náhled|Michalská náhled|Laurinská náhled|Mapa vnitřního města (Innere Stadt) z roku 1905 náhled|Bratislava v 15. století náhled|Bratislava v 17. století náhled|Bratislava v 18. století
Vnitřní město je část Bratislavy uvnitř bývalých městských hradeb, tj. původní vlastní město Bratislava.
Název Označení „vnitřní město“ se používalo i jako oficiální administrativní označení, a to (přinejmenším) v 18. století a až do roku 1848. V roce 1848 bylo totiž k Bratislavě administrativně připojeno Podhradie a při této příležitosti bylo mimo jiné jedno předměstí přejmenováno na Nové Město a Vnitřní město (něm. Innere Stadt) přejmenováno na Staré město (něm. Altstadt; 1921–1930 nazývané I. okres Staré město, 1930–1949 I. okres). Pojem Staré město zahrnuje výrazně širší území než jen vnitřní město.
Poloha Vnitřní město nezahrnuje dunajské nábřeží (patřilo k předměstím), Podhradie (kam patří Vydrica a Zuckermandel) ani Bratislavský hrad, který byl oddělen od města vodním příkopem, který se nacházel zhruba v místech dnešní Staroměstské ulice.
V současnosti ho ohraničuje na západě Staroměstská, na severu Kapucínská ulice, Hurbanovo náměstí a Náměstí SNP, na východě Kamenné náměstí a na jihu Hviezdoslavovo náměstí a Gorkého ulice.
Charakteristika Je to historická část Bratislavy mezi historickými městskými hradbami s obrannými věžemi a baštami a mezi čtyřmi bývalými městskými branami, kterými byly Michalská brána, Laurinská brána, Rybářská brána a Vydrická brána. Dnes tvoří část městské části Staré Město a je to turisticky nejnavštěvovanější část města, obsahující četné kulturní a historické památky. Jeho rozloha je pouze okolo 0,2 km². Dodnes se zachoval původní půdorys, ulice a náměstí v téměř původní podobě. Sídlily zde významné instituce, bývalá uherská šlechta, byly zde korunováni králové a jistý čas zde zasedal Uherský sněm.
Ulice Následuje přehled ulic a náměstí a jejich historických názvů platných v roce 1900 (názvy se předtím i potom mnohokrát měnily). První úřední pojmenování ulic v Bratislavě se objevilo v roce 1879 (od roku 1890 povinně dvojjazyčné německé a maďarské), ale ulice byly pojmenovány už dříve. Maďarské názvy ulic se před rokem 1879 vyskytovaly velmi vzácně (zpravidla jen pro pár nejvýznamnějších ulic), jinak byly všechny názvy německé resp. dříve i latinské.
Název Historický název 1900 Německý MaďarskýBaštová Basteigasse Rekész utcaBílá Corvinusgasse Corvinus utcaFarská Pfarrgasse plebán utcaFrantiškánská Franziskanergasse Barát utcaKapitulská Kapitelgasse Káptalan utcaKlariská Klarissergasse Klarussa utcaKlobučnícka Hutterergasse (Kis) Kalapos utcaKostolná Rathhausgässchen Városház utcaLaurinská ulice Lorenzerthorghasse Lőrinckapu utcaMichalská Michaelergasse MihályutcaNa vršku Berg (e) lgasse domb utcaNedbalova Hummelgasse Hummel utcaPanská Langegasse, Herrengasse, Szilágyigasse (od 1901) hosszú út, Szilágyi Dezső utca (od 1901)Podjezd Schwiebbogen BoltívPrepoštská Pázmánygasse Pázmány utcaRadniční Rathausgasse Városház utcaSedlářská Sattlergasse Nyerges utcaUršulínska Ursulinengasse Orsolya utcaÚzká Zwingergasse szukam utcaVentúrska Venturgasse Ventur utcaZámečnická Rómergasse Romero Florence utcaZelená Grünstüblgasse Zöldszoba utca
Náměstí Název Historický název Německý Maďarský Františkánské náměstí Franziskanerplatz Ferenciek tér Hlavní náměstí Hauptplatz fotr Primaciálne náměstí Batthyányplatz Prime tér Rudnayovo náměstí Domplatz Székesegyház tér Chlebový trh (dnes část Náměstí SNP) Brodplatz kenyér piace
Odkazy Reference
Literatura Tivadar Ortvay: Ulice a náměstí Bratislavy - Staré Město, Albert Marenčin – Vydavatelství PT, 2006, 244 s.
Související články Dějiny Bratislavy Historické centrum Bratislavy
Kategorie:Geografie Bratislavy Kategorie:Dějiny Bratislavy Kategorie:Staré Mesto (Bratislava)