Svatovítská Madona (kolem 1395Jan Royt, Medieval Painting in Bohemia, Karolinum Press, Praha 2003, s. 96–1415) pochází z pokladu katedrály sv. Víta v Praze a je vystavena ve svém původním rámu ve stálé expozici gotického umění Národní galerie v Praze.

Historie obrazu Jako donátor obrazu býval uváděn kancléř krále Václava IV. a pražský arcibiskup Jan z Jenštejna (před rokem 1396). Pravděpodobnější je ale pozdější vznik obrazu a jako donátor pak připadá v úvahu Oldřich Zajíc z Hazmburka, bratr pátého pražského arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka, který zemřel roku 1411. Oldřich Zajíc z Hazmburka založil na paměť svého bratra oltář sv. Janů v rodové kapli Svatovítské katedrály.Fajt J, Chlumská Š, Čechy a střední Evropa 1220-1550, Národní galerie v Praze 2014, s. 54

Samotný obraz se zachoval odděleně v majetku metropolitní kapituly. Rám obrazu byl roku 1883 zakoupen z pozůstalosti malíře Josefa Vojtěcha Hellicha pro Museum královského hlavního města Prahy a odtud se dostal do obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění. Roku 1937 ředitel SVPU Vincenc Kramář obě části spojil a od roku 1940 je obraz s rámem jako zápůjčka vystaven v Národní galerii v Praze.

Zpráva ze svatovítského inventáře z konce 15. století zmiňuje krásnou desku Panny Marie s medailony čtyř evangelistů a čtyř patronů země. Jako autoři jsou udávání tzv. „pražští panicové“ (pražští junkeři) – svobodní umělci, kteří se objevují v psaných pramenech z 15. století.Karel Chytil, O Junkerech pražských, 1903 Svatovítská madona byla roku 2005 vystavena v New Yorku.The Metropolitan Museum of Art, NY: Prague The Crown of Bohemia, 1347–1437

Popis a zařazení Obraz v řezaném rámu, zdobeném dvanácti medailony, je malován temperou na křídovém podkladu, na desce z měkkého dřeva, potažené plátnem (velikost 51 x 39,5 cm). V 50. letech 19. století byla svatozář doplněna ametysty, věnovanými kanovníkem Pešinou (kameny později odstraněny). Celková kompozice se přidržuje starších vzorů mariánských obrazů.Albert Kutal, České gotické umění, Artia/Obelisk Praha 1972, s. 129 Obraz Madony svatovítské přímo souvisí se sochařskými díly krásného slohu a ukazuje na možnost přímého ovlivnění malby soudobým sochařstvím.Matějček A, Pešina J, 1950, s. 117 Slohově odpovídá uměleckému vývoji v Čechách kolem roku 1400 a svou formální dokonalostí se stal prototypem Krásných madon.

Medailony s nízkými detailními reliéfy, které zdobí rám, znázorňují polopostavy čtyř patronů české země: sv. Václava, sv. Zikmunda, sv. Víta, sv. Vojtěcha (svisle), světců sv. Jana Křtitele, sv. Jana Evangelisty (horní rám) a sv. Prokopa (?) a klečícího arcibiskupa, snad donátora Jana z Jenštejna nebo zemřelého Zbyňka Zajíce z Hazmburka (dole). V rozích rámu jsou čtyři kvadriloby s postavami andělů, kteří nesou pásky s fragmenty textu oblíbené mariánské antifony ze 12. století Regina coeli, laetare,Mariánské antifony v níž věřící hledali záštitu před morem. Mezi medailony jsou naznačeny drahé kameny, které bývaly součástí děl, určených k uctívání. Obraz původně stál samostatně na oltáři, neboť vzadu je zdoben stříbrnou folií.

Dílo pochází z období vrcholu mariánského kultu kolem roku 1400. Představuje jeden ze dvou hlavních typů – Madona drží dítě na pravé straně, pohledy obou postav směřují k divákovi. Lidský původ Ježíše je zdůrazněn jeho nahotou a některými detaily (zaboření prstů matky do pokožky dítěte). Ty mají také význam eucharistický – odkaz na Boží Tělo. Toto pojetí mariánského obrazu bylo rozšířené v době před vypuknutím husitských bouří.

Příbuzná díla Madona lnářská (1400–1420)Biskupství českobudějovické: Madona lnářská Svatovítský veraikon Madona týnskáobr. v článku Historie Týnské školy Madona ze Svojšína,Rodon: Madona svojšínská (po roce 1410) detailem se liší, místo závoje má korunu – Královna nebes Madona z Jindřichova Hradce (malý formát k osobní zbožnosti, nikoli tzv. „Madona z Jindřichova Hradce“ z 1460) Madona svatotrojická z Českých BudějovicMiroslav Novotný: morový špitál s kostelem Nejsvětější Trojice Madona vyšebrodská (1415–1420)Encyklopedie Český Krumlov: Madona vyšebrodská, kolem roku 1420 Madona vratislavská (1417–1418)Klípa J, 2008, s. 799-817 Iluminace v misálu Zbyňka Zajíce z Hazmburka (1409)

Pozdější repliky Madona jindřichohradecká Madona českokrumlovská Madona bruselská

Reference

Literatura Fajt J, Chlumská Š, Čechy a střední Evropa 1220-1550, Národní galerie v Praze 2014, , s. 53-57 Jan Klípa, Madona vyšebrodská a Madona vratislavská. Příspěvek k poznání vzájemných vztahů a historického kontextu, in: Dáňová H, Klípa J, Stolárová L (eds.), Slezsko, země koruny České. Historie a kultura 1300 – 1740 /B, Národní galerie v Praze 2008, s. 799-817, Albert Kutal, České gotické umění, Artia/Obelisk Praha 1972 Jaroslav Pešina, desková malba in: České umění gotické 1350-1420, Academia Praha 1970, s. 233-234 Antonín Matějček, Jaroslav Pešina, Česká malba gotická, Melantrich, Praha 1950, s. 115-117 Karel Chytil, O Junkerech pražských, Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění 1903

Externí odkazy Národní galerie v Praze nikdy nezavírá: Svatovítská Madona

Kategorie:České gotické malířství Kategorie:Gotické obrazy Kategorie:Sbírka Národní galerie v Praze Kategorie:Obrazy Madony s dítětem