Elizabeth Shortová (nepřechýleně Short; 29. července 1924 Boston – 15. ledna 1947 Los Angeles) byla Američanka, která byla dne 15. ledna 1947 nalezena zavražděná v Los Angeles v Kalifornii. Kvůli brutální povaze vraždy byl případ velmi medializovaný a později se stal inspirací pro množství knižních i filmových adaptací. Případ vraždy Elizabeth Shortové je jednou z nejznámějších nevyřešených vražd.
Rodačka z Bostonu strávila své dětství v Nové Anglii a na Floridě, než se přestěhovala do Kalifornie za svým otcem. Shortová si údajně přála stát se herečkou. Posmrtně získala přezdívku Černá Dahlia, jak jí v dobovém tisku přezdívali novináři. Nahé mrtvé tělo mladé ženy, rozpolcené na dvě části, bylo nalezeno na jižní straně Norton Avenue mezi ulicí Coliseum Street a Západní 39. ulicí, nedaleko pozdější obytné čtvrti Leimert Park. Po nálezu těla zahájilo losangeleské policejní oddělení rozsáhlé vyšetřování, které zahrnovalo více než 150 podezřelých, ale k žádnému zatčení nedošlo.
Kolem nevyřešené vraždy přetrvává množství spekulací a fám. Případ je často označován za nejznámější nevyřešenou vraždu v historii Spojených států a také jako jeden z nejstarších nevyřešených případů v okrese Los Angeles. Historiky je také považován za jeden z prvních velkých zločinů, který upoutal národní pozornost v poválečné Americe.
Život
Dětství Elizabeth Shortová se narodila 29. července 1924 v Hyde Parku v Bostonu ve státě Massachusetts jako třetí z pěti dcer Cleo Alvina Shorta mladšího (1885– 1967) a jeho manželky Phoebe May Sawyerové (1897–1992). Jejími sestrami byly Virginia May Westová (* 1920), Dorothea Schloesserová (* 1922), Elnora Chalmersová (* 1925), a Muriel (* 1929). Její otec Cleo Alvin byl vysloužilý mariňák Námořnictva Spojených států. Matka Phoebe Mae byla ženou v domácnosti. Rodina Shortových se v roce 1927 nakrátko přestěhovala do Portlandu ve státě Maine než se téhož roku se usadila v Medfordu ve státě Massachusetts. Otec Shortové stavěl minigolfová hřiště, dokud nepřišel o většinu svých úspor při krachu na burze v roce 1929. V roce 1930 bylo jeho auto nalezeno opuštěné na mostě Charlestown Bridge. Předpokládalo se, že skočil do řeky Charles River a spáchal tak sebevraždu.Haugen (2010), str. 18
V domnění, že je její manžel po smrti, začala matka Shortové pracovat jako účetní. Shortovou trápila bronchitida a těžké astmatické záchvaty. V patnácti letech podstoupila operaci plic, po níž jí lékaři doporučili, aby pravidelně jezdila do mírnějšího podnebí, aby tak předešla dalším dýchacím potížím. Matka ji následující tři roky posílala trávit zimy k rodinným přátelům do Miami na Floridě. Shortová ukončila studium na střední škole v Medfordu ve druhém ročníku.Haugen (2010), str. 19–20
Přestěhování do Kalifornie Koncem roku 1942 obdržela matka Shortové omluvný dopis od svého „zesnulého” manžela, z něhož vyplynulo, že je ve skutečnosti naživu a začal nový život v Kalifornii. V prosinci, když bylo Elisabeth Shortové 18 let, se přestěhovala za svým otcem, kterého neviděla od svých šesti let do Vallejo v Kalifornii. V té době pracoval v nedaleké námořní loděnici Mare Island v Sanfranciském zálivu. Hádky s otcem vedly k tomu, že se v lednu roku 1943 odstěhovala.Haugen (2010), str. 25 náhled|Fotografie pořízená při zatčení Elizabeth Shortové v roce 1943 Přijala práci na základně Exchange v Camp Cooke (nyní Vandenbergova vesmírná základna) nedaleko Lompocu a krátce žila se seržantem amerického armádního letectva, který ji údajně zneužíval. Dne 23. září 1943 opustila Lompoc a přestěhovala se do Santa Barbary, kde byla 23. září 1943 zatčena jako nezletilá v místním baru.Katz (2010), str. 186 Úřady ji poslaly zpět do Massachusetts, ale ona se místo toho vrátila na Floridu a jen příležitostně navštěvovala svou rodinu poblíž Bostonu.Haugen (2010), str. 29–31
Na Floridě se seznámila s majorem Matthewem Michaelem Gordonem ml., vyznamenaným důstojníkem armádního letectva z 2. letecké skupiny, který se za druhé světové války připravoval na nasazení v jihovýchodní Asii. Shortová později přátelům řekla, že jí Gordon písemně požádal o ruku, zatímco se zotavoval ze zranění po leteckém neštěstí v Indii.Knowlton, Newton (1995), str. 30 Jeho nabídku přijala, ale Gordon zemřel při druhé havárii 10. srpna 1945.Katz (2010), str. 188 Sestra Shortové, Dorothea, rovněž sloužila ve druhé světové válce a byla pověřena dekódováním japonských zpráv.
V červenci 1946 se Elizabeth Shortová přestěhovala do Los Angeles, aby navštívila poručíka armádního letectva Josepha Gordona Ficklinga, svého známého z Floridy,Gilmore (2006), str. 113 který byl umístěn na letecké základně námořnictva v Long Beach.Knowlton, Newton (1995), str. 118 Posledních šest měsíců svého života strávila v jižní Kalifornii, většinou v oblasti Los Angeles. Krátce před svou smrtí pracovala jako servírka a pronajala si pokoj za nočním klubem Florentine Gardens na Hollywood Boulevard.Scott (2017), str. 221 Shortová byla různě popisována a líčena jako začínající nebo „budoucí” herečka.Gilmore (2006), str. 2–5Haugen (2010), str. 19 Podle některých zdrojů se skutečně toužila stát filmovou hvězdou, ačkoli neměla žádné známé herecké zakázky ani zásluhy.
Vražda Dne 9. ledna 1947 se Shortová vrátila domů do Los Angeles po krátkém výletu v San Diegu s Robertem „Redem” Manleym, 25letým ženatým obchodníkem, s nímž chodila. Manley uvedl, že Shortovou vysadil v hotelu Biltmore v centru Los Angeles, a že se odpoledne měla setkat se svou sestrou, která přijela z Bostonu. Podle některých svědectví si zaměstnanci hotelu Biltmore vzpomněli, že Shortovou viděli telefonovat ve vstupní hale. Krátce poté ji údajně viděli návštěvníci koktejlového baru Crown Grill na adrese 754 South Olive Street, přibližně 600 m od hotelu Biltmore.
Nález těla Ráno 15. ledna 1947 bylo nahé a na dvě části rozřezané tělo Elizabeth Shortové nalezeno na prázdném pozemku na západní straně South Norton Avenue mezi ulicemi Coliseum Street a West 39th Street ve čtvrti Leimert Park. V té době byl Leimert Park z velké části nezastavěný. Velmi zohavené tělo Shortové bylo v pase zcela rozříznuté a zbavené krve, takže její kůže byla bledá až bílá. Lékaři určili, že v době nálezu byla mrtvá asi deset hodin, takže čas smrti nastal buď někdy ve večerních hodinách 14. ledna, nebo v časných ranních hodinách 15. ledna.Katz (2010), str. 185 Tělo bylo zřejmě vrahem omyto. Obličej Shortové byl rozřezán od koutků úst až k uším, což vytvořilo efekt známý jako „glasgowský úsměv”. Na stehnech a prsou měla několik řezných ran, kde byly odříznuty celé části masa. Spodní polovina těla byla umístěna metr od horní poloviny a střeva byla pečlivě zastrčena pod hýždě. Mrtvola byla „naaranžována” s rukama nad hlavou, lokty ohnutými v pravém úhlu a nohama roztaženýma od sebe.Scott (2017), str. 107
Mezi prvními dorazila na místo reportérka listu Los Angeles Herald-Express Agness Underwoodová, která pořídila několik fotografií mrtvoly a místa činu.Gilmore (2006), str. 7 Poblíž těla našli detektivové na zemi mezi stopami pneumatik otisk podpatku a nedaleko byl také nalezen cementový pytel s krvavou vodou.
Pitva a identifikace Pitvu těla provedl 16. ledna 1947 Frederick Newbarr, koroner okresu Los Angeles. Podle Newbarrovy pitevní zprávy byla Shortová vysoká 1,65 m, vážila 52 kg, měla světle modré oči, hnědé vlasy a silně zkažené zuby.Katz (2010), str. 187 Na kotnících, zápěstích a krku měla stopy po škrcení a na pravém prsu „nepravidelnou tržnou ránu s povrchovou ztrátou tkáně”. Newbarr rovněž zaznamenal povrchové tržné rány na pravém předloktí, levém rameni a levé spodní straně hrudníku.Newton (2009), str. 45
Tělo bylo zcela rozříznuto na polovinu technikou, která se ve 30. letech 20. století učila jako hemikorporektomie. Dolní polovina těla byla odstraněna přeříznutím bederní páteře mezi druhým a třetím bederním obratlem, čímž bylo přerušeno střevo v oblasti dvanácterníku. Newbarrova zpráva zaznamenala „velmi malou” ekchymózu (podlitinu) podél linie řezu, což naznačuje, že byl proveden až po smrti. Další „zející tržná rána” o délce 110 mm vedla podélně od pupku k podbřiškuNewton (2009), str. 46. Rány na obou stranách obličeje, které sahaly od koutků rtů, měřily na pravé straně obličeje 75 mm a na levé 65 mm. Lebka nebyla proražena, ale na přední a pravé straně hlavy byly zaznamenány podlitiny a na pravé straně malé krvácení v subarachnoidálním prostoru, což odpovídalo úderům do hlavy. Jako příčina smrti bylo určeno krvácení z tržných ran v obličeji a šok z úderů do hlavy a obličeje.Gilmore (2006), str. 138 Newbarr si všiml, že Shortová měla anální kanál rozšířený na 45 mm, což naznačovalo, že mohla být znásilněna. Z jejího těla byly odebrány vzorky na přítomnost spermií, ale výsledky byly negativní.Gilmore (2006), str. 124–125
Shortová byla identifikována poté, co byly její otisky prstů zaslány FBI. Otisky prstů se nacházely ve spisu z jejího zatčení v roce 1943. Ihned po identifikaci, reportéři z novin Williama Randolpha Hearsta Los Angeles Examiner kontaktovali její matku Phoebe Shortovou v Bostonu, a sdělili jí, že její dcera vyhrála soutěž krásy.Haugen (2010), str. 11–12 Teprve poté, co z Phoebe vylákali co nejvíce osobních informací, jí reportéři odhalili, že její dcera byla ve skutečnosti zavražděna. Los Angeles Examiner také Phoebe nabídl, že jí zaplatí letenku a ubytování, pokud odcestuje do Los Angeles, aby pomohla policii s vyšetřováním. Šlo o další trik novinářů, jak ji udržet dál od policie a ostatních reportérů a ochránit tak svůj sólokapr.Haugen (2010), str. 9–12 Examiner a další Hearstovo noviny Herald-Express, později případ senzačně zveřejnily, přičemž v jednom z článků Examineru byl černý kostýmek šitý na míru, v němž byla Shortová naposledy spatřena, popsán jako „přiléhavá sukně a průsvitná halenka”. Média Shortové přezdívala „Černá Dahlia” a popisovala ji jako „dobrodružku”, která „slídila po Hollywood Boulevardu”. Další novinové zprávy, jako například ta, která byla zveřejněna v Los Angeles Times 17. ledna, odsoudily vraždu jako „vraždu sexuální ďáblice”. Scans available at The Black Dahlia historical archive from the University of North Carolina.
Vyšetřování
Počáteční šetření Dopisy a rozhovory
Dne 21. ledna 1947Katz (2010), str. 189 zavolala do kanceláře redaktora magazínu Examiner Jamese Richardsona osoba, která se vydávala za vraha Shortové, a poblahopřála Richardsonovi, že noviny o případu informovaly. Tato osoba uvedla, že má v plánu se nakonec vzdát, ale ne dříve, než umožní policii, aby ho dále pronásledovala. Volající navíc Richardsonovi sdělil, aby očekával v poště „nějaké suvenýry Beth Shortové”.
Dne 24. ledna byla objevena podezřelá manilová obálka adresovaná „The Los Angeles Examiner a dalším losangeleským novinám” s jednotlivými slovy vystřiženými z novinových výstřižků. Na líci obálky byl navíc velký vzkaz: „Zde jsou Dahliiny věci [,] následuje dopis.” Obálka obsahovala rodný list Shortové, vizitky, fotografie, jména napsaná na kouscích papíru a adresář s vyraženým jménem Mark Hansen. Balíček byl pečlivě očištěn benzínem, podobně jako tělo Shortové, což policii vedlo k podezření, že balíček poslal přímo její vrah. Navzdory snahám o vyčištění balíčku bylo z obálky sejmuto několik částečných otisků prstů, které byly zaslány FBI k testování. Otisky však byly při přepravě znehodnoceny, a proto nemohly být řádně analyzovány.Scott (2017), str. 113 Ve stejný den, kdy balíček obdržel Examiner, byla v uličce kousek od Norton Avenue, 3 km od místa činu, spatřena kabelka a černá semišová bota. Předměty získala policie, byly ovšem otřeny benzínem, čímž byly zničeny veškeré otisky prstů.Scott (2017), str. 222