Lapinporokoira je plemeno psa z Finska, jedno ze tří laponských psích plemen vyvinutých z typu psa používaného Sámy pro pasení a hlídání sobů. Lapinporokoira je středně velký pes, se středně dlouhou nebo dlouhou vnější srstí s dvojitou podsadou. Mezinárodní kynologická federace plemeno uznává a řadí jej do skupiny špicové a plemena primitivní, do sekce severští hlídací a ovčáčtí psi. Oficiální používaná zkratka je LAI a číslo standardu 284.

Historie

Plemeno lapinporokoira vyšlechtili obyvatelé severní Evropy, označováni jako Sámové. Hlavním využitím tohoto plemene bylo hlídání sobů a pomoc při jejich přesouvání. Nejednalo se o ustálený typ, jednotlivé psy spojovala především krátká a přiléhavá srst a mrštná postava. Předci lapinporokoiry nejsou dodnes známi.

alt=Historicky první vrh laponského ovčáka v ČR|náhled|vlevo|Historicky první vrh laponského ovčáka v ČR, ChS Talviiloa Stejně jako chov jiných psích plemen, i chov lapinporokoiry tvrdě zasáhla druhá světová válka. V době, kdy probíhaly boje se chovu věnovalo jen málo lidí a mnoho jedinců i chovatelů bylo zabito. Zbylo jen několik málo jedinců tohoto inteligentního plemene a proto se po válce sešla skupina Finů a Švédů, aby obnovili chov lapinporokoir. Ve snaze o navýšení počtu byli původní psi kříženi s karelskými medvědími psy.

Jako samostatné plemeno byla lapinporokoira uznána roku 1966.KCHMPP - sekce plemene V tomto roce bylo jako samostatné plemeno uznána i lapinkoira, v ČR rozšířenější. V dubnu 2015 importovala Monika Franková historicky prvního zástupce tohoto plemene do ČR. Doposud byly v ČR odchovány jen tři vrhy, ten historicky první byl v září 2021. K červnu 2026 bylo zaregistrováno do české plemenné knihy celkem 19 zástupců. V ČR žije aktuálně 9 registrovaných zástupců tohoto plemene (6 fen, 3 psi). Lapinporokoira spadá pod chovatelský Klub chovatelů málopočetných plemen psů (KCHMPP).

Vzhled alt=Lapinporokoira ve zbarvení černá s pálením|náhled|upright|Lapinporokoira ve zbarvení černá s pálením alt=dlouhosrstá varianta laponského ovčáka|náhled|dlouhosrstá varianta laponského ovčáka Lapinporokoira je dobře osvalený pes střední velikosti. Výška v kohoutku mezi 43(feny) až 54 (samci) cm. Tělo je stavěné i do těžko přístupného terénu. Krycí srst je střední délky nebo dlouhá, rovná, poměrně odstávající od těla a hrubá. Podsada je jemná a hustá. Srst je většinou bohatší a delší na krku, hrudníku a na zadní straně stehen. Mívá různá zbarvení, obvykle černé, tmavě šedé, liščí nebo hnědé.

Hlava je přiměřeně velká, poměr délky mozkovny a čumáku je 1:1. Uši jsou vztyčené, středně dlouhé, široce nasazené, v místě nasazení poměrně široké. Vnitřek ucha je pokryt bohatou srstí, především v bázi. Stop viditelný, ale ne příliš výrazný. Oči jsou nejlépe tmavé, ale harmonizující s barvou srsti. Živé a posazené poměrně daleko od sebe. Oválného tvaru. Výraz je horlivý, u fen také oddaný.

Krk je silný a středně dlouhý, harmonicky přecházející v plece. Bez laloku.

Ocas je střední délky, nízko nasazený a pokrytý bohatou srstí. V klidu je ocas svěšený; v pohybu je nesen ve volném oblouku, ale neměl by být nesen nad hřbetní linií. V afektu může být také stočený do kroužku.

Nohy jsou úměrně dlouhé k tělu, dobře osvalené a zakončené poměrně oválnými tlapkami, ze všech stran i zespoda pokryté hustou srstí.

Pohyb je volný, pružný a neúnavný. V rychlém klusu mají tlapky končetin tendenci být kladeny do jedné linie (single-tracking).

Povaha alt=Laponský ovčák při práci s ovcemi|náhled|Laponský ovčák při práci s ovcemi Povahově je lapinporokoira podobná jiným severským plemenům; je samostatná, inteligentní, ale vůči majiteli loajální. Má vyvinuté lovecké pudy i vlohy pro pasení. Umí jednat samostatně a rozeznat přátele a rodinu od cizích vetřelců, takže je to dobrý a schopný hlídač. K cizím lidem je spíše nedůvěřivá, ale ne agresivní. Ráda tráví čas s majitelem a vyžaduje s ním kontakt, samotu nemá ráda. Změnu majitele snáší velmi těžce. Přestože byla vyšlechtěna pro lov o samotě nebo v páru, je schopná naučit se pracovat ve skupině jiných psů a vycházet s nimi. S dětmi vychází dobře a je skvělá chůva, která ohlídá i kočárek. Vztah s jinými zvířaty je u lapinporokiry poměrně složitý; volně žijící zvířata, která před ní utíkají, má sklony pronásledovat, naopak při setkání s domácími zvířaty jí, při správné výchově, pudy velí sehnat je do stáda a nepustit.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Plemena psů z Finska Kategorie:Severští hlídací a ovčáčtí psi