náhled|Neoficiální duhová vlajka USA náhled|Duhová mapa Spojených států amerických náhled|Duhová mapa Aljašky, součásti USA Práva leseb, gayů, bisexuálů, transgender osob atd. (LGBT) se ve Spojených státech amerických v posledních letech značně rozvíjejí, přičemž legislativa a postoj k nim se liší stát od státu. Počínaje 26. červnem 2003 je dobrovolná sexuální aktivita mezi dospělými a zákonně způsobilými osobami stejného pohlaví celostátně legální, a to z rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států amerických v kauze Lawrence vs. Texas. Od 26. června 2015 je párům stejného pohlaví umožněno ve všech státech uzavírat manželství, a to z rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států amerických, který se takto usnesl v kauze Obergefell vs. Hodges.
Největší zásluhu na rozvoji LGBT práv ve Spojených státech lze připsat právě Nejvyššímu soudu Spojených státech amerických, který v letech 1996-2015 rozhodoval ve čtyřech klíčových případech, a to takto: "V kauze Romer vs. Evans zrušil zákon zakazující uznání homosexuálů coby chráněné menšiny. V kauze Lawrence vs. Texas prohlásil veškeré zákony proti sodomii za neústavní. V kauze Windsor vs. Spojené státy americké zrušil Sekci 3 federálního Zákona o ochraně manželství, která do té doby zapovídala legalizaci manželství pro osoby stejného pohlaví a v kauze Obergefell vs. Hodges zlegalizoval manželství na celostátní úrovni."
Zákony týkající se LGBT v oblasti rodičovství a rovném zacházení se stále liší podle jednotlivých států. Legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku se v jednotlivých právních řádech pohybuje v rozmezí od 16-18 let, přičemž leckde je ještě stále stanovený různě pro muže a ženy a pro heterosexuální a homosexuální vztahy.
21 států, vč. Washingtonu, D.C. a Portorika staví mimo zákon diskriminaci osob jiné sexuální orientace a 19 států, vč. Washingtonu, D. C. a Portorika chrání před diskriminací i osoby jiné genderové identity. Zločiny z nenávisti páchané z motivu jiné sexuální orientace nebo genderové identity oběti jsou trestány podle federálního Zákona proti zločinům z nenávisti z r. 2009. V r. 2012 včlenila Komise pro rovné příležitosti v pracovněprávních vztazích do Zákona o ochraně občanských práv Oddíl VII. zakazující tvorbu pracovních míst explicitně zaměřených na osoby jiné genderové identity, neboť toto shledává jako pohlavně diskriminační. Dále ještě v r. 2015 tato samá komise včlenila do Oddílu VII. také ustavení zakazující diskriminaci na základě sexuální orientace, protože i to lze považovat za pohlavní diskriminaci.
Adopce dětí homosexuálními páry je na celém území Spojených států amerických uzákoněná od června 2015. Nicméně i v adopční politice jsou znát patrné rozdíly mezi jednotlivými státy. Některé totiž umožňují adopci i nesezdaným párům, zatímco jiné toto neumožňují.
V dnešní době jsou veškeré útoky proti homosexuálům ve všech 51 státech trestány. I slovní útoky pokutou od 5 000 do 70 000 dolarů. V extrémních případech může být uložen i trest odnětí svobody až na 6 let. To činí USA státem s nejsilnější legislativní ochranou LGBT komunity na světě.
Občanská práva LGBT menšiny jsou ve Spojených státech hájena různými organizacemi, které působí ve všech oblastech veřejného života, včetně politiky. Patří mezině Human Rights Campaign, Lambda Legal, Gay & Lesbian Advocates & Defenders (GLAD), American Civil Liberties Union (ACLU) a National Center for Lesbian Rights.
LGBT práva, federální zákony a jednotlivé státy
Antidiskriminační zákony
Zdravotnictví Dne 14. dubna 2010 prezident Barack Obama vydal prezidentské nařízení Ministerstvu zdravotnictví sepsat nové zákony zavazující všechny nemocnice a zdravotnická zařízení přijímat finanční prostředky z fondů sociálního zabezpečení. Nedílnou součástí této nové legislativy bylo i právo gayů a leseb navštěvovat své protějšky v nemocnici, být informováni o jejich zdravotním stavu a mít v případě úmrtí status vdovy nebo vdovce.name="nytimesobama"> Právě toto všechno legislativa mnohých států neumožňuje. Obama v oblasti této problematiky poukázal na případ jedné lesbické rodiny na Floridě, kdy jedna ze dvou matek ležela na smrtelné posteli, přičemž její partnerce a čtyřem dětem byla znemožněno navštívit ji v nemocnici.name="nytimesobama
Bydlení náhled|upright=1.4|Státy zakazující diskriminaci na základě sexuální orientace nebo genderové identity. Ministerstvo sociálních věcí a rozvoje měst zakazuje všem poskytovatelům ubytovacích služeb hrazených z jeho fondů diskriminaci osob jiné sexuální orientace nebo genderové identity.
Odbor rovného zacházení v oblasti bydlení (FHEO) je součástí Ministerstva sociálních věcí a rozvoje měst a jeho náplní práce je vymáhání federálních zákonů garantujících všem občanům Spojených států amerických rovné zacházení v oblasti práva na důstojné bydlení. Za diskriminaci v oblasti bydlení lze podle platného Zákona o ochraně občanských práv považovat nerovné zacházení ze strany pronajímatele s jeho momentálními, případně potenciálními nájemci. Ve Spojených státech amerických neplatí žádný federální zákon přímo zakazující diskriminaci na základě sexuální orientace nebo genderové identity, ale minimálně 21 států a mnoho velkých měst takovou legislativu má. Například Zákon o bydlení č. 2661.
V r. 2012 Ministerstvo sociálních věcí a rozvoje měst – Odbor rovného zacházení v oblasti bydlení vydalo nařízení zakazující LGBT diskriminaci ve federálně-asistovaných programech na podporu bydlení. Nařízení obsahuje ustanovení, podle nějž jsou veškeré programy na podporu bydlení konané pod záštitou odboru otevřené všem způsobilým osobám bez ohledu na jejich sexuální orientaci nebo genderovou identitu. Odbor je odpovědný za vymáhání všech zákonů o rovném zacházení v oblasti bydlení zakazujících diskriminaci v soukromě i veřejně podporovaných programech na podporu bydlení:
Zákon o rovném přístupu k bydlení Oddíl VI. Zákona o ochraně občanských práv z r. 1964 Sekce 503 Zákona o rehabilitaci z r. 1973 Sekce 109 Oddílu 1 Zákona o obcích a rozvoji bydlení Oddíl II. Zákona o Američanech bez omezení z r. 1990 Zákon o architektonických bariérách z r. 1968 Zákon o věkové diskriminaci z r. 1975 Oddíl IX. Zákona o vzdělání
Pracovní právo náhled|upright=1.4|Současná antidiskriminační legislativa USA v pracovněprávních vztazích
Ve Spojených státech neplatí žádné federální zákony zakazující diskriminaci na základě sexuální orientace nebo genderové identity v zaměstnání. Protekce na státní úrovni je limitovaná. Existují sice určitá nařízení garantující právní ochranu vládním zaměstnancům, nicméně jejich pole působnosti je omezené pouze na státní sektor. 22 států, Washington, D.C., Portoriko a dalších 140 měst a regionů přijalo anti-diskriminační zákony chránící práva osob jiné sexuální orientace a/nebo genderové identity v pracovním poměru. Podle této platné legislativy lze za diskriminaci v zaměstnání považovat znatelně viditelné rozdílné zacházení a předsudky při pracovním pohovoru, povyšování, rozdělování pracovních úkolů, ukončování pracovního poměru, přiznávání práva na odstupné a další různé formy harassmentu.Tilcsik, A. (2011). Pride and prejudice: Employment discrimination against openly gay men in the United States. American Journal of Sociology, 117, 586–626. Ve Spojených státech platí určité podpůrné právní předpisy vycházející z angloamerického práva – precedenty vyhodnocující diskriminaci na základě sexuální orientace v pracovněprávních vztazích jako právní chybu.Sexual Orientation and the Law § 5:17
Prezidenti USA v době výkonu své funkce vydávali určitá prezidentská nařízení garantující právní ochranu zaměstnancům působícím ve federální vládě. V r. 1995 prezident Bill Clinton vydal prezidentské nařízení č. 12968 týkající se kritérií pro výkon bezpečnostních prověrek, které zahrnovalo sexuální orientaci do antidiskriminačního jazyka: "Na vládní půdě Spojených států amerických se nepřipouští žádná forma diskriminace na základě rasy, barvy pleti, náboženského vyznání, pohlaví, národnosti, zdravotního stavu a sexuální orientace v rámci poskytování důvěrných informací." Dále rovněž zdůrazňuje, že nelze dojít k žádnému závěru ohledně oprávněného přístupu k důvěrným informacím "mohou být pouze rozšiřovány o sexuální orientaci zaměstnance." Clintonovo prezidentské nařízení č. 13087 v r. 1998 zakazovalo diskriminaci na základě sexuální orientace v konkurenčních službách federálních civilních pracovních sil. Týkalo se valné většiny federálních zaměstnanců s výjimkou příslušníků ozbrojených sil.
Začátkem r. 2010 vládní kabinet prezidenta Baracka Obamy rozhodl o zařazení osob jiné genderové identity do diskriminací ohrožených skupin po domluvě s Komisí pro rovné příležitosti v pracovněprávních vztazích. V r. 2012 včlenila Komise pro rovné příležitosti v pracovněprávních vztazích do Zákona o ochraně občanských práv Oddíl VII. zakazující tvorbu pracovních míst explicitně zaměřených na osoby jiné genderové identity, neboť toto shledává jako pohlavně diskriminační.name="Edgeboston.com" Dále ještě v r. 2015 tato samá komise včlenila do Oddílu VII. také ustavení zakazující diskriminaci na základě sexuální orientace, protože i to lze považovat za pohlavní diskriminaci.
Dne 21. července 2014 prezident Obama vydal prezidentské nařízení č. 13672 zařazující osoby jiné genderové identity do diskriminací ohrožených skupin v oblasti přijímacích pohovorů ve federálních civilních pracovních silách a osoby jiné sexuální orientace i genderové identity do diskriminací ohrožených skupin v přijímacích pohovorech a pracovněprávních vztazích na půdě federální vlády.
Trestní právo Zákony proti zločinům z nenávisti, resp. trestným činům motivovaným předsudky vůči jednotlivcům či skupinám, slouží k ochraně všech jimi ohrožených osob. Až do r. 2009 se podle federálních zákonů proti zločinům z nenávisti (1969) považoval za naplnění jejich skutkové podstaty jakýkoliv trestný čin páchaný z motivu jiné rasy, barvy pleti, náboženského vyznání či národnosti oběti. Mimo jiné obsahovaly dodatek, že se obětem musí dostat federální ochrany. V říjnu 2009 byl schválen Kongresem tzv. Shepardův zákon, který rozšířil definici trestných činů z nenávisti o pohlaví, sexuální orientaci, genderovou identitu a zdravotní stav. Na druhou stranu ale došlo k odstranění požadavku federální ochrany obětí. President Obama podepsal tento zákon 28. října 2008.
V USA dále platí dva zákony, konkrétně Zákon o statistice zločinů z nenávisti (1990) a Zákon o zaznamenávání trestných činů bezpečnostními složkami (1997), které ukládají povinnost Ministerstvu vnitra, Federálnímu úřadu pro vyšetřování a policejním univerzitám shromažďovat a zveřejňovat statistiku zločinů z nenávisti.
náhled|upright=1.4|Současná legislativa USA týkající se zločinů z nenávisti vůči LGBT lidem. Některé státy mají ve svých trestních řádech zahrnutý jak pojem sexuální orientace, tak i genderová identita
45 států, Distrikt Kolumbie a Portoriko mají své vlastní zákony proti násilí motivovaném předsudky, s výjimkou Arkansasu, Georgie, Indiany, Jižní Karolíny a Wyomingu. Všech 45 postihuje projevy nenávisti a předsudků vůči osobám na základě jejich rasy, náboženského vyznání a etnika; 32 zdravotního stavu; 32 sexuální orientace; 28 pohlaví; 13 věku; 18 genderové identity; 5 politického přesvědčení.State Hate Crime Laws , Anti-Defamation League, June 2006. Retrieved May 4, 2007. 31 států a Distrikt Kolumbie mají ještě také zákony udávající povinnost tyto trestné činy nahlašovat. 27 států a Distrikt Kolumbie mají ve svých zákonech rovněž zahrnutou požadavek na vedení statistiky zločinů z nenávisti, přičemž 16 z nich se výhradně věnuje homofobním zločinům.
V kauze Winconsin vs. Mitchell (1993) Nejvyšší soud Spojených států amerických jednomyslně rozhodl, že státy mající přísné zákony proti zločinům z nenávisti jednají v naprostém souladu s Ústavou, čímž de facto smetl ze stolu navrženou novelu ústavního práva rozšiřující právo svobodného projevu.
Manželské návštěvy