náhled|upright|Příběh Oldřicha a Boženy (Dalimilova kronika) Božena (Křesinova) († po 1052, Bozena, que fuit Krezine) byla druhá manželka Oldřicha a česká kněžna, matka knížete Břetislava I. Tato kněžna byla jedinou neurozenou panovnicí na českém trůně, neboť to byla žena z lidu. Kronikáři ji však považovali za skutečnou českou kněžnu, ne za pouhou milenku Oldřicha.
Setkání Oldřicha a Boženy Kronikář Kosmas (asi 1045 – 1125) popisuje ve své Kronice české celý příběh setkání knížete s prý půvabnou neurozenou ženou následovně:
Kronikář Václav Hájek z Libočan o několik století později (konec 15. století – 1553) ve své Kronice české píše o setkání knížete Oldřicha s Boženou toto:
Kosmovo pojetí pověsti náhled|upright|Oldřichův dub v Peruci, kde se setkali Oldřich a Božena. Je možné, že se Kosmas podobně jako u jiných svých příběhů inspiroval reáliemi z ciziny, které poznal během svého pobytu v Lutychu. Budoucí anglický král Vilém I. Dobyvatel byl synem normandského vévody Roberta a Arlette, pouhé dcery kožešníka. Jméno Křesiny, který byl Boženiným příbuzným, otcem nebo manželem, se podobá latinskému výrazu pro kožešníka – „crusinarius“. Pojetí pověsti pouze jako převzatý mýtus odporuje skutečnosti, že kněžna Božena byla reálnou postavou a že na Peruci dodnes stojí tisíciletý strom z téže doby – Oldřichův dub.
Svatba Oldřicha a Boženy Kronikář Václav Hájek z Libočan (konec 15. století – 1553) ve své Kronice české píše o svatbě knížete Oldřicha s Boženou toto: Zamilovaný kníže poslal do vsi posly s bohatými dary, aby Boženu přivezli na jeho sídlo do Postoloprt. „A on, pojav ji za ruku, hned s ní před kněze předstoupil a tu hned vstoupil ve svatý svazek manželský. Pak s Boženou odjel na Vyšehrad a svolal knížata, aby jim manželku představil. Ti nebyli ženou neurozeného původu nadšeni, neboť to odporovalo tehdejším zvyklostem. Rozhněvaný Oldřich jim však řekl:
Hájkovo pojetí pověsti Kronikář Hájek vypráví pověst s výrazným vlasteneckým podtextem, neboť je zdůrazněna vyšší hodnota národnosti než urozenosti. Nemluví také o tom, že Oldřich i Božena byli v té době oba v manželství. Podle křesťanské morálky tak šlo o sňatek nelegitimní. I v době života kronikáře Hájka by byl takový sňatek skandální, pravděpodobně proto tuto okolnost zamlčuje.
I další život Boženy je hodnocen velmi pozitivně, neboť ji kronikář Hájek popisuje jako „šlechetnou ženu, kteráž tak mravně a poctivě uměla se k jednomu každému zachovati, jako by od svého dětství netoliko na knížecím, ale i na císařském dvoře byla vychována.“
Legendy a historie V kronikách a pak i dalších dílech je setkání Oldřicha s Boženou popsáno mnohokrát. K podobným situacím totiž v tehdejší společnosti docházelo jenom zcela výjimečně, a proto se jejich příběh stal legendou.
Pokud byla Božena skutečnou historickou postavou, k jejímu setkání s Oldřichem mohlo dojít kolem roku 1001, tedy nedlouho před Oldřichovou emigrací z Čech. Odešel by tedy ze země nejen s matkou a bratrem, ale nejspíš i těhotnou druhou manželkou nebo tehdy jen milenkou. Skutečnost ale mohla být mnohem prostší. Zvyk v té v době byl takový, že pokud byla manželka panovníka neplodná, vybrala mu jednu ze svých dívek, v tomto případě tedy Boženu. Z dětí Oldřicha a Boženy známe jen syna Břetislava, příštího přemyslovského panovníka.
Po manželově smrti v roce 1034 se pravděpodobně stáhla do ústraní do Staré Boleslavi. Svého muže přežila o 18 let a zemřela v roce 1052. Její syn Břetislav ji měl v úctě a její ostatky nechal pohřbít v kostele sv. Václava ve Staré Boleslavi, tedy na jednom z nejposvátnějších míst Přemyslovců. Můžeme to považovat za důstojnou poctu pro ženu, která jistě neměla lehký život, a přesto se zasloužila o to, aby rod Přemyslovců nevyhynul.
V kultuře V roce 1828 měla premiéru opera Oldřich a Božena skladatele Františka Škroupa na libreto básníka Josefa Krasoslava Chmelenského.
O Oldřichovi a Boženě napsal František Hrubín divadelní hru Oldřich a Božena aneb Krvavé spiknutí v Čechách (1968), která se stala předlouhou pro film Oldřich a Božena (1985) režiséra Otakara Vávry.
Roku 1997 byla premiérově uvedena opera Oldřich a Boženka skladatele Ilji Hurníka.
O Oldřichovi a Boženě pojednává 17. část animovaného seriálu Dějiny udatného českého národa (2010).
Odkazy
Reference
Literatura
Oldřich a Božena. In: ŠMÍD, Jan. Oživené krásy vlasti. Online. Praha: Olympia, 1979. s. 59-74.
Externí odkazy
Božena Křesinova a Jitka Schweinfurtská
Kategorie:České kněžny Kategorie:Milenky českých panovníků Kategorie:Úmrtí v roce 1052 Kategorie:Ženy Kategorie:Morganatická manželství