Raytheon Coyote (jinak též BAE Systems/Sensintel Coyote, nebo Coyote UAV) je malý jednomotorový bezpilotní průzkumný letoun, uzpůsobený pro vypouštění z pouzder pro sonarové bóje letounů Lockheed P-3 Orion. Od roku 2014 jej využívá Národní úřad pro oceán a atmosféru (National Oceanographic and Space Administration, NOAA) pro průzkum počasí. Vyvíjeny jsou i vojenské aplikace systému. Například je využíván v experimentálním programu LOCUST (Low-Cost UAV Swarming Technology) organizovaného námořnictvem Spojených států amerických. Vylepšená protidronová verze Coyote Block 2 má proudový pohon.
Historie náhled|Letící Coyote v roce 2021
Americká společnost Advanced Ceramics Research (ACR) vyvinula letoun Coyote v roce 2004 na základě výběrového řízení v projektu SL-UAV (Sonochute-Launched Unmanned Aerial Vehicle), vydaného Kanceláří pro námořní výzkum amerického námořnictva (U.S. Navy Office of Naval Research). ACR výběrové řízení vyhrála a získala kontrakt od NAVAIR (Naval Air Systems Command) na vývoj bezpilotního letounku Coyote UAV.Advanced Ceramics Research Coyote V roce 2009 zbrojařská firma BAE Systems koupila od společnosti Advanced Ceramics Research její divizi UAV, která letoun Coyote vyvinula.BAE acquires Advanced Ceramics’ UAV division Později BAE Systems spoluzaložila společnost Sensintel Inc., do které převedla všechny technologie malých dronů od ACS, aby pokračovala ve vývoji malých dronů.Tucson tech: Drone firm hopes to rise from recent BAE deal V roce 2015 byla společnost Sensintel Inc. koupena společností Raytheon.Raytheon acquires Tucson-based Sensintel, Inc.
Využití náhled|Pracovník NOAA Joe Cione vysvětluje použití dronu Coyote z meteorologických letounů Lockheed WP-3D Orion náhled|Prototyp dronu pro program LOCUST v roce 2015 NOAA Letoun Coyote je využíván Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA) pro průzkum počasí a atmosférických jevů jako jsou například hurikány. Například 15. září 2014 vlétl do hurikánu Edouard nad severním atlantským oceánem vybaven senzory pro sledování počasí. Dron je nad oblastí zájmu vypouštěn z letounu Lockheed WP-3D Orion.NOAA drones drop in on hurricanes Phase II development of the Coyote™ airborne launched Hurricane Unmanned Aerial System (UAS)
Program LOCUST Roku 2015 americké námořnictvo zahájilo testování chování roje až devíti dronů Coyote v rámci programu LOCUST (Low-Cost UAV Swarming Technology). Tento program počítá s využitím roje malých dronů pro průzkum cílové oblasti, její sledování během útoku a následnou analýzu jeho účinnosti.Navy’s LOCUST Program Uses Small, Swarming Coyote Drones Day of the LOCUST: Navy demonstrates swarming UAVs LOCUST: Autonomous, swarming UAVs fly into the future
AC-130J Ghostrider Podobně jako v programu LOCUST bylo zvažováno využití letounů Coyote k průzkumu cílové oblasti pro útok letounem AC-130J Ghostrider. Ten má obvyklou operační letovou výšku přibližně 7500 metrů z důvodu ochrany před protiletadlovou obranou protivníka v cílové oblasti. Z těchto důvodů může mít letoun problém s pozorováním cílové oblasti v případě nízké oblačnosti, nebo složité identifikace cíle. Zvažuje se proto možnost, že by byl letoun vybaven vypouštěcími kontejnery s letouny Coyote a jednotlivé letouny by využíval pro průzkum a identifikaci cílů. Protože by však letoun byl využíván přímo na území protivníka, řeší se technické problémy jak zabránit aby se letoun dostal do rukou nepřítele, například automatickým samodestrukčním systémem.
Coyote Block 2 Roku 2025 americké námonictvo oznámilo, že torpédoborce doprovázející letadlovou loď USS Gerald R. Ford (CVN-78) budou vybaveny protidronovými systémy Coyote, nebo Anduril Roadrunner-M. V létě 2025 byly na snímcích torpédoborců třídy Arleigh Burke USS Bainbridge (DDG-96) a USS Winston S. Churchill (DDG-81) z doprovodu této letadlové lodě identifikovány odpalovací zařízení protidronových střel Coyote Block 2, umístěné poblíž zadní baterie vertikálních sil.
Coyote Block 3 V březnu 2025 byl dron Coyote Block 3 vypuštěn z bojového vozidla M2 Bradley. Použito bylo odpalovací zařízení obvykle služící pro protitankové střely TOW.
Popis Letoun Coyote má vyklápěcí všechny nosné a řídící plochy včetně dvoulisté vrtule. Po opuštění letounu z pouzdra (vypouští se s pomocí stlačeného vzduchu) vyklopí nosné a řídící plochy, zapne elektromotor a letí požadovaným směrem. Letoun ovládá manuálně operátor, nebo může letět automaticky po naprogramované dráze, kterou je možné určit dodatečně během letu.
Systém je oficiálně určen pro jedno použití, proto není uzpůsoben pro přistávání, i když by toho byl teoreticky schopen. Z těchto důvodů musí být jeho výroba velmi levná a v jeho konstrukci jsou používány pouze běžně dostupné komerční součástky (např. optické denní a infračervené snímače).
Specifikace náhled|Protidronová verze Raytheon Coyote Block 2 na veletrhu IDEX 2015 Technické údaje Posádka: 0 Rozpětí: 1,75 m (5,09 stop) Délka: 0,91 m (3 stopy) Výška: Hmotnost prázdného stroje: 6,4 kg (14 liber) Vzletová hmotnost: 6,4 kg (14 liber) Pohonná jednotka: elektromotor
Výkony Maximální rychlost: 140 km/h (87 mil/h) Cestovní rychlost: 93 km/h (58 mil/h) Pádová rychlost: Dolet: 37 km (20 nm) Dostup: 7 696 m (25 000 stop) Vytrvalost: až 90 minut
Výzbroj Senzory pro sledování počasí, nebo Optický denní snímač Sony FCB-IX10A (v budoucnu), nebo Infračervený snímač BAE SCC500 (v budoucnu).
Odkazy Reference
Související články Bezpilotní letoun
Externí odkazy
Raytheon Coyote UAVglobal.com - Coyote LOCUST (video)
Kategorie:Bezpilotní letadla USA