Felix (Baruch) Weltsch (6. října 1884, Praha – 9. listopadu 1964, Jeruzalém), byl česko-izraelský německy i hebrejsky píšící novinář, spisovatel, filosof a knihovník židovského původu, člen tzv. Pražského kruhu a jeden z nejvlivnějších sionistů v Čechách.

Život Felix Weltsch se narodil 6. října 1884 jako první ze čtyř dětí v rodině Heinricha Weltsche (1856–1936), obchodníka s textilem; majitele firmy Salomon Weltsch Söhne, a Louise, roz. Perelesové (1862–1942).Rodina Weltschů, ve které jsou kromě obchodníků s textilem a kožešníků zastoupeni také synagogální zpěváci, resp. chazani, byla v Praze usazena již v roce 1700. Jméno Weltsch (původně Welsch) označující v germánských jazycích osobu románského původu by mohlo souviset s italskými kořeny rodiny, která dlouhodobě obchodovala mj. s italským zbožím. Podle vzpomínek Felixe Weltsche potom rodina žila nějakou dobu v Holandsku, kde bylo jméno uzpůsobeno pro holandský pravopis. Vyrůstal v domě v Kamzíkové ulici 4 na Starém Městě, kde se pěstoval čilý společenský život a běžně se tu konaly improvizované koncerty. Otec Heinrich pak coby rodinný básník psal s oblibou při různých příležitostech verše. (německy) (omezený přístup)

V letech 1890–1894 navštěvoval Weltsch stejně jako Max Brod soukromou obecnou piaristickou školu na Novém Městě (Panská 892/1) s německým vyučovacím jazykem. Třebaže na škole učili převážně kněží tohoto řádu, nebyl na tzv. Israelity, kteří představovali 60% žáků, vyvíjen žádný nátlak. Na speciální hodiny náboženství sem docházel rabín.SCHMIDT, Carsten. Kafkas fast unbekannter Freund: das Leben und Werk von Felix Weltsch (1884-1964): ein Held des Geistes - Zionist, Journalist, Philosoph. Kapitola Die Piaristen-Volkschule, s. 63–70. V srpnu 1894 začal Weltsch studovat na jednom ze dvou pražských německých gymnázií: v Paláci Kinských (tak jako Kafka, jenž byl tehdy ve druhém ročníku), které se vyznačovalo o něco přísnějším režimem než gymnázium ve Štěpánské ul., kam nastoupil Brod. Zde se mu dostalo klasického vzdělání i důležitých podnětů z oblasti novější literatury. V červenci 1902 složil Weltsch s vyznamenáním maturitní zkoušku z jedenácti předmětů, která prokázala jeho připravenost k dalšímu studiu.SCHMIDT, Carsten. Kafkas fast unbekannter Freund: das Leben und Werk von Felix Weltsch (1884-1964): ein Held des Geistes - Zionist, Journalist, Philosoph. Kapitola Die Schulzeit im berühmten Altstädter Gymnasium, s. 71–80.

Na podzim téhož roku vstoupil sedmnáctiletý Weltsch na Pražskou c. k. německou Karlo-Ferdinandovu univerzitu, kde se na právech znovu sešel s Brodem a kde se také seznámil s Kafkou, který tu byl již dva semestry zapsán. Německá univerzita, která byla v této době počtem posluchačů menší než univerzita česká přibližně v poměru 2:1, se odlišovala i výrazným podílem židovských studentů (více než 1/3).SCHMIDT, Carsten. Kafkas fast unbekannter Freund: das Leben und Werk von Felix Weltsch (1884-1964): ein Held des Geistes - Zionist, Journalist, Philosoph. Kapitola Jura und Studentenleben mit alten und neuen Bekannten, s. 81–82. Felix Weltsch byl od počátku aktivním studentem všestranných zájmů, brzy se stal součástí řady společenských kruhů, jejichž přirozeným centrem byla liberální „Čítárna a přednášková síň“ (Lese- und Redehalle der deutschen Studenten in Prag) sídlící od roku 1904 v Krakovské ul. 14.SCHMIDT, Carsten. Kafkas fast unbekannter Freund: das Leben und Werk von Felix Weltsch (1884-1964): ein Held des Geistes - Zionist, Journalist, Philosoph. Kapitola Jura und Studentenleben mit alten und neuen Bekannten, s. 85. Další kontakty Weltsche dovedly k uskupení Café Arco a zejména k sionistickému Spolku židovských vysokoškoláků Bar-Kochba, v němž se seznámil s Hugo Bergmannem. Vedle právnických kurzů navštěvoval stále více přednášek z filosofie, etiky a literatury, neboť slovy Maxe Broda: „byl jediným z nás, kdo si studium zvolil z lásky“. Setkání s příznivci legendárního Franze Brentana, potom Weltsche přivedlo mezi pražské brentanovce, kteří se scházeli v dodnes existující kavárně Louvre na Národní třídě.SCHMIDT, Carsten. Kafkas fast unbekannter Freund: das Leben und Werk von Felix Weltsch (1884-1964): ein Held des Geistes - Zionist, Journalist, Philosoph. Kapitola Jura und Studentenleben mit alten und neuen Bekannten, s. 93. V roce 1906 se zapsal také na filosofii a navštěvoval zde mj. kurzy praktické filosofie Antona Martyho a cyklus věnovaný teorii hodnot, který přednášel Christian von Ehrenfels. V dubnu 1907 složil rigorózum z práva a po absolvování praxe u Zemského soudu a v advokátní kanceláři svého strýce Theodora Weltsche v letech 1908–1909 nastoupil nejprve jako praktikant do C. k. veřejné a univerzitní knihovny, kde byl zaměstnán jeho přítel Bergmann.SCHMIDT, Carsten. Kafkas fast unbekannter Freund: das Leben und Werk von Felix Weltsch (1884-1964): ein Held des Geistes - Zionist, Journalist, Philosoph. Kapitola Philosophiestudien und die Bibliothekskarriere in den Anfängen, s. 100–104. V té době Weltsch spolu s ním, Kafkou a Brodem pravidelně navštěvoval salón Berty Fantové v domě „U bílého jednorožce “ na Staroměstském náměstí, kde se nad diskusemi o literatuře a filosofii scházela pražská intelektuální elita. S touto skupinou se v roce 1911 sblížil mladý docent fyziky Albert Einstein, který tu za Brodova klavírního doprovodu hrával na housle Mozartovy sonáty.BROD, Max. Streitbares Leben : Autobiographie 1884-1968, s. 155. V témže roce Weltsch ukončil studium filosofie složením příslušných zkoušek a obhájením své disertace o Lockově teorii poznání.

Počínaje rokem 1912 udržoval intenzivní přátelství s Kafkou, zlepšoval svou pozici v knihovně a současně zahájil svou novinářskou kariéru prvními články pro Prager Tagblatt. O rok později vydal svou první knihu Anschauung und Begriff (Názor a pojem), napsanou společně s Brodem, v srpnu 1914 se potom po čtyřleté známosti oženil s Irmou Herzovou.SCHMIDT, Carsten. Kafkas fast unbekannter Freund: das Leben und Werk von Felix Weltsch (1884-1964): ein Held des Geistes - Zionist, Journalist, Philosoph. Kapitola Studium des Lebens - Zionist, Publizist, Ehemann, und alles wieder gleichzeitig!, s. 104–134. Po Kafkově onemocnění tuberkulózou se jej snažil všemožně podporovat. V období let 1919–1938 Weltsch působil – vedle souběžného zaměstnání v univerzitní knihovně – jako vydavatel, autor a hlavní redaktor sionistického kongresového časopisu Selbstwehr, který se v duchu svého kréda „Chtít nemožné“ snažil udržet kdesi na pomezí rodinného listu a literárně-vědecké revue.SCHMIDT, Carsten. Kafkas fast unbekannter Freund: das Leben und Werk von Felix Weltsch (1884-1964): ein Held des Geistes - Zionist, Journalist, Philosoph. Kapitola Die Zeit ab 1918 im privaten Bereich und Weltschs Journalismusarbeit bis 1924, s. 158. Za dobu, kdy s velkým přehledem a taktem řídil redakci tohoto časopisu, dosáhl jeho náklad 15.000 exemplářů, což bylo více než měl Buberův časopis Der Jude (5.000), ale zase ne tolik jako 29–38.000 prodaných výtisků jednoho čísla Krausovy Pochodně (Die Fackel).SCHMIDT, Carsten. Kafkas fast unbekannter Freund: das Leben und Werk von Felix Weltsch (1884-1964): ein Held des Geistes - Zionist, Journalist, Philosoph. Kapitola Die Zeit ab 1918 im privaten Bereich und Weltschs Journalismusarbeit bis 1924, s. 166. V roce 1920 se manželům Weltschovým narodila dcera Rut. Po svém povýšení na knihovníka 1. třídy se Weltsch roku 1928 vydal spolu s Brodem na svou první cestu do Palestiny, která ho inspirovala k napsání knih Judenfrage und Zionismus (Židovská otázka a sionismus) a Land der Gegensätze (Země protikladů). Od roku 1931 zastával rovněž funkci Knihovního rady na československém ministerstvu kultury, přičemž dál rozvíjel své kontakty uvnitř židovské komunity jako dlouholetý účastník kongresu a po roce 1932 také člen pražské lóže B'nai B'rith.SCHMIDT, Carsten. Kafkas fast unbekannter Freund: das Leben und Werk von Felix Weltsch (1884-1964): ein Held des Geistes - Zionist, Journalist, Philosoph. Kapitola Felix Weltsch – Zeittafel und Familienstammbaum, s. 353–354.

S nepříznivým obratem událostí, který následoval po nacistickém převratu v Německu, přišel v roce 1938 zákaz časopisu Selbstwehr a zároveň ukončení Weltschova zaměstnání v univerzitní knihovně. Večer 14. března 1939 – bezprostředně po rozloučení s univerzitou – opustil s Brodem, přáteli a částí rodiny, území již obsazovaného zbytkového území Československa posledním vlakem, který odjížděl z Ostravy do Polska, aby se na lodi „Bessarabia“ doplavil do Haify.

V Haifě, na území britského mandátu Palestina, a později v Tel Avivu žil Weltsch se svou rodinou až do roku 1940, než získal místo knihovníka v Jeruzalémě, kde v ulici Palmach 9 našel nový domov. Po vzniku Státu Izrael pracoval nadále v Jeruzalémské knihovně, přičemž se věnoval svým dalším dílům, která již psal převážně hebrejsky. V roce 1952 mu byla propůjčena Ruppinova cena za spis Teva, musar u-medinijut (Příroda, morálka a politika). Felix Weltsch zemřel 9. listopadu 1964. Jeho přátelství s Kafkou trvalo 20 let, přátelství s Maxem Brodem pak plných 75 let.

Filosofické názory Weltschovo filosofické myšlení bylo nejvýrazněji ovlivněno jeho učiteli – následovníky Brentana, Antonem Martym a Christianem von Ehrenfelsem, kteří se však od svého mistra (což platí zvláště pro Ehrenfelse) v mnohém odchýlili. Weltsche proto nelze považovat za skutečného brentanovce, ale spíše za stoupence Ehrenfelsovy filosofie tvarových kvalit, na níž navazuje tzv. gestaltismus.SCHMIDT, Carsten. Kafkas fast unbekannter Freund: das Leben und Werk von Felix Weltsch (1884-1964): ein Held des Geistes - Zionist, Journalist, Philosoph. Kapitola Fazit, s. 353–354. Prvním Weltschovým pokusem o sepsání „exaktního filosofického spisu“ byla práce z oblasti teorie poznání Anschauung und Begriff (Názor a pojem), ve které s Brodem vytvořili syntézu navazující mj. na Martyho, Brentana, Heinricha Gomperze a Cassirera. V následující knize Gnade und Freiheit (Milost a svoboda), jejíž rukopis korigoval Kafka, Weltsch zpracovává podněty z přírodní filosofie, zejména polaritu „vitality a ducha“, přičemž rozvíjí metodu, která má pomocí vědomé volby vést k „jednotě i svobodě“. (německy) (omezený přístup) K možnému řešení tohoto problému, především v oblasti politiky a etiky, dospěl Weltsch v teoretickém spise Das Wagnis der Mitte (Odvaha středu), kde analyzuje hlavní téma svého myšlení, jímž je aristotelský (či taoistický) motiv tvůrčího a dynamického středu ležícího mezi extrémními opozity. Zatímco u Vídeňského kroužku spatřoval tendenci k „uspořádávání“ filosofie, ve stoupencích fenomenologie viděl filosofy „tvořící“.SCHMIDT, Carsten. Kafkas fast unbekannter Freund: das Leben und Werk von Felix Weltsch (1884-1964): ein Held des Geistes - Zionist, Journalist, Philosoph, s. 188. Učení Kanta, Spinozy nebo Bubera podle něho sice není možné akceptovat, cestu lidského myšlení si však bez nich nelze představit.SCHMIDT, Carsten. Kafkas fast unbekannter Freund: das Leben und Werk von Felix Weltsch (1884-1964): ein Held des Geistes - Zionist, Journalist, Philosoph, s. 325. Ve spise Ha-di'alektika šel ha-sevel (Dialektika utrpení) Weltsch rozpracovává svou teorii „dialektické spirály“, která vede od zániku jedné ideje ke zrození ideje nové. Námětem jeho posledního filosofického díla Teva, musar u-medinijut (Příroda, morálka a politika) je potom „pravidlo minima“, s jehož uplatněním (minimum bezpečnosti, minimum zbrojení apod.) může podle Weltsche slabý duch přežít ve světě hmoty.

Politika a sionismus