náhled|Mitragyna speciosa na ilustraci z 1. poloviny 19. století Mitragyna speciosa je druh rostliny z čeledi mořenovité. Je to tropický strom se vstřícnými jednoduchými listy a žlutavými květy v kulovitých květenstvích. Plodem jsou drobné tobolky v kulovitém plodenství. Strom se vyskytuje v nížinných tropických deštných lesích Indočíny a jihovýchodní Asie.
Ze sušených listů se v Indočíně a jihovýchodní Asii po staletí získává psychoaktivní sušina známá nejčastěji pod thajským názvem kratom. Hlavními účinnými látkami jsou indolové alkaloidy, zejména mitragynin a 7-hydroxymitragynin. V závislosti na použitém množství je účinek kratomu buď stimulující, nebo euforický a tlumící. Kratom se tak často používá na tlumení mírné až středně silné bolesti. Kratom je atypický opioid, od známých opioidů se podstatně liší. Pravidelné užívání může vést k vytvoření tolerance a mírné až středně silné fyzické i psychické závislosti.
Od ledna 2026 jsou užívání a prodej kratomu v České republice přísně regulované. V září 2025 ho vláda přidala na seznam psychomodulačních látek.
Popis rostliny Mitragyna speciosa je v období sucha krátce opadavý nebo za určitých podmínek i stálezelený strom, dorůstající výšky okolo 25 metrů, většinou však podstatně nižší. Kmen dosahuje tloušťky asi 60 až 100 cm. Borka je hladká, šedá až šedohnědá, vnitřní kůra je narůžovělá. Mladé větévky jsou tupě čtyřhranné. Listy jsou sytě zelené, jednoduché, vstřícné, řapíkaté, papírovité až lehce kožovité, s kopinatými, interpetiolárními, 2 až 4 cm dlouhými palisty. Čepele listů jsou eliptické, vejčité nebo obvejčité, 5 až 17 cm dlouhé a 3 až 12 cm široké, se zaokrouhlenou až srdčitou bází, na vrcholu špičaté, oboustranně lysé nebo na rubu trochu chlupaté. Žilnatina je zpeřená, bělavá nebo načervenalá, tvořená 11 až 17 páry postranních žilek. Na rubu čepele jsou v paždí žilek domatia, pokrytá bledými chlupy. Řapík je 2,5 až 5 cm dlouhý. Mladé listy (zejména střední žilka, někdy i palisty) bývají načervenalé. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné, uspořádané ve vrcholových, stopkatých, kulovitých, mnohakvětých hlávkách uspořádaných ve trojicích. Květenství mají 15 až 25 mm v průměru. Mezi květy jsou 4 až 6 mm dlouhé listeny. Kalich je někdy narůžovělý, s asi 2 mm trubkou a dlouhými laloky. Koruna je smetanově až žlutavě bílá, stářím tmavnoucí do sytě žluté, nálevkovitá, uvnitř korunní trubky chlupatá. Tyčinek je pět, mají krátké nitky a jsou přirostlé při ústí korunní trubky. Semeník obsahuje 2 komůrky s mnoha vajíčky. Plodem je 7 až 9 mm dlouhá tobolka s vytrvalým kalichem. Plody jsou uspořádané v kulovitém plodenství o průměru 20 až 30 mm. Semena jsou drobná, asi 1 mm dlouhá, s krátkými papírovitými křídly na obou koncích.
Rozšíření Druh se přirozeně vyskytuje v tropické Asii od Indočíny (Thajsko, Kambodža) přes jihovýchodní Asii (Malajský poloostrov, Sumatra, Borneo, Filipíny) po Novou Guineu. Strom je pěstován také v jižním Vietnamu a jv. Myanmaru. Roste jako součást nížinných tropických deštných lesů a bažinatých lesů v nadmořských výškách do 200 metrů, často jako pionýrská dřevina na podmáčených místech podél pomalých vodních toků. Je též odolný vůči dočasnému zaplavení.
Ekologické interakce O opylování a šíření semen tohoto druhu nejsou dostupné žádné informace. Druh je v tropické Asii živnou rostlinou housenek lišaje Cephonodes hylas a můry Dysaethria quadricaudata z čeledi kometovití (Uraniidae). Tyto druhy někdy způsobují rozsáhlé škody na olistění.
Místní názvy Produkty z rostliny, dovážené do Evropy či USA, jsou ponejvíce známy pod thajským názvem kratom. Podle jazykovědců pochází toto slovo ze sanskrtu a je odvozeno od slova kadam, jímž se označuje příbuzná a podobná rostlina z čeledi mořenovité, Neolamarckia cadamba, která náleží mezi posvátné rostliny hinduistů. Obdobné názvy se používají i pro další příbuzné druhy, pocházející z dané oblasti. V asijských zemích je kratom znám pod rozličnými místními názvy: u různých etnik v Indonésii se nazývá kadamba, puri nebo keton, v Malajsii biak, biak-biak, ketum, kutum, pokok biak, pokok ketum nebo sepat, v Myanmaru beinsa či bein-sa-ywat, na Filipínách mambog, lugub nebo polapupot, v Thajsku ithang thom, bai krathom, gratom, kakaum, katawn, krathawm, kratom nebo kraton, ve Vietnamu giam d[ef]p či giam l[as] nh[or].
Historie Rostlina je od nepaměti využívána v Indočíně a jihovýchodní Asii v místní medicíně a jako stimulans. První známá písemná zmínka o rostlině pochází z roku 1836, kdy plukovník James Low (1791–1852) zaznamenal v Malajsii používání listů kuřáky opia jako náhražky při nedostatku této drogy.
Pro vědu druh poprvé zaznamenal nizozemský botanik Pieter Willem Korthals (1807–1892), který pracoval mezi lety 1830 a 1837 pro nizozemskou Východoindickou společnost na Malajském poloostrově. Korthals publikoval druhové jméno Mitragyna speciosa, protože však chyběl popis druhu, bylo později jméno prohlášeno za neplatné (tzv. nomen nudum). Později tentýž autor přesunul druh do rodu Stephegyne a další autoři následně do rodu Nauclea. Při revizi rodu Nauclea jej v roce 1897 George Darby Haviland přesunul zpět do rodu Mitragyna a jméno Mitragyna speciosa platně publikoval.
Obsahové látky a jejich působení V rostlině bylo zjištěno více než 40 různých, strukturně příbuzných látek ze skupiny indolových alkaloidů, z nichž významný účinek má zejména mitragynin a 7-hydroxymitragynin. Tyto alkaloidy mají podobnou strukturu jako yohimbin z bujarníku Pausinystalia yohimbe, řazeného do stejné čeledi. Paleta obsahových látek je však širší, mimo alkaloidů rostlina obsahuje i různé flavonoidy, terpenoidní saponiny, polyfenoly a glykosidy. Alkaloidy tvoří celkem asi 0,5 až 1,5 % hmotnosti listové sušiny. Obsah a složení alkaloidů dosti kolísá zejména v závislosti na varietě, stáří a původu rostliny. Rostliny s bělavou žilnatinou listů jsou obecně považovány za silnější než ty s červenými žilkami. Hlavní podíl má u dospělých rostlin mitragynin, který u typického materiálu z Thajska představuje asi 66 % z obsažených alkaloidů. U rostlin z Malajsie je jeho obsah nižší (asi 12 % z celkového obsahu alkaloidů). V listech mladých rostlin je složení alkaloidů značně odlišné. Mitragynin je v nich přítomen pouze ve stopových množstvích (a v kůře stonku a kořenů vůbec), naopak byly zjištěny některé alkaloidy, které dospělé rostliny již neobsahují.
Typická koncentrace, zjištěná v klasickém materiálu dováženém do Japonska, se pohybuje v rozmezí 12–21 mg/g mitragynu a 0,11–0,39 mg/g 7-hydroxymitragyninu v sušených či mletých listech. V pryskyřici se obsah pohybuje v rozmezí 35,6–62,6 mg/g, resp. 0,12–0,37 mg/g. V nápojích, známých v Malajsii jako ketum, byl zjištěn obsah asi 22–25 mg mitragyninu na čtvrtlitrovou sklenici.
Mitragynin Mitragynin byl z rostliny poprvé izolován v roce 1921, jeho struktura pak byla plně objasněna v roce 1964. Sumární vzorec je C23H30N2O4, molekulová hmotnost 398,50 g/mol. Látka je nerozpustná ve vodě, rozpouští se však v organických rozpouštědlech, jako je aceton, kyselina octová, alkoholy, chloroform nebo ether. Má podobu bílých, amorfních zrn. V rostlině je přítomno v závislosti na stáří a původu několik stereoizomerů mitragyninu. Fyziologický účinek mitragyninu spočívá ve vazbě na μ– a δ–opioidní receptory, na které se váže 13× silněji než morfin.
7-Hydroxymitragynin 7-Hydroxymitragynin byl identifikován v roce 1993. V listech M. speciosa se nachází pouze v malém množství, které nepřesahuje 2 % z celkového obsahu alkaloidů. Látka je co do opioidního působení podstatně silnější než mitragynin. Účinek tlumení bolesti je 40× silnější než u mitragyninu a 10× silnější než u morfinu. Látka se váže na μ–opioidní receptory, a to 4× silněji než mitragynin. Pro farmaceutickou výrobu lze jako prekurzor použít mitragynin. Pro plnou chemickou syntézu je chemická struktura této látky příliš komplikovaná.
Pseudoindoxyl mitragyninu Pseudoindoxyl mitragyninu je třetím nejdůležitějším alkaloidem v kratomu. Jedná s o látku s asi 3× vyšší analgetickou účinností než morfium o stejné hmotnosti. Při stejném snížení bolesti ale vyvolává menší respirační depresi a méně tlumí peristaltiku (menší riziko zácpy). Pro svůj výhodný farmakologický profil je zkoumán jako potenciální lék proti bolesti.
Využití a účinky Kratom obsahuje přes 40 alkaloidů, což jsou organické sloučeniny obsahující dusík. Tyto látky primárně působí vazbou na opioidní receptory na neuronech, kde stimulují signální mechanismy zahrnující aktivaci G proteinů. Kratom má u lidí dvojí účinek – může působit jako stimulant, nebo naopak sedativně. Výzkumy ukázaly, že užívání kratomu je nejčastější mezi bělochy střední třídy žijícími na předměstích, přičemž vyšší pravděpodobnost užívání byla zaznamenána také u osob s historií zneužívání opioidů.
Kratom se ve Spojených státech využívá z různých důvodů, mezi které patří léčba chronické bolesti, deprese a úzkosti. Uživatelé, kteří kratom užívají za těmito účely, obvykle konzumují denní dávky 1–3 gramů, přičemž kratom je nejčastěji ve formě prášku uzavřeného do kapslí. Další významné využití spočívá v léčbě příznaků spojených s odvykáním opioidů, protože kratom se váže na některé stejné receptory jako opioidy. Zatímco u domorodých lidí se listy Mitragyna speciosa žvýkají, v západním světě se často prodávají listy už drcené na jemný prášek, který se požívá vmícháním do pití. Při nižších dávkách (2-5 g) vyvolává kratom euforické stimulující účinky srovnatelné s kokou. Ve vyšších dávkách nad 5 g vyvolává účinky podobné opioidům, tedy silně tlumí bolest. Nástup účinků obvykle začíná během pěti až deseti minut a trvá dvě až pět hodin. Mezi nejčastější pozitivní účinky kratomu patří zvýšená pracovní kapacita, bdělost, upovídanost, družnost, zvýšená sexuální touha, pozitivní nálada a euforie.
Současný výzkum se zaměřuje na farmakokinetické a farmakodynamické vlastnosti kratomu, jeho potenciální terapeutické využití, nežádoucí účinky spojené s užíváním a na případové studie pacientů, kteří kratom užívají. Tento přístup přispívá k lepšímu pochopení trendů v užívání kratomu a jeho potenciálních zdravotních přínosů i rizik.
Pokusy na zvířatech zatím prokázaly možné antidepresivní a analgetické účinky, které však nebyly dokázány na lidech. Samotný kratom nebyl k roku 2024 na seznamu schválených léčiv Evropské lékové agentury (EMA).
Zdravotní rizika Kratom by se neměl kombinovat s žádnými léky a látkami, především s těmi, které obsahují yohimbin, kokain, amfetamin a kofein. Kratom nelze kombinovat s léky na nervovou soustavu a s alkoholem.
Kratom by neměly užívat těhotné a kojící ženy, může též představovat zdravotní rizika pro osoby trpící vysokým tlakem (zvyšuje krevní tlak). Po požití kratomu se nesmí užívat těžká technika, řídit motorová vozidla a vykonávat jinou nebezpečnou činnost.
Kratom je silně návyková opioidní droga. Při delším užívání vzniká silná fyzická i psychická závislost. Abstinenční příznaky jsou podobné abstinenčním příznakům po vysazení běžných opiátů a objevují se už od několika málo hodin po poslední dávce. Typicky vymizí během týdne, při pomalém vysazování se dají zmírnit. Příznaky bývají znatelně mírnější než u opioidů, avšak mohou se objevit silné svalové křeče především v oblasti stehen, rukou a břicha, hypertenze, průjem, deprese, silná únava, nespavost, bolest hlavy či zvracení.