Meridové jezero ( [Birket Karún], ze staroegyptského Merur doslova Velký kanál, starořecky Moirios nebo Moiridos také „Moeris“) je jezero ve Fajúmské oáze v Libyjské poušti. Jezero se slanou vodou je pozůstatkem dávného sladkovodního jezera Moeris ve Fajúmské depresi ~ 43 m pod hladinou moře. Rekultivace a zúrodnění oázy během 12. dynastie se realizovaly inženýrským projektem propojení Nilu kanálem Bahr Yussef (Josefův kanál) s regulační přehradou Ha-Uar u města Al-Lahun a vytvoření dvou umělých sedimentačních jezer El-Rayan, později využívané k těžbě soli. N36:N23-G36:D21-X1:O49 "mer-uer" Moeris
Klimatické proměny Sahary náhled|vlevo|200px|Mapa jezera Moeris s vyznačením zúrodněné části během 12. dynastie náhled|vlevo|200px|Král Štír II. s motykou,0. dynastie náhled|vlevo|200px|Plán kanálu Bahr Youssuf; 1809 náhled|250px|Profil vodního kanálu mezi Al-Lahun a jezerem Qarun; nivelace z roku 1913 náhled|250px|Jezero ve Wadi El-Rayan náhled|250px|Hráz vstupu kanálu Ibrahim do Josefova kanálu v městě Dairut náhled|250px|Nilometr u ostrova Elefantina Postupné vysýchání Saharské pouště v období raného neolitu ~5000 př. n. l. (také střední holocén) a osídlování východních území s dostatečnými zdroji vody, daly vznik egyptské civilizaci, která rozvíjela systémy zavlažování budováním vodních kanálů a jejich udržováním v ročních cyklech nilských záplav. Záznamy o budování zavlažovacích soustav pocházejí již z předdynastického období (Nakáda III ~3050 př. n. l.), král Štír II. je zobrazen s nástrojem k okopávání (podoba s motykou) při rituálu otvírání zavlažovacího příkopu.
Egypťané praktikovali formu vodního hospodářství zvanou zavlažování pánve, produktivní adaptací na přirozené cykly vzedmutí a snížení hladiny Nilu. Postavili síť vodních příkopů paralelně s řekou a některé kolmé na ni, které tvořily pánve různých velikostí. Regulovaně se nasměrovaly povodňovou vodu do povodí, která přibližně měsíc zavlažovala půdu a sytila se na živiny bohatými sedimenty. Zbylá voda se přirozeným spádem odvedla do blízkého kanálu. Půda pak byla osázena plodinami. V celé historii Egypta bylo zavlažování kanály v péči místních hospodářů a nepodléhalo tedy centrální administrativě. Takovéto vodní hospodaření v oázách v dlouhodobém sledu vedlo k postupnému zasolování půdy s odpovídajícím poklesem produkce plodin.
Oáza Fajjúm Oáza Fajjúm o rozloze ~1700 km2 se rozkládá v geologické depresi ~43 m pod hladinou moře.
Na jihovýchodním břehu jezera Moeris bylo ~3500 př. n. l. založeno hlavní město oblasti Šedet (božstvo Sobek-Šedet ) (starořecky Krokodilopolis) zasvěcené bohu Sobek s podobou krokodýla.
Přirozený spád oproti hladině Nilu, zejména při maximálních letním vzedmutí v období bohatších dešťových srážek, způsoboval přeliv sladké vody a vznik jezera Moeris. Zasolování půdy při opakovaných přelivech a následného odparu, ale také průsaku spodních vod, se snažili řešit již faraoni 1. dynastie, zmiňuje se Narmer (Meni) (a jeho nástupci) prokopáním kanálu spojujícího jezero s Nilem ve snaze zabezpečit přítok sladké vody a tím snížení salinity vody vhodné pro zavodňování polí. Dalším problémem byly nevysychající zasolené bažiny, nevhodné pro zemědělství a také byly zdrojem infekcí (malárie aj.). V oáze se také nalezly zbytky nejstarší známé dlážděné silnice, k dopravě čedičových bloků z lomu poblíž jezera, odkud byly přepravovány do nekropole v Gíze a použity při stavbě pyramid a také velkých staveb pohřebišť a zádušních chrámů.
V Textech pyramid ve Venisově hrobce, posledního faraona 5. dynastie, se zachoval nápis: D21-I10:D46-<-E34:N35-M17-S29->-Q3-M17-V28-G17-R5:M17-N16-O1:D21-G17-N37 Rčení: Venis, který zaplavil zem, která se zrodí z jezera (Moeris) Celá vodní soustava v oáze a péče o ni, měla v celém historickém vývoji Egypta velký ekonomický význam.
Rekultivace oázy Fajjúm Pro zemědělské zavlažování nevhodné močálovité části v okolí jezera Moeris a jeho slaná voda v jezeře uvažovali řešit už vládci 11. dynastie za vlády Mentuhotepa II. Po dovršeném sjednocení Egypta se projekt realizoval až ve 12. dynastii za vlády faraona Amenemheta II. a jeho následníků. Centrální zdroje pro přijaté řešení byly nezbytné. Vytvoření kanálů spojujících Nil přivádějící sladkou vodu do oázy a odvodnění močálů do sedimentačních jezer si vyžádalo nemalé nároky na náklady a pracovní sílu. Hlavní cíle byly: kontrola vysokých záplav v letním období regulace přítoku do zavodňovací soustavy v suchém období zavlažování oázy v okolí jezera Moeris, rozšíření obdělávané plochy
Projekt zahrnoval vybudování kanálu mezi jezerem Qarun (Moeris) a Nilem se vstupem u města Al Lahun, který sloužil k přívodu nilské vody v období letního maxima vzedmutí. U vstupu u Al Lahun byla vybudována hráz (sypaná přehrada). Ta se uzavřela v období snížené hladiny Nilu. Přebytek vody v jezeře se přepouštěl do Josefova kanálu (Bahr Youssuf) a rozvodných bočních zavlažovacích kanálů. U vstupu do kanálu byla rovněž sypaná hráz (Ha-Uar) sloužící k regulaci přítoku a odtoku. Josefův kanál sledoval přirozený zářez (stavebně upravovaný) na západní straně Nilu v délce asi 200 km, na jihu u města Dairut byl napojen na Nil. Sladká voda pak byla, v období nízké hladiny Nilu, přiváděna na sever. Výška hladiny Nilu se podél jeho toku měřila tzv. „nilometry“ (v Mennoferu, Dendeře, Edfu, na ostrově Elefantina aj.). Zavodňovací systém se v historii dále upravoval, v přechodných obdobích slabých vlád, mocenských převratů, systémy chátraly a opět se obnovovaly.
V důsledku suchého klimatu, jezero Qarun vysychalo. Současnou regulaci Nilu zabezpečuje Asuánská přehrada, takže větev kanálu propojující oázu u El Lahunu s Nilem ztratila svůj význam. Josefův kanál byl v roce 1873 prodloužen o kanál Ibrahimiya a s Josefovým kanálem spojen přehradou ve městě Dairut.
Poznámky
Reference
Literatura Fieding Laura at. al., The initiation and evaluation od the River Nil, Erth and Planeary Science Letters, ELSEVIER vol.489, 2018 El-Shabrawy, The Fayum Depresion and Its Lakes, Monographiae Biologicae, vol.77, 2009 Johnston Clarence, Egyptian Irrigation, Wahington, 1903
Související články 11. dynastie 12. dynastie Fajjúm (oáza) Amenemhet II.
Externí odkazy
Kategorie:Jezera v Egyptě Kategorie:Zaniklá jezera Kategorie:Bezodtoká jezera Kategorie:Povodí bezodtokých oblastí (Afrika)