Olena Mondičová (rozená Ilona Sinali, uváděna také jako Helena Mandičová-Šinályová, Jelena Mandičová či Mondičová) (26. září 1902, Gyulafalva, Rakousko-Uhersko, dnes Giulesti, Rumunsko – 12. března 1975, Košice) byla československá sochařka rusínské národnosti, která umělecky ztvárnila T. G. Masaryka a významné osobnosti rusínského národa. V letech 1921–1925 byla žákyní Jana Štursy, žila na Podkarpatské Rusi, v Praze, Budapešti a nakonec v Košicích.
Život Pocházela z rodiny učitele působícího v uherském Sedmihradsku, narodila se v Banátu. Po studiu na gymnáziích v Budapešti a v Košicích absolvovala Uměleckoprůmyslovou školu v Praze v sochařské a poté Akademii výtvarných umění. Z té doby pocházejí její sochy rusínských buditelů 19. století. Když v roce 1927 vyhrála soutěž na realizaci pomníku T. G. Masaryka pro město Užhorod, prezident vyhověl jejímu přání stát pro tuto sochu modelem.
Období druhé světové války prožila v Budapešti, kde ji postihla nemoc kloubů, a Olena Mondičová se pak již nemohla věnovat sochařství. Návrat do Prahy po válce byl poznamenán zklamáním z zdevastovaného bytu i kvůli obsazenému ateliéru. Svaz výtvarných umělců ji odmítl přijmout jakožto sochařku buržoazních politiků. Jeho požadavek vytvořit sochu dojičky na důkaz svého „obrácení“ odmítla. Nakonec se usadila Košicích, kde pracovala jako prodavačka v obchodě s textilním zbožím i jako účetní. Byla provdána za právníka Ivana Mondiče, jejich manželství zůstalo bezdětné.
Dílo náhled|Pomník Alexandra Duchnoviče v Prešově náhled|Poprsí Jevhenije Fencika v Užhorodě Sochařské práce z 20. a 30. let: Poprsí spisovatele a novináře Eugena (Jevgenije) Fencika (1844-1903), Užhorod (1926) T. G. Masaryk, Užhorod Dřevorubec Alegorická kompozice Pastýř Karpatorusínská píseň Poprsí politika Adolfa Dobrjanského, Michalovce Alexander Mytrak, rusínský spisovatel, etnograf a lingvista, Mukačevo Alexander Duchnovič, rusínský kněz, básník a národní buditel, Chust Alexander Duchnovič s žákem, bronzový pomník vysoký 3,15 m, hmotnost 1140 kg, Prešov Okřídlené kolo, na atice železničního nádraží Bratislava – hlavná stanica Busta generála Jaroslava Hrbka, čs. legionáře v Rusku Sochy/poprsí mnoha dalších politiků, zejména z Podkarpatska, mj. Petrigalla, Antonína Rozsypala, Grigorije Žatkoviče, Antona Beskida, poslance Antonína Hajna, soudce J. A. Nečase, politika a legionáře Josefa Patejdla, poslance a novináře Václava Klofáče, ministrů Emila Frankeho a Aloise Tučného.
Literatura
POP, Ivan: Dějiny Podkarpatské Rusi v datech. Libri : Praha 2005, s. 330-333, Jáni Štefan: Jedno leto Zdenka Buriana v roku 1922, Joly Šinályová resp. "zabudnutá prvorepubliková sochárka Olena Mandičová" in HOWGH! Speciál, nezávislý občasník květen 2026, str. 19
Externí odkazy
Ivan Pop: Osobnosti našich dějin Český rozhlas: Stopy, fakta, tajemství Časopis Pokarpatská Rus, č. 2/2013 Příběh ženy, které pózoval prezident Masaryk
Kategorie:Rusíni Kategorie:České sochařky Kategorie:Rusínští výtvarníci Kategorie:Narození 26. září Kategorie:Narození v roce 1902 Kategorie:Úmrtí 12. března Kategorie:Úmrtí v roce 1975 Kategorie:Úmrtí v Košicích Kategorie:Ženy