počínaje rokem 2000 proběhlo v Brazílii zkusmo 250 operativních změn pohlaví ve třech fakultních nemocnicích.Free change of sex in Brazil
Soudní rozhodnutí (březen 2018) 1. března 2018 byly vydány dva průlomové rozsudky týkající se práv translidí. Prvním bylo rozhodnutí volebního soudu, podle něhož má transčlověk právo kandidovat pod jím preferovaným jménem. Aktivisté za práva řekli, že tohoto práva bude využito během říjnových parlamentních voleb. Druhým bylo rozhodnutí brazilského nejvyššího soudu, který se jedno jednomyslně usnesl, že translidé mají právo procházet úřední změnou pohlaví bez vyžadované sterilizace a hormonální léčby. Transčlověk má podle soudu právo změnit si své úřední pohlaví na vlastní žádost, aniž by s tím musel souhlasit soud, případně lékařská komise.
Politika náhled|vpravo|Jean Wyllys, otevřeně homosexuální kongresman a zároveň hlavní obhájce práv LGBT v Brazílii náhled|vpravo|Bývalý prezident Lula s LGBT vlajkou. Jedním z kandidátů do zastupitelstva města Salvador, třetího největšího v Brazílii, který následně s největším počtem hlasů získal mandát, byla crossdresser tanečnice Leo Kret. Po převzetí úřadu oficiálně vyjádřila svůj odpor ke striktním genderovým normám, které ji předepisovaly nosit ženské oblečení a použít dámské toalety.Transvestite politician in Salvador, Bahia
Leo Kret jako kandidátka za Brazilskou republikánskou stranu (PR-BA) získala v zastupitelských volbách r. 2008 celkem 12 861 hlasů. Hned následující den po volbách vydala oficiální prohlášení ohledně své intervence v ochraně LGBT práv. Jeden čas také přemýšlela o kandidatuře na prezidetku.