Giganotosaurus (Z řečtiny – obří jižní ještěr) byl rod obřího teropodního dinosaura z čeledi Carcharodontosauridae.SOCHA, Vladimír (2019). Nová cesta do pravěku. Nakl. CPress, Brno. ISBN 978-80-264-2494-9. (str. 142-143) Byl jedním z největších masožravých dinosaurů (teropodů), známým podle dobře zachované kostry i s částmi lebky.https://markwitton-com.blogspot.com/2022/07/attempted-adventures-in-dinosaur-facial.html Tento obří dravec žil asi před 98 až 96 miliony let na území dnešní Argentiny a jeho fosilie byly objeveny v sedimentech souvrství Candeleros. Byl objeven automechanikem a sběratelem zkamenělin Rubenem Carolinim v roce 1993 a popsán o dva roky později podle kostry kompletní asi ze 70 %.https://www.lmneuquen.com/cuando-villa-el-chocon-se-convirtio-jurassic-park-n602861 Dnes je obvykle považován za jednoho z největších známých teropodů (viz také Velikost dinosaurů).http://prehistoricbeastoftheweek.blogspot.com/2021/07/giganotosaurus-beast-of-week.html
Rozměry náhled|vlevo|Kostra giganotosaura - frontální pohled Giganotosaurus pomyslně soupeří s geologicky mladším tyranosaurem v rámci neoficiální tabulky velikosti masožravých dinosaurů. Giganotosaurus měl celkově delší lebku (169 cm, ale někteří jedinci možná až 195 cm),http://theropoda.blogspot.com/2022/10/carcharodontosaurus-vs-sauroniops.htmlhttps://medium.seznam.cz/clanek/vladimir-socha-obri-dravi-dinosauri-meli-hlavu-velkou-jako-lednicka-8057 délku asi 13,2 metruHoltz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. . a hmotnost okolo 6100 až 8300 kilogramůMazzetta, G. V.; P. Christiansen; R. A. Farina (2004). Giants and bizarres: body size of some southern South American Cretaceous dinosaurs. Historical Biology. 16 (2–4): 71–83. doi:10.1080/08912960410001715132Nicolás E. Campione, David C. Evans, Caleb M. Brown, Matthew T. Carrano (2014). Body mass estimation in non-avian bipeds using a theoretical conversion to quadruped stylopodial proportions. Methods in Ecology and Evolution. doi:10.1111/2041-210X.12226 Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853Roger B. J. Benson, Gene Hunt, Matthew T. Carrano & Nicolás Campione (2017). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. doi: 10.1111/pala.12329 http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pala.12329/fullPaul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 97 – největší dobře známý jedinec tyranosaura má délku 12,3 metru. Přesto nemusel být G. carolinii nutně těžší než největší jedinci druhu T. rex.Článek o velikosti tyranosaura na webu Technet Druh Giganotosaurus carolinii byl v každém případě jedním z pěti dnes známých největších teropodních dinosaurů.
Na druhou stranu, mozek giganotosaura byl asi o polovinu menší, než u vývojově pokročilejšího celurosauridního teropoda tyranosaura. Giganotosaurus měl sice lebku poněkud delší než tyranosaurus, ale bývalý velikostní rekordman ji měl na rozdíl od větších teropodů jako byl Giganotosaurus či Spinosaurus relativně mohutnější a mnohem odolnější. Na rozdíl od giganotosaura mohl tyranosaurus kromě rvaní masa i drtit kosti, a kvůli celkově větší mohutnosti a relativně vyšší inteligenci tak mohl představovat nebezpečnějšího predátora. K tomu mu nejspíš dopomáhaly i poněkud bystřejší smysly, než jakými disponovali karcharodontosauridní teropodi. Herculano-Houzel, S. (2022). Theropod dinosaurs had primate-like numbers of telencephalic neurons. biorXiv. doi: 10.1101/2022.06.20.496834Caspar, K. R.; et al. (2024). How smart was T. rex? Testing claims of exceptional cognition in dinosaurs and the application of neuron count estimates in palaeontological research. bioRxiv. 2024.01.10.575006 (preprint). doi: https://doi.org/10.1101/2024.01.10.575006https://www.scientificamerican.com/article/how-did-dinosaurs-see-smell-hear-and-move/
V roce 2006 byl na základě fosilií objevených v letech 1995 a 1997 až 2001 popsán nový druh velmi blízce příbuzného teropoda, který dostal vědecké jméno Mapusaurus roseae. Ten patrně dorůstal délky až v rozmezí 12,2–12,6 metru, mohl však být celkově mohutnější. Běžně velké exempláře však velikost holotypu druhu Giganotosaurus carolinii nepřekonávají.
Podle vědecké studie, publikované v září roku 2020, činila hmotnost tohoto dinosaura (typového exempláře) asi 5508 až 6130 kilogramů.Campione, N. E.; Evans, D. C. (2020). The accuracy and precision of body mass estimation in non-avian dinosaurs. Biological Reviews. doi: 10.1111/brv.12638 Podle jiné odborné práce z roku 2021 měřil nejdelší známý a detailněji popsaný exemplář 13,0 metru a zaživa vážil asi 7193 kilogramů.Reolid, M.; Cardenal, F. J.; Reolid, J. (2021). Digital 3D models of theropods for approaching body-mass distribution and volume. Journal of Iberian Geology. doi: https://doi.org/10.1007/s41513-021-00172-1 Odhady na základě objemu těla udávají ještě mírně více, zhruba kolem 8170 kg.https://thesauropodomorphlair.wordpress.com/2022/01/09/volumetric-estimate-for-giganotosaurus/
náhled|Srovnání velikosti dospělého člověka a giganotosaura
Paleobiologie a paleoekologie Paleontologové Blanco a Mazzetta publikovali v roce 2001 biomechanickou studii, týkající se lokomoce (pohybových schopností) giganotosaura. Podle jejich výsledků dokázal tento obří teropod i při své hmotnosti v rozmezí 6 až 8 tun dosáhnout alespoň na krátkou vzdálenost rychlosti běhu až 14 m/s (50,4 km/h).Li, Y. (2025). The fastest-running theropod trackway in the Cretaceous from Ordos, Inner Mongolia, China. Science China Earth Sciences. 68 (11): 3495–3505. Tím by nepochybně patřil k nejrychlejším velkým teropodům. Pokud by byl tento výpočet pravdivý, pak by obří dravec běhal skoro o 6 km/h rychleji, než kolik zvládnou nejrychlejší lidští sprinteři, jako je například Usain Bolt.https://dinosaurusblog.com/2016/12/09/je-usain-bolt-skutecne-nejrychlejsi/
Tento obří teropod obýval ekosystémy, které sdílel také s ještě podstatně většími sauropody, jako byl například dosud nepopsaný obří titanosaur, jehož objev byl oznámen začátkem roku 2021.Rozhovor o obřím sauropodovi s Vladimírem Sochou na ČT 24
náhled|vlevo|Replika kostry obřího teropoda giganotosaura
Klasifikace Giganotosaurus patří spolu s příbuznými rody Tyrannotitan, Mapusaurus a Carcharodontosaurus do čeledi Carcharodontosauridae. Giganotosaurus a Mapusaurus byli navíc zařazeni do samostatné podčeledi Giganotosaurinae paleontology Coriou a Curriem v roce 2006, neboť sdílejí více vzájemných společných znaků než s ostatními příslušníky čeledi.
V populární kultuře Giganotosaurus se objevuje především v části Země obrů ze seriálu Putování s dinosaury: Gigantičtí ještěři s Nigelem Marvenem. Zde je ukázáno, že smečky giganotosaurů loví mladé argentinosaury. Dále se vyskytuje i ve čtvrtém díle třetí série populárního sci-fi seriálu Pravěk útočí (Primeval), kde se dostane trhlinou času do současnosti, pozře Nigela Marvena a napadne letadlo. Objevil se také ve filmu Jurský svět: Nadvláda, kde zastává pozici hlavního dinosauřího „záporáka“. Často dochází k omylu a jméno Giganotosaurus je zaměňováno s rodovým jménem Gigantosaurus (což je pochybný taxon, náležející nepříliš dobře známému sauropodovi z Anglie). Tento teropod se objevil také v dokumentu Dinosauří giganti z Patagonie.
Odkazy Reference
Literatura Coria, R. A. and Currie, P. J. (2002). "Braincase of Giganotosaurus carolinii (Dinosauria: Theropoda) from the Upper Cretaceous of Argentina." Journal of Vertebrate Paleontology. 22 (4): 802–811. Coria R. A. & Salgado L. (1995). A new giant carnivorous dinosaur from the Cretaceous of Patagonia. Nature. 377: 225–226. Coria, R. A. and Currie, P. J. (2006). "A new carcharodontosaurid (Dinosauria, Theropoda) from the Upper Cretaceous of Argentina." Geodiversitas. 28 (1): 71–118. Seebacher, F. (2001). A new method to calculate allometric length-mass relationships of dinosaurs. Journal of Vertebrate Paleontology. 21 (1): 51–60. Blanco, R. Ernesto; Mazzetta, Gerardo V. (2001). "A new approach to evaluate the cursorial ability of the giant theropod Giganotosaurus carolinii". Acta Palaeontologica Polonica. 46 (2): 193–202. Ariana Paulina-Carabajal & Mauro N. Nieto (2019). Brief comment on the brain and inner ear of Giganotosaurus carolinii (Dinosauria: Theropoda) based on CT scans. Ameghiniana (advance online publication). doi: 10.5710/AMGH.25. 10. 2019.3237
Česká literatura SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, str. 42-43.
Externí odkazy
Článek V. Sochy o pravěkých predátorech Článek na blogu Dinosauria Článek o největších teropodech v Hradeckém deníku, 6. 1. 2011
Kategorie:Plazopánví dinosauři Kategorie:Teropodní dinosauři Kategorie:Dinosauři z Jižní Ameriky Kategorie:Dinosauři z Argentiny