Hůry jsou obec v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. Leží zhruba šest kilometrů severovýchodně od centra Českých Budějovic. Žije zde obyvatel. V Hůrách zastavuje autobus do Rudolfova a také spoj mezi Lišovem a Českými Budějovicemi.
Název Název Hůry je odvozen ze slova hora, které označovalo místo těžby surovin. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Hory (1378), Německé Hory (1490), Niemeczky hory (1562), Hory Niemeczke (1601), Hur (1720), Hur nebo Niemeczky Hory (1789) a Hur nebo Hure (1841).
Historie náhled|vlevo|upright|Kaple svatého Floriána
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1378. Jiné zdroje uvádějí, že první písemná zmínka pochází z roku 1350. Vesnice patřila pod hlubocké panství. V roce 1550 byla u Úsilného otevřena tzv. Eliášova dědičná štola, která se táhla až k Hůrám. Současně byl otevřen důl Eliáš (také Werk), který fungoval až do roku 1909. V roce 1581 se obec zúčastnila selské vzpoury proti Adamovi z Hradce. V začátku třicetileté války (v roce 1618) byla ves vyrabována a vypálena vojsky rabujícími Rudolfov.
Vzhledem k poddolování měla obec nedostatek vody až do výstavby vodovodu v roce 1912. V roce 1940 byla obec elektrifikována.
Obyvatelstvo
Obecní správa Od roku 1850 jsou Hůry samostatnou obcí s výjimkou od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990, kdy patřily pod Rudolfov. Vesnice je stavebně srostlá se sousedním Adamovem, který byl v letech 1850–1922 její součástí.
Starostové 1990-2002 Pavel Matoušek 2002–2006 Vladimír Pinc 2006–2014 Magdaléna Kubínová Šebelková od 2014 Jiří Borovka
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. dubna 2002.
Bývalá prachárna Na západním okraji katastrálního území obce, za dálnicí D3, se nachází objekt bývalé prachárny. Tento objekt byl součástí vojenského komplexu, který v těchto místech stál už od 18. století jako doplnění pevnostního systému Budějovic. I po rozpadu Rakouska-Uherska byl komplex po nějakou dobu využíván československou armádou. Během dlouhých let chátrání byla rozkradena střecha, shnilý krov se propadl, ale původní rozsáhlé klenby prachárny z pálených cihel vše přečkaly.
Objekt prachárny se dočkal částečné obnovy po jeho zakoupení panem Mrázkem. Prachárna byla opatřena plechovým zastřešením a areál slouží jako sklad dřeva a těžké techniky. Kromě vnitřních cihlových kleneb a systému odvětrávacích kanálků se z původního vojenského komplexu zachovaly také dvě úhlopříčně umístěné zděné strážní budky pro vojenskou ostrahu skladiště střelného prachu.
Další pamětihodnosti Kaple svatého Floriána (uvádí se i Nejsvětější Trojice či Jan Nepomucký) ze druhé poloviny 19. století Památník padlých v první světové válce Boží muka u lípy Výklenková kaplička nedaleko čp. 102 Křížek na návsi
Osobnosti Alfréd Kindler, malíř, který zde žije
Odkazy Reference
Literatura
SASSMANN, Alois. Rodiny v Hůrách u Českých Budějovic. Kořeny. Svazek 1. České Budějovice: Karmášek 2007. ISBN 978-80-239-8558-0.
Související články Rudolfovský rudní revír
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese České Budějovice Kategorie:Obce v okrese České Budějovice Kategorie:Sídla v Třeboňské pánvi Kategorie:DSO Budějovicko-Sever Kategorie:Rudolfovský rudní revír