Wenzel Bürger (27. září 1869, Jablonné v Podještědí – 25. dubna 1946, Hochweitzschen, Sasko) byl architekt, který tvořil postupně od historizmu přes secesi až k počínající moderně. Několik jeho raných staveb patří k architektonickému dědictví v Saské Kamenici.
Život Narodil se v Jablonném v Podještědí v rodině zednického mistra Wenzela Bürgera a jeho manželky Kathariny. Architektonické studium ukončil pravděpodobně v Berlíně. Od roku 1893 žil a pracoval v Saské Kamenici, v domě na Zwickauer Straße 75 si otevřel "Ateliér pro architekturu". Později přestěhoval svoji kancelář do přízemí svého domu na Stollberger Straße 19. Je spojován s vídeňským architektem Karlem Johannem Benirschkem (1877 – 1941), který pracoval v jeho ateliéru do roku 1911.
V roce 1897 získal 1. cenu v soutěži o saskokamenickou synagogu v konkurenci 78 architektů. Novorománská synagoga byla postavena pod jeho vedením do března 1899.
V květnu 1897 se oženil v Drážďanech s Huldou rozenou Vesper, z tohoto svazku se narodily dvě děti.
Po zničení jeho domu 5. března 1945 se přestěhoval ke své dceři do Döbeln. Zemřel 25. dubna 1946 v sanatoriu v Hochweitzschenu.
Dílo V období do první světové války vytvořil, částečně ve spolupráci s Benirschkem, řadu reprezentativních budov, nejprve v národně romantickém stylu později ve stylu secesním. Typickými prvky těchto staveb byly členěné fasády, galerie, schodišťové věže a věžovité arkýře.
1897–1899: Synagoga v Saské Kamenici. V roce 1902 navrhl třípodlažní budovu pro 2. katolickou měšťanskou školu v Sonnenbergu. Postavena 1903 – 1904. 1907 vila Gustava Krautheima (s Bernischkem). před rokem 1908 společně s Benirschkem továrna na rukavice Bratří Beckerové v Saské Kamenici (zničena při leteckém bombardování v roce 1945). 1908 ve spolupráci s drážďanským architektem Rudolfem Bitzanem (1872 – 1938) vznikl projekt budovy časopisu „Chemnitzer Neuesten Nachrichten“. 1909 vila Hempel (od 1918 vila Kohorn, v letech 2004 – 2007 restaurována). 1909 vila Reimann (s Benirschkem). 1906 secesní ředitelské vily Am Feldschlösschen v Saské Kamenici-Kapellu (obnoveny v 1996, dnes Vila Hueber). 1912 – 1913 secesní kino Metropol na Cvikovské ulici. Podílel se také na koncepci odlehčení provozu ve vnitřním městě, která byla publikována v roce 1925.
Mimo Saskou Kamenici má nejvíce realizovaných projektů v Krnově. 1899 Provozní budova továrny na likéry Siegfrieda Gesslera v novobarokním slohu s klasicizujícími ozdobnými prvky. (Horní předměstí čp. 21, Krnov, dnes obytný dům). 1898 Vila J. Jüngtermanna 1899–1900 Vila Leo Westreicha novobarokní stavba s klasicizujícími ozdobnými prvky a monumentálním portálem (Horní předměstí čp. 20, Krnov, dnes Úřad práce). 1902 – 1904 c. a. k. reálná škola, nyní budova A Gymnázia, Teplice. 1903 Vila dr. J. Schnürcha, která byla v roce 1925 drobně upravena firmou Frank. Interiéry jsou dle návrhu architekta Otto Prutschera (1880-1949) ve stylu art déco.
1906 – 1907 vítězný projekt spořitelny a poštovního úřadu v Kufsteinu v Tyrolsku (s Benirschkem). 1909 zúčastnil se soutěže na Německé divadlo v estonském Tartu.
Fotogalerie
Odkazy
Externí odkazy
Reference
Literatura STRAKOŠ, Martin, et al. Průvodce architekturou Krnova. NPÚ, 2013, s. 319
Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Rakouští architekti Kategorie:Narození v roce 1869 Kategorie:Úmrtí v roce 1946 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 27. září Kategorie:Úmrtí 25. dubna Kategorie:Secesní architekti