Marie Křivánková, rozená Eretová, křtěná Kateřina Marie (16. dubna 1883 Dýšina, místní část HoromysliceMatriční záznam o narození a křtu farnost Dýšina (okres Plzeň) – 27. září 1936 Praha), byla česká designérka šperku a úřednice pražské zlatnické firmy období pozdní secese a moderny.
Biografie Jako absolventka obchodní akademie v Praze v letech 1911 – 1912 krátce studovala na Pokračovací škole pro zlatníky, stříbrníky a příbuzná řemesla, kterou vedl Václav Němec. Provdala se za architekta Křivánka. V letech 1911 – 1918 zastávala místo úřednice a pak návrhářky šperků v pražské zlatnické firmě Maxe Schobera. Po cestách střední Evropou, zejména do Vídně navrhovala šperky ve stylu pozdní secese vídeňských dílen Wiener Werkstätte. Po velkém úspěchu svých prací se osamostatnila, ale její díla stále prováděli a značili jiní mistři, jako Roman Jankovský, Pavel Vávra, František Hladík nebo Javůrek-Vrabec. V luxusním interiéru v Lindtově pasáži na Václavském náměstí č. 4 úspěšně vedla svůj šperkařský, klenotnický a starožitnický obchod až do své předčasné smrti.
Zemřela bezdětná a byla pohřbena v Praze.
Dílo Navrhovala zlaté nebo stříbrné šperky ve stylu pozdní geometrické scese, charakteristické motivem spirály, technicky provedené filigránem či granulací. Oblíbila si výrazné drahokamy jako smaragd, záhnědu nebo onyx. Častý byl také syntetický rubín červenofialového zbarvení. Centrální část jejich šperků obvykle zaujímá drahý kámen a rozmanité voluty, šroubovice, půlobloučky a meandry v kombinaci s kuličkami mnohdy zcela vyplňují základní vytyčené obrysy. Pro Křivánkovou je příznačné využití řetízku, a to ve formě prověšených oblouků tvořících jakési girlandy nebo jen jako kaskádovitě splývající ověsky, zakončené a mnohdy i přerušené vsazeným či montovaným kamenem. Podobné šperky vykazující nápadnou podobnost s její tvorbou, typické svou symetrií i jemně zrněnými spirálami a prověšenými obloučky z drátu nebo jemných řetízků, vytvářel zlatník a klenotník Josef Jošt.Orságová O, 2011, s. 25-27
Získala řadu ocenění v soutěžích vypisovaných Uměleckoprůmyslovým museem. Marie Křivánková byla kultivovaná a na tehdejší dobu emancipovaná dáma. Své návrhy šperků publikovala v uměleckém měsíčníku Dílo, v časopisu Časoměr, kam také psala fejetony a články ze šperkařského prostředí. Fotografie šperků, zhotovených v závodě Maxe Schrobra podle jejích návrhů, byla zveřejněny v obrazovém týdeníku Český svět. Je zastoupena zejména ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea v PrazeVokáčová, 1993, s.2-4, Moravské galerie v Brně a Severočeského muzea v Liberci.
Odkazy
Reference
Literatura Olga Orságová, český granátový šperk ve 20. století, diplomová práce, KDU, FF UP Olomouc 2011on line Nová encyklopedie českého výtvarného umění, ed. Anděla Horová, díl I, Praha 1995, s. 412. STEHLÍKOVÁ, Dana: Encyklopedie českého zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví. Praha 2003. VOKÁČOVÁ, Věra: Marie Křivánková, první česká návrhářka šperků, in: Starožitnosti a užité umění, měsíčník pro sběratele a znalce č.1, 1993, s. 2-4 Klenotnické listy, 1908, 1909, 1912
Externí odkazy
Kategorie:Čeští šperkaři Kategorie:Čeští zlatníci Kategorie:Narození v roce 1883 Kategorie:Narození 16. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1936 Kategorie:Úmrtí 27. září Kategorie:Ženy Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Narození v Dýšině Kategorie:Secese