Ladislav Zápotocký, pseudonym Budečský,Hradiště Budeč se nachází na okraji Zápotockého domovské obce Zákolany druhý pseudonym Mikuláš Haštalský,Narodil se v domě v Haštalské ulici (12. ledna 1852 PrahaMatriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Haštala na Starém Městě pražském – AHMP, HŠ N14 (1850–1853), fol. 84 (86), sken 88 – 16. prosince 1916 Praha) byl český novinář a politik, průkopník socialismu a spoluzakladatel české sociálnědemokratické strany. Byl otcem pozdějšího československého prezidenta Antonína Zápotockého.
Život
Mládí Ladislav Zápotocký se narodil v Praze, v Haštalské ulici čp. 793, pokřtěn byl v kostele sv. Haštala. Jeho otec Antonín Zápotocký zemřel 10. června 1853Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Haštala na Starém Městě pražském – AHMP, HŠ Z7 (1843–1863), pag. 212, sken 112 a matka Anna se znovu vdala 23. února 1857Matriční záznam o svatbě farnosti při kostele sv. Mikuláše na Malé Straně – AHMP, MIK O7 (1851–1862), fol. 121 (125), sken 127 za Antonína Jiskru. Ten byl Ladislavovým kmotrem a též v roce 1854 ovdověl; z prvního manželství měl, jako Anna Zápotocká, jedno dítě a společně měli manželé Jiskrovi další tři děti.Jiskra Anton, policejní přihláška S nevlastním otcem, který ho přivedl k zájmu o vzdělání, měl Ladislav dobrý vztah. Po dokončení obecné školy se vyučil krejčovským dělníkem.
Socialista V jednadvaceti letech se Ladislav Zápotocký začal angažovat v otázkách dělnického hnutí. V roce 1873 spoluzaložil Vzdělávací besedu dělníků krejčovských, která existovala do zákazu v roce 1877.Dělnické listy, 5.12.1873, s. 436 V roce 1873 se též stal redaktorem čtrnáctideníku Dělnické listy.Tyto mladočeské Dělnické listy zanikly roku 1876; obnoveny byly socialisty roku 1877. Ve stejném roce ale redakci opustil a s dalšími socialisticky smýšlejícími redaktory založil periodikum Budoucnost. Často též přispíval do socialisty později obnovených Dělnických listů.
Články v BudoucnostiNapř. Budoucnost, 22.1.1879, s. 1–2, Papež Lev XIII. proti socialistům a Obrázky obecního hospodářství a Dělnických listechNapř. Dělnické listy 1.10.1879, s. 1–3, Panství "intelligence" a majetku podepisoval pseudonymem L. Budečský. Podle nekrologu v Dělnických novináchDělnické noviny, 18.12.1916, s. 4 měl za tuto práci plat tři zlaté týdně.Nespokojení brněnští typografové požadovali v roce 1888 pro pomocníky minimální týdenní mzdu 10 zl. 50 kr.
28. září 1876 se Ladislav Zápotocký zúčastnil založení české zemské organizace rakouské sociální demokracie a byl zvolen do jejího užšího vedení.
7. dubna 1878 se v hostinci U Kaštanu v Břevnově (dnes Praha) konal tzv. Břevnovský sjezd, na kterém byla ustavena Sociálně demokratická strana českoslovanská v Rakousku. Josef Boleslav Pecka a Ladislav Zápotocký byli hlavními osobnostmi sjezdu. Vznikla tak zvláštní organizace českých sociálních demokratů v rámci celorakouské sociálně demokratické strany. Krátce poté bylo zahájeno policejní vyšetřování pro přečin tajného spolčování. Ladislav Zápotocký byl odsouzen na dva měsíce těžkého žaláře. V roce 1882 byl pro svou politickou činnost znovu odsouzen a uvězněn, tentokrát na rok a půl. Po odpykání trestu v lednu 1884 byl vypovězen do domovské obce Zákolany u Kladna. Zde se vrátil na 16 let ke svému původnímu povolání krejčího.
Po návratu do Prahy byl Ladislav Zápotocký zaměstnán v odborovém periodiku Železniční zřízenec.Zápotocký Ladislav, Zápotocký Ladislav, policejní přihlášky, 1900 Činnost v novinách ukončil 1906, kdy byl postižen mozkovou mrtvicí. Stále však přispíval do sociálně demokratického tisku.
Soukromý život Ladislav Zápotocký se oženil 20. ledna 1878 v Praze v kostele svatého Tomáše na Malé StraněMatriční záznam o svatbě farnosti při kostele sv. Tomáše na Malé Straně v Praze – AHMP, TO O9 (1868–1878), fol. 232, sken 236V úmrtním matričním zápise je uvedeno chybně datum svatby 3. února 1880, měsíc narození červen a manželka rodem Dolejšová. s Barborou Dolejší (28. května 1855 KlatovyMatriční záznam o narození a křtu farnosti Klatovy – Porta fontium (SOA Plzeň), Klatovy 26 (N 1851–1870 Klatovy-vídeňské předměstí), fol. 385, sken 27/138 – 1. června 1925 KošiceZápotocká, Barbora, 1855–1925 – Autoritní záznam NK ČR). Ta pocházela z obce Malá Víska u Klatov.Šumavský rozcestník, rodný dům Barbory DolejšovéO dětství a mládí Barbory Dolejšové-Zápotocké napsal Antonín Zápotocký román Rozbřesk a dětskou knihu Barunka. Svatby se nezúčastnila pouze rodina, ale i lidé ze socialistického hnutí. Manželé spolu měli pět dětí;„Zesnulý zanechává pět dítek“ dle nekrologu v DL, ale další děti zemřely v dětském věku. budoucí prezident Antonín Zápotocký (1884–1957) byl druhým z nich.Po návratu ze Zákolan do Prahy, zůstala rodina Ladislava Zápotockého zjevně ještě nějakou dobu v domovské obci, jak uvádí policejní přihláška z roku 1900. Ještě jako vdova byla Barbora Zápotocká veřejně činná. V roce 1922 např. poslala pozdravný dopis sjezdu čsl. sociální demokracie.Národní listy, 1.10.1922, s. 2
Zemřel v Praze 16. prosince 1916 v Zemském ústavu choromyslných v Bohnicích (dnes Praha) na zánět plic a průdušek. Pochován byl na pražských Olšanských hřbitovech.Matriční záznam o úmrtí a pohřbu duchovní správy Zemského ústavu pro choromyslné, Praha-Bohnice – AHMP, CHORB Z2 (1916–1917), fol. 79, sken 83 Jeho hrob (hrob IV-06-392) je neoznačen; po roce 1989 byl pravděpodobně zrušen.
Ladislav Zápotocký v dobovém tisku Níže je uveden výběr zmínek o Ladislavu Zápotockém v dobovém tisku. Kromě toho existuje řada článků podepsaných Ladislav Zápotocký nebo L. Budečský. 1873 se obrátil na veřejným listem na krejčovské dělníky, aby se v jeho bytě poradili o svolání schůze krejčovských dělníků, "… bychom se mohli uraditi o svolání schůze dělníků krejčovských, na kteréž bychom o tížících nás svízelích porokovali a patřičné kroky k jejich odstranění podnikli".Dělnické listy, 3.1.1873, s. 242 1874 Ladislav Zápotocký obdržel (spolu s dalšími organizátory) zákaz konat veřejnou schůzi dělnictvaDělnické listy, 6.2.1874, s. 18 1876 Ladislav Zápotocký zatčen a držen ve vyšetřovací vazbě (spolu s Josefem Peckou a dalšími) pro účast na tajné dělnické schůziNárodní listy, 2.10.1876, s. 2 1877 rozpuštěn spolek Vzdělávací beseda dělnická jako důsledek ateistických proslovů Ladislava ZápotockéhoPražský denník, 25.9.1877, s. 1 1879 proběhlo soudní líčení proti účastníkům sjezdu Česko-slovanské sociálně-demokratické strany v Rakousku;Dělnické listy, 5.2.1879, s. 1 Ladislav Zápotocký byl odsouzen na dva měsíce tuhého žalářeDělnické listy, 5.2.1879, s. 2Dva účastníci sjezdu byli odsouzeni na 4, někteří na 3 měsíce. 1882 s dalšími sociálními demokraty odsouzen, protože "… jest vinen zločinem uražení Veličenstva, přečinem schvalování nezákonnitých skutků a co náčelník odsuzuje se k 18 měsícům těžkého žaláře."Národní listy, 5.2.1882, s. 3 1899 veřejné vystoupení na májovém shromáždění v Mlazicích u MělníkaPrávo lidu, 5.5.1899, s. 2 1901 kandidoval za sociální demokraty ve volbách do sněmu království Českého, ve volebním obvodu Vysoké Mýto-Skuteč-Hlinsko. Z 616 platných hlasů obdržel 15.Národní politika, 12.10.1901, s. 3Dvanáct hlasů podle Národních listů z 12.10.1901
Dílo
Knižní publikace Kapitál a práce :se zvláštním zřetelem ku poměrům dělníků hornických (pod pseudonymem Mikuláš Haštalský, vydáno v Budapešti, 1880) Knihy vzpomínek Ze starých vzpomínek a K srdci lidu vydány posmrtně 1949 a 1954
Novinářská činnost Články v Dělnických novinách a Budoucnosti Ladislav Zápotocký v literatuře a filmu O životě Ladislava Zápotockého pojednává román Antonína Zápotockého Vstanou noví bojovníci Román Vstanou noví bojovníci byl v roce 1949 upraven jako rozhlasová hra; Ladislava Zápotockého hrál Antonín ZíbPanáček v říši mluveného slova, Vstanou noví bojovníci Podle románu Vstanou noví bojovníci natočil Jiří Weiss v roce 1950 stejnojmenný film; Ladislava Zápotockého hrál Otomar Krejča Filmová adaptace Čas lásky a naděje podle románu Antonína Zápotockého Rozbřesk, 1976, režie Stanislav Strnad, Ladislava Zápotockého hrál Jaroslav Satoranský Televizní inscenace divadelní hry Ondřeje Vogeltanze Historie začíná pod kaštany vznikla v roce 1979; režie Antonín Dvořák, Ladislava Zápotockého hrál Viktor Preiss Ladislav Zápotocký jako vedlejší postava ve filmu Pochodně'', 1960, režie Vladimír Čech, podle scénáře Vladimíra Neffa. Ladislava Zápotockého hrál Vladimír Brabec. Film byl natočen ke 40. výročí založení KSČ.
Posmrtná uznání a ocenění 1951 odhalena pamětní deska v ZákolanechMladá fronta, 26. 6. 1951, s.4 (dostupné online v NK ČR) 1952 odhalena pamětní deska byla na rodném domě v Haštalské ulici (umístěna v letech 1952–2011)Pamětní deska L. Zápotockého v Praze V roce 1952 byly vydány československé poštovní známky s jeho portrétem Ulice Ladislava Zápotockého jsou v Kladně, Mladé Boleslavi a Bzenci Od roku 1960 do počátku 90. let byla po Ladislavu Zápotockém pojmenována knihovna v Chebu a do roku 1990 zde byla umístěna pamětní deska Od roku 1977 byla před bývalými kasárnami (dnes věznice) v Kynšperku nad Ohří umístěna busta Ladislava Zápotockého; dnes odstraněnaSochařství, informační portál
Zajímavost Ustavující schůze sociální demokracie, kterou Ladislav Zápotocký v roce 1876 spoluzakládal, se konala na policejní stanici. Policie totiž konání schůze na původně plánovaném místě zamezila a účastníci strávili na policejním ředitelství dvě noci a den. Přes den byly jejich cely otevřeny a oni se mohli scházet.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Související články Sociální demokracie (Česko)
Externí odkazy
Lidovky.cz, Jak monarchie soudila socialisty Rostislav Janošík:135 let české sociální demokracie
Kategorie:Čeští politici Kategorie:Čeští ateisté Kategorie:Členové SOCDEM Kategorie:Politici z Prahy Kategorie:Narození 12. ledna Kategorie:Narození v roce 1852 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 16. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1916 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Osobnosti na československých poštovních známkách