Integrovaný model myšlení (v anglickém originále Higher-order thinking skills, ve zkratce HOTS) je model myšlení obsahující tři oblasti: vědomostní základ, kritické myšlení a kreativní myšlení. Tento model zdůrazňuje, že myšlení není pouze souhrnem oddělených operací, ale že je interaktivním systémem zkonstruovaným především pro pedagogické účely. Cílem je naučit žáka efektivněji pracovat s informacemi a umět se orientovat ve světě pomocí kritického a kreativního myšlení. Model byl vytvořen pedagogickými pracovníky na Státní univerzitě v Iowě v USA.Caldwell, B., a Dake, D. (1999, 2000). HOTS. The New Art Basics [online]. Přístup dne 5.12.2015. Dostupné z: http://www.design.iastate.edu/NAB/about/hots/hots.html
náhled|Grafické znázornění HOTS modelu představující oblasti myšlení a jejich vzájemné vztahy <p> Mezi jednotlivými oblastmi myšlení je silná interakce a není možné mezi nimi utvořit přesné hranice. Střed trojúhelníku je představen jako komplexní proces. Komplexní proces myšlení využívá přijímání a vybavování poznatků (vědomostní základ), jejich reorganizaci (kritické myšlení) a myšlení vyvíjející nové poznatky (kreativní myšlení).Kolláriková, Z. (1995). Výchova ku kritickému mysleniu - teória a prax. s. 25. Bratislava: Štátny pedagogický ústav.
Vědomostní základ Vědomostní základ sestává ze znalostí nabytých předešlým učením (accepted knowledge). Jeho funkcí je zvládnutí učebního obsahu – faktů, zásad, pravidel a zručností, které jsou nevyhnutelné pro fungování jedince ve společnosti. Z vědomostního základu vycházíme jako z nevyhnutelného procesu pro rozvíjení kritického a kreativního myšlení.Kolláriková, Z. (1995). Model kritického myslenia a zásady jeho rozvoja. In Výchova ku kritickému mysleniu - teória a prax. pp.23-42. Bratislava: Štátny pedagogický ústav.
Do vědomostního základu v rámci HOTS modelu řadíme 3 složky: Řešení problému (Problem Solving) Projektování (Designing) Rozhodování (Decision Making)
Kritické myšlení Kritické myšlení je nezávislé myšlení, jehož cílem je prohlubování již získaných znalostí a jejich kritický rozbor. Výchova ke kritickému myšlení je záměrný, cílevědomý a dlouhodobý proces. Kritické myšlení není vrozené, ale je možné jej činností rozvinout. Žákům se v dnešní době prostřednictvím informačních technologií naskýtá celá řada možností získání nových informací. Díky tomu je potřebný zásah pedagogů, aby žáky naučili správně k těmto informacím přistupovat, uměli předkládaná fakta selektovat a správně zhodnotit. Z tohoto hlediska je důležitá výchova ke kritickému myšlení.Kosturková, M. (2013): Kritické myslenie pedagógov stredných škôl. Pedagogika.sk 4(4), s. 284. Dostupné z:http://www.casopispedagogika.sk/studie/kosturkova-martina-kriticke-myslenie-pedagogov-strednych-sko%CC%82l.html Kritické myšlení předpokládá určitou dávku pokory a schopnosti myslet čistě, přesně, a pokud je to možné jednat na základě svých znalostí.Paul, R. W., & Heaslip, P. (1995). Critical thinking and intuitive nursing practice. Journal Of Advanced Nursing, 22(1), s. 41
V oblasti pedagogiky zdůrazňujeme některé zásady jako předpoklad úspěšného rozvoje kritického myšlení, např. kritické myšlení je možné rozvíjet v každém věku a je možné ho rozvíjet ve všech předmětech. Kritické myšlení pomáhá žákovi odkrývat souvislosti v učivu a vést ho k samostatným závěrům.Kolláriková, Z. (1995). Kritické myslenie – prehlad situácie v zahraničí. In Výchova ku kritickému mysleniu - teória a prax. pp.7-22. Bratislava: Štátny pedagogický ústav.
Mezi kritické myšlení v rámci HOTS modelu řadíme 3 složky: Analýza (Analyzing) tj. rozdělení celku na menší části, se kterými je možné pracovat. Hodnocení (Evaluating) tj. posuzování něčeho dle standardu. Hodnocení je vyjádřením vlastního postoje, kde dominují osobní implicitně vyjádřené důvody. Propojování (Connecting) tj. vytváření nových nebo obnovených vztahů mezi porovnávanými předměty a vztahy mezi příčinami.
Čtením a psaním ke kritickému myšlení Čtením a psaním ke kritickému myšlení (anglicky Reading and Writing for Critical Thinking, ve zkratce RWCT) je název vzdělávacího programu, který upřednostňuje přímé prožití učebních činností a jejich následnou analýzu pomocí nejrůznějších technik, metod a strategií. Cílem programu je u žáků rozvinout tvořivé, intuitivní a nezávislé myšlení. Při vyučování čtení a psaní se vytvářejí předpoklady pro rozvoj abstraktního slovního myšlení a pro chápání vlastních myšlenkových pochodů. Jejich dalšímu rozvoji napomáhá poznávání spisovné řeči a mluvnice.Elkonin, D. B. (1951). Rozvoj myšlení při vyučování mateřskému jazyku. Pedagogika. s. 604. Dostupné z: http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?p=7731&lang=en
Program vychází z modelu E-U-R.Čtením a psaním ke kritickému myšlení [online]. Přístup dne 5.12.2015. Dostupné z: http://www.kritickemysleni.cz/oprogramu.php
E-U-R Základem programu RWCT je třífázový modelu procesu učení – E-U-R (E=evokace, U=uvědomění si významu nových informací a R=reflexe). Evokace je první fází procesu učení. Dochází zde k vybavení a utřídění informací. Uvědomění si významu nových informací je druhou fází učení. Tato fáze je fáze učení, expozice a fixace učební látky. Žáci přiřazují nové informace přicházející z vnějšího okolí do již utřízených informací z předešlé fáze. Reflexe je třetí fází procesu učení. Žák zde díky předchozím dvěma fázím formuluje svůj nový obraz tématu nebo problému.Košťálová, H., & Hausenblas, O. (2001). O. Co je E – U – R. Čtením a psaním ke kritickému myšlení [online]. Přístup dne 5.12.2015. Dostupné z: http://www.kritickemysleni.cz/klisty.php?co=klisty24_eur
Kreativní myšlení Kreativní myšlení je produktivním stylem myšlení odrážejícím se v činnosti člověka. Psychologie považuje za kreativní myšlení takové myšlení, které je originální, správné, aplikovatelné a přínosné. Tvořivé myšlení je divergentním procesem, který směřuje od přijímání poznatků přes jejich reorganizaci k vytvoření nového poznatku. Jeho výsledkem je hned několik myšlenek nebo nápadů. Opakem divergentního myšlení je myšlení konvergentní (tedy směřující pouze k jedné myšlence či nápadu). Rozvoj kreativního myšlení je jedním ze základních předpokladů uplatnění žáků v životě.
Rysy vymezující kreativní osobnost jsou: tolerance vůči dvojznačnosti, stimulační svoboda, funkční svoboda, flexibilita, ochota riskovat, preference zmatku, prodleva uspokojení, oproštění od stereotypu sexuálních rolí, vytrvalost a odvaha. Naopak překážkami v kreativním myšlení mohou být například: kritická povaha, špatná tělesná kondice, strach, netvůrčí způsob řešení konfliktů, vysoce vyvinuté superego, konzervativní zvyklosti, myšlenková nepružnost, neschopnost změnit úhel pohledu, pesimismus, časová tíseň a další.Žák, P. (2004). Kreativita a její rozvoj. (Vyd. 1., 315 s.) Brno: Computer Press.
Mezi kreativní myšlení v rámci HOTS modelu řadíme 3 složky: Syntéza (Synthesizing) tj. kombinování částí do nových celků. Elaborace (Elaborating) tj. další rozvíjení nové myšlenky. Imaginace (Imagining) tj. náhlé vnuknutí myšlenky.
Reference
Literatura Kolláriková, Z. (1995). Model kritického myslenia a zásady jeho rozvoja. In Výchova ku kritickému mysleniu – teória a prax. Bratislava: Štátny pedagogický ústav. Žák, P. (2004). Kreativita a její rozvoj. (Vyd. 1., 315 s.) Brno: Computer Press.
Kategorie:Pedagogika Kategorie:Kritické myšlení