Valašská Bystřice (moravsky Bystřica) je obec v okrese Vsetín v Zlínském kraji. Leží osm kilometrů jihozápadně od Rožnova pod Radhoštěm uprostřed Vsetínských vrchů, rozlohou jedna z největších obcí v České republice. Žije zde obyvatel.
Území obce je velice hornaté a členité, hluboká údolí se zde střídají s vysokými vrcholy a dlouhými rozlehlými loukami a rozsáhlými lesy, nejvyšším bodem je vrchol Tanečnice s nadmořskou výškou 912 metrů. Střed obce leží v nadmořské výšce 465 metrů.
Název Jméno obce, které je odvozeno od říčky Bystřice, která se vlévá do údolní přehrady Bystřička, se v minulosti několikrát měnilo. Původní název Nová Bystřice nebo Randýskova Bystřice, podle prvního fojta Randýska, se ustálil na podobě Hrubá Bystřice a Velká Bystřice, který byl změněn v roce 1923 na Valašskou Bystřici.
Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1651. Až do zániku feudalismu přináležela k rožnovskému panství. Za třicetileté války se na tehdy ještě řídce osídleném území obce ukrývali valašští vzbouřenci a kolonizátoři. Za působení jedněch z prvních fojtů z roku Křenků se zaznamenává na svou dobu obrovský rozvoj obce. V minulosti měla obec převážně zemědělský charakter a pro svou chudobu byla známá vystěhovalectvím.
V 18. století se Valašská Bystřice stala sídlem portášů, což byl sbor Valachů určený k ochraně hranic s Uherským královstvím před pašeráky a zbojníky. O zřízení místní portášské stanice se v roce 1735 postaral otec Jiří Křenek. Portášský sbor byl zrušen v roce 1829. V roce 1778 byl ve Valašské Bystřici dostavěn a slavnostně vysvěcen kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Obec v minulosti proslula hlavně výrobou dřevěného nádobí, nářadí či hraček (zvláštností byly především hračky barvené zakuřováním – tzv. čazením – jenž Bystřičané úspěšně prodávali kromě okolí také například v Prusku a Vídni. V roce 1848 vypukla kvůli velké neúrodě epidemie tyfu. Také kvůli tomu byl v tomto roce zbudován nový hřbitov, fungující do současnosti. V roce 1935 byla otevřená nová škola. Koncem druhé světové války prošla obcí fronta, 5. května 1945 byla spojenci osvobozena. V roce 1947 vzniklo družstvo Portáš, navazující na tradiční dřevozpracující průmysl.
Život Valašské Bystřice byl vždy kulturně a společensky bohatý. Kromě kulturního zařízení Domek s malým kinosálem, Sboru dobrovolných hasičů, Kroužku zahrádkářů, Sokola, Mysliveckého sdružení, knihovny, proslulého dechového orchestru Bystřičanka a divadelního sboru je známý např. místní Spolek včelařů nebo valašský soubor Troják. Důležitou součástí společenského života je i Valašskobystřický zpravodaj, vydávaný jednou za měsíc.
V roce 2009 byla v části Leskovec otevřena první bystřická benzínová čerpací stanice.
Obecní správa Členění obce náhled|upright|Pečeť obce Valašská Bystřice Valašská Bystřice se člení na 7 částí (osad): Bařiny Hory Hřívová Leskovec Říka Tísňavy Žáry
Nejde ale o evidenční části, obec se kromě toho dále člení na řadu menších oblastí (ZSJ).
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. dubna 1999.
Doprava Na území obce leží značné množství zpevněných i nezpevněných cest. V roce 1949 byla zavedena pravidelná autobusová doprava mezi Valašskou Bystřicí a Rožnovem s tehdy sedmi autobusovými zastávkami. V roce 1978 byly zastávky zbudovány i v odlehlejších částech obce – v Žárech, Na horách, na Dolním konci, prodlouženy linky na Horní konec a zavedena linka do Hřívové se zastávkou U mlýnů, která je dnes již nefunkční.
V současnosti mají Bystřičané k dispozici celkem 16 zastávek: Hlaváčky Křižnice Na horách Spina (známá také jako Hory, točna) Leskovec (známá také jako Rozcestí Žáry) Podseté (nefunkční) U Míčky Údolí Žáry Kostel (známá také jako Centrum) U Petruželů (na Dolním konci) Hajdůšky (na Dolním konci) Tisové (na Dolním konci) Škola Portáš Na Říce Prodejna Paseky (na Horním konci) Kelnar (konečná; na Horním konci, pojmenovaná po místní významné myslivecké rodině Kelnarových) U mlýnů (nefunkční)
Obyvatelstvo
Turistika a sport Valašská Bystřice je ideálním místem pro celoroční sportovní činnost, turistiku, cykloturistiku či lyžování. V centru obce se pod horou Búřov nachází stejnojmenný hojně navštěvovaný ski areál. Nedaleko něj je k dispozici tenisové hřiště a zeď, hřiště na plážový volejbal a basketbalové koše nebo také paintballové hřiště. K areálu školy patří tělocvična a blízko závodu Portáš leží dvě rozlehlá fotbalová hřiště se sprchami, šatnami, posezením a malým fitcentrem.
Na území obce se nachází kilometry označených i neoznačených turistických stezek nebo lesních cest s oblíbenými cíli.
Jak turistům, tak místním je k dispozici několik celoročních ubytování (soukromých i penzionů), hospody, restaurace, jedna pizzerie a cukrárna, společenský dům s velkým tanečním sálem a venkovním hudebním altánem, infocentrum a další.
Pamětihodnosti Kostel Nanebevzetí Panny Marie Kamenné náhrobky portášů z 18. století na hřbitově u kostela Kaplička na Dílech Památník padlým ve světových válkách Dřevěná zvonice na vrcholu Zvonový na Kyčerách z konce 17. století Vánoční strom – jednalo se o smrk na návsi obce zasazený v roce 1930, který místní od roku 1972 každoročně v čase vánočním zdobili. Smrk měřil ke dni 7. prosince 2007 24,75 m a stal se tak nejvyšším živě rostoucím stromem, který se na Vánoce vánočně zdobí,Vánoční nej - aneb kuriozity spojené s dobou Vánoc v roce 2011 však rekord připadl smrku v šumavské Kvildě. V březnu 2023 byl strom kvůli špatnému stavu po napadení kůrovcem skácen.
Osobnosti Marie Bognerová (1931–1997) – akademická malířka Irenej Metoděj Drda (1907–1975) – básník a spisovatel Jaroslav Frydrych (1928–1982) – malíř, který ve svém díle zachytil valašskou krajinu i tváře místních lidí Jeroným Janča (1901–1993) – tubista a trumpetista, dirigent působící mj. u Oděského symfonického orchestru Jan Kratzl (1854–1925) – lesní inženýr, geodet, politik a starosta obce Jan Křenek (1749–1820) – portášský velitel Jiří Křenek (1721–1791) – fojt a portášský velitel Cyril Martinek (1927–2018) – teolog Bohumil Pastorek (1928–2010) – herec Antonín Štefek (* 1963) – katolický kněz Ladislav Vančura – řezbář
Fotogalerie
Odkazy Reference
Literatura kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno – Vsetín, 2002,
Související články Římskokatolická farnost Valašská Bystřice
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Vsetín Kategorie:Valašsko (Morava) Kategorie:Obce v okrese Vsetín Kategorie:Mikroregion Rožnovsko Kategorie:Sídla v Hostýnsko-vsetínské hornatině