náhled|Socha zobrazující alegorii podvodu u Hospitalu v Kuksu, autorem je Bernard Otto Seeling Podvodu se dopustí ten, kdo zneužije něčí nevědomosti či důvěřivosti k vlastnímu neoprávněnému prospěchu či obohacení, resp. někoho za tímto účelem uvede v omyl. Typickým příkladem je finanční podvod, například vylákání peněz pod nějakou záminkou (dodání věci, platba zálohy na elektřinu atd.), kterou ale podvodník nesplní, a oběť tak o své peníze přijde. Dalšími příklady jsou bankovní podvody neboli tunelování bank a velká část počítačové kriminality, o kterých pojednávají samostatné články a jejich kategorie.
V právu je podvod úmyslným klamáním, mystifikací s cílem zbavit oběť zákonného práva nebo z ní nezákonně či nespravedlivě získat prospěch. Ve většině zemí je takové klamání trestným činem.
Hledání podvodů Odhalení podvodných aktivit ve velkém měřítku je možné díky shromažďování obrovského množství finančních dat spárovaných prediktivní analýzou nebo forenzní analýzou a díky použití elektronických dat k rekonstrukci nebo k odhalování finančních podvodů. Použití analytických metod založených na počítači (Fraud detection systems) umožňuje zejména odhalení chyb, anomálií, neefektivnosti, nesrovnalostí a zkreslení, které často odkazují na podvodníky, kteří se například zaměřují na nízké částky, aby nepřekročili prahové hodnoty vnitřní kontroly. Tyto testy na vysoké úrovni zahrnují testy související s Benfordovým zákonem a případně také deskriptivní statistiky. Po testech na vysoké úrovni vždy následují cílenější testy, které hledají malé vzorky vysoce nepravidelných transakcí. K odhalování podvodů a jiných nesrovnalostí lze také použít známé metody korelace a analýzy časových řad. náhled|Podvodník (kolem roku 1700)
Podvod v českém právu Zákonné vymezení V České republice tento trestný čin upravuje § 209 zákona č. 40/2009, trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Komentář Zavedení tohoto trestného činu chrání majetková práva poškozeného a to bez ohledu na druh a formu vlastnictví. Majetkem se pak rozumí jakékoli majetkové hodnoty, tedy jak věci, tak pohledávky i jiná práva (např. majetková autorská práva) a penězi ocenitelné hodnoty (kupř. obchodní podíly).Pavel Šámal a kol. Trestní zákoník : komentář, 2. vyd., Praha: C. H. Beck, 2012, s. 2051–2059,
Objektivní stránka podvodu je dána tím, že: pachatel uvede jiného v omyl, jeho omylu využije nebo mu zamlčí podstatné skutečnosti, díky čemuž podvedená osoba učiní určitou majetkovou operaci, čímž jí, případně i jiné osobě, vznikne nikoli nepatrná majetková škoda (min. 10 000 Kč) a také dojde k obohacení pachatele, případně jiné osoby. Mezi omylem či zamlčením podstatných skutečností, majetkovou operací, vznikem škody a obohacením musí být příčinná souvislost. Co se týče subjektivní stránky trestného činu podvodu, vyžaduje se úmyslné zavinění. Uvedení v omyl pak může směřovat jak vůči fyzické nebo právnické osobě, tak také vůči úřadu. Může být spácháno nejen konáním či opomenutím, ale také konkludentním jednáním (např. jízdou MHD bez platné jízdenky nebo konzumací v restauraci s úmyslem nezaplatit). Podstatné skutečnosti zamlčí ten pachatel, který při svém podvodném jednání neuvede jakékoli skutečnosti, které jsou podstatné pro rozhodnutí podváděné osoby, přičemž pokud by tyto skutečnosti byly druhé straně známy, k plnění z její strany by nedošlo, popř. došlo za méně výhodných podmínek.Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2009, sp. zn. 4 Tdo 1208/2009 Nadsázka v reklamě se ale zásadně za podvodné jednání nepokládá, může jít maximálně o klamavou reklamu. Škodou je nejen zmenšení majetku (damnum emergens), ale také ušlý zisk (lucrum cessans), tedy to, o co by jinak byl majetek poškozeného oprávněně zvětšen. Majetkové obohacení musí být neoprávněné. Proto není podvodem, pokud někdo vyláká plnění, na které má právní nárok, např. věřitel uvede v omyl dlužníka a ten svůj dluh zaplatí.
Zvláštní druhy podvodu Kromě tohoto obecného trestného činu zná český trestní zákoník ještě: Pojistný podvod () – zamlčení nebo uvádění nepravdivých či hrubě zkreslených údajů v souvislosti s uzavíráním a změnami úvěrové smlouvy, likvidací pojistné události nebo uplatnění práva na pojistné plnění, příp. vyvolání či předstírání pojistné události. Úvěrový podvod () – zamlčení nebo uvádění nepravdivých či hrubě zkreslených údajů v souvislosti se sjednáváním úvěrové smlouvy, příp. použití prostředků získaných účelovým úvěrem na jiný než určený účel. Dotační podvod () – zamlčení nebo uvádění nepravdivých či hrubě zkreslených údajů v žádosti o poskytnutí dotace, příp. její využití na jiný než určený účel.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Trestné činy podle českého práva