Abcházie či Abchazsko (, ) je region na kavkazském pobřeží Černého moře. Z hlediska státoprávního jde o součást Gruzie, dle jejíž ústavy se zde nachází Autonomní republika Abcházie."Constitution of Georgia (2010 amendments)" - Ústava Gruzie. Parlament Gruzie. 24. srpna 1995. Ověřeno k 2. září 2018. Dostupné online Gruzie však od roku 1993 nemá toto území pod kontrolou a existuje zde Ruskem podporovaná Republika Abcházie,Constitution of the Republic of Abkhazia (Apsny). Abkhazworld.com. 22. října 2008. Dostupné onlineOliker O., Szayna T. S. Faultlines of Conflict in Central Asia and the South Caucasus: Implications for the U.S. Army. Rand Corporation, 2003, .Clogg, R. Abkhazia: ten years on. Conciliation Resources. leden 2001. Dostupné online již kromě Ruska uznává za nezávislý stát ještě Nikaragua, Sýrie a Venezuela. Abcházie leží v Asii, na západě Zakavkazska, blízko hranic Asie a Evropy. Z jihu Abcházii omývá Černé moře. Hlavní město Abcházie je Suchumi.
Současný statut Abcházie je následek přetrvávajícího gruzínsko-abchazského konfliktu. Jedná se o důsledek rozpadu Sovětského svazu a etnických sporů mezi Abchazy a Gruzíny, kteří se stali během sovětské éry v Abcházii dominantním národem. Spory přerostly ve válku v Abcházii v letech 1992 až 1993. Ačkoliv byla podepsána dohoda o příměří, na kterou měly dohlížet mírové jednotky OSN, zvané zkratkou UNOMIG, statut Abcházie se nevyřešil a v průběhu následujících let došlo k několika příhraničním incidentům, jež vyvrcholily válkou v Jižní Osetii v roce 2008. Abchazské jednotky tehdy podpořila ruská armáda a Rusko uznalo nezávislost Abcházie i Jižní Osetie, anulovalo dohodu o příměří z roku 1994 a zdejší mírová mise OSN byla zrušena. Od té doby je Abcházie pod ruskou kontrolou.
Název Abchazové svou zemi nazývají Аԥсны (transliterace: Apsny; výslovnost: Aps-N), což se obecně překládá jako "země/krajina s duší"ZVEREV, Alexej. CONTESTED BORDERS IN THE CAUCASUS, chapter 3/4. vub.ac.be. [cit. 2018-06-14] Dostupné online nebo dle jiného zdroje "země/krajina smrtelníků"OZGAN, Konstantin. Abkhazia: Problems and the Paths to their Resolution. In Ole Høiris, Sefa Martin Yürükel. Contrasts and Solutions in the Caucasus. Aarhus University Press. p. 184. 1998. . Etymologie vychází ze slova, kterým Abchazové označují sebe jako národ: Аԥсуаа (Apsuá), a z koncovky -ны znamenající příčestí místní, což dohromady znamená krajina Apsů, neboli krajina Abchazů.Bgažba, Ch S. Труды. — Сухуми: Алашара, 1988. — Т. 2. — С. 56. Dle prvního článku Ústavy Republiky Abcházie je Apsny spolu s názvem Republika Abcházie oficiálním názvem země.
Název Abcházie ve většině ostatních jazyků včetně češtiny nebo ruštiny vychází z gruzínského označení აფხაზეთი (Apchazeti). V megrelštině se Abcházie nazývá buď აბჟუა (Abžua), nebo სააფხაზო (Saapchazo).Kadžaja, Otar. Megrelian–Georgian Dictionary. TITUS Project, Frankfurt nad Mohanem. 2001-2004.
Dějiny Starověk a středověk náhled|vlevo|Kavkaz v roce 750 V 9.–6. století př. n. l. patřilo území pod království Kolchida. Později v roce 63 př. n. l. bylo přičleněno ke království Egrisi neboli Lazica (podle kartvelského národa Lazů). Již v dobách Kolchidy připlouvali na abchazské pobřeží Černého moře řečtí obchodníci, kteří zde založili několik osad. Jednou z nich byla osada Dioscurias, ze které je dnes hlavní město Abcházie Suchumi. V průběhu 1. století dobyli území Římané a Abcházie se stala součástí Římské říše až do jejího rozpadu ve 4. století. Poté byla Abcházie opět nezávislá, zůstala však pod silným vlivem Byzantské říše. V této době Abchazové přijali křesťanství. V 7. století bylo území autonomní oblastí Byzantské říše. V 8. století vzniklo nezávislé Abchazské království. Během 9. a 10. století sílila snaha abchazských i gruzínských králů sjednotit všechna území v okolí do jednoho státu, abchazští králové byli zpočátku úspěšnější, později se prosadili gruzínští vládcové Tao a Klardžeti. Prvním králem nově vzniklého království se stal v roce 1001 Bagrat III. z gruzínského rodu Bagrationů. Jeho otec se přiženil do rodiny abchazských králů, a když ta částečně vymřela v další generaci po meči, Bagrat (v Abcházii II.) odstranil svého posledního švagra Theodose Slepého a stal se abchazským králem. Později připojil gruzínská knížectví a stal se jako Bagrat III. králem Abcházců a Gruzínů. V 15. století se sjednocené království definitivně rozpadlo a v Abcházii začala vláda knížecí rodiny Šervašidzeů (abchazsky Čačba). V roce 1570 obsadili území Turci a abchazské knížectví se stalo poplatným říši. Osmanská říše se snažila Abcházce islamizovat a mnoho obyvatel inklinovalo k islámu, přesto proběhlo několik tvrdě potlačených protitureckých povstání. Turci zřídili v Suchumi pevnost a nazvali ji Suchum-kale.
Nadvláda carského Ruska
V 19. století se začínají o území zajímat Rusové, což vedlo k ozbrojeným střetům s Tureckem. Obyvatelstvo bylo rozděleno na muslimy podporující Turky a křesťany inklinující k carskému Rusku. V roce 1809 požádal místní vládce o ochranu ruského cara, a tak se Abcházie stala autonomní součástí Ruska. Po porážce v Krymské válce se ale Rusové museli z Abcházie stáhnout a přenechat ji zpět Osmanské říši. Boje pak pokračovaly až do roku 1864, Turci byli nakonec vytlačeni a Abcházie se stala opět součástí Ruska. V roce 1864 bylo Abchazské knížectví zrušeno a nahrazeno přímou ruskou vojenskou kontrolou, vznikl tzv. Suchumský vojenský okruh. Porážka Turků zapříčinila masivní emigraci muslimů, které do té doby tvořilo 60 % obyvatelstva, do Osmanské říše. Na opuštěné a řídce osídlené území začali přicházet křesťanští osadníci, převážně Rusové, Gruzínci a Arméni, ale také sem přicházeli například řečtí o estonští kolonisté. V roce 1883 vznikl tzv. Suchumský okres, který byl součástí Kutajské gubernie.
Abcházie za ruské občanské války V roce 1917 proběhla v Rusku Říjnová revoluce, moci se chopili bolševici a Rusko se ocitlo uprostřed občanské války. 24. února 1918 vyhlásila nezávislost Zakavkazská demokratická federativní republika, jejíž součástí se stala také Abcházie. Republika se ale tři měsíce nato rozpadla a 26. května 1918 vyhlásila nezávislost Gruzínská demokratická republika, která si nárokovala také Abcházii. To vyvolalo v Abcházii vlnu nepokojů, obzvlášť mezi etnickými Abcházci. Únorové volby do gruzínského parlamentu vyhráli se ziskem 81,5 % menševici. Nová vláda se rozhodla uklidnit situaci v Abcházii tím, že jí přizná status autonomní republiky. V letech 1918–1920 proběhl tzv. sočský konflikt, kterého se účastnili rudí, bílí, Gruzínci i Abcházci a který měl za následek posunutí rusko-abchazské (rusko-gruzínské) hranice z řeky Soči na řeku Psou, kde je dodnes. V roce 1921 podnikla Rudá armáda invazi do Abcházie a poté i do Gruzie. Při postupu přes Abcházii se etničtí Abcházci bouřili a pomáhali Rudé armádě v boji proti Gruzíncům. Tato invaze ukončila existenci Gruzínské demokratické republiky. Na jejím místě byla vytvořena Socialistická sovětská republika Gruzie a Socialistická sovětská republika Abcházie.
Sovětská nadvláda
náhled|Josif Stalin, Nestor Lakoba, významný funkcionář v čele sovětské Abcházie, a Lavrentij Berija, Gruzín z Abcházie 16. prosince 1921 byla podepsána dohoda mezi SSRA a Gruzínskou SSR, podle které se Abcházie vzdala některých svých prvků státní suverenity ve prospěch Gruzie a vytvořili unii (Abcházie měla statut tzv. smluvní republiky), do které zařadili společnou politiku, finance a vojenství, takže se Abcházie dostala zcela pod gruzínský vliv. Společně pak 12. března 1922 vstoupili do Zakavkazské SFSR a 30. prosince se připojili k Sovětskému svazuBell, Imogen (2002), Eastern Europe, Russia and Central Asia, strana 176; Taylor & Francis; Jones, Stephen F. (Oct., 1988), The Establishment of Soviet Power in Transcaucasia: The Case of Georgia 1921–1928; Soviet Studies; Vol. 40; No. 4; pp. 616–639. To bylo stvrzeno abchazskou Ústavou z 1. dubna 1925.www.rrc.ge – Abchazská Ústava z 1. dubna 1925; Regionalism Research Center; 4. dubna 2008 Podle sovětské ústavy z roku 1924 však byla Abcházie považována za autonomní republiku.wikisource – sovětská ústava z roku 1924
Podle nové ústavy z roku 1931 byl AbchSSR odňat status svazové republiky a ta se stala autonomní republikou uvnitř Gruzínské SSR. Stalin začal s likvidací místní inteligence a s kolektivizací zemědělství. Oblast se dostala pod silný vliv Gruzie (byla zavedena gruzínská abeceda, na školách bylo zakázáno vyučovat abcházštinu, Gruzínci byli dosazováni do vedoucích funkcí). Politiku asimilace prosazoval Stalinův blízký spolupracovník Lavrentij Berija, který se narodil v gruzínské rodině v Abcházii. Stalin chtěl do oblasti nastěhovat etnické Rusy a Gruzínce (v 90. letech tvořili Abcházci jen necelých 18 % obyvatel). Místní menšinu Řeků, žijící zde 2 700 let, vysídlil v roce 1949 do střední Asie. Ke změně poměrů došlo až po Stalinově smrti v roce 1953, ovšem status SSR obnoven nebyl. Vedoucí funkce ve státě byly uvolněny pro místní obyvatele, což se setkalo s velkou nevolí místních Gruzínců. Abcházština byla opět vyučována ve školách a stala se dokonce jedním z úředních jazyků, nápisy na veřejných místech byly trojjazyčné – ruské, gruzínské a abchazské. V roce 1990 byla moc zcela v rukách Abcházců, kteří přesto tvořili menšinu. Díky výborné poloze u Černého moře přinášel turismus Abcházii bohatství, někdy bývala označována jako „Sovětská riviéra“.
Boj za nezávislost a rozpad SSSR Abcházie pocítila v 80. letech slábnoucí moc Sovětského svazu a začala klást požadavky na sebeurčení svého národa. Několik pokusů vyčlenit Abcházii v rámci SSSR z Gruzie a připojit k Rusku skončilo neúspěchem. Později nárokovali abchazští komunisté vznik samostatné Abchazské SSR v rámci SSSR. Všechny snahy byly neúspěšné. Olej do ohně přidal ozbrojený střet 16. července 1989, kdy bylo při zápisu na univerzitu zabito 16 gruzínských studentů. V Suchumi propukl vážný ozbrojený konflikt, který musela hasit až Sovětská armáda, která vyhlásila ve městě stanné právo. V roce 1990 abchazská vláda vyhlásila Abchazskou SSR a tím se v rámci SSSR odtrhla od Gruzie. Další impulz byl dán Abcházii rozpadem SSSR v roce 1991. Tentýž rok vznikla samostatná Gruzínská republika. Prvním prezidentem nezávislé Gruzie se stal nacionalista Zviad Gamsachurdia, který měl v úmyslu zrušit autonomní postavení Jižní Osetie a Abcházie. Abcházie odmítla stát se pouhým regionem v rámci Gruzie, a tak se připravila na vyhlášení nezávislosti. Stalo se tak 23. července 1992.
Abchazsko-gruzínská válka
náhled|Mapa gruzínsko-abchazského konfliktu v roce 1993