Vladimír Hobza (17. července 1892, Luka nad JihlavouMatriční záznam o narození a křtu farnost Luka nad Jihlavou Československý legionář z 9. 8. 1919 uvádí (oproti databázi VÚA) v seznamu důstojníků Sibiřské armády na straně 2 Vladimíra Hobzu s datem narození 17. února 1891, Luka nad Jihlavou. Digitální studovna Ministerstva obrany ČR. – Karlovy Vary 1959) byl český voják.
Na východní frontě padl do zajetí, po náboru nastoupil jako dobrovolník do formujících se čsl. legií, následně sloužil u Československé armády. Po ukončení 2. světové války se podílel během odsunu na masakrech německého obyvatelstva. Vojenskou kariéru zakončil v hodnosti generála.
Životopis
První světová válka Po vypuknutí první světové války narukoval jako student medicíny v hodnosti desátníka k 4. pěšímu pluku Rakousko-uherské armády. Dne 23. 8. 1914 padl do zajetí,Verlustliste, 6.11.1914: Hobza Wladimir, EinjFreiw. Inft, IR. №. 4, 6. Komp., verw. Digitální studovna Ministerstva obrany ČR následně arestován v zajateckém táboře v Novonikolajevsku (15. 5. 1915), kde se během náboru přihlásil do tehdy se formujících čsl. legií (2. 7. 1916). Prvním velitelem „záložního praporu 1. čs. pěšího Pražského pluku”, jak tehdy zněl úřední název tohoto nového legionářského útvaru, se stal ruský plukovník Kaňukov, který byl i s tehdejším štábem praporu přidělen dočasně k formační komisi v Kyjevě. Od 12. 6. 1917 byl sídlem praporu a později i pluku tábor v Borispolu. Dne 13. 6. 1917 byli do praporu zařazeni první dobrovolníci, mezi nimi i vojín Vladimír Hobza, jmenován z rozkazu velitele plk. Kaňukova 8. 6. 1917 praporním lékařem.Československý legionář, 2.9.1927, č. 35 - 36, s. 1. Digitální studovna Ministerstva obrany ČR. V letech 1918-1920 působil jako poručík zdravotní služby 2. jízdního pluku Sibiřské armády.Československý legionář, 9.8.1919, č. 31, strana 2. Digitální studovna Ministerstva obrany ČR V době pobytu na ruském (sovětském) území se oženil s Antonií (nar. 6. 3. 1893 Kurgan Tobolsk) a 7. 11. 1919 se mu v Krasnojarsku narodil syn Vladimír.
Po návratu čsl. legií byl pluk ubytován nejprve v Českých Budějovicích a potom v Praze. Vladimír Hobza zůstal u československé armády. V červnu 1926 byl přemístěn z 10. jezdeckého pluku k 3. jezdeckému pluku, v březnu 1932 v hodnosti podplukovníka jmenován velitelem jezdecké školy v Pardubicích, v září 1935 v hodnosti plukovníka velitelem jezdeckého (dragounského) 5. plukuLegionářská stráž, 27.9.1935, č. 39, s. 7. Digitální studovna Ministerstva obrany ČR. a v říjnu 1935 velitelem 8. jezdeckého pluku, kde zůstal až do roku 1937.Legionářská stráž, 4.10.1935, č. 40, s. 7. Digitální studovna Ministerstva obrany ČR.
Druhá světová válka a působení v ČSLA Za Protektorátu v roce 1939 byl poslán s roční rentou 46 200 Kčs a výchovným přídavkem pro své dvě dcery na dovolenou. Druhou světovou válku prožil s rodinou v Černovicích nedaleko Tábora. Za květnového povstání se v Praze utvořilo revoluční vojenské velitelství „Alex”, kterému podléhalo (mimo jiných velitelství a ozbrojených formací) také mobilizované krajské vojenské posádkové velitelství v Táboře, v čele s reaktivovaným plukovníkem Vladimírem Hobzou (12.-13. května 1945). Hobzův rozkaz veliteli posádky v Jindřichově Hradci z 13. 5. 1945 uváděl, že je ve stálém kontaktu s ministerstvy obrany a vnitra, od nichž měl ještě téhož dne obdržet příslušné směrnice.Tomáš Staněk - Adrian von Arburg: Organizované divoké odsuny? Úloha ústředních státních orgánů při provádění „evakuace" německého obyvatelstva (květen až září 1945) Dne 18. května 1945 převzal od velitele Josefa Hojdara rozpuštěnou partyzánskou skupinu „Táborité” a 23. května 1945 odjel s asi 200 muži do oblasti Českých Velenic, kde také okamžitě zahájil odsun německého obyvatelstva.
Podle historiků Tomáše Staňka a Adriana von Arburg vysídlily čety Hobzových partyzánů do Rakouska v období od 22. května 1945 jen z Vitorazska kolem „čtyř až pěti tisíc převážně národnostně nevyhraněných autochtonních obyvatel” (celkem do 9. června asi 28 500 vysídlenců z jihočeského a jihomoravského pohraničí). Během této vysídlovací akce došlo k mnohým masakrům německého obyvatelstva.VÚA-VHA, f. Ministerstvo národní obrany, hlavní štáb (MNO, HŠ), 1. oddělení, čj. 915 důvěrné, k. 21 (B), hlášení 3. vojenské oblasti (VO 3) z 21.8.1945; HAVLÍK, B.: Perzekuce a odsun Němců na jihozápadní Moravě v letech 1945-1946. In: Vlastivědný sborník Vysočiny: Oddělení věd společenských, č. 12. Jihlava, Muzeum Vysočiny 2000, s. 145-170. K aktivitám Hobzových jednotek na Vitorazsku viz MLYNÁRIK, Ján: Tragédie Vitorazska 1945-1953: Poprava v Tušti. Třeboň, Carpio 2005, s. 148-183 (na s. 175-179 o osobě plukovníka Hobzy); TÝŽ: Fortgesetzte Vertreibung: Vorgänge im tschechischen Grenzgebiet 1945-1953. München, Herbig 2003, s. 128-166. Partyzáni jeho oddílu stáli za konkrétními popravami německých obyvatel v Tušti, Starém Městě pod Landštejnem, Dačicích, Jemnici nebo Vratěníně. Následně velel Hobza 16. divizi v Písku a 1. října 1945 byl povýšen do hodnosti brigádního generála a jmenován velitelem divize v Karlových Varech. Jeho nadřízení si stěžovali na jeho „nezodpovědnost, alkoholizmus a neustálé dluhy”. V říjnu 1946 převzal velení divize plukovník generálního štábu Josef Vrzáček a k 1. lednu 1947 byl brigádní generál Vladimír Hobza z Československé armády propuštěn do penze. Jeho roční důchod činil 80 000 Kčs. Svůj život dožil v Karlových Varech. Za spáchané zločiny nebyl potrestán.Havlík, B.: Perzekuce a odsun Němců na jihozápadní Moravě v letech 1945 – 1946. Vlastivědný sborník vysočiny, Oddíl věd společenských, XII, 2000.
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Promlčená genocida Generál Vladimír Hobza Jezdecké učiliště v Pardubicích Wikiknihy: Dějiny Korolup/Korolupy a odsun německého obyvatelstva Válka.cz, brigádní generál Vladimír Hobza
Kategorie:Narození v roce 1892 Kategorie:Českoslovenští generálové Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Lukách nad Jihlavou Kategorie:Českoslovenští legionáři Kategorie:Narození 17. července