Hlubočky (dříve česky Hluboček, )Moravská vědecká knihovna v Ostravě: CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář Moravy. [Brno?]: nákladem vlastním, 1911. s. 698: jsou obec v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Žije zde obyvatel. Obec leží v oblasti Nízkého Jeseníku v údolí řeky Bystřice. V katastru obce leží dvě chráněná území, jsou to přírodní park Údolí Bystřice u Hluboček vyhlášený v roce 1995 a přírodní rezervace Hrubovodské sutě existující od roku 2001. Obec je rekreační oblastí krajského města Olomouc, nachází se zde několik chatových oblastí a Ski areál Hlubočky a Ski areál na Hrubé Vodě. Hlubočky také leží na západní hranici vojenského újezdu Libavá. V současnosti vede obec starostka Eva Hasníková a místostarosta Pavel Samek.
Rozvoj obce započal s budováním továrny na hřebíky a železáren v Mariánském Údolí, později věhlasné akciové společnosti Moravia pro průmysl železářského zboží a obchod. Byl zde otevřen poštovní úřad, škola, železniční zastávka, četnická stanice, spořitelna, zakládány spolky a živnosti. U továrny na hřebíky vybudovala továrnická rodina Machanek úřednické budovy, dělnickou ubytovnu a později dělnickou kolonii. Obyvatelstvo německé národnosti bylo po osvobození v roce 1945 vysídleno. V roce 1956 byla k obci připojena osada Mariánské Údolí, pak v roce 1974 byl s nimi sloučen Posluchov a v roce 1976 byla integrována i obec Hrubá Voda.Okres Olomouc, vydalo nakl. Profil v Ostravě, 1981, s. 81-82.
Název Písemný doklad z roku 1364 má latinsko-českou podobu parva Hluboky („Malé Hluboky“ – přívlastek odlišoval od Velkých Hlubok, což bylo asi tehdejší jméno Hrubé Vody). Jméno Hluboky je první pád množného čísla přídavného jména hluboký ve jmenném skloňování. Jméno se po čase stalo nesrozumitelné a bylo přichýleno k obecnému hluboček – „hluboký les“ nebo "hluboké údolí". Nová podoba je doložena od 1365 nejprve v množném čísle, od roku 1480 až do konce 19. století se psalo jméno v jednotném čísle (Hluboček, zřídka Hlubočec). Německé jméno vzniklo z českého (z původního Hluboky).
Historie Obec patřila roku 1340 do majetku hradu Hluboký, kdy je Hluboček (Hombok) společně s Nepřívazem (Epperswagen), Hrdibořicemi a Posluchovem zmíněn jako zeměpanské léno v majetku olomouckého biskupa Johanna Wolka. Po jeho smrti byl hrad roku 1351 darován císařem a králem Karlem IV. markraběti Janu Jindřichovi. Značně rozšířený hradní majetek byl nakonec sloučen s panstvím Velká Bystřice, které sestávalo na začátku 19. století z obcí: Velká Bystřice, Hluboček, Čechovice, Varhošť (Haslicht), Mrsklesy (Nirklowitz), Nepřívaz (Epperswagen), Hrubá Voda (Grosswasser), Jestřábí (Habicht), Posluchov. V podhradí ležícím Hlubočku (Hombok) držela olomoucká kapitula již v roce 1131 dva lány, v roce 1276 byla ves v držení Budislawa von Hombok, v roce 1366 v majetku bratří Bohuslawa a Erasma z Bystřice, přičemž v roce 1391 nechal Záviš z Bystřice zapsat do desek polovinu vsi Ladislavovi z Kravař, v roce 1398 Bohuslaw druhou polovinu Martinu Pacholikowi a jeho bratrům. V roce 1406 už se nacházela ves v majetku hradu Hluboký.
Rakouské císařství a Rakousko-Uhersko
V roce 1827 zde Josef Zwierzina založil hutě a železárny, k nimž se váže i založení osady Mariánské Údolí. Průmyslový závod v Hlubočkách započal výrobu roku 1854, krátce nato započala výroba v druhém závodě Machankově v Mariánském Údolí, v roce 1855 vstoupili do firmy jako veřejní společníci jeho dva synové, dr. Ignác Machanek a Max Machanek, v roce 1860 třetí syn Osvald Machanek a prokurista Jan Orel. Firma roku 1867 přesídlila do Vídně, v Olomouci zůstal obchod železem pod starou firmou I. C. Machanek, jako zástupce železářského průmyslu v Těšíně.
Továrna v Hlubočkách vznikla ze starých Josefských hamrů a Ignác Carl Machanek z ní vybudoval továrnu na výrobu hřebíků za studena. V Marianském Údolí koupil I. C. Machanek roki 1861 zrušený těžařský závod Zwierzinův, z kterého vybudoval slévárnu a sem přenesl výrobu plechového zboží a stavebního kování. V Hlubočkách ponechal výrobu hřebíků a obuvnických podkůvek. Hlubočská továrna byla prvním podnikem v Rakousku-Uhersku, který vyráběl obuvnické hřebíky tzv. drátěnky a prvním v Evropě, který vyráběl obuvnické cvočky tzv. taksy. V letech 1910–1915 akciová společnost Moravia zřídila v Hlubočkách zařízení pro samočinné zpracování válcového páskového železa.Pozor. Olomouc: Bohumír Knechtl, 3.5.1930(103). s. 4.Wiener Zeitung, 1. 2. 1875, s. 3.
Moravsko-slezská ústřední dráha zahájila svůj provoz 30. června 1872 a ve stanici v Hlubočku byla zároveň zřízena poštovní a telegrafní stanice.Leopold Kallina: Orts-Lexikon aller Post- und Telegraphen-Aemter. Eißenbahn- und Dampf-Stationen der österr. -ung. Monarchie. 3. Aufl, Waldheim, 1873, Seite 18. Poštovní úřad svoji činnost zahájil 1. ledna 1873 a obsluhoval obce Hluboček (Hombok), Nepřívaz (Epperswagen), Jestřábí (Habicht) a Varhošť (Haslicht). Od roku 1903 byl spojen pěší pochůzkou s poštovní podatelnou v Hrubé Vodě. Dvoutřídní obecná škola s německým vyučovacím jazykem byla otevřena od září 1873,Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 12.09.1873, s. 558. v roce 1877 byl jmenován novým nadučitelem Isidor Krček,Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 13.07.1877, 1877(158). s. 633. po něm Franz Schiebel a Anton Seibert.Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 17.04.1902, 1902(88). s. 1. Četnická stanice v Hlubočku započala svoji činnost 1. listopadu 1898, kam byla přeložena z Velkého Týnce.Moravské noviny: příloha Brněnských novin. Brno: V. Burkart, 21.11.1898(265). s. . V roce 1907 byl vyhlášen konkurz na stavbu nové nádražní budovy a adaptaci dosavadní budovy na bydlení pro nádražní personál. V roce 1908 se konalo položení základního kamene ke stavbě kostela Božského Srdce Páně, jehož stavba byla dokončena roku 1910. Nová fara započala činnost 1. září 1912 a farářem byl ustanoven P. Alfred Kaminski.Selské listy. Olomouc: Kramář a Procházka, 3.10.1912(116). s. . Nová moderní budova obecné školy se 4 třídami a s německým vyučovacím jazykem byla dokončena v roce 1912.
Obecní zastupitelstvo (ustavené 1. července 1910) Starosta: Pratschke Adolf Radní: Wausner Josef – Polzer Ignatz – Jassinger Konstantin Výbor: Abeska Florian – Fichtner Konstantin – Motzke Konstantin – Daume Josef – Reimer Franz – Reimer Rudolf – Springer Julius – Strohall Rudolf Náhradníci: Abeska Josef – Partsch Karl – Kabilka Joachim – Tandler Johann – Hausmann Emil – Hünel Franz
Místní školní rada Předseda: Motzke Konstantin Místopředseda: Gomółka Josef Členové výboru: Nový Franz – Kabilka Joachim – Strouhal Rudolf – Adler Joachim
Obecná škola čtyřtřídní: do školního roku 1897/1898 dvojtřídní, do školního roku 1909/1910 trojtřídní, ve školním roce 1914/1915 měly 2., 3. a 4. ročník paralelní třídy.Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 22.07.1910, s. 2 (An der vierklassigen deutschen Volksschule in Hombok).Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 27.11.1914, 1914(274). s. 1 (Errichtung von Parallelabteilungen), s německým vyučovacím jazykem v olomouckém školním okrese, nadučitel Koselka Franz (od roku 1905)Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 04.05.1905, s. 3. – Pika Adolf – Przibilla Heinrich – Nedbal Sophie – Holly Kornelia (ruční práce) – Topisch Othilie. V novém Československu zařazena pod školní okres Šternberk se školami s německým vyučovacím jazykem.
Porodní bába: Sigmund Antonia
C. k. poštovní úřad: poštmistr Karger R.
Nádraží c. k. státní dráhy: Přednosta: Sedláček Franz, adjunkt Asistent: Czulík Franz Aspirant: Reichert Alexander Staniční m.: Hrubý Rudolf – Kořil Josef
Spar- und Vorschusskassa- Verein für Hombok und Umgebung: družstvo založeno roku 1891,Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 07.10.1891. Číslo 229. Amtsblatt zur Brünner Zeitung, s. 3. představenstvo Warner Josef – Strohal Rudolf – Hausmann Emil
Consumverein für Hombok und Umgebng: družstvo založeno roku 1897,Moravské noviny: příloha Brněnských novin. Brno: V. Burkart, 15.7.1897(158). s. , zapsání do obch. rejstříku. představenstvo Hausner Josef – Schulz Johann – Springer Julius
Továrna na hřebíky: Homboker und Marienthaler Eisenwaren-Industrie-und Handelsektiongesellschaft „Moravia” Úřednictvo: ředitel Machanek Ignaz – technický správce Lehr Karl – komerční správce a pokladník Kittel Franz – účetní Kabilka Moritz – vrchní skladník Strohall Rudolf – technický příručí Bittmann Adolf Tiskárna: správce Springer Julius – Schlosser Adolf – Pianezze Jakob – Herrmann Franz – Duda Alfred – Demel Anton – Hornisch Franz – Lustinetz J. Mistři: Kubáček Jan – Kropáč Stanislav – Roth Čeněk – Metzel Josef – Jahn Ferdinand – Lindl Karl – Frank Rudolf Sklad: technický adjunkt Moyses Franz – Heidrich Alois – komerční úředník Roth Reimund
Holič: Raab Johann
Hostinský: Kühn Wilhelm (i prodej tabáku) – Reimer Rudolf – Zaurig Josef (i trafikant)
Krejčí: Madei Adolf
Kolář: Daume Franz
Kovář: Daume Rudolf
Kamenné lomy: Polzer Hermann
Mlynář: Hausmann Emil (i pila)
Obchod hodinami: Partsch Karl krajkami: Drexlerová Juliana smíšeným zbožím: Niesner Heinrich – Tandler Johann – Böhm Reinhard – Hubáček Egon. uhlím: Sienel Raimund zeleninou a cukrovím: Sander Viktoria
Pekaři: Niesner Heinrich – Schramek Alfons
Obuvníci: Waller Franz – Walle Wilhelm – Weiland Johann
Řezník: Koselka Franz
Stolaři: Drexler Teodor – Motzke Konstantin
Spolky: Tischgesellschaft des Beamtenkasinos Nägelfabrik in HombokBrünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 02.10.1903, 1903(225). s. . Kirchenbauverein Freiwillige Feuerwehr (Hombok-Marienthal) Militär-Veteranen-Verein Männergesangsverein Homboker Dilettanten-Theaterverein Bundesgruppe der Deutschen Nordmährens Gesangsklub „Brylaria” Frauen- und Mädchen-Bundesgruppe des Bundes der Deutschen Nordmährens Ortsgruppe Hombok- Marienthal des deutschen Schulvereines (předseda Koselka Franz), z nařízení zemské správy Moravy ze dne 17. dubna 1920 byla místní skupina DSHV rozpuštěna Bienenzucht-Zweigverein für Hombok und Umgebung Freie Schule Ortsgruppe, Hombok und Umgebung Arbeiter-TurnvereinMoravská vědecká knihovna v Ostravě: CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář Moravy. [Brno?]: nákladem vlastním, 1911. s. 698-699.
Vlastní vodní revír na řece Bystřici
První Československá republika V Krnově bylo ustaveno ředitelství drah provincie Německé Rakousko, které si nárokovalo také dohled nad celou železniční tratí Krnov – Olomouc. Tehdejší přednosta stanice Hlubočky Dostalík svolal své podřízené, vysvětlil jim situaci a oznámil, že zdejší železniční úřad podléhá pouze ředitelství drah v Olomouci. Jeho nařízení se v převážně německých Hlubočkách přes všechen nátlak a agitaci z Krnova respektovalo. V první polovině listopadu 1918 složili všichni železniční zaměstnanci slib věrnosti československému státu do rukou přednosty stanice. V polovině téhož měsíce přijelo do Hluboček z Olomouce na dvě stovky československých vojáků, kteří se až do počátku následujícího roku ubytovali na stanici.Ročenka Státního okresního archivu v Olomouci, svazek 8, rok 1999, strana 142-143.
Železniční stanice V roce 1920 započala akciová společnost Moravia podél jižní strany železniční stanice s výstavbou elektrárny a o rok později k ní přistavěla 108 metrů dlouhou vlečku pro zásobování uhlím. V roce 1921 bylo původně petrolejové osvětlení nádraží nahrazeno elektrickým, v nádražní čekárně byl zřízen bufet, rozšířený v roce 1927 o restaurační zařízení. S účinností od 1. ledna 1925 došlo ke změně názvu stanice na Hlubočky a ve stejném roce byla dokončena vlečka do kamenolomu firmy „Jan Horsák a spol.” v Hrubé Vodě. O dva roky později byl zbudován nový železobetonový most přes řeku Bystřici s příjezdovou cestou k nádraží.
Elektrárna