Couto Misto (v portugalštině, galicijská podoba názvu zní Couto Mixto a španělská Coto Mixto) byl fakticky nezávislý státeček na Pyrenejském poloostrově, existující do roku 1868. Nacházel se v Galicii v povodí řeky Salas a zahrnoval vesnice Santiago de Rubiás, Rubiás a Meaus, měl celkovou rozlohu 27 km² a v historii spoluvytvářel portugalsko-španělské hranice.
Historie Název pochází z výrazů couto, označujícího území vymezené pohraničními kameny (z latinského cautos lapideos) a misto, což znamená „společný“. Asi od desátého století území patřilo klášteru Picoña, později bylo společným majetkem portugalského rodu Braganzů a španělských pánů z Monte-Rei. Ani jeden ze sousedních států však nad ním neuplatňoval svou svrchovanost a místní obyvatelé se těšili řadě privilegií: nemuseli sloužit v armádě ani platit daně, mohli si zvolit španělské nebo portugalské občanství, Couto Misto smělo udělit azyl pronásledovaným osobám (s výjimkou hrdelních zločinců).Citizens of the World: Pluralism, Migration and Practices of Citizenship Do portugalského města Tourém vedla z Couto Misto přes španělské území cesta s právem exteritoriality. Stát fungoval jako republika: sami obyvatelé si volili nejvyššího představitele s titulem juiz (soudce).http://www.galeguizargalicia.com/?partner=3&estilo=1/ Posledním držitelem tohoto úřadu byl Delfim Modesto Brandão, který později vydal o svém působení v úřadě knihu Interesante Historieta del Coto Mixto.
Podle legendy získali obyvatelé Couto Misto své výsady díky tomu, že poskytli útočiště těhotné královské dceři, jejímž dítětem byl pozdější biskup svatý Rudesind.http://elpais.com/diario/2006/07/30/domingo/1154231557_850215.html
Existenci státu ukončila smlouva uzavřená mezi Španělskem a Portugalskem 29. září 1864, podle níž bylo území rozděleno, většina připadla španělské provincii Ourense, zatímco Portugalci získali úzký pruh neobydleného území na jihu, který byl připojen k obci Montalegre. Rozhodnutí vešlo v platnost 8. července 1868. Odlehlé území bez pracovních příležitostí se vylidňuje: v polovině 19. století mělo osm set obyvatel, roku 2012 zde žilo 188 převážně starších lidí. Poslankyně Rosa Miguélez Ramos vznesla v Evropském parlamentu roku 2008 návrh na obnovení historického statutu území, což by mohlo vést k jeho opětovnému rozvoji.http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+WQ+E-2008-1526+0+DOC+XML+V0//EN
Reference
Externí odkazy
https://web.archive.org/web/20041105034235/http://www.coutomixto.org/ http://www.euratlas.net/history/hisatlas/europe/COTOMIXT.html http://www.igadi.org/arquivo/te_se03/couto_mixto_unha_republica_esquecida.htm
Kategorie:Zaniklé státy na Pyrenejském poloostrově Kategorie:Portugalsko-španělská hranice